Hysterie kolem sirotků paní Šojdrové schovala mnohem větší lumpárnu, varuje Martin Konvička. Masaryk byl odpůrcem islámu, pane kníže, doplňte si vzdělání

28.09.2018 19:47

ROZHOVOR „Viktor Orbán, ale i Andrej Babiš dělají přesně to, co dělali vládcové Uher a Čech pokaždé, když Turek stál na Dunaji, Vídeň byla ohrožená a západ buď zrazoval, nebo se zabýval trapnými půtkami svých vládců,“ domnívá se protiislámský aktivista a entomolog Martin Konvička. Připomněl, že Maďaři vědí velice dobře, co znamená islámská invaze. Premiér Babiš se to podle něj teprve dozvídá. Návrh na přijetí syrských sirotků označil v rozhovoru za pitomost, nejde totiž o žádná batolata, ale nezletilé bez dokladů a neurčitého, spíše však jinošského věku.

Hysterie kolem sirotků paní Šojdrové schovala mnohem větší lumpárnu, varuje Martin Konvička. Masaryk byl odpůrcem islámu, pane kníže, doplňte si vzdělání
Foto: Daniela Černá
Popisek: Martin Konvička v Ostravě

Anketa

,,Za komunismu Romové museli pracovat. Většinou pracovali jako kopáči, a když odmítli pracovat, byli označeni za osoby práce se štítící a šli do vězení," řekl Miloš Zeman. Vadí vám to?

3%
97%
hlasovalo: 15369 lidí

Poslanecká sněmovna na návrh europoslankyně Michaely Šojdrové řešila, zda přijmout padesát sirotků ze Sýrie. Nakonec byl návrh zamítnut, diskuze však trvala čtyři hodiny a slyšeli jsme k tomu různé výroky. Co o návrhu Šojdrové smýšlíte vy?

O návrhu poslankyně Šojdrové smýšlím jako o pitomosti, kterou dotyčná nejspíš jen tak v návalu emocí vypálila od boku, aniž by tušila, co říká a co způsobí. Uznávám ale, že její emotivní přístup je z hlediska ohrožení evropské civilizace účinnější, než studeně úřednický přístup vůdkyně euroislámské říše, kancléřky Merkelové. Merkelová léta mluví o kvótách, počtech a solidaritě a nikdo ji nebere vážně. Šojdrová pronese emotivní slovo sirotci a mediální i politická scéna se mohou zbláznit. Přitom je od počátku zjevné, že nejde o nějaká batolata, ale o – cituji – nezaopatřené nezletilé, předpokládám, že bez dokladů a neurčitého, spíše však jinošského než dětského věku. Dále je zjevné, a upozornila na to i česká velvyslankyně v Sýrii, že pokud by šlo o batolata, jednalo by se právnicky o únos, zavlečení do ciziny. No, a pokud jde o jinochy bez dokladů, pak bezpečnostní rizika daleko předčí nějaký humanitární přínos.

Mnohem závažnější je, že hysterie následující po návrhu europoslankyně Šojdrové nejspíš znemožnila racionální a důkladnou debatu o mnohem větší lumpárně – o takzvaném Globálním paktu OSN o migraci, který má naše republika brzy ratifikovat. Ten pakt by v podstatě zlegalizoval neomezenou imigraci z chudých zemí do zemí bohatších. Parlament o něm měl jednat, na jednání nezbyl čas. Ministr vnitra Hamáček tvrdí, že takový pakt je nezávazný. Maďarsko a Spojené státy jej ovšem ratifikovat odmítly. Kdyby byl nezávazný, stěží by se ty dvě země s nějakým formálním odmítáním zdržovaly. Takže někdo zde hraje velice špinavou hru. Europoslankyně Šojdrová to ale podle mě není, ta prostě něco plácla a sama se nestačí divit.

Helena Langšádlová uvedla, že se zříkáme křesťanských hodnot. Karel Schwarzenberg k tomu dokonce řekl, že jsme se zřekli Masarykových hodnot a měli bychom odříct oslavy vzniku republiky. Co dodat? A jak jsme na tom se zmíněnými hodnotami?

K těm výrokům lze dodat jen to, že zatímco návrh Šojdrové byl jen hloupý, tak reakce zmíněných veleduchů jsou hystericky hloupé. Osobně se moc divím – paní Langšádlové hysterie nesluší, knížepán by z ní ve svém věku už mohl vyrůst. Ohánění se Masarykem je dokonalé chucpe, svědčící o knížepánově nevzdělanosti. První československý prezident byl především velkým odpůrcem islámu – a to z principu, ne proto, že by islám v jeho době představoval nějaký problém. Neměl pro něj dobrého slova ve svých vysokoškolských přednáškách a za jeho prezidentování nebyl v Československu islám registrován coby legální církev, na rozdíl třeba od Rakouska. Byl, mimochodem, registrován až za nacistické okupace. Za druhé, prezident Masaryk věděl, že hranice státu je třeba střežit. Vedl o ně nejméně jednu drobnou válku - s Polskem - a nedovedu si představit, že by souhlasil s importem potenciálně nebezpečných osob do země.

A jak celkově přistupovat k Sýrii? Měli bychom více podpořit humanitární pomoc přímo v Sýrii? Máme se za tamní situaci cítit zodpovědní?

Rozbor situace v Sýrii by nekonečně přesáhl jakékoli možnosti novinového rozhovoru. Relativně objektivní, byť sluníčkový bloger Andrej Ruščák se o to pokusil, výsledek zabral na padesát stran hutného textu. A tak začnu od konce. Ano, za situaci jsme spoluodpovědní a ano, humanitární pomoc přímo v Sýrii bychom podpořit měli.

V Sýrii je to totiž tak, že tam neexistuje spravedlivá strana. Ten konflikt má čtyři hlavní hráče. První jsou Assadovci, což je spojenectví tamních křesťanů, kryptokřesťanů - takzvaných alavitů, sekularistů a drúzů. Ti jsou v populaci v menšině, ale zajišťovali relativně civilní poměry v zemi. Druhou stranou jsou v populaci převažující sunnitští muslimové, někdy se jim říká Demokratická opozice. Jejich vítězství by znamenalo konec sekularismu a vývoj k čemusi podobnému třeba Saudské Arábii. Třetí je či byl Islámský stát, což jsou sunnitští muslimové na steroidech, šílenci, jejichž řádění jsme všichni sledovali. A čtvrtou stranou jsou či byli Kurdové, kterým jde o vlastní státnost. Tím, že Západ tehdy ještě za Obamy nesmyslně podporoval sunnitskou stranu, donutil Assadovce jak k velmi tvrdým opatřením, tak k pevnějšímu spojenectví s Rusy. Kvůli spojenectví s Tureckem jsme zradili Kurdy, kteří přitom nesli hlavní tíhu bojů s fanatiky Islámského státu.

Spoluodpovědní jsme, protože jsme – coby členové Severoatlantické aliance a Evropské unie a obecně příslušníci Západu – ten konflikt v době okolo roku 2011, takzvané arabské jaro, pomáhali rozdmýchat, protože jsme zase jako členové Severoatlantické aliance nedokázali zastavit nebo brzdit islamistickou agendu prezidenta Spojených států Obamy. A protože jsme jako členové Evropské unie nedokázali zastavit šílenou německou kancléřku s její politikou otevřených dveří. Připustili jsme, aby se Sýrie stala náhradním válčištěm ve zbytečné válce mezi Spojenými státy a Ruskem, a nedokázali jsme vystavit jasnou stopku Turecku, našemu věrnému spojenci, jehož účast ten konflikt prodlužuje. Jsme zodpovědní, protože jsme někdy nejpozději od roku 2012 nevytáhli jednu z mála karet, jakou máme coby malá země v ruce – hrozbu odchodu ze Severoatlantické aliance a Evropské unie, pokud nepřestanou bláznit na kvadrát. Assad, to je legitimní syrská vláda, nebude žádný Mirek Dušín. Kterákoli ze Západem preferovaných alternativ by však byla horší pro Syřany samotné. Takže nám nezbývá, než se do konfliktu přestat plést a spravit si svědomí humanitární pomocí přímo v Sýrii – zaměřenou na děti, nemocné, na obnovu infrastruktury zničené země. 

V Bruselu to nyní vře kvůli Maďarsku a premiéru Viktoru Orbánovi, který se rozhodl rázně zakročit v migrační politice země. Evropský parlament odhlasoval, že v Maďarsku pravděpodobně dochází k porušení evropských hodnot a může docházet k omezování svobody tisku a bude třeba se na to podívat. Je zásah Evropské unie vůči Maďarsku adekvátní?

Kdokoli přišel s gumovým pojmem evropské hodnoty, zaslouží si krátkou láskyplnou gumoléčbu a následný odpočinek vkleče na rozsypaném hrachu. Ale nechme vtípků. Centrála Evropské unie v poslední dekádě opustila či překroutila všechny hodnoty, na nichž Evropská Unie, či Evropské hospodářské společenství kdysi dávno vzniklo. Od volné obchodní soutěže přes rovnost pohlaví, demokratické svobody, ochranu slabých a žen až po třeba ekologické zákonodárství. Hrubým odhadem devadesát procent nesmyslů původem z Bruselu škodí Evropě a Evropanům a jsou to státníci typu Orbána, díky nimž se v Evropě dá ještě trochu žít. Takže, ruce pryč od Maďarska, milá Bruseli. Jsi ta poslední, kdo může kritizovat. 

Novinář Pavel Šafr tvrdí, že Babiš není o nic lepší než Viktor Orbán a „na hanbě“ by měli sedět spolu. Andrej Babiš si zaslouží podle Šafra minimálně stejnou pozornost a stejný odpor. V Maďarsku se prý odehrává odlišnou formou podobný proces znesvobodňování jako v České republice. Babišova metoda je jen skrytější, záludnější a méně transparentní. Máme se obávat toho, že s Babišem dopadneme jako Maďarsko díky Orbánovi? Dělá nám premiér v Evropských institucích ostudu, když připomeneme například i kauzu Čapího hnízda?

Andrej Babiš není lepší než Viktor Orbán už proto, že se na rozdíl od něj snaží lavírovat. Maďaři vědí velice dobře, co znamená islámská invaze, kdežto premiér Babiš se to teprve dozvídá, mimo jiné i od svého maďarského kolegy. Totéž bych doporučoval Pavlu Šafrovi. Kéž se místo svých nočních exhibicí dovzdělá v tom, že Maďarsko, či přesněji Uhry, byly po mnoho staletí nárazníkovým státem mezi islámem a západem. Nechť zjistí, že po bitvě u Moháče, která je mimochodem i součástí našich dějin, bylo jádro Uher okupováno, částečně islamizováno a na zhruba dvě staletí vylidněno. Měl by se poučit, že maďarský národ a kultura tehdy přežily jen díky pevným hradům ve slovenských a sedmihradských horách. Pak by snad pochopil, že Orbán, ale i Babiš dělají přesně to, co dělali vládcové Uher a Čech pokaždé, když Turek stál na Dunaji, Vídeň byla ohrožená a západ buď zrazoval, nebo se zabýval trapnými půtkami svých vládců. Evropské instituce jsou v tomto kontextu trapné, zbytečné a směšné. 

Bývalý prezident Václav Klaus i jeho syn často mluví o tom, že Evropská unie v současné podobě potřebuje zásadní změnu. Klaus starší to nazval Sametovou revoluci našeho typu. Jeho syn pochybuje, že je transformace Evropské unie vůbec možná. Je?

Není. To, čemu říkám stará Evropská unie, se totiž v relativně krátké perspektivě několika desetiletí buď podvolí islámu, nebo utopí v občanských válkách. Naše budoucnost je v rozšířené Visegrádské čtyřce nebo v uvozovkách Mezimoří, chcete-li. Je ve spolupráci relativně soudných a bezpečných zemí mezi Baltem, Černým mořem a Jadranem. Pro starou Evropskou unii jsme beztak jen chudými burany, jimiž pohrdají. Buďme nadále přáteli, obchodujme spolu, připravujme se na migrační vlny původních Evropanů, pomáhejme jim. Ale pro Boha, už si uvědomme, že bruselská Evropská unie je mrtvý projekt.

Ještě jsme spolu od té doby nemluvili. S jakými pocity sledujete dění v Německu – demonstrace, dohady o tom, zda jsou protestující rozčilení domorodci, nebo extrémisté. Itálie s politikou Salviniho, sílící cesta přes Španělsko… 

Vlastně jsem odpověděl v předchozím odstavci. V Německu vidíme zárodky budoucího vnitro-západního konfliktu. Vidíme aroganci moci, která to už vzdala a nyní se snaží jen o hladký přechod pod nové pány. S tím, že je dobré sedřít z německých pracujících a ze slabších evropských zemí co se dá. V Itálii vidíme národ připravující se k boji – stejně jako kolaboranty a zrádce, kteří upřednostňují otroctví. Ve Španělsku, podobně jako třeba v Řecku, vidíme národ, který ztratil vůli k životu. Ale třeba ještě budeme překvapeni.

Pokračuje volební kampaň. Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, říká, že politici zbytečně straší občany migrací. Je to pravda nebo ne? Vidíme billboardy od ČSSD o bezpečných hranicích a bezpečném Česku, Havířov bez migrantů a tak dále. Některá politická hnutí, například sdružení Mostečané Mostu hovoří o vesnici pro lůzu. Do voleb se promítají problémy s migranty, i když můžeme tohle slovo chápat dnes už různě. Je to populismus nebo žádoucí proces?

S Rozumkem budu hotov rychle. Ta karikatura chlapa vydělává na tom, že takzvaně pomáhá, takže ke svému živobytí potřebuje, aby zde co nejvíc uprchlíků bylo. Čím méně uprchlíků, tím menší jeho měsíční gáže a tím horší kariérní perspektiva. Je tudíž, slušně řečeno, zaujatý.

K partajím, které se předvolebně daly na protimigrační hesla, pak tolik, že kradou téma. Neříkal bych tomu hned populismus, spíš směs bezradnosti a nestydatosti. Dnešní rétorika socialistů, ANO a dalších přece přesně opakuje věci, které jsme říkali v letech 2014, 2015, kdy se nám všichni ti dnešní hrdinové smáli, případně nás honili po výsleších.

Upřímně, já se na ně nezlobím. Politik je povolání nepoctivé a podlé. Vědec, který by kradl myšlenky, by ve své profesi brzy skončil. V politice holt platí jiná pravidla. Pokud se podaří ochránit Česko od nekontrolované migrace, od šíření islámu, vzniku ghett a dalších věcí, která známe ze západní Evropy, bude mi úplně jedno, zda to bude zásluha Andreje Babiše, Tomia Okamury nebo Pepka Vyskoče. Jen se trochu obávám, že ne všichni náhle probuzení takzvaní zachránci chápou celou hloubku problému a tuší, co s ním dělat. Přesto jim držím palce. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Zuzana Koulová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vlasovci, Koněv. Přepisování historie. Proboha, ať se vrátí do školy! Přímý účastník Pražského povstání účtuje se starosty Kolářem a Novotným

8:38 Vlasovci, Koněv. Přepisování historie. Proboha, ať se vrátí do školy! Přímý účastník Pražského povstání účtuje se starosty Kolářem a Novotným

ROZHOVOR Chce se, aby mladí lidé nevěděli, jakou hrůzu tady Němci napáchali. Chce se větší jednota v…