Kandidát do Senátu Körner: Prezident by si měl udělat ve své posádce lepší pořádek

10.08.2016 17:06 | Zprávy

S historikem se specializací na české dějiny Stanislavem Körnerem jsme si povídali o mýtech naší historie, srovnal naše tři české prezidenty. Z pozice bývalého vojenského důstojníka zhodnotil ale také průběh okupace Československa v roce 1968. Jak ovlivnily srpnové události naše dějiny a náš národ? Zamyslel se nad příčinami nepopularity Senátu a svěřil se nám s úmysly, s kterými se rozhodl jako nezávislý za KSČM kandidovat.

Kandidát do Senátu Körner: Prezident by si měl udělat ve své posádce lepší pořádek
Foto: archiv kandidáta
Popisek: Kandidát do Senátu za obvod č. 31 - Ústí nad Labem Stanislav Körner (KSČM)

Jak jste také uvedl na svém profilu, v případě zvolení byste se chtěl zasadit o zvýšení významu role Senátu v zákonodárném procesu a tím i ke zlepšení nazírání veřejnosti na Senát. Jak konkrétně? Proč je podle vás u nás Senát tolik nepopulární?

Podle mého názoru je nutné hledat kořeny nepopularity Senátu u široké veřejnosti v několika oblastech. První z nich jsou lidé, kteří Senátem prošli nebo v něm dosud působí. Po listopadu 1989 se do Senátu dostala spousta populárních osobností, herců, zpěváků atd., kteří ale s legislativní činností neměli žádné zkušenosti. Neříkám, že všichni zákonodárci by měli být právníci, ale aspoň trochu by se v této problematice orientovat měli. Uvedu příklad téměř „klasický“: Když se projednává, dejme tomu, zákon o mírovém využití Antarktidy nebo vesmírného prostoru, nikdo k návrhu zákona neřekne ani ň, protože tomu nikdo nerozumí. Zato když se projednává zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích atd., to je každý chytrý, protože přeci má řidičské oprávnění a řidičský průkaz. Nezná ale všechny souvislosti a kdekdo se chce tímto způsobem zviditelnit, což je také špatně. Být senátorem není podle mě o tom, stříhat pásky a objíždět routy a další společenské akce. A tím se dostáváme k další oblasti, a tou je vlastní role Senátu v zákonodárném procesu. Pokud Senát dostane z Poslanecké sněmovny jí přijatý návrh zákona, pak může podle § 106 a násl. zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, po projednáních v příslušných výborech postupovat několika způsoby:

1)      Vyjádřit vůli se návrhem zákona nezabývat.

2)      Schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

3)      Návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou zamítnout.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Róbert Šlachta byl položen dotaz

Mandát

Máte pravdu, že mandát politika je závazek vůči voličům. Z toho vyplývá má otázka, proč by ho politici měli skládat, když změní pouze stranu? Kdyby to bylo pravidlo, pak byl přeci mandát závazek vůči straně a to podle mě není. Podstatné je, aby politik plnil, co slíbil, což se teda bohužel mnohdy ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Obrovský problém. Rakušan pod tlakem. Prokop: Máme zásadní materiál

0:01 Obrovský problém. Rakušan pod tlakem. Prokop: Máme zásadní materiál

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Vít Rakušan čelí dalším otázkám v souvislosti s kauzou Dozimetr. Podle šéfa pražsk…