V týdnu se odehrálo historické setkání prezidentů Si a Trumpa, řešily se zásadní globální otázky na Blízkém východě. Zajímavé bylo, že nikoho nezajímal postoj Evropské unie. Ze strany orgánů EU však stále slyšíme o globální roli Evropy. Je podle vás reálné, aby EU vystupovala jako globální hráč?

EU prostřednictvím svých orgánů učinila mnoho pro pokles svého významu. Nejde tedy jen o vzestup zemí dříve „třetího světa“ či „rozvojových zemí“, nejde ani jen o přirozený pokles v důsledku postupné degenerace doprovázející země, které usnuly na vavřínech, začaly vnímat realitu jako irelevantní a tím ztratily své někdejší výhody. Jde o aktivní realizaci sebedestruktivních projektů a ztrátu zpětné vazby, sebereflexe, která by umožnila zásadní korekci. Velké státy v čele s Německem jsou stále ještě důležitými hráči jako mocnosti druhé kategorie, účast členských států na projektu EU je ale nijak neposiluje.

Světová role EU je jedním z hlavních argumentů pro další centralizaci pravomocí na úrovni Bruselu, o které se v posledních týdnech také veřejně hovoří. Asi lze pochopit, že o globální roli EU sní politici v zemích, které kdysi globální vliv měly. Ale proč by tato nabídka světové role měla lákat Česko?

Účast České republiky na úspěšném společném projektu by samozřejmě byla pro Českou republiku prospěšná, ale to není příklad Evropské unie. Nejde jen o iracionální projekty, ale také o ambice velkých zemí, které se snaží posílit své vlastní postavení, a to i v neprospěch menších států. Měli bychom ale spíše hovořit o korporacích, které se o vliv v silných státech opírají. Je na zvážení, zda by nás více poškodil odchod z EU než setrvání v ní. Z dlouhodobého hlediska je rozpad EU nevyhnutelný, protože akce EU posilují vnitřní pnutí. A to včetně otázky postoje k přípravě války proti Rusku.

Váš kolega, europoslanec Farský, dokonce zpracoval projekt, jak by se EU měla poučit z centralizace Spojených států a budovat silné společné instituce, jako je měna nebo armáda. Je taková možnost „Spojených států evropských“, o kterých nedávno promluvil prezident Pavel, na stole jako reálná, nebo jde spíše o přání?

Mgr. Jan Farský

• STAN
• europoslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

S velkým zájmem čtu monografii profesora Oskara Krejčího „Geopolitika střední Evropy“, obsahuje mimo jiné výčet politických projektů a jejich další osud. Vývoj šel obvykle jinou cestou, protože vlivní hráči nutně nesdíleli spekulativní koncepce knihovních myslitelů. Tím nechci naznačit, že bych pana Farského pokládal za myslitele.

Koncept „Spojených států evropských“ není nový, v různých formách se periodicky vrací už od dob Jiřího z Poděbrad, který chtěl mír a stabilitu. Dnes jde o pokus o službu cizí moci. Sudeťáci koncept podporují, protože by jim umožnil návrat zkonfiskovaného majetku. Koncept „Spojených států evropských“ podporuje i Petr Pavel. Přestal by být prezidentem, ale zřejmě doufá v postavení místodržícího závislého na cizí moci, jíž by však ochotně sloužil. Není náhoda, že se angažoval ve prospěch ekonomických zájmů rodu Lichtensteinů a vítá Bernda Posselta.

EU se čtyři roky snažila být aktivní kolem konfliktu na Ukrajině. Dokáže podle vás EU najít nějaké řešení pro Ukrajinu, když se čtyři roky snaží být zde aktivním hráčem?

EU nepodporuje Ukrajinu, tedy zájmy národů Ukrajiny, ale ukrajinský režim v jeho ochotě vést válku na úkor obyvatelstva a budoucnosti Ukrajiny. Řešení ve formě míru s kompromisy nehledá, hovoří o „spravedlivém míru“, míní tím kapitulaci Ruska a jeho vynucené přijetí podmínek jako poražené strany.

EU současně nabízí Ukrajině členství v EU. Jako deklarace to prochází, jako konkrétní rozhodnutí to projít nemůže.

Komisařka Kallasová odmítla návrh Vladimira Putina, aby se vyjednavačem mezi Ruskem a Ukrajinou stal někdejší německý kancléř Schröder. Dokázala by podle vás EU najít někoho, koho by akceptoval Vladimir Putin?

Nedokázala. Ona žije ve snu o vojenské porážce Ruska. Vyjednavač s nabídkou kapitulace Ruska by patrně nebyl pro Rusko přijatelný. Těžko najít Ruskem akceptovatelného vyjednavače, který by navrhoval Rusku takto pojatý „spravedlivý mír“.

V Bruselu jsou nadšeni z nové vlády v Maďarsku, ale současně se rozpadla prounijní vláda v Rumunsku a v Bulharsku vyhráli volby vyloženě euroskeptici. Očekáváte v důsledku těchto změn nějakou novou politiku v Bruselu?

Zásadní charakteristikou „Bruselu“ je rigidita s neschopností vnímat reálnou situaci a vhodně na ni reagovat. Proto polarizace v EU bude pokračovat až do konce v řádu let.

Předsedkyně Evropské komise aktuálně jako zásadní téma řeší, od jakého věku by evropské děti měly mít přístup k sociálním sítím. Jak se v Bruselu dívají na to, co předsedkyně řeší, nebo respektive asi spíše neřeší?

Mírně řečeno „neužitečnost“ von der Leyen je veřejným tajemstvím, ale panuje obava, co by bylo, kdyby nebyla. Proto se jede z kopce a nabírá rychlost.

Jaká jsou jiná aktuální témata, která se teď v Bruselu řeší?

V zemědělském výboru, jehož jsem členem, se připravuje nová tzv. „společná zemědělská politika“. Ve výboru panuje velká starost z renacionalizace, tedy že by státy mohly rozhodovat o svém zemědělství, a to navzdory obrovské různosti zemědělství v jednotlivých státech.

Řeší se mnoho věcí, hlavně se posouváme vstříc válečnému konfliktu.

Psali jsme:

David (SPD): Trump zase jednou slavně zvítězil

Ve všem bude gender. Co EU chystá, se europoslancům nezdá

Sankce na vlastní občany. EU porušuje zásady právního státu, říká David

David (SPD): Demokraté hrozí dalším shutdownem pro americkou vládu