Vy se stavíte proti záměru těžit štěrkopísek poblíž strategického zdroje vody na Jižní Moravě. V celé věci jsou rozdílné znalecké posudky. Co říkáte na argumentaci těžařské společnosti, že pitná voda ohrožena být nemá, že se to nestalo ani v podobných případech dříve a že na to jsou studie?
Na ta srovnání neříkám naprosto nic. Jsou zavádějící a nemají vypovídací hodnotu. Za prvé se jedná o odlišné lokality. Za druhé se jedná o jiný záměr. A za třetí jde o jinou hloubku možného odkryvu a rovněž o jiný rozsah zásobení pitnou vodou obsaženou v tom zdroji. V současnosti jsou navíc i jiné klimatické podmínky než tehdy.
V jakém smyslu?
Teď už by spousta konfliktních záměrů v blízkosti zdrojů vody přece neměla projít. Vodu pro pitné účely je třeba hlídat. Chceme snad být zásobeni balenou vodou? Kdo nám ji bude dodávat?
Fotogalerie: - Boj o vodu v Senátu
V materiálu těžaře zazněla argumentace tím, že těžba v jisté pískovně v osmdesátých letech probíhala ještě mnohem blíže zdroji pitné vody a vodě se nic nestalo, a to ani po 28 letech od ukončení těžby...
Situace je dnes odlišná. V 80. letech minulého století byla ochrana trošku někde jinde. Vody bylo dost a ochrana se spíše zaměřovala směrem ke kvalitě vody. Teď jsme ale někde úplně jinde.
Jak velká je vlastně ta oblast, kterou zdroj zásobuje?
Zdroj vody , o který se v petici hovoří, zásobí cca 140 tis obyvatel. Na Hodonínsku, které patří k nejsušším oblastem v Česku, což dokládají vědecké práce, těch pramenišť pitné vody moc nemáme. A došlo to tak daleko, že vlastně od 70. let jsme postupně opouštěli místní zdroje a napojovali se na centrální prameniště, která máme jenom v údolní nivě řeky Moravy.
V osmdesátých letech vznikla povinnost vybudovat nový zdroj a právě tím je Bzenec Komplex, u kterého by se mělo těžit. To místo bylo zvolené na základě mnoha posudků a hydrogeologických pokusů. V oblasti se jedná o nejvhodnější místo pro zásobování pitnou vodou s nejvíce dostupnými zdroji.
Jak to s vodou na Hodonínsku vypadá? Je jí málo?
Postupně jsme na Hodonínsku odpojovali další vedlejší zdroje, které buď postupně ztratily na kvalitě, nebo na množství, tedy obsahu vody v nich. Zdroj, o který jde v tomto případě, není jediný na Hodonínsku. Je ale stěžejní. Má nejvyšší hodnotu sekundových litrů. Se zdroji na Hodonínsku je nutné v současné situaci hospodařit tak, abychom dopady možného sucha co nejvíce minimalizovali s tím, jak se postupně snižuje hladina podzemních vod. I menší obce se již na centrální zdroje vody na Hodonínsku napojují, protože jim nic jiného nezbývá.
Měla by být vzhledem k situaci ochrana vody nějak legislativně upravena?
Každý složkový zákon životního prostředí, a například i horní zákon v zásadě chrání nerostné bohatství a posuzuje jeho ochranu jako veřejný zájem. Vodu ale každý považujeme a doposud jsme považovali za natolik běžnou, že se nikde její ochrana explicitně neobjevuje. Myslím si, že dát do preambule nového vodního zákona, že voda je veřejným zájmem a její využití pro pitné účely je předností, je vhodné. A rovněž tam specificky uvést, že ohrožení vody, která slouží pro pitné účely, je nepřípustné. Samozřejmě, že jen toto ale nespasí vše.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jonáš Kříž
