Jak jste také uvedl na svém profilu, v případě zvolení byste se chtěl zasadit o zvýšení významu role Senátu v zákonodárném procesu a tím i ke zlepšení nazírání veřejnosti na Senát. Jak konkrétně? Proč je podle vás u nás Senát tolik nepopulární?

Podle mého názoru je nutné hledat kořeny nepopularity Senátu u široké veřejnosti v několika oblastech. První z nich jsou lidé, kteří Senátem prošli nebo v něm dosud působí. Po listopadu 1989 se do Senátu dostala spousta populárních osobností, herců, zpěváků atd., kteří ale s legislativní činností neměli žádné zkušenosti. Neříkám, že všichni zákonodárci by měli být právníci, ale aspoň trochu by se v této problematice orientovat měli. Uvedu příklad téměř „klasický“: Když se projednává, dejme tomu, zákon o mírovém využití Antarktidy nebo vesmírného prostoru, nikdo k návrhu zákona neřekne ani ň, protože tomu nikdo nerozumí. Zato když se projednává zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích atd., to je každý chytrý, protože přeci má řidičské oprávnění a řidičský průkaz. Nezná ale všechny souvislosti a kdekdo se chce tímto způsobem zviditelnit, což je také špatně. Být senátorem není podle mě o tom, stříhat pásky a objíždět routy a další společenské akce. A tím se dostáváme k další oblasti, a tou je vlastní role Senátu v zákonodárném procesu. Pokud Senát dostane z Poslanecké sněmovny jí přijatý návrh zákona, pak může podle § 106 a násl. zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, po projednáních v příslušných výborech postupovat několika způsoby:

1)      Vyjádřit vůli se návrhem zákona nezabývat.

2)      Schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

3)      Návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou zamítnout.