Jste na Slovensku poměrně krátkou dobu. Jaké zde máte nejaktuálnější plány?
Leden byl velmi pestrý. Organizujeme jako každý rok slavnostní odevzdávání ocenění Spravedlivý mezi národy. Zúčastnil jsem se otevření Muzea holokaustu v Seredi. Měli jsme tu také Sarah Wilner, náměstkyni ředitelky The Golda Meir Mount Carmel International Training Center. Tento měsíc organizujeme KolNoa, festival izraelského filmu. Mezi tím se samozřejmě setkávám s osobnostmi z politického, kulturního a společenského života na Slovensku a věnuji se běžné agendě velvyslanectví.
V Evropě se rozšiřuje nacionalismus a xenofobie. Přibývá útoků na Židy, například z Francie jich již odešly do Izraele stovky. Co za to podle vás může? Benevolence k uprchlické krizi nebo příklon k ultrapravicovým politikům – viz například Marine Le Penová?
Tyto tendence v Evropě znepokojují i nás. Naneštěstí antisemitismus a xenofobie existovaly v Evropě dlouhá staletí a jsou hluboce zakořeněné v kultuře některých zemí. Po druhé světové válce začala snaha vzdělávat lidi a zastavit šíření těchto ideologií a nenávisti. Avšak v posledních dvou desetiletích zaznamenáváme nárůst antisemitismu. Jako důvod vidíme kombinaci dvou faktorů. První je nárůst pravicových hnutí kvůli ekonomické krizi a rostoucí diverzitě minorit a náboženství v Evropě. Tato pravicová hnutí staví svoje programy na strachu Evropanů. Druhým elementem, který má vliv na nárůst antisemitismu, je nenávist k Židům a státu Izrael některých nových komunit v Evropě. Například fundamentalistický radikální islám je obyčejně i protižidovský. Komunity, které mají ve svém středu prvky radikálního islámu, mají sklony k antisemitismu, i když ony samy trpí od xenofobie jako migrantská komunita.
Zvyšuje se antisemitismus i na Slovensku, což bylo prokázáno i na nedávném kulatém stole k lidským právům, který se konal v Bratislavě pod záštitou OSN a pod vedením organizace Habeas corpus. Kde tento příklon k antisemitismu má podle vás kořeny a není to již v historii, například z období druhé světové války?
My rozlišujeme mezi dvěma druhy antisemitských ideologií. První je staromódní způsob nenávisti vůči židům – vyznavačům judaismu, přičemž hlavní roli tu hraje náboženství. Druhá ideologie antisemitismu vyčleňuje Židy jako speciální skupinu, kterou je třeba nenávidět. Je to druh antisemitismu, který je namířený na Židy jako takové. Tyto dvě antisemitské ideologie existují pravděpodobně v celé Evropě. Na Slovensku jsem ještě krátce, proto bych se k této otázce nerad konkrétněji vyjadřoval.
Zdá se, že země Visegrádské čtyřky, snad nyní kromě Česka, jsou silně antimigračně založeny, navzdory EU a Bruselu. Co byste řekl k „migrantské tsunami“, před kterou varují odborníci napříč politickým spektrem?
Evropa čelí velké výzvě. Ve vlně utečenců, kteří směřují do Evropy, je mnoho lidí, kteří utíkají před válkou a utrpením a v Evropě hledají útočiště. Mohou být mezi nimi ekonomičtí migranti, ale někteří jsou skuteční utečenci. Rozlišení mezi těmito dvěma skupinami není jednoduché. Nebezpečím je, že někteří z těchto lidí s sebou přinášejí radikální islamistické ideologie a někteří mohou být dokonce i jejich vykonavateli. Jak jsme viděli o silvestru v německém Kolíně, někteří s sebou přinášejí hanebný přístup k ženám a evropským hodnotám. Největší úsilí by se mělo soustředit na identifikování toho, kdo je kdo; a utečenci by měli být seznámeni s tím, že každý, kdo přijde, musí dodržovat evropské zákony a respektoval lokální zvyky.
Izrael se v současné době potýká s útoky radikálů v bezprecedentním rozsahu. Je to podle vás důsledek již několikáté generace Palestinců v utečeneckých táborech nebo žhavou diskusí ohledně Chrámové hory?
Určité velmi kruté ideologie – typické pro Islámský stát – nacházejí podporu i mezi některými Palestinci. Ti věří, že když zabijí Izraelce, budou odměněni v nebi. Mnozí z nich jsou rovněž zneužíváni svými vůdci. Důkazem toho jsou i utečenecké tábory, které jste zmínil v otázce. Tato místa – nazývaná „utečeneckými tábory“ – byla domovem pro utečence před 67 roky. Před 67 lety byla i Evropa plná utečenců. Izrael v té době přijal víc než 1,5 milionů utečenců. Nikdo z těchto lidí už dnes nežije v těchto táborech. Jediným důvodem, proč tam palestinští utečenci ještě žijí, je, že palestinští vůdci jsou přesvědčení o tom, že když Palestince budou držet ve statusu utečenců, napomůže to jejich politickým cílům.
Rabín Shumi Berkowitz z židovské náboženské komunity Masorti v Praze řekl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, že problémem v Izraeli je také židovský fundamentalismus. Jak to vidíte vy?
Extremismus existuje naneštěstí ve všech společnostech a zemích, a tedy i v Izraeli. Ovšem počet židovských fundamentalistů a jejich vliv je v Izraeli zanedbatelný. Nejsou to oni, kteří by udávali politické směrování. Určitě je ale potřebné být si vědom tohoto fenoménu a zůstat ostražitý.
Do Izraele v posledních letech dorazily miliony lidí. A nebylo to jen z Ruské federace. Máte k tomu nějaká aktuální data?
Bližší informace a statistiky o počtu přistěhovalců do Izraele můžete najít v databázi izraelského statistického úřadu Central Bureau of Statistics. Přehledně zpracované statistiky má též online portál The Jewish Virtual Library.
Psali jsme:
Poznámka:
J. E. Zvi Aviner Vapni působí v diplomatických službách už 25 let. V průběhu kariéry diplomata absolvoval 5 zahraničních misí – v Bulharsku, na Filipínách a ve Spojených státech. Je rodákem z Izraele a před příchodem na Slovensko žil v Jeruzalémě. Je ženatý a má dvě děti. Na Slovensku působí jako nový velvyslanec státu Izrael od poloviny listopadu 2015 a je třetím velvyslancem židovského státu ve Slovenské republice.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
