Čím si vysvětlujete alarmující zprávy o tom, že kvůli stavu trhu práce stojí český průmysl na hranici svých možností, protože mu nyní chybí minimálně 70 tisíc dělníků? A jak lidi do fabrik dostat?

Po období krize teď firmy zakázky mají, ale nemají na to pracovníky. To je hlavní příčina toho, proč se průmyslu nedaří víc, než by ještě mohlo. Na to, jak lidi přilákat do výroby, neznám odpověd. Možná by šlo jen o motivaci penězi, ale to zase neumím popsat, jak to udělat, když se firmy pohybují na hraně přežití. To si, bohužel, málokdo z našich podnikatelů dokáže přiznat.

Co se dá dělat s tím, že nejhorší nedostatek zaměstnanců se týká malých a středních firem, které jsou velkými podniky se zahraničními vlastníky okrádány o své zaměstnance?

Tak s tím toho moc udělat nelze. Zahraniční vlastníci operují s daleko větším kapitálem a naše pracovníky, zejména kvalitní, ať už řemeslníky nebo i techniky snadno přeplácejí, a tím malé firmy končí ...

Jak ze zkušeností podnikatele, ale i představitele Společenství autodopravců Čech a Moravy a Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, nebo i náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu hodnotíte stav našeho průmyslu? Jsou oprávněné nářky, že byl po roce 1989 zničen?

Vzpomínám si, když jsme byli v roce 1992 u tehdejšího kancléře Spolkové republiky Německo Helmuta Kohla jako zástupci podnikatelů při nějakém výročí německého průmyslu, tak nám řekl: „Takový přesun majetku, taková loupež se koná v dějinách národa vždy jednou za pět set let.“ A měl pravdu. Na druhou stranu si nemyslím že by byl náš průmysl úplně zničen, ale jisté je, že po více než čtyřicetiletém řízení komunistů to zanechalo, bohužel, stopy.