Proč podle vás chystaná reorganizace policie vyvolala vládní krizi? Čím si výpad proti policii a ministru vnitra ze strany Andreje Babiše vysvětlujete?
Reorganizace by podstatně narušila mocenské plány Andreje Babiše a jeho hnutí v citlivém období příštích tří let, kdy proběhnou troje zásadní volby: do krajských samospráv, do Poslanecké sněmovny a nakonec ta prezidentská. U nás se vytvořilo podivné společenství zájmů: patří k němu kromě Andreje Babiše za prvé státní zástupci, přesněji řečeno Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a v Praze, kryté nejvyšším státním zástupcem Zemanem, úzce spolupracující s jedním celorepublikovým policejním útvarem (ÚOOZ). Státní zástupci nejsou z povahy věci žádná justice, ale mocenský útvar, hájící zájmy státu. Z minula mají špatné zkušenosti s tím, že byli leckdy v tomto poslání z politických důvodů omezováni, zároveň mají jako mocenský útvar přirozenou, ale krajně nežádoucí tendenci extendovat svou moc co nejšíře, protože jim to zjednodušuje práci; pro policejní útvar to platí dvojnásob. Proto je důležité, aby byli neustále pod přísnou kontrolou demokratického právního státu. V průběhu chaotické protikorupční revoluce se této kontrole úplně vymkli, „udělali se pro sebe“, a ta situace jim velmi vyhovuje. Tento jejich přirozený, z malé části pochopitelný, ale v zásadě krajně nežádoucí zájem se kryje se zájmem Andreje Babiše o vytvoření „Nových pořádků“, monopolního autoritativního státu, který bude řídit jako firmu. Současné demokratické instituce, snad bychom spíše měli říkat jejich trosky, státním zástupcům a ÚOOZ pořád ještě brání v „rozletu“ a Babišovi – i když už jen velmi chabě – brání v dovršení „Nových pořádků“. Je tu tedy společný nepřítel. Dalším účastníkem jsou „nezávislé protikorupční iniciativy“. Policejní prezident a ministr Chovanec se pokoušejí dostat zpátky pod kontrolu důležitý policejní útvar, jenž je součástí bloku Babiš – státní zástupci (i když jistě ne všichni) – ÚOOZ. Pod kontrolu, která jim přísluší. Policejní prezident přitom nijak neporušil své pravomoci – vada na kráse je jen v tom, že ČSSD neměla odvahu a sílu správně pojmenovat politickou povahu konfliktu: je to konflikt „Nové pořádky“, tedy autoritativní stát řízený jako firma, versus „Staré pořádky“ – polistopadová parlamentní demokracie. A to vysvětluje prudký útok Andreje Babiše vůči policii.
V médiích se objevují informace o nestandardních vztazích Andreje Babiše a šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty. Považujete to za znepokojivé?
Nejznepokojivější je povaha sporu, kterou jsem právě pojmenoval. Případné nadstandardní vztahy mezi pány Babišem a Šlachtou by byly jeho logickou součástí, ale upřímně řečeno, i kdyby jich nebylo, nebude pojmenovaný konflikt o nic méně hrozivý.
Jak vnímáte krok olomouckých státních zástupců, kteří přijeli do Prahy vyslechnout policejního prezidenta kvůli reorganizaci policie, která je v jeho kompetenci?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová