Generál Kostelka, exministr obrany: Putinova popularita je obrovská, opozice slabá. Rusové přežijí sankce i o chlebu a vodě. Zatvrdí se a nikdo s nimi nehne

23. 7. 2014 9:01

Expert přes leteckou bezpečnost, exministr obrany a bývalý velvyslanec v Rusku Miroslav Kostelka upozornil, že obviňování ruského prezidenta Vladimira Putina z viny za sestřelení malajsijského letadla jeho postavením v Rusku neotřese. „Spoléhat na to, že se objeví nějaká velmi silná vnitřní opozice v Rusku, je podle toho, jak jsem situaci v Rusku znal a jak ji trochu stále ještě sleduji, v současné době fikcí. Popularita Putina byla v červnu kolem sedmdesáti tří procent. Rusové jsou lidi, kteří přežijí o chlebu a vodě. Takže se spíš bojím, že sankce budou kontraproduktivní,“ vysvětlil přední český odborník v otázkách vojenské bezpečnosti v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz svůj postoj k tragédii na Ukrajině, hledání viníků i přitvrzení sankcí vůči Rusku ze strany Evropy.

Generál Kostelka, exministr obrany: Putinova popularita je obrovská, opozice slabá. Rusové přežijí sankce i o chlebu a vodě. Zatvrdí se a nikdo s nimi nehne
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ruská vlajka

Ruský generál předvedl satelitní snímky, podle kterých se pohyboval pět kilometru od malajského boeingu ukrajinský letoun SU-25, který prý letěl k malajsijskému letadlu a prý na něm mohla být raketa, jež mohla sestřelit dopravní letadlo s téměř třemi stovkami pasažérů. Dokáže vůbec SU-25 letět v takové výšce?

Co vím, určitě to bylo SU-25, které má dostup zhruba nad sedm tisíc metrů, možná dynamický dostup je do výšky deseti kilometrů, ale to je diskutabilní. Může být vyzbrojeno protiletadlovou raketou, myslím R 70, ta má dosah zaručeného zničení do pěti kilometrů, pak myslím do deseti kilometrů, takže teoreticky je všechno možné. Ale nezdá se mi to příliš pravděpodobné.

Ne všichni v Rusku jsou bojovně naladěni. Exministr financí Alexej Kudrin vyjádřil znepokojení nad hrozbou izolace země a dopadem sankcí na ni

Opačné pohledy na ruskou realitu, média a zdroje lidové podpory Vladimira Vladimiroviče Putina: původní materiály ParlamentníchListů.cz s Karlem Hvížďalou, Jiřím Pehe, Jefimem Fištejnem, Petrou Procházkovou či Jiřinou Šiklovou

Když se objevují různé spekulace o tom, kdo letadlo sestřelil, protože každý to vykládá trochu účelově, k čemu byste se přikláněl jako k nejpravděpodobnější variantě, co se mohlo stát?

Těch různých komentářů, prohlášení, obvinění je mnoho. Můj názor je takový, že by se mělo počkat na objektivní důkazy, na prostudování černých skříněk, protože se mi nezdá, že sotva se to stalo, na jedné straně se objevilo, že za to může Rusko, na straně druhé Moskva zase tvrdí, že za to může Ukrajina, jeden to hází na druhého. Myslím, že je potřeba počkat na objektivní vyhodnocení. Jsem přesvědčen o tom, že jak ruská strana, tak americká strana mají a měly v prostoru těch operací a havárie letounu dostatek prostředků na objektivní informace. Myslím, že obě strany mají objektivní informaci, ať už od lokačních, nebo kosmických prostředků. Takže možná se to někdy dozvíme, možná, že se to nedozvíme nikdy. Myslím si, že příčina, pokud to bylo sestřelení, protože podle mého názoru to zatím nikdo stoprocentně neřekl, není zcela jistá.

Myslíte si, že stále je ve hře ještě jiná varianta než sestřelení?

Ne, to si nemyslím. Všechno svědčí o tom, že malajsijské dopravní letadlo bylo sestřeleno, i z těch snímků, na kterých je vidět, že trup letounu je skutečně proražen nějakou raketou s trhavou hlavicí. Aspoň z těch posledních snímků, které jsem viděl. Ale zatím to nikdo stoprocentně neřekl. Takže je třeba počkat na objektivní hodnocení a objektivní důkazy a až pak teprve hledat viníka a ukázat na něj. Takže já nemám žádné teorie.

Spojené státy tvrdí, že letadlo bylo sestřeleno z území, které je kontrolované proruskými separatisty. Vy tomu nevěříte?

Na druhou stranu Rusové tvrdí, že mají důkazy o tom, že jeden ukrajinský systém Buk byl přemístěn někde východně Doněcku a západně Šachťorsku. Ale nevím, neviděl jsem je. Kdo si však dneska troufne říci: Byli to povstalci, nebo byli to Ukrajinci?

Problémem je, že tyto systémy používají obě armády, takže je asi těžké určit přesně, z jakého konkrétního zařízení byla raketa, která způsobila takovou tragédii, odpálena. Nebo to je možné?

Kdyby se našla část protiletadlové rakety, pak by se to možná dalo poznat. Asi by bylo štěstí, kdyby se našlo něco, co by mělo sériové číslo rakety, o které by se vědělo, že je má jedna, nebo druhá strana. Ale to považuji už skoro za sci-fi.

Ale nepřipadá vám trochu podezřelé, že proruští separatisté nejprve nechtěli na místo havárie pustit nezávislou mezinárodní komisi, která má tragédii vyšetřit? Nejdříve tam pár dnů operovali sami, jako kdyby se snažili spíš zahladit stopy.

Netroufnu si to hodnotit, protože to jsou všechno informace ze sdělovacích prostředků převážně protirusky zaměřených.

Nestěžovali si na to i samotní členové vyšetřovací komise?

Ve válečné zóně je vždycky problém. Ale pokud něco takového opravdu bylo, pak to o něčem svědčí. Může to svědčit o různých věcech, například i o tom, že se ukrývají nějaké nálezy. Ale předání černých skříněk malajsijským představitelům ukazuje, že jsou povstalci vstřícní. Těžko soudit.

Říkal jste, že možná se někdy jméno viníka dozvíme, možná ne. Jste spíš optimista, nebo skeptik?

Bylo by to ideální, kdybychom se to dozvěděli, protože by bylo jasné, kdo za to ponese odpovědnost. Ovšem jde o politiku a v těchto případech si nejsem zcela jistý, že se někdy objeví jasné svědectví o tom, kdo tu tragédii způsobil.

Co říkáte na to, že evropské státy se rozhodly přitvrdit v sankcích proti Rusku, když podle vás není jasné, kdo je viníkem smrti téměř tří stovek pasažérů malajsijského letadla?

Já si kladu takové otázky, komu to sestřelení bylo ku prospěchu. Protože jsem přesvědčen, že Rusku není k prospěchu, myslím, že ani povstalcům spíše není k prospěchu, je těžké to hodnotit. Možná to byl omyl, nebo nehoda.

Ale nebylo by to přece první letadlo, které by povstalci sestřelili. Jen už možná nešlo o ukrajinské, ale o malajsijské... Nemohli si vzbouřenci myslet, že to je ukrajinský letoun?

Úmysl to pravděpodobně nebyl. Mohla to být nehoda, mohl to být omyl. Pokud jde o sankce, stále zastávám názor, že sankce nikdy neměly takový účinek, jak se předpokládalo, že to spíš zhoršilo situaci, že to vedlo jednotlivé strany k tomu, že se svým způsobem zabetonovaly ve svých pozicích. U Ruska je to navíc složitější v tom, že jak znám Rusy, oni moc dobře nezapomínají, takže jak byla Amerika v Rusku neoblíbená, současné postoje ještě zvyšují její neoblíbenost. Popularita Putina byla v červnu kolem sedmdesáti tří procent. Rusové jsou lidi, kteří přežijí o chlebu a vodě. Takže se spíš bojím, že sankce budou kontraproduktivní. Ony o tom hovoří některé obchodně průmyslové kruhy, například se sankcí bojí i německá obchodně průmyslová komora, Asociace průmyslníků Spojených států, která tvrdí, že to bude mít dopad i na podniky ve Spojených státech. A také je trochu podezřelé, že hned po incidentu se objeví prohlášení, že sankce je potřeba zpřísnit, aniž by se čekalo na objektivní zhodnocení situace. Pokud za to může Rusko, ať se sankce zpřísní. Pokud za to Rusko nemůže, pak je to plané vyhrožování a je to kontraproduktivní. Nepomůže to nikomu, ani Západu, ani Východu.

Poškozují sankce ekonomicky i Rusko?

Určitě, Rusy to ekonomicky poškozuje. Jen mám takový pocit, že se zatvrdí a že to s nimi příliš nehne. Spoléhat na to, že se objeví nějaká velmi silná vnitřní opozice v Rusku, je podle toho, jak jsem situaci v Rusku znal a jak ji trochu stále ještě sleduji, v současné době fikcí. Kdyby se to náhodou povedlo a Rusko se začalo rozpadat, třeba že by tam vznikla občanská válka nebo něco takového, a zrodila se tam velmi silná opozice proti současnému establishmentu, asi by to nebylo prospěšné nejen pro Evropu, ale pro celý svět.

Vylučujete tedy, že by současná situace kolem sestřelení letadla a dalších sankcí vůči Rusku mohla oslabit pozici ruského prezidenta?

Rozhodně Putin z toho mít radost nebude, ale nemyslím si, že by jeho postavení dnes bylo takové, že by bylo nějak výrazně ohroženo. Určitě dnešní mladý Rus sedí na internetu zrovna tak jako mladí na Západě, má přehled o tom, co se ve světě děje, to se nedá příliš cenzurovat. Určitě si dělá svoje vlastní úvahy a postřehy. Ale zvláštní je, že v době, když jsem byl velvyslancem v Rusku, vznikla řada iniciativ mladých lidí, kteří byli vzdělaní, měli informace a velmi podporovali Putina. Takže ten ruský patriotismus skutečně v Rusku existuje. A bohužel Západ je dnes více vnímán jako nepřítel číslo jedna. Přitom je zajímavé, že Německo a Evropská unie byly ruskou veřejností považovány za velmi přijatelného partnera k jednání, který byl mírně oblíben.

Co by podle vás teď bylo potřeba, aby se konečně urovnal konflikt na východě Ukrajiny, který vedl k té obrovské mezinárodní tragédii – smrti téměř tří stovek pasažérů v malajsijském letadle? A aby nevedl k rozpoutání studené války?

Studená válka už mezi Ruskem a Spojenými státy je. Prohloubila se daleko víc. Bylo by velice špatné, kdyby se prohlubovala i mezi Evropou a Ruskem. Rusko by bylo zahnáno do defenzivy a obrátilo by se na Východ, jak se dnes obrací k Číně. Obchodu by to uškodilo. Já od začátku tvrdím, že jedinou možností řešení celé ukrajinské krize je vyjednávání, diplomatické jednání, nikoli konfrontace. My vojáci nepropagujeme válku, ale tahle situace by mohla dospět do stavu, kdy by se studená válka mohla obrátit v nějakou horší variantu.

To by bylo ideální, ale jak si myslíte, že to bude v reálu?

Nemyslím, že to tak nevypadá z pohledu Západu. Myslím, že pokud jde o nás jako západní Evropu, asi bychom vždycky podpořili jednání. Nevypadá to tak zatím bohužel z pohledu Spojených států. Pak je otázka proč. Odpověď na to je geopolitika, omezení vlivu Ruska. Myslím si, že takové státy jako Itálie, Francie a především Německo jsou nakloněny otázce jednání a ukončení konfliktu mírovým diplomatickým způsobem a jednáním, nikoli vybitím pár povstalců v Doněcku. Co by bylo potom? Ti lidé tam získají jen nenávist k Ukrajině a ke všemu, co je západní. Bohužel.

Ale i francouzský prezident Hollande podmínil dodávku druhé lodě Rusku postojem Ruska k Ukrajině. Myslíte, že má Západ tlačit na ruského prezidenta, aby nepokračoval ve vyzbrojování vzbouřenců a uplatnil svůj vliv a přiměl je k jednání o konci násilí?

Máme tady mediální tvrzení o vyzbrojování ze strany Ruska. Ano, je to pravděpodobné, ale není to prokázané. Dneska ruské zbraně nakoupíte v Africe, v jižní Americe. Obchodníci se zbraněmi si z tohoto konfliktu mohou udělat zlatý důl. Nemyslím, že proruští separatisté jsou k dobru Rusku. A Putin si to podle mne dobře uvědomuje. Nejsem si jist, že by Putin byl nějak blízko přímo spjat s vedením separatistů. Jestli to jsou separatisté, jsou to separatisté v duchu odtržení od Ukrajiny, ale možná už to nejsou separatisté ve smyslu připojení k Rusku. Co by měl Putin udělat? Poslat vojska do Doněcku, aby si na nějaké demarkační čáře potřásla rukou s ukrajinskými vojáky? To asi neudělá.

Západ myslí spíš diplomatická jednání…

Určitě. Diplomatická jednání. Už jsem to říkal v minulosti: Proč se dodnes nevyšetřil Majdan? Kdo tam skutečně ty lidi střílel? Proč se dosud nevyšetřila Oděsa? Proč se nevytvořila nějaká mezinárodní komise, která by tyto otázky řešila a řekla, bylo to tak a tak, nebo už je to tak dávno, že to nejde zjistit? Ale nikdo se o to ani nesnaží. Ať potom řeknou objektivně a nezávisle: Ano, můžou za to Rusové, střílel tam třeba Berkut a Janukovyč jim to nařídil, nebo nestřílel tam Berkut, střílel tam někdo úplně jiný, třeba Pravý sektor. Ať nese viník odpovědnost, ať už je to padni, komu padni, ať už je to zleva, nebo zprava, ať už je to z Východu, nebo Západu. Ale to je moje naivní přání, které se pravděpodobně vzhledem k tomu, co je politika, asi nesplní.

Ing. Miroslav Kostelka (* 31. ledna 1951, Františkovy Lázně) je bývalý ministr obrany ČR v letech 2003 a 2004 ve vládě Vladimíra Špidly, později velvyslanec České republiky v Rusku.

V letech 1969-1974 vystudoval Vojenskou akademii v Brně, tamtéž absolvoval vyšší kurz a v letech 1986-1987 prošel postgraduálním studiem. V letech 1996 a 1997 absolvoval NATO Defence College v Římě. Od roku 1974 působil v armádě, od roku 1976 jako velitel praporu, od roku 2002 již v hodnosti generálporučíka jako zástupce náčelníka Generálního štábu.

Hovoří rusky a anglicky.
(zdroj: Wikipedie.cz)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Z Afghánistánu musíme odejít. Ale... Andor Šándor soudcuje Klause ml. i jeho oponenty a má silné informace

18:48 Z Afghánistánu musíme odejít. Ale... Andor Šándor soudcuje Klause ml. i jeho oponenty a má silné informace

ROZHOVOR „Pokud paštunská matka – a Tálibán jsou Paštunové – už odmalička svému synovi říká, že se n…