Jako Pavel Novotný! Neohrožený bojovník proti Rusku, starosta Prahy 6. A předpověď pro Kalouska. Karolina Stonjeková pěkně od podlahy

16.04.2020 16:33

ROZHOVOR Dezinformace? Ale ne. „Jim se ta informace líbila a hodila proti panu Babišovi, a proto ji prostě použili. To by na jejich místě udělal každý politik a i oni sami to bezpochyby udělají ještě několikrát, dokud je voliči nepošlou do politického důchodu,“ hodnotí Karolina Stonjeková kauzu s nepravdivou informací, kterou šířili politici TOP 09. Kriticky se staví i k návrhu Václava Klause mladšího, aby poslanci půl roku nebrali plat. A vrací se i k odstranění sochy maršála Koněva. Podle Stonjekové se namísto činů nyní v politice bojuje především pomocí gest. „Pan Kolář si teď možná připadá jako velký a neohrožený bojovník proti Rusku, jako druhý Pavel Novotný. Cítí se jako hrdina nebo novodobý odbojář proti „cizí mocnosti“ a možná se mu ten pocit i líbí,“ komentuje počínání starosty Prahy 6. A má pro něj doporučení.

Jako Pavel Novotný! Neohrožený bojovník proti Rusku, starosta Prahy 6. A předpověď pro Kalouska. Karolina Stonjeková pěkně od podlahy
Foto: Repro Facebook
Popisek: Karolina Stonjeková
reklama

Sociální sítě zaplavila informace, že česká armáda do několika domovů důchodců rozvezla místo ochranných pomůcek perníčky z firmy Penam z koncernu Agrofert. Informaci stranického kolegy a starosty Loun Michala Kučery sdíleli Markéta Pekarová Adamová a Miroslav Kalousek z TOP 09, kteří se nad celou věcí také výrazně pohoršili. Generál Opata se ovšem ohradil, že nic takového není pravda, což doložila i ředitelka předmětného domova důchodců. Ti, kteří tak často chtějí bojovat proti dezinformacím, tedy sami šíří nepodloženou informaci. Co na to říci?

Mě to ani v nejmenším nepřekvapuje... Žijeme v době, kdy dochází k velkému zmatení pojmů a slova ztrácejí svůj původní význam. A tak dnes dezinformace fakticky neznamená nepravdivou informaci, ale informaci, která se mi prostě jen nelíbí, či lidově řečeno nehodí se mi do krámu. Cokoli, co nezapadá do mého vidění světa, co se neslučuje s určitou škatulkou, je možné šmahem odmítnout a označit za dezinformaci jen proto, že se mi to nelíbí. Případně se za dezinformaci dá označit i to, na co nemám věcný argument, s čím nedokážu nebo nechci polemizovat. Všechno, co odmítám, co si nechci připouštět, se dnes dá olepit módní nálepkou „dezinformace“. Takové je, bohužel, dnešní vnímání tohoto pojmu.

Z pohledu pana Kalouska a paní Pekarové se tedy v případě kauzy perníčky nejednalo o dezinformaci. Jim se ta informace líbila a hodila proti panu Babišovi, a proto ji prostě použili. To by na jejich místě udělal každý politik a i oni sami to bezpochyby udělají ještě několikrát, dokud je voliči nepošlou do politického důchodu… De facto by se dalo říci, že slovo „dezinformace“ se stalo synonymem pro výraz „účel světí prostředky“.

Anketa

Měla by vláda v létě otevřít hranice alespoň do některých zemí, pokud to půjde?

17%
83%
hlasovalo: 33947 lidí

V souvislosti s kauzou „perníčky“ padl i názor, že jistá část společnosti Babiše nesnáší tak moc, že je schopna věřit čemukoli, co se objeví, hlavně když to potvrdí jejich názor. Je to podle vás tak?

To, že dnes řada lidí posuzuje nějaký výrok primárně podle osoby řečníka, namísto aby se zamýšleli nad věcnou stránkou sdělení, je bohužel holý fakt. Stejně jako je faktem, že máme obecně větší tendenci věřit tomu, co zapadá do našeho vidění světa, a naopak spíše nevěřit tomu, co je s tímto viděním v rozporu. Když k tomu ještě připočtete fakt, že Andrej Babiš je stejně silně milován jako nenáviděn, není divu, že ti, kteří ho milují, apriori odmítají každou negativní informaci o něm. A naopak ti, kdož ho nenávidí, stejně vděčně přijímají všechno, co zapadá do jejich představy Babiše jako největšího a nejhoršího gaunera pod sluncem.

Oba tyhle extrémní přístupy jsou založeny primárně na emocích, a nikoli na rozumu. Ten jde totiž zcela stranou. I proto působí tak humorně, když se druhý tábor rozumu a kritického uvažování tolik dovolává a obviňuje první tábor z toho, že kritického myšlení údajně není schopen… Přitom kritické myšlení se tu neodehrává ani na jedné straně – všechno drtí emoce!

Podle marketéra Martina Jaroše je tato krize i příležitostí některé věci vylepšit. Jaroš sepsal 12 bodů, mezi kterými je na 2. místě uveden návrh, aby bohatí platili výrazně větší daně (i procentuálně, nejen absolutně). On sám se k tomu prý hlásí. Je to dobrý a realizovatelný nápad? A ti bohatí, nevzali by pak spíše „kramle“ jinam? Pro ně nebude problém si zařídit občanství v daňovém ráji.

Anketa

Jak zatím hodnotíte výkon Stanislava Křečka jako ombudsmana? (Ptáme se od 15.4.2020)

95%
hlasovalo: 19069 lidí

Všech 12 bodů jsem si přečetla velmi pozorně, a abych parafrázovala slova matky Šebkové z filmu Pelíšky: „Muselo to dát strašnou práci, a přitom je to taková blbost!“ V podstatě nejde o nic jiného než o pelmel ryzí utopie a ještě ryzejšího socialismu, chybí tam snad jen větší důraz na všeobjímající mantru snižování CO2, či pár hřejivých slov o skvělosti a nezbytnosti EU. Pak by byl páně Jarošův návrh už zcela rudo-zeleně dokonalý!

Upřímně řečeno, různé socialisticko-utopické vize o ideálním uspořádání společnosti se v historii objevovaly poměrně často. Ale nikdo se nikdy nezapsal do historie tak výrazně, jako v 16. století Thomas More a jeho Utopia nebo Tommaso Campanella se svým Slunečním státem. Vše, co přišlo od té doby, už bylo daleko méně originální a pozornosti hodné. A nejinak je tomu i v případě 12 bodů pana Jaroše. Jediné, co by možná pomohlo, kdyby pan Jaroš své teze po vzoru Martina Luthera přibil na dveře nikoli kostela, ale spíše nějaké LGBT neziskovky nebo sídla protijaderných aktivistů. Tam by jistě sklidily úspěch!

Ale realisticky hodnoceno, co je novátorského a spásného na Jarošově přání, aby bohatí platili vyšší daně – neděje se to snad už dávno? Jaký má smysl, akcentovat ve třetím bodu dětské bezdomovectví – plete si snad pan marketér Českou republiku s Nepálem? Body o „profukování tepen“, „dobré karmě“ nebo „konstituční monarchii“ pak už vysloveně vzbuzují dojem, že je autor snad tvořil pod vlivem něčeho, co s vysokou pravděpodobností nemělo zrovna zdraví příznivé chemické složení…

S nápady nyní přicházejí i poslanci. Předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus ml. předložil svým kolegům ve Sněmovně radikální návrh. Rozhodl se totiž poslancům sebrat platy po dobu půl roku, přičemž by kolegům ponechal jen náhrady. Podle něj by i státní správa měla udělat gesto v době, kdy si všichni musejí utahovat opasky. Nastavil Klaus kolegům zrcadlo, nebo jde o laciný populismus? A co myslíte, má takový návrh šanci projít?

Václava Klause staršího jsem si vždycky vážila a vážím mimo jiné i proto, že to byl velmi realistický politik, který si na hloupá gesta v politice nepotrpěl. Věčná škoda, že jeho syn po něm tento přístup nezdědil. Ona vůbec koronavirová krize místy působí jako notně obskurní soutěž o to, kdo navrhne větší nesmysl. Je to samozřejmě do značné míry dáno tím, že koronavirus je tak dominantní téma, že politici si jen velmi obtížně hledají skulinku, jak za současné situace do mediálního prostoru proniknout. A když jste navíc předseda subjektu, který má sice velké ambice, ale reálnou podporu asi tak tří procent voličů, potřebujete do mediálního prostoru vniknout o to silněji. Protože volby se blíží...

Tak přijdete s nápadem, ze kterého sice populismus stříká jak z požární hadice, ale je tu šance, že pár voličů mu přece jen zatleská. Vždyť sebrat těm zlosynům ze Sněmovní ulice prachy, je přece „dobře“, zaslouží si to! Navíc si můžete s přehledem dovolit takový návrh podat už proto, že dopředu moc dobře víte, že stejně nikdy neprojde. Na druhou stranu je ale pozitivní, že poslanci Trikolóry se klidně mohou vzdát půlročního platu, i když jejich návrh neprojde, protože dobročinnosti se žádné meze nekladou! A bude dobré bedlivě sledovat, zda tak skutečně učiní, či nikoli…   

Mnozí Češi vyjeli na Velikonoce na chaty nebo na nákupy do znovuotevřených hobbymarketů. Někteří lidé už zvolnili v ostražitosti, policie musela řešit spoustu přestupků. Dochází Čechům trpělivost, nebo jde o nějakou menšinu a není to reálný problém?

Anketa

Souhlasíte s odstraněním sochy maršála Koněva?

5%
95%
hlasovalo: 24586 lidí
To je celé dáno tím, že prostě nejsme zvyklí dlouhodobě fungovat v režimu nějakých výrazných omezení. Pro řadu z nás je to nová situace, kterou jsme nikdy předtím nezažili, a naopak jsme spoléhali na to, že není problém dojet si kdykoli kamkoli a sehnat či zařídit cokoli. V březnu tohle přestalo platit, mimořádná situace trvá už dlouhé týdny a je jasné, že všichni toužebně očekáváme brzký návrat k normálu bez limitů.

Je ale pravda i to, že řada lidí pojala bojkot vládních nařízení jako jakousi novou trendy formu disidentství, jako „cool“ boj proti vládě. Řekla bych ale, že extrémně lehkovážných lidí je zhruba stejně málo, jako těch extrémně vyděšených. Jeden extrém tu kompenzuje druhý a naprostá většina teď zatne zuby a mimořádnou situaci nějak vydrží, protože jiná možnost tu stejně není.

Praha 6 odstranila sochu maršála I. S. Koněva. Starosta Ondřej Kolář nechal sochu odvézt do depozitáře. Jak se k tomuto kroku stavíte? Hraje v tom nějakou roli to, že nyní v zemi platí nouzový stav? Měl třeba Kolář počkat?

Odstraňování soch ex post, s odstupem desítek let, mi vždycky připadalo směšné a zbytečné. Jen si vzpomeňme, jak před pár lety levicová mládež v některých státech USA demolovala sochy konfederačních vojevůdců. Pomohlo to něčemu? Změnilo to něco k lepšímu? Ne! Jen to zbytečně rozvířilo emoce, které vůbec nebylo třeba vířit.

Dokážu pochopit ničení symbolů starého režimu v okamžiku, kdy je starý režim svrháván a na jeho troskách se etabluje režim nový, když děláte tlustou čáru za minulostí. To ano.

Ale takové chování s odstupem desetiletí nebo dokonce staletí, už zůstává jenom prázdným a hloupým gestem bez jakéhokoli efektu, natož efektu pozitivního. Na druhou stranu, gesta – hloupá, prázdná i nesmyslná – jsou pro dnešní politiku typická. Gesta nahradila činy a stala se velmi vhodným způsobem, jak zakrýt fakt, že žádné činy vlastně nejsou nebo jsou, ale jejich dopad je mizerný. Gesta mají ušlechtilým pláštíkem zahalit naprosté politické diletantství. Ale abychom tu panu Kolářovi nekřivdili, není sám, kdo to tak dělá. Naprostý primát v gestech na úkor činů má v tuzemské komunální politice pražský primátor Zdeněk Hřib.

Socha je ale pryč a pan Kolář si teď možná připadá jako velký a neohrožený bojovník proti Rusku, jako druhý Pavel Novotný. Cítí se jako hrdina nebo novodobý odbojář proti „cizí mocnosti“ a možná se mu ten pocit i líbí. Ale starosta městské části by se při výkonu svého mandátu měl přece jen řídit jinými kritérii, než jen dobrým pocitem, z toho, „že jsem to tomu Rusku ale parádně nandal“. Protože upřímně řečeno, nandávat něco nějakému státu, do kompetencí starosty fakt nepatří. Starosta má dbát na rozvoj své městské části a ne dělat zahraniční politiku!

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Marek Korejs

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Senátor Václavec: Osobně jsem naočkoval barda Nohavicu, chtěl vystupovat bez rizika. Tvrdé sankce proti neočkovaným ale neschvaluji

20:50 Senátor Václavec: Osobně jsem naočkoval barda Nohavicu, chtěl vystupovat bez rizika. Tvrdé sankce proti neočkovaným ale neschvaluji

Měla by v Česku existovat povinnost očkování proti covidu-19 u lidí pracujících ve zdravotnictví a v…