Po rezignaci Josefa Novotného a poměrně dlouhých koaličních vyjednávání jste se loni v březnu stal novým hejtmanem kraje. Nyní bude Josef Novotný vaším soupeřem, byť na kandidátce nového hnutí Volba pro Karlovarský kraj (VOK) není jako lídr. Stejně tak se bude o přízeň voličů ucházet vůbec první hejtman kraje Josef Pavel, který se v podzimních volbách objeví na kandidátce Hnutí za harmonický rozvoj měst a obcí (HNHRM). Mohou menší či nové strany ubrat voliče ČSSD? Jak velkou v nich vidíte konkurenci?
Oba jmenované pány vnímám jako zkušené a schopné politiky. Co se týče menších či nových stran, nemyslím si, že by byly přímou konkurencí pro tradiční velké strany. Mohou však získat hlasy dlouhodobě nerozhodnutých voličů, kteří budou do poslední chvíle před volbami váhat, ke komu se přiklonit.
V roce 2012 krajské volby vyhrála KSČM se čtrnácti mandáty. Poté, co se ale rozpadla vaše společná koalice, skončila jako jediná strana v opozici. Neobáváte, se že by to nyní mohlo komunisty v kraji posílit? Proč by voliči měli upřednostnit vás a kandidátku ČSSD?
Sociální demokracie, na rozdíl od KSČM, která v posledních 25 letech nepřinesla republice téměř nic, odvedla solidní kus práce, snažíme se naplňovat volební program a řešit konkrétní věci týkající se chodu státu i krajů. Domnívám se, že i v krajském měřítku je za námi výraznější a racionální stopa od roku 1989 dosud. Je nesporné, že ve vedení kraje jsme pružnější a neblokujeme pomalým rozhodováním, či dokonce nečinností klíčové záměry, které je třeba realizovat.
Co se vám osobně podařilo a s čím příliš spokojený nejste?
Máte-li na mysli období, v němž jsem od března minulého roku hejtmanem Karlovarského kraje, za úspěch považuji, že se podařilo udržet koalici ve vedení kraje složenou ze čtyř stran a hnutí. Dále mám osobně radost z toho, že se mi podařilo spustit mezi kraji unikátní projekt zabezpečení krajských škol, na který jsme v rozpočtu vyčlenili 15 milionů korun a po prázdninách už by řada opatření směřujících k větší ochraně dětí a učitelů ve školách měla začít fungovat.
Jinak co se týče konkrétních akcí, investic, záměrů ve vedení kraje: Podařilo se dokončit započaté velké projekty v dopravě – obchvaty Chebu, Hroznětína. Ve zdravotnictví – centralizaci lékařské péče v karlovarské nemocnici, nový lineární urychlovač pro onkologické pacienty v Chebu. Ve školství – nově opravené karlovarské gymnázium. V sociálních věcech – obnova domovů pro seniory. Bylo by toho hodně.
Já sám jsem byl možná optimističtější, co se týče zahájení velké obnovy Císařských lázní v Karlových Varech, domníval jsem se, že se podaří uvést věci do pohybu rychleji; mluvím především o financování revitalizace památky.
Psali jsme:
Loni jste se rozhodli zintenzivnit kontrolu hotelů, u kterých má kraj podezření, že klamou hosty. Nakolik se vaše obavy potvrdily? Jaké nejvyšší sankce a za co jste udělili?
Na území našeho lázeňského kraje je řada zařízení, která se například na svých webových stránkách prezentují jako lázeňská, přitom nesplňují potřebné legislativní požadavky. Dohodli jsme se proto se zástupci České obchodní inspekce na kontrolách poskytovatelů zdravotních služeb. Naším cílem je totiž především to, aby o návštěvníky a hosty, kteří do regionu cestují za léčebnou lázeňskou péčí, bylo postaráno na nejvyšší úrovni, což je ostatně v našem kraji tradicí. V říjnu 2015 proto kraj obeslal okolo čtyřiceti subjektů společnou výzvou, aby se přestaly prezentovat jako poskytovatelé lázeňské péče, když nemají povolení k užívání přírodního léčivého zdroje a souhlas s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče. Řada z nich nám vyšla vstříc a přestala se zavádějící reklamou. V 1. čtvrtletí roku 2016 se znovu uskutečnila kontrola zaměřená například na webové stránky obeslaných subjektů. Více než deset z nich nápravu neprovedlo, z toho důvodu jsme se rozhodli o provedení kontrol na místě. Česká obchodní inspekce ve spolupráci s Karlovarským krajem zahájila na začátku března 2016 v Mariánských Lázních rozsáhlejší kontrolní akci, a to v případě čtyř zařízení. Kontrola prokázala, že vytipované subjekty se veřejně prezentují jako zařízení poskytující lázeňskou péči, ačkoli k tomu nemají příslušná oprávnění vydávaná krajským úřadem, resp. Českým inspektorátem lázní a zřídel. Se všemi kontrolovanými zahájila Česká obchodní inspekce správní řízení, ve kterém může být uložena sankce až do výše 5 milionů korun.
V nedávném porovnání kvality života ve všech regionech České republiky se Karlovarský kraj umístil až za první desítkou. Na vině jsou podle této analýzy mimo jiné jeden z nejvyšších úbytků obyvatel, podprůměrná míra dostupnosti zdravotní péče či nejméně vysokoškolsky vzdělaných lidí. Pokud jednotlivé aspekty rozebereme. Kde vidíte příčinu úbytku obyvatel a jak budete chtít s tímto negativním trendem bojovat?
Příčin úbytku obyvatel je několik. Jednou z nich je úzký okruh vysokých škol, které v regionu působí. Aby se vysokoškoláci po studiu do regionu vraceli zpět, zavedl Karlovarský kraj stipendijní program, který by měl mladé lidi motivovat k návratu. O program je velký zájem. V letošním akademickém roce se podpory dočkalo celkem 24 zájemců, v předcházejícím roce 46. Stipendijní program je určen pro všechny studenty vysokých škol, kteří mají trvalé bydliště na území Karlovarského kraje a kteří absolvovali první ročník studia. Pokud splní požadované podmínky, mohou získat 24 tisíc korun ročně. Výplata stipendia je spojena se závazkem, aby po úspěšném dokončení svého studia pracovali nebo podnikali v regionu právě tolik let, kolik let pobírali stipendium.
V Karlovarském kraji působí jedna veřejná vysoká škola – Ekonomická fakulta ZČU Plzeň v Chebu, dále pobočka Strojní fakulty ZČU Plzeň. Karlovarský kraj s vysokými školami pravidelně jedná o zřízení dalších odloučených pracovišť, aby se nabídka ještě více rozšířila. Rada kraje už vloni schválila podporu zřízení detašovaného pracoviště Univerzity Karlovy v Karlových Varech. Ve spolupráci s Karlovou univerzitou a městem Karlovy Vary by se mohlo podařit otevřít fakultu se zaměřením na fyzioterapii, ergoterapii, balneologii, rehabilitaci a zdravotnický management.
Dále tu rozšiřují působnost soukromé vysoké školy, například Vysoká škola finanční a správní (VŠFS) se sídlem v Praze otevře 1. září 2016 nové studijní středisko v Karlových Varech. Zájemcům o studium nabízí řadu oborů jak bakalářského, tak navazujícího magisterského studia.
Karlovarský kraj je aktivní i v oblasti středních zdravotních škol. Nedávno přišel iniciativně s návrhem, který zjednoduší současný komplikovaný systém vzdělávání zdravotních sester v Česku. Změna by podstatně zkrátila dobu jejich studia ze sedmi let na pět. K získání odbornosti by praktickým sestrám, jak se má obor jmenovat, stačila už jen maturita ze střední zdravotnické školy a roční výuka zaměřená na praxi. Kraj v tomto duchu poslal návrh na Ministerstvo zdravotnictví. Ministr Svatopluk Němeček s myšlenkou souhlasil při své návštěvě v regionu, když o vážném nedostatku sester v nemocnicích jednal s vedením kraje a s řediteli středních zdravotnických škol z Karlových Varů a Chebu.
Jaké kroky plánujete za účelem zlepšení dostupnosti zdravotnické péče v kraji?
Nevím, z čeho vycházejí údaje o horší dostupnosti zdravotnické péče v kraji, protože neustále pracujeme na tom, aby tato péče byla co nejdostupnější všem. Svědčí o tom například před časem otevřené třinácté výjezdové stanoviště zdravotnických záchranářů v Lubech u Chebu, zprovoznění lékařské pohotovosti v Aši a v Mariánských Lázních, zahájení stavby základny záchranky v Ostrově na Karlovarsku. Samozřejmě další věc je počet praktických lékařů, kteří mají v našem regionu vysoký průměrný věk a získat nové zvláště do odlehlejších oblastí je složité. V této věci jsme ale v kontaktu se starosty a snažíme se společně s nimi problém řešit, přestože primární péče do kompetence kraje nespadá. Vstříc vyšlo i Ministerstvo zdravotnictví programem finanční podpory těch praktických lékařů, kteří by měli zájem ordinace v uvedených oblastech otevřít.
Jak ovlivňuje nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí trh práce a nezaměstnanost v kraji? A především, jaké jsou vaše možnosti počet studentů ovlivnit?
O tom, jak se Karlovarský kraj snaží ovlivnit počet vysokoškolských studentů, už jsem mluvil, zmiňoval jsem se i o nutnosti úpravy vzdělávání zdravotních sester. O tom, že všemi dostupnými prostředky, které má kraj k dispozici, motivujeme mladé lidi, aby neopouštěli region, svědčí i program stipendií pro vybrané středoškolské obory, po kterých je poptávka ze strany zaměstnavatelů. Jen pro představu, za první pololetí letošního školního roku studenti získali částku v celkové výši 1, 2 milionu korun. Ale abychom nemluvili jen o studentech, také se zaměřujeme na absolventy; kraj chce ještě letos začít poskytovat finanční příspěvek 20 tisíc korun měsíčně akreditovaným zařízením v regionu, která vzdělávají příští praktické lékaře po absolvování lékařské fakulty. Budoucí praktici obdrží z této částky polovinu, tedy 10 tisíc korun. Musí se ovšem zavázat, že nejméně po dobu dvou let po ukončení specializovaného vzdělávání budou v kraji pracovat ve svém oboru aspoň dvacet hodin týdně. Karlovarský kraj vyčlení na tento nový dotační titul pro rok 2016 ze svého rozpočtu 700 tisíc korun.
Jak se osvědčila nová strategie kraje, která má za cíl omezit problém s bezdomovci? A můžete nám ji přiblížit?
Bezdomovectví je problém všech regionů ČR, nejen Karlovarského kraje. U nás jsme se rozhodli situaci nejprve zmapovat a navrhnout opatření, která by mohla věc postupně řešit. Prvním krokem je zpracování studie aktuálního stavu, kterou připravuje odborník z katedry antropologie Západočeské univerzity v Plzni, jenž mapoval stav v oblasti bezdomovectví pro město Plzeň. Podle našich odhadů je na území regionu okolo tisíce lidí bez domova. Dobře v kraji s bezdomovci pracují neziskové organizace, které nabízejí různé druhy pomoci – ubytování v azylových domech a noclehárnách, denní nízkoprahová centra, terénní programy. Podle informací policie, ale i některých neziskovek, chybí v kraji centrum substituční terapie pro drogově závislé a nedostatečně rozvinutá je psychiatrická péče. K přípravě koncepce budou v dalším kole přizváni například i zástupci zdravotnické záchranné služby (provozuje jedinou protialkoholní záchytnou stanici v kraji, a to v Sokolově), vězeňské služby, kurátoři a psychiatr.
Další rozhovory s kandidáty:
Na trojnásobek se rozrostl počet sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji za posledních téměř deset let. Současně roste i počet lidí, kteří v nich žijí. Proč podle vás v tomto směru stávající politika kraje selhává? Nelze totiž říci, že byste se problémem nezaobírali. A plánujete tak nějaké nová opatření?
Problematiku sociálně vyloučených lokalit zmapovala v roce 2006 tzv. Gabalova analýza, která identifikovala v Karlovarském kraji celkem 13 sociálně vyloučených lokalit. V roce 2012 kraj zpracoval vlastní analýzu sociálně vyloučených lokalit, z jejíchž závěrů vyplývá, že se v regionu nachází celkem 31 sociálně vyloučených lokalit a 9 lokalit ohrožených sociálním vyloučením. Dokument kraje předcházel tzv. druhé Gabalově analýze z roku 2015, jež přišla s výzkumem všeobecného sociálního vyloučení. Nárůst počtu sociálně vyloučených lokalit však dle analýzy nepostihuje pouze Karlovarský kraj, ale jedná se o problém celorepublikový. Navíc bych chtěl zdůraznit, že pravidelně jezdím na pracovní cesty krajem a setkávám se se starosty i těch nejmenších obcí, kde často slýchám, že vůbec nemají pocit, že by žili v „sociálně vyloučené lokalitě“, byť ji analýza za takovou označila. Naopak je to limituje, může to způsobit, že lidé nechtějí díky tomuto označení v místě budovat domy, zakládat rodiny, trvale žít.
V tomto ohledu Karlovarský kraj vyvíjí celou řadu aktivit. Soustřeďuje se zejména na prevenci, z toho důvodu v předchozích čtyřech letech realizoval individuální projekt „Podpora sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji“, jehož cílem bylo zajistit služby sociální prevence formou terénní práce v sociálně vyloučených lokalitách. Díky tomu bylo možné pracovat na zlepšení situace v konkrétních oblastech, řešily se špatné bytové podmínky, vysoká nezaměstnanost, dopravní obslužnost, problematika zadlužování, nízká vzdělanost obyvatelstva lokalit, kriminalita a drogové závislosti.
Poté kraj realizoval i navazující individuální projekt „Podpora sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji II“, jehož cílem bylo prostřednictvím poskytovatelů sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi a nízkoprahových zařízení pro děti a mládež přispět k nastavení a rozvoji sítě služeb sociální prevence na území kraje. Celkové náklady na realizaci obou projektů byly nemalé, činily 36, 5 milionu korun. Projekt „Vybrané služby sociální prevence v Karlovarském kraji“ je ve fázi příprav. V současnosti kraj ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování zvažuje realizaci pilotního projektu sociálního bydlení v Dobré Vodě u Toužimi, jehož cílem je rekonstrukce domu v sociálně vyloučené lokalitě za podpory dotací EU.
ČSSD má ve vládě premiéra, po volbách získala resort ministerstva práce a sociálních věcí a ve vládě působí i ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, taktéž zástupce ČSSD. Jak byste hodnotil spolupráci?
Až na výjimky, které se rekrutují z řad koaličních partnerů, musím ocenit spolupráci s ministry, ať už jde o zmiňované ministerstvo práce a sociálních věcí, o ministerstvo pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, ale musím zmínit i zdravotnictví, kde nacházíme vstřícnost a podporu v řešení regionálních záležitostí.
Došlo podle vás za vlády ČSSD k pozitivnímu posunu v řešení problematiky s ubytovnami a tzv. nepřizpůsobivými? Můžete být konkrétnější?
Jde o problém, který se nedá řešit ze dne na den. Novelou zákona týkajícího se příspěvku na bydlení se přenesla odpovědnost na obce, na starosty. Dnes už je situace klidnější, úřady práce s obcemi spolupracují, ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje ve spolupráci se Svazem měst a obcí novelu zákona, aby starostové měli k dispozici jasná pravidla pro to, jak bránit takzvanému „kšeftu s chudobou“.
Psali jsme:
autor: Kateřina Synková
