Jiří Pospíšil: Odchod Petříčka je ztráta. Babišizace ČSSD je kompletní. A Rusko u dostavby Dukovan? Konkrétní hrozba je tato

14.04.2021 22:10

ROZHOVOR „Tomáš Petříček ve funkci obstál. Přes proruský tlak ze strany prezidenta zachoval základní prozápadní směřování naší zahraniční politiky,“ oceňuje europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Zaujalo ho také to, že pouhých pár hodin po jeho odvolání Jan Hamáček horlivě ujistil, že kvůli vakcíně Sputnik klidně osobně pojede do Moskvy.

Jiří Pospíšil: Odchod Petříčka je ztráta. Babišizace ČSSD je kompletní. A Rusko u dostavby Dukovan? Konkrétní hrozba je tato
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Pospíšil
reklama

Ministra zdravotnictví Jana Blatného vystřídal Petr Arenberger. Ten se uvedl novými opatřeními, o kterých otevřeně prohlásil, že si je vědom jejich protiprávnosti a že je soud zruší, ale chtěli jsme to alespoň oddálit, uvažujeme jako lékaři, a ne jako právníci. Co jako právník říkáte na tento přístup?

Zastávám názor, že ministr, který vědomě vydává protiprávní opatření, nemá ve vládě co dělat. Navíc, pan Arenberger tímto výrokem uráží lékaře, protože uvažovat jako lékař určitě neznamená, že nemáte vůli postupovat v souladu se zákonem.

Ve vládě došlo během posledního týdne ještě k další výměně ministrů, zejména odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka se odehrálo velmi narychlo. Co k této rošádě v Černínském paláci říci?

Bohužel převážila vnitrostranická matika u sociálních demokratů a prezidentova mocenská hra nad zájmy státu. Moc nerozumím taktice, kdy má strana sotva pět procent v průzkumech volebních preferencí, a jedno křídlo krátce před volbami „pobije“ tímto způsobem druhou vnitrostranickou partu. Kdyby Jan Hamáček vyhrál na sjezdu se 70 procenty, ale on jen těsně přesáhl polovinu hlasů… Navíc podle mého, rychlost rošády včetně toho, že byl ministr odvolán, aniž by za něj ČSSD měla náhradu, nese jednoznačně rukopis pomsty z dílny Miloše Zemana.

Když Tomáš Petříček nastupoval na ministerstvo zahraničí, objevovaly se pochybnosti o jeho nezkušenosti, hovořilo se o tom, že je „náhradníkem“ za Miroslava Poche, ke kterému měl blízko. Jak jednu z nejsledovanějších vládních funkcí zvládl?

Bude to možná znít od opozičního politika překvapivě, ale myslím si, že Tomáš Petříček ve funkci obstál. Přes proruský tlak ze strany prezidenta zachoval základní prozápadní směřování naší zahraniční politiky a dokázal se ozvat k porušování lidských práv v řadě zemí. A i když se mi osobně nelíbil jeho postoj vůči Izraeli, celkově vnímám jeho odchod jako ztrátu. Vláda se takto ještě více dostane do područí prezidenta Zemana a jeho party.

A babišizace ČSSD je tímto krokem kompletní!

Tomáš Petříček skončil ve vládě poté, co neúspěšně kandidoval proti svému předsedovi Janu Hamáčkovi. Současně jej kritizoval prezident Miloš Zeman. Co podle vás bylo nakonec tím skutečným důvodem, že byl z vlády odvolán?

Anketa

Je vám líto, že Tomáš Petříček končí na ministerstvu zahraničí?

hlasovalo: 13076 lidí
Jan Hamáček si zřejmě musel touto narychlo naplánovanou rošádou ve vládě koupit část hlasů, aby jako obhajující předseda strany dosáhl aspoň na těch 52 procent, které na sjezdu získal. Navíc těmito stranickými škatulaty Jan Hamáček zřejmě pomohl koupit celé vládě pár měsíců navíc, protože teď bude vůči kabinetu lépe naladěný prezident a třeba i zapůsobí na komunisty, aby vládu Andreje Babiše a Jana Hamáčka nepotopili…

Novým ministrem zahraničí se má stát Lubomír Zaorálek, který tuto funkci vykonával již v Sobotkově vládě, jejíž zahraniční politika rozhodně nebyla označována jako proruská (rozhovor byl veden ještě předtím, než Lubomír Zaorálek funkci odmítl  pozn. aut). Proč se tedy nového ministra obávat?

Tady nejde ani tak o nějaké konkrétní jméno ministra, ale o fakt, že jízdenky z vlády a do vlády rozdává hlavně prezident Zeman. Ten chtěl odvolání Blatného i Petříčka, protože jsou málo proruští, Babiš to odmítl, a hle – po pár týdnech není ve vládě ani Blatný, ani Petříček. Proruské noty prezidenta Zemana teď převládly a těžko čekat, že nový ministr, ať už jím bude kdokoli, neposune českou zahraniční politiku blíže Kremlu.

Vy jste s Lubomírem Zaorálkem na resortu kultury přicházel do styku jako předseda správní rady Musea Kampa. Jaká to byla zkušenost ve srovnání s předcházejícími ministry? A co říkáte na výběr jeho nástupce Jana Birkeho?

Nápadu vyměnit člověka, který má ke kultuře profesně určitý vztah, za poslance Birkeho, který je pro mě kulturně nepopsaným listem, opravdu nerozumím. Působí to na mě tak, že kultura je v zájmu vládních politiků až úplně na posledním místě. Nicméně kdo ví, jak to dopadne. Podle posledních informací nechce Lubomír Zaorálek opustit těžce zasažený resort a chce pokračovat v rozjetých projektech, které na ministerstvu kultury jsou nejen v souvislosti s epidemií koronaviru. Tento jeho postoj velmi oceňuji a vítám.

Vraťme se k zahraniční politice. Živě se debatuje o vztazích s Ruskem, v poslední době zejména v souvislosti s vakcínou Sputnik. Někteří hovoří o „vakcínové diplomacii“ Ruské federace. Dokonce zní názory, že Sputnik je nástrojem hybridní ruské války. Není toto hodnocení už přece jen trochu přehnané?

Není. Jak jinak totiž popsat situaci, kdy Rusko nemá dost vakcín na očkování vlastních občanů, ale nedostatkové vakcíny vesele vyváží do jiných zemí, aby je využilo k politickým účelům?

A pak je tu přece také otázka schvalování Sputniku v EU. Rusko dlouho nepožádalo o schválení Evropskou lékovou agenturu, ale jeho propaganda zatím šířila fámu, že na Západě ruskou vakcínu z politických důvodů nechtějí. To je obyčejná lež. V EU platí jasná pravidla a nikdo si netroufne používat něco neprověřeného. Zvlášť to platí po příběhu ze Slovenska, kde někteří politici Sputnik vítali a argumentovali studií v odborném časopisu, ale pak se ukázalo, že látka zkoumaná vědci z tohoto časopisu není ta stejná, kterou Rusko oficiálně dodalo Slovákům…

Ministr vnitra Jan Hamáček několik hodin po oznámení konce ministra Petříčka uvedl, že by se Česko mělo „předpřipravit“ na vakcínu Sputnik, až bude schválena Evropskou lékovou agenturou, a on že je ochoten za tímto účelem klidně i letět jednat do Moskvy. Co na toto rozhodnutí říkáte?

Kdo ví, třeba se bojí, aby nebyl na dalším seznamu ministrů, které prezident Zeman označí za málo „sputnikovské“ a bude požadovat jejich okamžité odvolání z vlády…

Petr Fiala, premiérský kandidát kandidátky SPOLU a váš někdejší kolega z vlády, nedávno uvedl, že „Česká republika je bohužel znovu v zápase o to, zda hodnotově, kulturně a politicky patří na Západ, nebo na Východ“. A upřesnil, že „východní mocnosti nestojí o to, aby Česká republika byla zdravá, vzdělaná, prosperující a sebevědomá demokracie“. Sdílíte tento pohled?

S tímhle názorem Petra Fialy plně souhlasím. Východní mocnosti, zejména Rusko a Čína, by si přály, abychom jim šli na ruku a nejlépe se začali podobat tamním autoritativním režimům… Bohužel se i na nejvyšších politických místech u nás najdou lidé, kteří jim k tomu pod taktovkou Miloše Zemana pomáhají.

Zkusme si tedy vyjasnit, co je to vlastně ta „zdravá, vzdělaná, prosperující a sebevědomá demokracie“ západního střihu. Mnozí lidé se totiž ztotožňují se slovy nedávno zemřelého Petra Kellnera: „V Evropě mizí úcta k tradicím, pracovitosti, podnikavosti i ke svobodě jako takové,“ a z toho naopak dovozují, že západní demokracie či „liberální demokracie“, jak se nazývá, začíná svobodu spíše odmítat. A nejrůznější aktivistické kampaně, zpochybňující minulost evropské civilizace, je v tomto pohledu spíše utvrzují...

V západní demokracii, kterou teď trochu shazujete, je běžné, že různí lidé a různé skupiny mají na konkrétní problémy odlišné názory a mohou je také svobodně vyjadřovat. Mně se mnohá levicová řešení problémů opravdu nelíbí. Aktivně proti takovým levicovým názorům, například v rámci naší pražské koalice s Piráty, bojuji, ale to neznamená, že bych je chtěl nějak uměle omezovat, protože to bych popíral podstatu demokracie.

Když se podíváme do Ruska, které je často ukazováno jako jakýsi model „nezápadní“ demokracie, tak tam stát svobodu názorů aktivně potlačuje. Ostatně, už jen fakt, že ruský opoziční lídr Navalnyj sedí v trestaneckém táboře na Sibiři, je naprosto výmluvný…

Jako další klíčové téma naší orientace je prezentován tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Někteří lidé hovoří o „civilizační volbě“ a požadují, aby se tendru nesměla zúčastnit ruská a čínská společnost. Možná není úplně srozumitelné, jaký má stavba jaderné elektrárny, která by měla být primárně dobře a bezpečně postavená, bezpečnostní kontext. Proč bychom tedy ve stavebně-technologické zakázce měli zohledňovat bezpečnostní aspekty?

Rusko se samo definuje jako protipól a soupeř demokratického Západu. My patříme do NATO a EU, se kterými Rusko dlouhodobě soupeří a usiluje o jejich destabilizaci. Něco podobného platí pro Čínu, která se v poslední době snaží rychle geopoliticky rozpínat.

Je až vtipné, jak ti, kteří by chtěli, aby maximum tzv. strategických odvětví bylo v rukou státu, nyní touží po tom, aby tak klíčovou a bezpečnostně důležitou stavbu, jako je nový blok jaderné elektrárny, stavělo Rusko nebo Čína – státy, které se vůči části světa, do níž geograficky i politicky patříme, ostře vymezují a chtějí v ní zvýšit svůj vliv.

Jaká jsou tedy podle vás rizika ruské účasti na stavbě Dukovan?

Technologická závislost na agresivním autoritativním režimu ve strategické oblasti, kterou jaderné elektrárny bezpochyby jsou, by znamenala, že v kritické situaci může dodavatel jaderné technologie nějakou potřebnou část nedodat a ohrozit tím nejenom energetickou, ale i celkovou bezpečnost naší země. Stát se to nemusí, ale může. Jak Rusko, tak Čína přece neváhají využívat ekonomické nástroje k politickým cílům. Příkladů je mnoho – naposledy už zmiňovaná vakcínová diplomacie.

Vy jste byl ministrem spravedlnosti ve vládě Petra Nečase, která prováděla tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně (později zrušený). V něm rovněž figuroval ruský zájemce. Můžete tato dvě výběrová řízení nějak srovnat? A liší se nějak pozice Ruska před deseti lety a dnes?

Ano. Rusko se za posledních deset let stalo ještě agresivnějším hráčem v mezinárodní politice, než tomu bylo předtím. Vidíme to na okupaci Krymu, na východní Ukrajině nebo třeba v Sýrii.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lídr TOP 09: Zeman si ochočil Babiše. Vláda je pohromou pro Česko. My a Piráti to změníme

13:11 Lídr TOP 09: Zeman si ochočil Babiše. Vláda je pohromou pro Česko. My a Piráti to změníme

Současná vláda je pohromou této země. Její velkohubost je nezměřitelná. Stejně tak i Hrad a lidé kol…