Humanitární bombardováníčko, vyzbrojování magorů... Klára Samková rázně promluvila o americké válečné strategii, jejíž hloupost prý pochopí pětileté dítě. Teď nám kvůli ní hrozí genocida

V minulém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste uvedla, že se odmítáte nechat vydírat, i kdyby vám měla umírat miminka přistěhovalců před očima. S jakými ohlasy jste se po tomto vyjádření setkala? Vyhrožoval vám někdo?

Nemohu říci, že jsem z těch, kdo sleduje reakce na svá prohlášení. Vím, že článek byl poměrně hojně sdílen a že ze stran, ze kterých to bylo očekávatelné, přišly negativní reakce verbálního odsouzení, někdy doprovázené nějakými pohlavními orgány, případně názvy skotu. Ale fakt mě to nezajímá. Nevyhrožoval mi nikdo.

Když vidíte utrpení lidí, kteří utíkají z Eritreje před novodobým otrokářstvím, ze Sýrie a Libye před válkou, kterou vlastně způsobil Západ, nepřehodnotila jste svůj názor? Není vám běženců přece jen líto?

Je mi líto každého člověka a s každým soucítím. Ale to neznamená, že se nechám vydírat. Kromě toho hlavně vidím ty prachy a kšefty, které z toho plynou překupníkům s lidmi. Schválně: dejte si jako já do Googlemaps trasu Asmara (hlavní město Eritreje) a Tripolis, hlavní město Libye. To máte autem buď přes Jižní Súdán, v podstatě podél Nilu do Káhiry a odtud přes Alexandrii po pobřeží do Libye, autem 91 hodin jízdy, 5 070 km. Druhá trasa vede přes Čad, Niger a Alžírsko, tedy přes celou Saharu, celkem 7 483 km a 114 hodin jízdy autem. Takže mě by, s dovolením, nejvíc zajímalo, jak se ti Eritrejci do té Libye dostanou, kdo je tam dováží, kdo to organizuje a kdo to platí... Jinak pokud mohu vidět fotografie uprchlíků, typologicky to žádní Eritrejci nejsou – jsou to typičtí obyvatelé subsaharské Afriky. A tam rozhodně není více válek než dříve – spíše míň.

Co se týká toho, že Západ může za válku v Libyi, tak ještě čekám, kdy se vynoří zaručená zpráva, že Kaddáfí byl vlastně agent Západu, případně též ruský agent. Jo – a Zelenou knihu (kterou jsem na rozdíl od mnoha jiných četla, ba dokonce vlastním její český překlad) jsem určitě psala po večerech já nebo nějaká jiná prefíkaná antiislámská osoba coby agent provokatér. Ohledně viny „Západu“ za válku v Sýrii, tak, prosím, buďte přesní. Není mi známo, že by kterýkoliv stát z Evropské unie či Evropská unie samotná vojensky intervenovala proti tamějšímu prezidentovi (jakkoliv nesympatickému a nedemokratickému). Račte svůj zrak zaměřiti ještě o pár vlnek dále na západ – tam je ten Západ... Je pozoruhodné, jak když je někde průser, tak USA a Evropa jsou „Západ“, a když jsou někde vítězné bitvy, tak mariňáci US Army slavně zvítězili... Začínám mít dojem, že americké vrchní vojenské velitelství se moc dívá na hollywoodskou produkci a podléhá své vlastní propagandě.

Takže bych doporučila poněkud z čerešně na zem a rozum do hrsti. Jinak ten model made in USA je pořád stejný: Korea, Vietnam, Afghánistán, Jugoslávie a teď naposledy Sýrie. Nejdříve hrr na ně – za vlast, národ a naše spojence. Pak zjistíme, že by tam padlo příliš mnoho „našich chlapců“, tak je stáhnou, personální ztráty odnesou především tzv. spojenci, které vyfedrují nejmodernějšími zbraněmi. Sem tam nějaké to humanitární bombardováníčko a vyzbrojení magorů podle hesla „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“, což je za normálních okolností strategie, která je běžně opouštěna dětmi okolo pátého roku věku. To na pískovišti zjistí, že když se domluví se sígrem Novákových, že když jim pomůže zbourat ty bábobábo mazánkovi Kájovi, tak další rozdupané bábovičky jsou toho objednatele. Ovšem americká generalita evidentně se svými potomky na pískoviště nechodí, von Clausewitze asi nečtou a ve West Pointu se učí bojovat pomalu nadsvětelnýma stíhačkama, zatímco sígr s kalachem z druhé ruky jim zabere území velikosti půlky Texasu. Tváří v tvář takové absenci zdravého selského rozumu se pak dosti těžko dohaduje, kdože je ten hříšnej „Západ“.

Jak se díváte na současný návrh Evropské komise, který počítá s unijním přerozdělením 40 tisíc Syřanů a Eritrejců z táborů v Itálii a Řecku? Podle tohoto plánu by na Českou republiku připadlo 1 328 azylantů.

Znáte to přísloví „Sliby se slibují – blázni se radují?“ Tak to bych doporučila vyvěsit jako nové moto Evropské komise. A k tomu sluníčko a srdíčko. Jasně: přijmeme 1 328 azylantů a oni tady pěkně všichni zůstanou a hlavně jiná noha sem ani nepáchne, protože všichni budou poslouchat Evropskou komisi. A už nikdy žádní jiní nepřijdou. A ti, kteří přijdou, se nechají pěkně proočkovat, vyšetřit a odjedou do tradičního výukového centra jazyka českého v Zahrádkách k dalšímu vzdělávacímu procesu, aby se mohli řádně začlenit. Podívejte: dnes odpoledne jsem v Lidlu zcela náhodně potkala MUDr. Davida a docela pěkně jsme si u regálu s jogurty popovídali o stavu bláznů v našich věznicích. Zapomněla jsem se ho zeptat, jakou mají obsazenost v Bohnicích. Že bychom připravili kvóty na přerozdělení členů Evropské komise do jednotlivých ústavů, případně detenčních zařízení.

Objevují se alarmující odhady, do jakých absolutních čísel by se tyto „příděly“ uprchlíků mohly dostat. Mluví se o milionech lidí v pohybu, statisících běženců čekajících na libyjském pobřeží. Kam až to podle vás vzroste? Jaké jsou vaše odhady?

Odhady nemám žádné, ale pokusím se nastínit nějaká statistická čísla. Světová banka zná pojem tzv. zoufalá chudoba. To jsou lidé, kteří vydělávají méně než 2 americké dolary denně. Jen v Africe je více než 650 milionů lidí, kteří vydělávají méně než 2 dolary denně. Dalších 890 milionů osob, splňujících toto kritérium, je v Indii. V Číně to je asi dalších 480 milionů takových osob a ve zbytku Asie to je dalších asi 810 milionů takto chudých lidí. Jižní Amerika přidá dalších 105 milionů chudáků, tedy podle údajů Světové banky zde jsou asi 3 miliardy lidí pod hranicí naprosté bídy. Dalších 2,6 miliardy lidí jsou na tom lépe, než se dvěma dolary denně, dejme tomu 10 dolarů. To je mimochodem asi 250 Kč denně. Takže tady máme asi pět a půl miliardy potenciálních migrantů, z nichž každý může mít dojem, že se bude mít lépe, když se dostane do bájné Evropy. Doufám, že právě nyní se p.t. čtenáři začali opravdu zajímat o ty umístěnky do evropských blázinců pro členy Evropské komise. Jestli si totiž skutečně tito naši takzvaní představitelé myslí, že něco vyřeší nějakými kvótami a přijímáním imigrantů, tak fakt nikam jinam než na uzavřené oddělení s polstrovanou celou nepatří.

Zde se ovšem dostáváme k otázce skutečné viny Západu, a to včetně Evropské unie. Celý Západ je posedlý demokracií, respektive tím, co si on sám pod demokracií představuje a co je podle mého názoru demokracii dosti vzdálené. Celá dlouhá desetiletí od pádu kolonialismu urputně „spolupracuje“ a podporuje v Africe – a koneckonců i v asijských zemích – ty, kteří byli takzvaně zvoleni takzvaně demokraticky. Občas se jim do toho připlete v rovníkové Africe nějaký ten lidožrout, nějaký ten pachatel genocidy, v Afghánistánu nějaký ten apokalypticko-gnostický fanatik chiliastického ražení, ale to nic nevadí, hlavně že je demokraticky zvolen. S ním se pak vesele paktuje, obchoduje a podporuje se, protože koneckonců, to je ten „demokraticky zvolený představitel lidu“. Co na tom, že ten lid je občas skladován v ledničkách za účelem hostiny a volby probíhají s kalachem u hlavy, případně s preventivně vyvražděnou částí obyvatel, která by snad nedej bože mohla mít jiný politický názor. Jo jo, to se to pak demokraticky kooperuje! Až se to dokooperuje k libyjskému pobřeží. Dokud „Západ“ neprohlédne z této své kvazidemokratické faty morgány v africkém či asijském provedení, těžko očekávat změny. Bohužel tuto desetiletí trvající scestnou politiku neodnesou politici pohybující se na trasách mezi Římským klubem a Davosem, ale obyčejní lidé, tedy my. Takže znova: Evropská komise buď do cvokáren, anebo navrhuji výměnný obchod. S ohledem na kvalitu zboží nabízím jednoho bruselského úředníka za deset Afričanů či Syřanů. Tomu bych říkala zase já dobrá kooperace.

Podle Jakuba Jandy z think thanku Evropské hodnoty hrozí, že Schengen nebude nakonec udržitelný, a je tudíž ohrožena i celá evropská integrace. Navrhuje proto vojenskou přítomnost v severní Africe, azylová centra a tábory okolo nich ve třetích zemích, důslednou návratovou politiku do nově vytvořených center. Co si o těchto opatřeních myslíte? Souhlasíte s nimi?

Jdu zapálit svíčku Panence Marii – Jakub Janda procitl ze sna... To mi vlévá naděje do žil, že třeba celá vládnoucí garnitura ještě není ztracena. Třeba to je jen něco jako bilharsie – vytáhnete červy ze svalů, napumpujete antibiotiky a naděje na uzdravení tu je... Mimochodem doufám, že zároveň s vojenskou přítomností Evropy v severní Africe navrhne pan Janda též významné posílení Oddělení tropické medicíny a laboratoře tropických parazitóz 1. lékařské fakulty UK, protože tu teď budeme potřebovat jako sůl. Taky se těším na otevřenou tuberkulózu, AIDS a dysenterii, vedle které budeme s dojetím vzpomínat na prasklou kanalizaci v Dejvicích. A nezapomeňte do toho trestně stíhat matky, které odmítnou dát své děti očkovat v předepsaných termínech.

Zastánci uprchlických kvót tvrdí, že přistěhovalci vždy byli posilou pro ekonomiku, protože pracovali horlivěji než místní lidé ve snaze se prosadit. Někteří členové britské vlády dokonce byli potomci imigrantů a ti uspěli i ve velkém byznysu. Na druhou stranu, ve Francii i dalších zemích jsou to často přistěhovalci či jejich děti, kteří padají do sociálních sítí, a např. ve Švédsku podle statistik vévodí kriminalitě. Čili kde je pravda ohledně té ekonomické výhodnosti pro společnost? A jaké vrstvy ta pravda má?

Pravda nemá žádné vrstvy. Respektive pouze záporné vrstvy. Že se najdou mezi imigranty úspěšní lidé, je pochopitelné. Napadl mě takový příměr: víte, kde se najdou největší valouny zlata? Ve vytěžených haldách potoka Klondike. Průmyslová síta byla nastavena na průměrnou velikost zlatých valounů a ty byly všechny vytěženy. Obrovské valouny zlata byly strojově vyhodnoceny jako hlušina a vyhozeny. Stejně tak mezi imigranty lze najít takovýto obrovský nuget. Otázka je, kde jsou ta standardní zlatá zrnka. Domnívám se, že s výjimkou obětí opravdu bezprostředních válečných konfliktů jsou ti „lepší“ doma. Jsou totiž uvážliví, jsou si vědomi sociálních vazeb, zodpovědnosti vůči svým bližním a kvůli nim nejsou ochotni riskovat. Berou ohledy na slabší členy své společnosti, své rodiny a obce, kteří by náročné přesuny a nejistou budoucnost nemuseli přežít. Zůstávají ve špatných podmínkách a snaží se učinit si život snesitelnějším.

Vím, že se obecně tvrdí, že emigrují ti „lepší“. Jsem přesvědčena, že je to přesně naopak. Že emigrují ti, kteří nemají co ztratit, kteří jsou zapleteni do místních násilných konfliktů, kteří nejsou součástí svých komunit a pevnou součástí svých rodin. Odpovídají tomu veškeré výsledky, po jejichž vysvětlení se ptá shora položená otázka. A ještě jedno hledisko, které je opět typické pro členy Evropské komise a vůbec vedení Evropské unie, které je křesťanské a z valné části protestantské. Ona idea „horlivé práce přinášející výsledky“ je základem protestantské morálky, jež za několik staletí dostala Evropu tam, kde je, respektive kde byla. Lidé, kteří k nám přicházejí, nejsou ani křesťané, tím méně protestanti. Tento náhled na svět jim je naprosto cizí a nerozumí mu. Očekávat, že se budou touto zcela neznámou ideologií řídit, je... pošetilé.

Dříve evropské společnosti neměly problémy s přijímáním uprchlíků, nyní ano. Do jaké míry se zde projevují efekty hospodářské krize? Že sami máme málo, tak nebudeme rozdávat? Jsou to reálné pocity, nebo jen zdání, která v lidech někdo vzbuzuje?

Prosím, rozlišujme pojmy: dříve, například ze zemí komunistického bloku, přicházeli uprchlíci, kteří akceptovali a preferovali způsob života v zemi, do níž se rozhodli emigrovat. Skutečně jen málokdo z emigrantů, a to i ekonomických emigrantů, se domníval, že jede do země zaslíbené, kde budou padat pečení holubi z nebe. Věděli, že budou mít problémy, a byli připraveni jim čelit a přiložit ruku k dílu. Málokdo jel vyloženě s prázdnýma rukama, respektive s prázdnou hlavou. Všichni zde chodili řádně do školy, a to minimálně devět let. Všichni až do své emigrace pracovali, neboť například v Československu bylo nepracování trestný činem zvaným příživnictví. Všichni byli součástí stejné kultury, do které emigrovali, a to bez ohledu na to, že Západ nad nimi někdy ohrnoval nos. Všichni byli Evropané a všichni sdíleli evropské dědictví, které jim umožnilo se zapojit do společnosti v Americe, Austrálii i západní Evropě. Žádná z těchto premis pro nynější takzvané emigranty neplatí. Vůbec nejde o to, že „sami máme málo“. Houbeles – máme dost, jsme o moc bohatší, než si myslíme.

A Češi si jsou velmi dobře svého bohatství vědomi a odráží se to v jejich postojích. Podívejte se, s jakou rychlostí se naplňují sbírky, kdykoliv se ve světě stane nějaká katastrofa: tsunami v Indonésii, Indii a Thajsku v roce 2004, zemětřesení na Haiti, zemětřesení v Japonsku i nyní v Nepálu. Lidé obětavě pomáhají i zde potřebným lidem nejrůznějšími sbírkami od šílených plastikových víček až po sbírky na jednotlivé nemocné, handicapované, potřebné. Já jsem na obyvatele České republiky opravdu hrdá a vůbec si nemyslím, že jsou sobci – naopak! Co ale Češi skutečně bytostně nesnášějí, je, aby z nich někdo dělal blby. A to je přesně to, co se zde děje. Evropská komise a naše vláda se nám snaží namluvit, že máme přijmout nějakých 1 400 takzvaných imigrantů a vše bude O.K. Tohle komisi takzvaně nesežere ani popelář ve čtyři ráno po desátém pivu. (Při vší úctě k popelářům – co bychom si bez nich počali).

K danému tématu ještě jedna připomínka. To, čemu čelíme, není žádná migrace, to je jednak stěhování národů a jednak uměle řízený byznys, který tak či onak platí EU. A co nezaplatí, to zprostředkuje překupníkům jako prima další kšeft.

Lidé, kteří protestují proti přijetí utečenců ze severní Afriky na základě povinných kvót, jsou podle socioložky Jiřiny Šiklové sobečtí. „Jestliže nedokážeme lidi, kteří přijdou, absorbovat, oslovit a získat pro naše hodnoty, potom asi naše kultura za nic nestojí,“ řekla ParlamentnímListům.cz. A co když opravdu nemáme co nabídnout? (Společnost je roztříštěná, ideově se neshodne snad na žádném klíčovém opěrném bodu. Rezignovali jsme na základní rodinné hodnoty pro přežití Evropanů. Co když si opravdu zasloužíme, aby přišly jiné národy, kdy fakticky nejsme schopní přežití?) Co když jen teď zase hledáme společného nepřítele? A teď jsou to zrovna uprchlíci?

Dovolte mi odpovědět úryvky ze dvou básní. Nejdříve ta první:

„Jaký užitek má člověk z veškerého svého pachtění, z toho, jak se pod sluncem pachtí?
Pokolení odcházejí, pokolení přicházejí, ale země stále trvá... Viděl jsem všechno, co se pod sluncem děje, a hle, to všechno je pomíjivost a honba za větrem.
Co je pokřivené, nelze napřímit, a čeho se nedostává, nelze spočítat...“

a teď ta druhá:

„Daleko jeho sen, umrlý jako stín,
Obraz co bílých měst u vody stopen klín,
Tak jako zemřelých myšlénka poslední,
Tak jako jméno jich pradávných bojů hluk,
Dávná severní zář, vyhaslé světlo z ní,
Zborcené harfy tón, ztrhané struny zvuk,
Zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit,
Zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit,
Zapomenutý hrob, věčnosti skleslý byt,
Vyhasla ohně kouř, slitého zvonu hlas,
Toť jestiť zemřelých krásný dětinský čas.“

Takže abych to shrnula: škoda že se nedává Nobelovka za dekadentní depresi, to by byla Evropa bezkonkurenční. Kazatel by přednesl úvodní slovo norsko-švédského výboru a Mácha by dostal všechny Nobelovky najednou včetně té za fyziku. A paní Šiklová ať už jde vážně někam, protože ty její litanie, jak tady nikdo a nic za nic nestojí a jak jsme všichni nemožní, to už tady posloucháme pětadvacet let. Její nářky jsou stejně věčné jak páně Gabalovy výzkumy cikánů/Romů. Vše ostatní, co bych na toto téma mohla říci, je žalovatelné.

Vyjádřila jste se k jednomu z argumentů zastánců migrace, že naše exulanty také v dobách komunismu přijímali na Západě. Je tu ale ještě další argument, že i za socialismu naopak k nám přicházeli Arabové či Afričané a neměli jsme s nimi problém.

Co se týče toho, že jsme s Araby a Afričany neměli problémy, no tak jasně že jsme je neměli! On za socíku tady měl někdo s někým nějaké problémy? To by se na to soudruzi podívali, aby někdo měl nějaké problémy a ještě je ventiloval! Ten, kdo vyslovil takovou hovadinu, že „problémy nebyly“, je buď idealista, nebo blb, nebo obojí. My, kteří za sebou máme pár let pobytu na kolejích Větrník, víme své... Tady se někdo předávkoval Básníkama a má dojem, že co zahraniční student, to Mireček... Problémy byly, a to oboustranné, a nesmazalo je ani podstatně větší než nepatrné množství společně vypitých piv.

Zúčastnila jste se sněmu hnutí Islám v ČR nechceme, kde byl ustanoven zastřešující spolek Blok proti islámu. Co si od vzniku tohoto spolku slibujete? Jsou tu ambice dostat tento celek například do Poslanecké sněmovny? A chcete se v tomto bloku nějak významněji angažovat?

Pro Blok proti islámu pracuji jako právník. Nejsem zde od toho, abych ventilovala program, propozice a záměry bloku. Nejsem členem vedení. Se všemi otázkami, které zde byly položeny, se musíte obrátit na vedení bloku. Já osobně si od něj slibuji alespoň jiskřičku naděje, že vláda věcí našeho národa se zase zpět k němu navrátí.

Nevadí vám být součástí iniciativy IVČRN, o níž například čtvrtletní zpráva o extremismu Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra hovoří jako o krajně pravicové extremistické platformě? Odpůrci také často mluví o rasistickém uskupení. Nemáte s tím problém?

Kéž bych byla krajně pravicová rasistická extremistka! Kdyby to znamenalo, že žádný problém s islámem a se stěhováním/umělým přemísťováním národů neexistuje, stejně jako by neexistovalo vydírání Evropské unie. Kdyby to skutečně tak bylo, klidně bych si šla sednout třeba na Mírov na dvacet let a ani bych nedutala. Bohužel tím, že se někdo označí jako něco, se problém, na který ten někdo poukazuje, nevyřeší. Vezměte to příkladně naopak: I kdyby mě Ministerstvo vnitra i s URNA a BIS dohromady prohlásily za anděla, tak taky mi díky tomu nenarostou křídla a nevzlítnu. Tak raději ať se slavné MV přestane soustředit na mne, na Blok proti islámu a podobné občanské aktivity, které se mimochodem rozmáhají jako houby po dešti, a koukají řešit problém, který tady je doopravdy: možný zánik Evropy doprovázený genocidou. Aby bylo jasno NAŠÍ genocidou...