Jan Jandourek pro PL: Zeman volí putinovskou strategii

20.03.2017 12:42

ROZHOVOR Miloš Zeman nepůsobí podle sociologa, spisovatele a publicisty Jana Jandourka jako úplně samostatná, svébytná osoba. „Ale je spíš výslednicí nějakých sil, které reprezentují lidé kolem něho. Jsou to lidé, kteří mají víc politické než ekonomické zájmy, což se třeba týká společného obchodu s Čínou, společného obchodu s Ruskem,“ prohlásil, i když věří, že samotnému Miloši Zemanovi nejde o peníze a luxus, ale zajímá ho hlavně moc sama o sobě. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hovoří sociolog i o veřejném probírání finančních operací a daňových záležitostí Andreje Babiše, které mu nevytvářejí dobrou startovací pozici pár měsíců před sněmovními volbami.

Jan Jandourek pro PL: Zeman volí putinovskou strategii
Foto: ceskatelevize.cz
Popisek: Jan Jandourek

Co říkáte tomu, že máme ministra financí, kterého vyzývá Poslanecká sněmovna po projednání bodu Daňové úniky ministra financí, aby do konce dubna vyvrátil podezření z daňových úniků?

Poslanci probírali otázky financí Andreje Babiše, které nejsou úplně jasné po takzvaném auditu, jehož výsledky Babiš zveřejnil. Toto veřejné probírání jeho finančních operací a daňových záležitostí vytváří samozřejmě nepříznivou atmosféru zvlášť v situaci, kdy on vystupuje v roli správce státní pokladny, který chce důsledně vybírat daně, a tak se zaměřil na různé drobné podnikatele. A ti s tím mají finanční náklady. Bez ohledu na to, jak je jejich činnost lukrativní, takže se to týká malých vesnických hospod nebo farmářských trhů a dalších činností, kterým hrozí zánik. Když se hovoří o tom, že někomu někde létají stovky milionů a on stále mění vysvětlování, jak to všechno bylo, tak to určitě pro něj není dobrá startovací pozice v předvolebním období několika příštích měsíců.

Kvůli tomu, že se v publicistických pořadech České televize objevily informace o různých daňových a finančních nesrovnalostech vlastníka Agrofertu a ministra financí Andreje Babiše, si teď zve představitele veřejnoprávní televize na kobereček Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Není to pokus o zastrašování a ovlivňování média veřejné služby?

Je to samozřejmě záležitost, která je podivná a budí skutečně spíš podezření z nějakého zákulisního tlaku na Radu, aby znepříjemnila život lidem, kteří se kauzou zabývají. Česká televize jako celek nevěnovala Andreji Babišovi zas tak velkou pozornost, jak by si ty záležitosti zasluhovaly, většinou se ty věci objevovaly v publicistickém pořadu 168 hodin, ale ve zpravodajství takového prostoru Babišovy záležitosti nedosáhly. Pokud má Andrej Babiš argumenty, může je samozřejmě uvést, protože je to člověk veřejně činný, je to předseda hnutí ANO, vicepremiér vlády, ministr financí, cokoliv řekne, média budou vždycky citovat. Takže jeho prostor k vyjádření je ohromný. Když se kauza probírá ve Sněmovně, pak každé jeho slovo, které k tomu pak řekne, se v médiích cituje. Je nápadné, že noviny, které si kupoval údajně proto, aby se o něm psala pravda, řeší otázku přemnožení prasat a neřeší finanční otázku svého vlastníka.

Není pádným argumentem pro Českou televizi vůči radním, že kauza je natolik podezřelá, že se jí zabývala i Sněmovna, takže není nijak mimořádné, když se jí věnuje i veřejnoprávní televize? Zazněla dokonce v řadě projevů na sjezdu ČSSD.

Andrej Babiš sám řekl, že je to spiknutí proti němu, které vytvářejí jeho političtí oponenti. Jakýmsi posílením pozice České televize může být to, že se tím zabývá i veřejnoprávní Český rozhlas, ale také Hospodářské noviny a další; i nezávislá internetová média. To, že s něčím přijde pan Kalousek, kterého ministr Babiš dlouhodobě obviňuje z různých temných činů, aniž by to podložil někdy jakýmikoli argumenty, na Babiše nebude nijak působit. Ale myslím, že nastal psychologický zlom, že se o těchto věcech začalo mluvit ve velkých veřejnoprávních médiích, což tady může mít nějaký dopad.

Tyhle kauzy zastínily trochu nedávno oznámené rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, že bude znovu kandidovat na Pražský hrad. Čekal jste to? Myslíte si, že má výhru jistou, jak už tvrdí někteří komentátoři a politologové?

Teď bych si mohl hrát na proroka, kdybych řekl, že jsem to očekával. Je to dáno jednak jeho osobností, protože jeho zajímá moc. Věřím tomu, že ho tolik nezajímají peníze nebo nějaký luxus, ale zajímá ho ta moc sama o sobě. A také se říká, že když někdo sedí na běžícím tygru, že se mu z něj špatně slézá. I když pochopitelně odcházející politik v demokratické zemi nekončí jako politik v Sovětském svazu za Stalina nebo v mírnější formě jako za Brežněva někde zapomenut v ústraní. Myslím, že faktorem je i to, že Miloš Zeman sám už kromě nějakých prostořekých výroků nepůsobí jako úplně samostatná, svébytná osoba, ale je spíš výslednicí nějakých sil, které reprezentují lidé kolem něho. Jsou to lidé, kteří mají víc politické než ekonomické zájmy, což se třeba týká společného obchodu s Čínou, společného obchodu s Ruskem. To by se dalo koneckonců vysledovat i na složení jeho poradců, které kolem sebe má nebo kteří na Hrad přicházejí. A to i přesto, že řekl a sám to i přiznal, že žádné poradce mít nebude, a najednou je jich tam celá řada a požívají plné výhody svého pobytu na Hradě nebo přístupu na Hrad.

Jak jste vnímal výrok Miloše Zemana, že žádnou prezidentskou kampaň vést nebude, nebude chodit do televizních diskusí a nebude útočit na protivníky ani útoky opětovat? Jde o snahu vyhnout se nějaké konfrontaci, nebo jde o pohrdání ostatními kandidáty?

Miloš Zeman volí takovou putinovskou strategii; ruský prezident Vladimir Putin se také nezúčastňuje předvolebních debat a výsledkem je, že psychologicky pak ční nad všemi a ostatní vypadají jako takoví trpaslíci, kteří se přou a hádají mezi sebou. A když se pan prezident nepře a nehádá, má navrch. On tu kampaň samozřejmě vede, vede ji ale za podmínek, které si určuje sám, podniká výjezdy do krajů, což, jak víme, za dobu prezidentského působení stálo přes patnáct milionů korun, a není jim samozřejmě konec. Využívá je k tomu, že tam odpovídá na uctivé dotazy svých příznivců. A když se tam objeví nějaký odpůrce s transparentem, tak ho urazí nějakým „bonmotem“. On to nazývá bonmotem, ale je to něco nevkusného nebo hrubého, popřípadě obviní nějakého místního politika z nějakého přečinu nebo nedokonalosti, pak se sice ukáže, že za to nemůže, ale v lidech zůstává, že bojuje za prostý lid, za dolních deset milionů, jak kdysi říkal, a že zároveň nemá zapotřebí se zabývat nějakými okrajovými drobnými kandidáty, kteří nedosahují jeho velikosti. On formálně žádnou kampaň nemusí vést. Je to jako u jiných vysoce postavených politiků, u třeba už zmíněného Andreje Babiše, že cokoli on řekne, většinou do hodiny, do dvou budou všichni publikovat. Takže proč utrácet za nějaké billboardy, transparenty a volební spoty?

Není to nerovný souboj? Ostatní kandidáti si budou muset všechno platit, každý výjezd do regionu, kdežto Miloši Zemanovi to zaplatí daňoví poplatníci, ať už z rozpočtu krajů, nebo prezidentské kanceláře. Navíc dodnes občanští kandidáti nemají jasno, jakým způsobem budou sbírat podpisy pod kandidátské listiny. Všechny výhody jsou na straně Miloše Zemana.

Nerovný boj to je. Na jeho obhajobu by se dalo uvést, že když někdo kandiduje ve Spojených státech a je prezidentem v úřadu, má samozřejmě tuto výhodu taky. Proti tomu se dá říci, že i tito kandidáti v prezidentské funkci se zúčastňují debat se svými protikandidáty. Je tady ještě jeden faktor, a to přímá volba, kdy je zvýhodněn přímou volbou a ostatní nikoli. Když třeba kdysi Jan Švejnar objížděl regiony, aby se dostal do povědomí veřejnosti, získal si tak poměrně velkou oblibu, ale na samotnou prezidentskou volbu to tehdy nemělo vliv, protože prezidenta volil parlament, takže zvolení záviselo spíš na zákulisních vyjednáváních a podpoře politických stran. I když ty strany by se mohly nechat ovlivnit velkou podporou občanů. Ale v případě přímé volby je to jinak, tam je zajištěn kontakt s občany v regionech, které si Zeman vybere, pak výhodou prezidentská funkce samozřejmě je. A výhodou, která sice není proti žádným pravidlům hry, ale jednoznačně ho posiluje.

Myslíte si, že přesto všechno může mít nějaký jeho protikandidát šanci nad ním zvítězit? A pokud ano, jaký typ osobnosti by to mohl být?

Pokud by nevyhrál Miloš Zeman v prvním kole volby (při té vyhraněnosti a voličské účasti kolem šedesáti procent) a dostal se do druhého kola, pak jeho protikandidát, který by byl přijatelnější, má samozřejmě šanci. Nesměl by to být někdo takové krevní skupiny, jako je Tomio Okamura, pak by možná celá řada lidí k volbám vůbec nešla, což by Zemanovi pochopitelně mohlo nahrát. Tam by se jednalo o volbu, která by pravděpodobně byla protestní, takže by to bylo jako ve Francii, když proti Le Penovi stál ve druhém kole Jacques Chirac. Lidé říkali, že si vezmou gumové rukavice a jdou ho volit. I kdyby Zemanův protikandidát nebyl vyloženě sympatický, tak by to bylo podle metody „všechno lepší než Zeman“.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Dvě loutky. Páprda a...“ Vyoral pustil peklo na Bidena s Fialou

15:00 „Dvě loutky. Páprda a...“ Vyoral pustil peklo na Bidena s Fialou

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA – Po návštěvě premiéra Petra Fialy v Bílém domě se z řad jeho podpo…