Fotogalerie: - Americký konvoj
Českem opět projel americký vojenský konvoj. S jakými emocemi si tuto záležitost spojujete?
Emoce v tomto případě nejsou na místě. V rámci vojenského cvičení se přes naše území přesunují oddíly paktu, jehož členem jsme, tedy naši spojenci, navíc již podruhé. Máme znovu možnost se přesvědčit, že poruchová není jen technika české armády. Pokud jde o politické dopady přejezdu jednotek, jsem trochu na rozpacích z těch, kdo vojáky vítají. Jako by se vyvalilo to nejčernější bahno ze dna naší politiky.
V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v prvé řadě se všeobecně naléhá na země aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?
NATO postihlo to samé, co EU - v průběhu svého rozšiřování se stalo neakceschopným. Místo obranného paktu jde o nepříliš soudržné politické uskupení, v němž rozhodují ozbrojené síly USA. To nevadilo v době monopolárního světa. Jenže před našima očima se z pohledu Západu mění na svět multipolární, plný dříve netušených hrozeb. Proto Američané musí své spojence donutit, aby se staly alespoň částečně schopnými se sami bránit. "Agresivní Rusko" je dobrá záminka. Nejen kvůli historickým zkušenostem jeho sousedů, ale hlavní roli v tom hraje špatné svědomí Pobaltských zemí z jejich diskriminační politiky vůči ruské menšině v jejich státech (institut neobčanů). Pokud jde o motivy dalších zemí, asi není náhodnou shodou okolností, že Rumunsko se zapojilo do protiraketové obrany a zároveň se vynořila otázka nápravy územních křivd z dob Stalina (možný návrat Besarábie).
Fotogalerie: - Americký konvoj
V rámci debaty nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Podpořil byste to?
V žádném případě. Přes dvacet let mi vadila sovětská okupace a když jsme se konečně přítomnosti cizích vojsk zbavili, tak si to máme zopakovat znovu?
Psali jsme:
Kdo je na tom v této situaci lépe, Evropa stíhaná migrační krizí nebo Rusko stíhané cenami ropy a obecně hospodářskými problémy?
Obávám se, že lépe je na tom Ruská federace. Její občané mají oprávněnou naději, že bude lépe a prezidenta, kterému věří. Evropa už ví, že lépe bylo, přičemž její občané sdílí obecně pocit, že jejich politici jsou schopni je prodat komukoliv. Možná i Erdoganovi, kdyby o to stál.
Jak se díváte na občasné návrhy na zrušení sankcí proti Rusku? Sdílíte všeobecné přesvědčení, že navzdory tomu, že Putin má obrovské hospodářské problémy, i nadále je schopen si držet podporu veřejnosti? Jaké události v Rusku lze čekat?
Sankce ruskému prezidentovi pomáhají. Kdyby mu Západ chtěl zkomplikovat vnitropolitickou situaci, tak je zruší. Po podzimních volbách do Státní dumy asi dojde k výměně vlády a zrychlení nezbytných reforem.
Když hovoříme o Rusku, i v rámci boje proti ruské propagandě vznikne na Ministerstvu vnitra od příštího roku Centrum terorismu a hybridních hrozeb. Jak se u nás údajná ruská, ale i další propaganda projevuje? Jakými prostředky s ní může třicet analytiků na vnitru bojovat?
Těch třicet analytiků nebude bojovat s ruskou a dokonce ani s islamistickou propagandou. Jenom budou nálepkovat nezávislá média a připravovat omezování svobody slova. Bojím se, že se potichu oprášila myšlenka inkvizice - kdo tvrdí věci, které odporují oficiální politice a principům politické korektnosti, činí tak proto, že mu to našeptal dábel. A z pohledu propagandistů má ďábel Putinovu tvář.
Roman Joch prohlásil, že ve chvíli, kdy ruský voják překročí hranice kterékoli z pobaltských zemí, bude správné okamžitě smazat proruské servery a po dobu konfliktu s Ruskem internovat redaktory proruských webů. Kde je míra svobody slova třeba i v případě, kdy by nastal vojenský konflikt?
Za války existuje jen propaganda, žádná svoboda slova. Roman Joch by měl vzít v úvahu, že v takovém případě by nepochybně byl také internován. Občas se vyjadřuje kriticky na adresu EU a vlády, takže naplňuje kritéria proruského propagandisty zasluhujícího si internaci.
Nakolik je podle vás legitimní diskutovat o samotné geopolitické orientaci naší země, tedy členství NATO a EU? Objevují se výklady, že o těchto věcech se ani diskutovat nesmí, referenda jsou nepřípustná atd.
V demokracii je legitimní diskutovat o všem, zejména když se dnes EU a NATO dosti liší od institucí, do nichž jsme před lety vstupovali. Na druhou stranu, kapři by také zakázali diskuzi o vypuštění rybníka, ale nikdo se jich na to neptá. Politiků a propagandistů se také nikdo ptát nebude...
Rakouské prezidentské volby nakonec těsně vyhrál exšéf Zelených Alexander Van der Bellen. Přesto jde o historický úspěch tamních Svobodných. Jak může pokračovat trend růstu dalších podobných stran v Evropě (Alternativa pro Německo, francouzská Národní fronta atd.)?
Až do jejich konečného volebního vítězství ve všech státech EU. Dokonce i v těch, v nichž podobné strany zatím nejsou. Nejspíš je to imunitní reakce společnosti na migrační krizi a neschopnost politických elit vnímanou jako zradu voličů.
A co může tento trend znamenat do budoucna? Trvalé ochlazení Evropanů vůči imigraci? Rozvolnění či úplný rozpad EU? Nebo dokonce, jak uvádí Appelbaumová, nástup národního socialismu? Častokrát jsou tyto titulárně pravicové strany zdrženlivé vůči liberálním pravidlům mezinárodního obchodu, nadnárodním korporacím, TTIP, euru atd. K čemu to směřuje?
Ke zcela nové podobě Evropy. Bez bruselské byrokracie, bez politické korektnosti, bez většiny tradičních politických stran. Bude-li tato budoucnost krvavá a apokalyptická, nebo jen jiná, se neodvážím odhadnout.
Turecko opakuje hrozby, že v případě nezrušení vízového styku pustí do Evropy migrační vlnu. Jak postupovat? Dát Erdoganovi, co chce, nebo opevnit řeckou či makedonskou hranici?
Vydírání ustupují jen slaboši, kteří nakonec přijdou o všechno. Jedinou odpovědí je ochrana vnějších hranic EU všemi prostředky. I násilnými.
Větším problémem může být migrace z afrických zemí přes Itálii. V Libyi je připraveno na cestu do Evropy milion lidí, další utíkají už i z Egypta. Jak tomu čelit? Komu máme pomáhat a komu ne? Nakolik je v našich silách pomáhat v místě a řešit situaci přímo v Africe, aby lidé neměli důvod utíkat?
Je-li imigrace spontánní, mohli bychom ji zastavit v zemích, kde se nacházejí potenciální migranti. Organizovanou migraci zastaví jen likvidace těch, kdo vydělávají na tomto obchodu s lidmi, což je trestné již několik století.
Generál Šedivý navrhuje, že bude nutné udělat pořádek v Libyi a migranty tam vracet zpátky. Je to jeden z možných scénářů?
Je to jeden z realistických scénářů. Kaddáfí to kdysi dobře zvládal. Dnes tu špinavou práci budeme muset odvést my (NATO a EU). Za chyby se platí.
Stále se vyvíjí debata o uplatnitelnosti migrantů. Jde jak o ty, co už v Evropě jsou, i ty, co přicházejí. Jak se mění situace s jejich zaměstnatelností? Zhoršuje se kriminalita? A je vůbec správné poukazovat na kriminalitu migrantů?
Již před šesti lety německý politik Thilo Sarrazin ve své knize Německo páchá sebevraždu upozornil na to, že většina migrantů vyznávajících islám je na německém pracovním trhu nezaměstnatelná, protože neumí německy, nejsou ani vyučení a představují zátěž pro sociální systém. Zdůrazňuji, že mluvil o druhé či třetí generaci přistěhovalců. Varoval před tím, aby přicházely další desetitisíce, protože to dlouhodobě není ufinancovatelné. Nu, vloni jich přišel více než milion. Kriminalita migrantů by se měla především stíhat. To se nejspíš neděje, takže se zakazuje o ní mluvit.
Ekonomičtí analytici společnosti Cyrrus tvrdí, že Česká republika by z příchodu desítek tisíc migrantů dlouhodobě profitovala. Naše ekonomika jich prý zvládne pojmout až 80 tisíc ročně s tím, že je třeba přizpůsobit trh práce. Ministr Dienstbier to podporuje, odbory to považují za nátlak zaměstnavatelů, aby lidé pracovali za ještě menší plat. Jak to vidíte vy?
Možná by pan ministr Dienstbier měl analytiky, kteří nám tak dobře radí, poslat na půlroční stáž do berlínské přistěhovalecké čtvrti Neukölln. A společně by si mohli přečíst Sarrazinovu knihu. Byl to vysoký úředník Spolkového ministerstva financí a sociálně demokratický senátor v Berlíně. Vše, o čem píše, má podloženo statistickými daty. Analytici společnosti Cyrrus by neměli blamovat sebe a svou firmu jen proto, aby podpořili nátlak zaměstnavatelů, kteří stejně o pracovníky z chudých zemí Asie a Afriky nestojí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
