Která ze stran tvořící (či podporující) vládu razí nejrozumnější politiku?Anketa
Publicistu a člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ladislava Jakla napadli v metru kvůli jeho příslušnosti k SPD. V rámci této události se připomíná i útok na poslance TOP 09 Dominika Feriho. Lze tyto dvě věci srovnávat?
Myslím, že takových útoků na veřejné činitele je celkem málo. Nejsou obvyklé, nejsou žádným pravidlem, takže jde o ojedinělou věc. Tedy doufám. Byť ty dva útoky považuji za naprosto rozdílné, protože Jakl zřejmě nebyl ani opilý, ani nikoho zřejmě neprovokoval. Zatímco u Feriho zjistíme, že ze situace, která na první pohled vypadala jako napadení, pak byl roh parapetu a on z toho udělal politickou reklamu. Evidentně bylo vidět, že ho to těší a baví se, veze se v sanitce a fotí se. Feri dostal přes pusu, zřejmě to měli udělat rodiče dříve.
Když tedy vezmeme případ Ladislava Jakla, vypovídá o naší společnosti něco?
Jde o ojedinělou věc. Také se mi, sem tam, stane, že někdo vyjádří vůči mně svůj názor, nějaký nesouhlasný a ne příliš voňavým způsobem. Není to časté, ale stává se to mezi lidmi pořád. V tomto směru si na naši společnost nemohu stěžovat. Jsme přátelská společnost, nějací magoři jsou na světě všude a narazíte na ně. Teď zavřeli kluka, který kvůli neopětované lásce zabije holku, což taky není normální a díky Bohu se to nestává často. Úplně stejně se objeví nějaký magor, který se potřebuje projevit, ale já jsem naštěstí Ladislava Jakla včera viděl a vypadal v pohodě.
Jakub Janda, ředitel Evropských hodnot, tvrdí, že Hynka Blaška za SPD zvolila proputinovská scéna: „Rusko tak v Evropském parlamentu získává svého koně, který otevřeně nenávidí české členství v NATO,“ napsal mimo jiné na sociální síti. Kdokoliv, kdo nás chce dostat z euroatlantických struktur do Ruska, je podle Jandy hrozbou pro suverenitu České republiky. Domníváte se, že Blaška zvolila proputinovská scéna? Získalo Rusko svého koně, může být jako europoslanec hrozba pro Českou republiku?
Europoslanců je 751. To znamená, že naprosto excentrické názory, které jsou v Evropském parlamentu, i pokud by byly marginální, tak nemohou sehrát žádnou vážnou roli. Jinak řečeno, i kdyby ten poslanec byl jakýkoliv, a nechci ho k čemukoliv srovnávat, stejně nic nedokáže. Hynka Blaška vůbec neznám, ani jeho příběh, takže se k tomu nemohu konkrétně vyjádřit. Ale pokud je ten člověk sám, osamocen se svými názory a nemůže ani založit ani žádnou frakci…
Hynek Blaško je za SPD, a SPD je v europarlamentu součástí vlastenecké frakce…
Jde o to, jestli ona frakce bude vyjadřovat tak extrémní názory, nevím. Každopádně s ohledem na marginální počet poslanců, kteří mají nějaké názory, žádné ohrožení nebude.
Po volbách do Evropského parlamentu posílí frakce Marine Le Penové i Nigela Farage. Jak vnímáte celkové výsledky voleb? Jako větší zvolení protibruselských sil? Nebo nikoliv?
Určitě částečně ano, ale jsem stále přesvědčen, že voliči někdy volí extrém. Tedy volí ode zdi ke zdi, ale je to proto, co Evropská unie dělá a hlavně dělala v případě migrace, či v případě nadměrných požadavků, které se publikovaly – například zakřivenost okurek, tedy když EU se chová nerozvážně, někdy nesmyslně. A nechce tuto chybu kvůli své strnulosti napravit, což s sebou samozřejmě nese nespokojenost voličů, kteří nezvolí nějakou, řekněme, střední cestu, ale nějakou extrémní cestu. Tyto extrémní postoje jsou vyjádřením určité frustrace části voličů, kterým se zdá, že Evropská unie dělá nesmysly.
Takový velký, naprosto chybný krok a nesmysl byl například výrok Angely Merkelové a potom i chování Evropské unie, která i ve vážných věcech stále přešlapuje a dlouho jí trvá, než se vyjádří. Potom je potřeba ohromný vzdor v jednotlivých členských zemích, než na to poslanci nebo Evropská komise zareagují. Myslím, že tohle je ten důvod.
Strana Brexit Party britského politika Nigela Farage získala téměř 32 procent hlasů a předběhla tradiční rivaly – labouristy a konzervativce. Obě tyto strany dokázali přeskočit ještě liberální demokraté. Jde v případě Farageova vítězství společně s koncem premiérky Mayové o naději pro 52 procent Britů, kteří si přáli Evropskou unii opustit?
Mohou to určitě být radikální voliči, kteří chtěli Evropskou unii opustit, a podle toho hlasovali. Je vidět, že vzdor a touha opustit Evropskou unii trvá u značné části společnosti a jestli udělají ještě jedno referendum, nevím, ale mluví se o tom, tak uvidíme, jak dopadne. Určitě však, řekněme, většinové evropské přání je, že by bylo lépe, kdyby po takovémto poučení Británie zůstala v Evropské unii na základě nového referenda. Nemusí být však pravdivé, že síly se už změnily.
Navážu slovy odborníka na Evropskou unii Jiřího Malého, že opakovaná referenda nejsou v Evropské unii novinkou, Maastrichtská smlouva i Lisabonská smlouva neprošly v některých státech na první pokus… Není tomu tak, že se referenda opakují tak dlouho, dokud ten výsledek není uspokojující pro Evropskou unii? A mezitím se straší, udělá se nové referendum a pak to projde…
Problém je asi také v tom, že mnohá hlasování o těchto otázkách jsou velmi náročná pro voliče, protože se nejedná o rozhodnutí, jestli něco udělám, jestli opravíme chodník, zda má být zelený a červený.
Jiří Čunek
O tom se můžeme bavit v případě referenda, teď ale jasně vyhrála strana Nigela Faragea, která chce brexit divoký. Neznačí to, že Britové toho opravdu mají dost?
Ano, ale je to 32 procent z těch, kteří přišli k volbám. My jsme po dlouhém vyjednávání a neúspěších premiérky Mayové nabyli představu, že už asi většinový vliv nechtějí ztratit, ale tyto volby ukázaly, že tam tvrdé jádro je a nikdo neví, jak by v tuto chvíli referendum znovu dopadlo. Jsem přesvědčen, že nejde o požadavky, které lidé většinově v tom státě chtějí. Jedná se o těsnou polovinu, ale tak to holt v demokracii chodí.
Andrej Babiš vyhrál i tyto eurovolby, získal 21,18 procent hlasů. Je to výhra?
Určitě. Já to hodnotím jako jednoznačně kladný výsledek, protože za prvé vyhrál naprosto očividně, a za druhé jestli někdo myslel, že ho jeho tvrdé voličské jádro opustí, tak podle mne šlo pouze o bláhovou naději.
Přesto ten výsledek není takový, jak se očekávalo…
Jsem přesvědčen, že evropské volby nekopírují v žádném případě ty parlamentní, vůbec ne krajské a už vůbec ne obecní. Jsou to zkrátka úplně jiné volby.
Co říkáte na neúspěch sociálních demokratů v evropských volbách? Co udělali špatně?
Je špatně to, že se do čela velmi často dosazovali lidé, kteří za sebou neměli životní zkušenost. Tím myslím Stanislava Grosse. Většinou nejde pouze o otázku jednoho roku nebo jednoho volebního období, ale dávali do čela jen lidi, o nichž si mysleli, že mají dobrý image. Jenže v praktické politice nemohli dobře uspět, protože Gross neměl žádné zkušenosti, pouze politické, a stejně tak Sobotka.
A bohužel si myslím, že Hamáček je na tom velmi podobně, že mladí politici, kteří nastoupí do politiky, tak se naučí dobře jednu věc. Domluvit se za jakoukoliv cenu, i kdyby tu zemi měli prodat. Aby oni při nějakých politických vyjednáváních získali to, po čem touží. Ale nemají pochopitelně žádnou zpětnou vazbu na praktický život, na to, co je skutečně potřeba, a tak dále.
A lidé to posléze začnou cítit a tento bezbřehý populismus v rozdávání všeho nakonec lidé pochopitelně neocení, protože vědí, že takhle se život žít nedá. Každý, kdo křičí, zatlačí a tváří se, že je velkou skupinou, tak vydělává na ostatních – tedy, že oni mu něco musí dát. To si myslím, že je příčina neúspěchu sociálních demokratů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
