Před volbami jste velmi výrazně podpořila Miloše Zemana, který přes mnohé mediální útoky a průzkumy tvrdící opak zvítězil. Věřila jste, že to tak nakonec dopadne?
Musím se přiznat, že jsem o tom přes tu mediální masáž, která nastala, začala pochybovat, a právě proto jsem se rozhodla pana prezidenta veřejně podpořit.
Čím se prezidentu Zemanovi povedlo zmobilizovat nerozhodnuté voliče a občany, kteří u prvního kola nebyli? Napadá vás, čím tak zapůsobil?
Z mého pohledu to nebyl Miloš Zeman, kdo zmobilizoval společnost, ani to neměl zapotřebí. Byli to jeho odpůrci, kteří opět, jako už před pěti lety, neudrželi nervy na uzdě a začali útočit podpásově, například na jeho zdraví; a to se pak můžete ohánět slušností, ale už vám to nikdo neuvěří. Posmívat se vozíčkáři, že spadl z vozíku, tomu se může smát jen hrstka pubescentů na YouTubu, případně vyšinutá mysl, ale drtivá většina to odsoudí. A ty, co zatím dřímali, to probudilo.
Také mu hodně pomohla veřejná vystoupení některých osobností, které mu vyjádřily svou nepodporu. A v neposlední řadě televizní debaty. Málo se mluví o té první, na nejsledovanější komerční televizi u nás, kterou mimochodem, podle mého názoru, zvládl Ray Koranteng výborně, neměl vůbec jednoduchou úlohu, a přesto vedl debatu vyváženě a nezaujatě, i když se druhý kandidát nedostavil. Ten záběr na prázdnou židli byl pro těch cca 1,5 milionu diváků symbolickou expozicí věcí příštích. A jak víme z rozboru antického dramatu, úvod neboli expozice, rozehrává celou hru.
Jak vnímáte současné povolební dění? Někteří analytici říkají, že to vypadá, jako by kampaň ještě neskončila.
Tak, pokud mohu soudit ze zkušenosti z minulého období, vůbec bych se nedivila další vlně útoků všeho druhu. Existuje na to hezké lidové přísloví: Komu není z hůry dáno, v apatyce nekoupí.
Ozývají se názory, že tím, kdo hloubí příkopy a ostře rozděluje společnost, není Miloš Zeman, ale právě mnohá média a komentátoři. Může na tom něco být?
Já si myslím, že ve společnosti žádné příkopy neexistují. Lidi si to mezi sebou normálně vyříkají. A to, co se nyní děje v médiích, ty výbušné komentáře, rozhovory s odborníky na všechno, bych spíš nazývala ďolíčky, u kterých si pak politici a novináři před veřejností hrají akorát tak kuličky. Mně tahle volba jasně ukázala, že to neustálé dloubání nakonec k ničemu nevede. Právě naopak. Dokonce mám pocit, že už to moc nebaví ani pana prezidenta, jelikož stále vyhrává na všech frontách. Dneska už má, obrazně řečeno, všechny skleněnky a je klidně možné, že se opravdu dočkáme toho, jak sám řekl, že už bude méně namyšlený, nafoukaný a méně sebevědomý.
Vzkaz Terezy Bebarové prezidentu Zemanovi a občanům:
Šéfredaktor Respektu Erik Tabery dokonce napsal, že „zásadní rozkol ve společnosti je třeba akceptovat a nesnažit se o umělé spojování, protože to nepřinese výsledek a ztratí se tím potřebný čas“. Jak tomu rozumět? Nejde o pomyslné utržení ze řetězů, výzvu k odhození zábran?
Ne, tohle je jen další konkrétní pokus o popíchnutí, další dloubanec. Možná frustrace z prohry, ale ve výsledku nic vážného. Momentálně jsme v období, kdy profesionální odpůrci Miloše Zemana přežvykují prohru a dumají, jak pravil klasik, kde udělali soudruzi z NDR chybu. Ano, přijdou další vlny útoků, které pravděpodobně mohou být ještě hysteričtější, než byly ty doposud. Protože ta hrstka profesionálních revolucionářů ztrácí podporu, a to prostě proto, že přestává lidi bavit.
Je čím dál víc vidět, že přes všechna ta hesla o slušnosti, boji za lepší zítřky, jde zas jen o moc. To bystré spojení většiny kandidátů proti Zemanovi v druhém kole, je toho jasným důkazem. A smát se venkovu, nazývat obyvatele tohoto státu pejorativně obyčejným, případně prostým lidem, počítat, kdy vymře generace dnešních penzistů, to taky další body nepřidá. Takhle nás venkovanů, nezaměstnaných, v exekuci, nedovzdělanců, starých, chudých, post komunistů a já nevím, jak ještě jsou voliči MZ teď nazýváni, bude stále více a více. Se zdravým selským rozumem prostě nic nenaděláte. Zkrátka voda je mokrá, sluníčko svítí a z pana profesora Drahoše, i kdybyste ho třeba zamotali do tibetské vlajky, Václav Havel nebude. Ten byl jenom jeden.
Čím si ty rostoucí útoky a místy až drsné výpady komentátorů vůči hlavě státu vysvětlujete?
Nejsem mediální odborník, ale Světlanka z Ulice. Ale možná bych zkusila použít ten již zmiňovaný zdravý selský rozum a odpověděla otázkou, nebo spíš otázkami. Takže, ptejme se. Odkud a od koho většina těchto útoků pochází? Komu patří média zodpovědná za ty nejhorší útoky na osobu pana prezidenta? Pro koho tandem Zeman–Babiš může znamenat horší noční můru než Freddy Krueger? Kdo tak kreativně vyřešil bytovou otázku obrovskému počtu lidí na Ostravsku? Některé z těch postižených znám osobně. A kohopak taky požádal v žertu pan prezident na tiskovce po vítězné volbě, aby se stal jeho hlavním ekonomickým poradcem? Odpověď nechám na čtenářích.
Několik vašich kolegů z herecké branže, kteří před pěti lety, podobně jako nyní vy, Miloše Zemana podpořili, poté neskrývali zklamání z toho, jak na ně reagovali kolegové. Setkala jste se něčím podobným?
Zatím ne. Ano, byla jsem svědkem mnoha diskuzí, ve kterých nešlo ani tak o argumenty, ale o nadávání na politickou situaci, ale to je v pořádku, to patří k životu v demokracii. Vím, že spousta mých kolegů nemá ráda pana Zemana a na to mají právo, a pokud na hlavu státu zvolenou v přímé volbě vulgárně nenadávají, nevidím v tom nejmenší problém. Ale naopak jsem se po zveřejnění rozhovoru ve vašem listu setkala s úžasnou podporou. A to i od kolegů, kteří něco podobného, co zmiňujete, zažili. Tímto bych také ráda moc poděkovala všem, kteří mi, ať tady u vás v diskuzi pod rozhovorem, nebo i osobně, drželi palce. Nesmírně si toho vážím a samozřejmě mi to jako ješitné herečce dělalo dobře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
