Myslíte si jako někteří současní kritici Evropské unie, že bychom měli - vzhledem k současné situaci, kdy Evropa není schopna čelit vlně migrace - přehodnotit naše směřování po listopadu 1989, tedy naše členství v Evropské unii?

Myslím, že v žádném případě bychom neměli přehodnocovat to, že jsme v roce 1989 nastoupili cestu do Evropské unie a NATO a postupně se stali standardní demokratickou zemí s tržním hospodářstvím. Ta změna v roce 1989 byla podle mého názoru správná a ani současná situace, kdy Evropská unie není schopna úplně dobře reagovat na migrační krizi, by neměla vést k tomu, že budeme všechno revidovat nebo že dokonce budeme uvažovat o vystoupení z Evropské unie. To považuji za mimořádně nebezpečné.

Žádná evropská země by si sama nebyla schopna poradit s takovým přílivem imigrantů. Není tedy potřeba řešit tento problém společně – ve spolupráci všech zemí Evropské unie?

Přesně tak. Já si stále myslím, že přes současné problémy je projekt Evropské unie úspěšný, že členství v Evropské unii je pro Českou republiku výhodné, a to z mnoha důvodů. Ať už jde o množství peněz, které přišly do České republiky od vstupu do Evropské unie, šlo o stovky miliard korun, až po možnosti zvláště mladých lidí cestovat, studovat v jiných zemích Evropské unie. Jsme součástí nejen ekonomicky výhodného společenství, ale také společenství, které vyznává podobné hodnoty, jako jsou například demokracie a lidská práva. Ta hodnotová rovina Evropské unie je pro mne důležitá. Nikoli pouze ekonomické výhody, které vyplývají z toho, že jsme součástí velkého trhu.

Ale ve chvíli, kdy se objevila migrační krize, zdálo se, že Evropa a my nesdílíme stejné hodnoty. Když jsme se postavili proti návrhu povinných kvót pro rozdělení uprchlíků do jednotlivých členských zemí Evropské unie, byli jsme kritizováni, nálepkováni a dokonce vydíráni, že můžeme přijít o evropské dotace. A nakonec jsme byli přehlasováni. Nepoškodilo toto jednání silnějších vůči slabším státům vztahy v Evropské unii?