Kandidujete poprvé do Poslanecké sněmovny, proč?
Víte, já jsem doposud o tom moc nemluvil, ale my, co jsme byli občansky aktivní v listopadu 1989, a nejenom v tom listopadu, tak si mnoho z nás, tehdejších vysokoškolských studentů, dnes čtyřicátníků, říká, že takhle už to dál nejde. Politické hodnoty od „sametové revoluce“ poztrácely všechno dobré, co mělo smysl. Hodnoty, které jsme se snažili v nové demokratické době nastolit, ztratily v kontextu dnešní doby jakýkoliv význam, a to především kvůli tomu, že se zde v politice často postupovalo amorálně a neeticky. Kandiduji poprvé, nikdy jsem se neživil jako politik. A starost o majetek a ekonomiku města je práce a starost pro občany města, kde žiju. A tam se politikaření nenosí.
Máte vytipováno, co nejvíce trápí Mostecko a vlastně celý Ústecký kraj?
Ano, nezaměstnanost! A z toho pak pramení i další aspekty života, otázka vyloučených lokalit, všechny problémy, které náš kraj trápí, souvisí s nedostatkem práce. Má to vliv na spokojenost, respektive na nespokojenost všech obyvatel našeho regionu. Není možné spoléhat se na krátkodobé či nahodilé řešení. Věřím tomu, že většina lidí prostě pracovat chce. A kdo se má o to postarat v největší míře než stát? Aby cesta z Mostu do Prahy, obrazně řečeno, nebyla něco jako například cesta z Mostu do Káhiry.
Zmínil jste, že většina lidí pracovat chce, ale přesto – najdou se i ti, kteří nechtějí. Co s nimi?
Musím zopakovat, že věřím tomu, že většina nezaměstnaných pracovat chce. Ale například lidé, kteří po padesátce ztratí práci, či matky s dětmi, práci prostě neseženou, a to je špatně. Samozřejmě, existuje i určitá skupina lidí, kteří pracovat nikdy nebudou, ale pak musíme těmto lidem, kteří pracovat nechtějí, říci, není možné, aby, coby nezaměstnaní, dál žili pouze z dávek. Situace je o to složitější v tom, že nám dorůstá generace, která nikdy neviděla své rodiče pracovat. Určitá skupina lidí si na čerpání dávek a nepráci založila svůj životní styl. Peníze, které se díky pasivní sociální politice nezaměstnaným vyplácí, musíme vynaložit smysluplněji. Musíme snížit rozsah těchto sociálních dávek a převést tyto finanční prostředky do aktivní politiky zaměstnanosti. To znamená peníze z veřejného rozpočtu nerozdělovat na dávky, ale prostřednictvím měst a obcí je proaktivně investovat do vytváření pracovních míst pro nezaměstnané na veřejně prospěšné práce. A budu-li v této myšlence pokračovat, tak je dnes důležité u dlouhodobě nezaměstnaných či vůbec nikdy nezaměstnaných udržovat nebo vytvářet základní pracovní návyky. „Tlouct“ jim do hlavy, že normální je pracovat.
Jaké tedy vidíte řešení nezaměstnanosti? V čem by mělo být skryté tajemství úspěchu?
V kvalitní výuce a vzdělávání. Dříve jsme byli technicky vyspělí v rámci celé Evropy a dnes? Za posledních dvacet let jsme se úrovní vzdělání propadli dost hluboko pod světový průměr. A od toho musíme začít, tzn., že již od základního školství musí být systém nastaven tak, aby extrémně slabí a chováním nepřizpůsobiví žáci nebrzdili nadějné, aby výuka matematiky byla chápána jako potřeba a ne jako nutné zlo, aby se mladí lidé s radostí stávali kvalitními řemeslníky. A mohl bych pokračovat. Budou-li připravené kvalifikované pracovní síly, přijdou i investoři…
To jsme trochu ale odbočili – nebo ne?
Ano, odbočili jsme, ale je to nedílnou součástí této problematiky. Pokud se někdo domnívá, že když se otevře pár nových pekáren či řeznictví nebo kadeřnictví, tak se sníží nezaměstnanost, tak je to nerozum! Všichni lidé si musí uvědomit jednu důležitou věc, všechno se odvíjí od velkých průmyslových podniků. Protože při vší úctě k průmyslovým zónám, a je dobře, že je máme, ty nám ale nejvyšší nezaměstnanost v ČR nevyřeší. I to, že se někde otevře montovna na cokoliv, je sice jistě zajímavé, ale to nám šedesát tisíc lidí nezaměstná. Protože u těch montoven je to tak, že v okamžiku, kdy jim skončí investiční pobídky či daňové prázdniny, zaklapnou kufry a tradá pryč. My se prostě musíme orientovat na to, co tady v kraji máme, co je tradicí tohoto kraje, co umí lidé, kteří tady žijí. Jediné, co zachrání tento region, je, když se do něj vrátí to, co tady vždycky bylo a co místní lidé umějí. A to je velký průmysl.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový