Jak asociace zvládá stále velmi silnou uprchlickou vlnu z Ukrajiny?
Od konce února jsme poskytli zhruba 10 000 lůžek uprchlíkům prakticky zdarma. Z toho šlo 4000 lůžek přes naši asociaci do správy uprchlických zařízení, která je pak distribuovala dále. Zbytek jsou příležitostné pomoci každého hoteliéra. Jde třeba o rodiny jejich pracovníků, domluvy s různými charitami a tak dále.
Je ale třeba říct, že jde o krátkodobou záležitost, protože hotel není místem, kde by rodina s dětmi mohla bydlet třeba půl roku. Jde často o dvoulůžkové pokoje, kam lze dát přistýlku pro dítě. Nemají kuchyň, úložné prostory a tak dále. Některé hotely nicméně mají ubytování pro své zaměstnance a pokud bylo volné, tak je určitě nabídly pro běžence.
Zároveň jsme se spojili s agenturou CzechInvest, která připravila tržiště práce pro ukrajinské zaměstnance. Jde o internetové stránky www.jobs4ua.cz a tam mohou naši členové inzerovat nabídky práce. U služeb je výhoda, že v nich pracuje hodně žen. Ty k nám utíkají do bezpečí a takto budou mít příležitost vydělat si nějaký finanční obnos a trochu přispět k tomu, aby se jim zde lépe žilo.
Nicméně vláda se stále dotazuje, kolik ještě můžete uvolnit lůžek, nebo ne?
Je to tak. Nikdy to nebudeme vědět úplně přesně. Nyní s příspěvkem 250 korun za den ubytování a stravu se podle mě u hoteliérů větší kapacity neuvolní. A situace se ještě zhorší. Nyní po Velikonocích začíná sezóna a po dvou letech "covidového temna" má mnoho hotelů v Praze a dalších městech nasmlouvány některé kongresové a konferenční akce.
Poradili jsme se s našimi členy a dostali se k tomu, že pokud bychom měli větší kapacitu vyčlenit na kratší dobu, tak by se cena musela pohybovat kolem 500 korun za lůžko. Průměrná cena pokoje v Česku v tří až čtyřhvězdičkovém hotelu se pohybuje někde kolem 2000 korun za pokoj. Ono totiž nejde jen o prostěradlo, postel a úklid, ale hotel musí fungovat stále ve stejném provozu. Musí si tedy vydělat na všechny ostatní sliužby jako recepce, ochranka, energie a tak dále. Opravdu to není tak jednoduché.
Nicméně se nechceme stavět do role někoho, kdo nechce pomoci. My chceme a pomáháme. Na druhou stranu už si hoteliéři nemohou dál prohlubovat ztráty, které tady vznikly během dvou let pandemie.
Máte mezi svými členy některé, jimž naopak zmiňovaný příspěvek na ubytování, který se vláda zavázala vyplácet, přijde vhod?
Máme některá ubytovací zařízení levného typu. Je jich samozřejmě méně. Pokud nicméně hovoříme o hotelech, tak jde převážně o tří, čtyř až pětihvězdičková zařízení. Třeba "pětihvězd" je v Česku přibližně padesát a to převážně v Praze. Jedno až dvouhvězdičkových zařízení ubývá, protože zákazníci takovou kategorii moc nevyhledávají. Rostoucím segmentem je naopak kategorie čtyřhvězdičkových hotelů.
Také jsou zde turistické ubytovny, které většinou nejsou našimi členy. Nicméně ty jsou možná pro dlouhodobé pobyty uprchlíků vhodnější. Ve většině případů jde ale o zařízení umístěná v rekreačních oblastech - na horách a podobně. A pak jsou tady pensiony, ale pensiony jsou malá ubytovací zařízení od pěti do dvaceti pokojů.
Fotogalerie: - Za ukrajinské děti
Jak se liší hotely podle hvězd?
U nás máme dvě kategorie hotelů. Hotel garni, venku se tomu říká bed and breakfast. To jsou hotely vybavené malou kuchyní a prostorem pro poskytování snídaně. Takže jen ubytování a snídaně. Je to mezi turisty celkem oblíbené, protože ti se ve městech raději stravují v restauracích. Holetová restaurace je vlastně doplňková služba a za léta máme vypozorováno, že do těchto restaurací lidé z ulice moc nechodí. I když existují výjimky.
Pak jsou hotely, které restaurace mají a provozují je. Povinnost mít nějaké stravovací zařízení začíná od čtvrté hvězdy, pokud jde o klasický hotel. Čtyř od pětihvězdičkového hotelu se liší hlavně tím, že je v něm mnohem více personálních služeb navíc. Někdo se vám postará o auto, druhý odveze kufry, další naplánuje podle vašich požadavků celý pobyt.
Hoteliéři a restauratéři v posledních dvou letech nebyli v moc záviděníhodném postavení...
Pandemie ovlivnila celosvětově cestovní ruch. Domnívám se, že se nyní budou trochu i přepisovat cestovní mapy. Některé destinace půjdou dopředu, jiné budou upozaděny. Některá místa včetně centra Prahy či Českého Krumlova čelila takzvanému overturismu. Ten byl způsoben hlavně nízkonákladovými leteckými společnostmi, tedy nabídkou velmi levného cestování třeba jen na víkend a s tím spojeným rozvojem ubytování v soukromí. Třeba v bytech v Praze. To je velký problém nejen pro turismus, ale i pro lidi, kteří v centrech měst žijí. Stává se totiž, že se časem centrum města stane neobyvatelné.
Díky těmto trendům a rozvoji technologií v digitálním světě se vlastně to takzvané Zimmer Frei, které jsme vždy viděli na cedulích na horách, dostalo do celého světa. Pro majitele bytů je tento způsob jednodušší a finančně výhodnější, než kdyby byt trvale pronajali. Bohužel je zde větší prostor pro šedou ekonomiku. A tento boom zapříčinil, že někde dochází k místnímu přelidnění. Třeba v Českém Krumlově šlo navíc o jednodenní návštěvy. Následně musel být nastaven limit počtu autobusů, které tam jezdí.
Turismus se opravdu vyvíjel velmi dobře. V roce 2019 jsme se v Praze dostali na ceny, které byly podobné těm ve Vídni. A měli jsme našlápnuto, aby cestovní ruch přinesl zlepšení ekonomiky, ale i životního standardu obyvatel. V Praze byl třeba každý jedenáctý občan nějak zaměstnán v cestovním ruchu. Díky tomu, že sem jezdili turisté a používali městskou hromadnou dopravu a všechny služby, se samozřejmě rozvíjela ekonomika i ostatních oborů. Cestovní ruch je opravdu multifunkční záležitost. Nejde jen o otázku bydlení, dopravy a stravování, ale na ně jsou napojeni dodavatelé a další služby. Dobře to bylo vidět v Praze v roce 2020, když se člověk procházel po ulicích a viděl, jak jsou postupně zavírány různé obchody.
Fotogalerie: - Uctění památky obětí genocidy
Můžete vyčíslit následky pandemie?
V období pandemie spadl cestovní ruch v celém světě. Na druhou stranu se ukázal velký potenciál domácího turismu. Spousta lidí v létě v Česku zůstala a i Praha měla projekty na přilákání domácích anebo sousedních turistů. Šlo o program V Praze jako doma. Turista přijel a dostal od Prague City Tourism za každý pobyt nějaké body a ty mohl vyměnit za vstupenky do zoo, na pražské věže anebo do památek, které spravuje město. Doprovázela to dobře vymyšlená online kampaň. Domácí cestovní ruch Česko podržel. Hotely ve městech se držely na až dvacetiprocentní obsazenosti po dobu dvou let. Přesto jsme se v lednu roku 2021 dostali na úplné minimum tržeb na disponibilní pokoj. Bylo to 5,4 euro denně na pokoj. Pro srovnání v roce 2019 se ta částka pohybovala kolem 65 euro. Propad zcela jasný.
Některé hotely byly na delší dobu uzavřeny. Hoteliéři se sice snažili v maximální šíři udržet své zaměstnance a hodně tomu pomáhal program Antivirus, který už je ukončen. I přesto se stal pro mnohé zaměstnance tento obor nestabilním. Personální krize se u nás za poslední dva roky ještě více prohloubila. A je stále těžší a složitější hledat nové zaměstnance. Navíc se v Česku uvažovalo, že se omezí zaměstnávání agenturních zaměstnanců. V návrhu vlády byla stanovena horní hranice dvaceti procent agenturních zaměstnanců. Pokud by k tomu došlo, tak by všechny sezónní obory, mezi které hoteliérství, gastronomie, ale i zemědělství patří, nebyly schopné provozu. V nich je potřeba nabírat zaměstnance flexibilně podle toho, jaký je byznys. Naštěstí to bylo zrušeno.
Jak vypadá váš boj proti ubytování typu Airbnb?
Už to řešíme osm let. A je třeba říct, že nejde o to, že bychom tady nechtěli mít konkurenční prostředí, ale jde o to, že pokud je v centru města 18 000 bytů a zároveň nejsou byty, tak je něco špatně. Ty byty mají sloužit k dlouhodobému a trvalému bydlení, ale v mnoha případech se změní na zastřené ubytovací služby. Z pohledu ubytovatele hromadného ubytovacího zařízení je to těžce nekalá konkurence. Podmínky by měly být pro všechny stejné.
Pokud rezignujeme na to, že by se měli hlásit cizinci cizinecké policii, že se má podnikatel v určitém okamžiku stát plátcem DPH a vykonavatelem dalších povinností, tak to není dobře. Když budou mít všichni stejné podmínky, tak přestane být ubytování v soukromí pro majitele bytů zajímavé, protože je s tím hodně práce. Cenová hladina bude srovnatelná s ubytováním v hromadných ubytovacích zařízeních, která poskytují nejen širší služby, ale také ochranu zákazníků.
Nicméně nejde jen o Airbnb. Na stejném principu je založeno mnoho dalších portálů. Říká se tomu sdílené ubytování. Vzniklo tak, že lidé měli společně sdílet domácnost s tím, kdo tam bydlí. To už v devětadevadesáti procentech dávno není pravda. Jde prostě o prodej ubytovací služby ke krátkodobému bydlení.
Po roce 1989 rodiče nabízeli pokoj k ubytování. Bydleli u nás většinou Němci. Když jeli na dovolenou, dělal jsem snídaně, převlékal povlečení a tak dále. A měl jsem za to nějaké marky...
To je sdílení v pravém slova smyslu. Tak už to nyní moc nefunguje. Další věc je, kdo ubytování typu Airbnb vyhledává. V bytě bydlí šest až sedm lidí za nízkou cenu. Ostatní nájemníci je nezajímají, takže hluk, nepořádek a tak dále. Tak se sem dostávají turisté, kteří toho zemi moc nepřinášejí. My cílíme na turisty, kteří zde chtějí utrácet. Turista, co přijíždí přes sdílené ubytování, má podle našeho odhadu zhruba poloviční útratu, než turista ubytovaný v hotelu.
Také se tím silně rozvinula "pivní turistika", což pro město není dobře. Když sem někdo přijede na dva dny dělat virvál, opít se a chovat se jako v divočině, tak to není úplně ten turista, kterého bychom chtěli. Často to na konci řešila policie a psalo se o tom v novinách, jako o nájezdech.
Co jste pro nastavení stejných podmínek reálně udělali?
Proběhlo mnoho různých návrhů. Tím posledním byl návrh zastupitelstva Prahy na změnu živnostenského zákona. Ten by ve své podstatě znamenal, že by si město samo mohlo tento typ ubytování regulovat. Jako je to třeba v Barceloně nebo v Amsterdamu. Mohla by se třeba udělat registrace ubytovatelů. Když někde máte na portálech nabídku bytů, musíte pod ní mít registrační číslo, aby bylo jasné, že to děláte oficiálně. Když ho tam nemáte, tak lze poměrně snadno dohledat, kde ten byt je. A pokud se tím budou kontrolní orgány zabývat, tak by se do toho postupem času dal vnést nějaký pořádek. Pak, ať klidně fungují domy určené ke krátkodobému ubytování. Pro nás je to zatím z velké části šedá zóna.
V současnosti je tento návrh ve Sněmovně a obáváme se, že nemá moc šancí být schválen. Vláda se rozhodla pracovat na vládním návrhu regulace, takže budeme opět na začátku, ale i tak jsme rádi, že se tím vláda bude zabývat. Dává nám to šanci, že se snad dočkáme spravedlivějšího a udržitelného řešení problematiky takzvaného sdíleného ubytování.
Vraťme se ale k uprchlíkům z Ukrajiny. Slyšel jsem mnoho kritických slov o tom, jak se u nás ukrajinští běženci chovají neomaleně. Máte nějaké podobné zprávy?
Upřímně nemám žádné záporné informace. Lidé z Ukrajiny jsou nám kulturně blízcí a mnoho z nich tady žilo i pracovalo. I kdyby tady část z nich zůstala, tak to nebude na škodu. Naopak to naší ekonomice pomůže. Jak víme, tak je u nás stále nedostatek pracovních sil. Je logické, že se většina z nich bude chtít vrátit domů, pokud budou mít kam. Pokud zde však někteří trvale zůstanou, tak jde, co se týká oblasti cestovního ruchu, o pozitivní zprávu do budoucna.
Nedávno mi ve Františkových Lázních jeden místní vyprávěl historku, jak pokojská přišla do pokoje běženců z Ukrajiny a zešedly jí vlasy z toho, co tam viděla...
Tohle vlastně nechci moc komentovat. Když pracujete v hotelovém provozu, tak se setkáte s různými situacemi. Hotel je místo, kde se může stát prakticky cokoliv. Je to veřejný prostor, který slouží hostům jako osobní zázemí, a kde se také mohou potkávat s jinými hosty. Ve většině případů jsou to milá a pozitivní setkání. A pokud dojde k nějakému excesu, tak to nemusí být proto, odkud ten člověk pochází. I v běžném životě potkáte lidi, kteří se chovají tak, že vás to uráží.
Fotogalerie: - Kolem Františkova pindíka
Pro hoteliéry je každý host důležitý a očekávají, že se bude chovat podle základních společenských pravidel. Pokud tomu tak není, musí situaci řešit opět s konkrétním hostem, ale rozhodně by to neměl nijak veřejně komentovat. To je etika podnikání ve službách všeobecně.
Jsme lázeňská velmoc. Nejsou právě v lázeňských městech neobjevené kapacity ubytování pro uprchlíky?
Nejsem o tom úplně přesvědčen, protože jde o lázeňská rehabilitační zařízení a slouží pasantům, tedy lidem, co si jezdí do lázní na chvíli odpočinout a zkusit nějakou proceduru. Dále tam jezdí nemocní lidé. Lázně pro ně musí zařídit rehabilitační pobyty. Tam moc prostoru není. Tam se to blíží ke kapacitám nemocnic. Lázně docela dobře zafungovaly v době pandemie. Lázeňský dům musí mít takzvané balneo, neboli lázeňskou část. A mimo jiné poměrně velký počet lékařů. To je jeden z důvodů, proč nejde o vhodné ubytování pro uprchlíky. Pokud byste z lázeňského domu učinili ubytovnu pro dlouhodobé bydlení, tak by balneo zůstalo nevyužito a co byste provedli s lékaři?
Vidíte budoucnost ve světlých či tmavých barvách?
Pokud se vše bude dobře vyvíjet a pokud se rychle vyřeší situace na Ukrajině, tak by se mohl do Česka pomalu vracet zahraniční turista. Cestovní ruch by se zase mohl rozjet. Vidím mnoho příležitostí. Lidé mohli těmi pohromami i něco získat. Třeba to, že všechno, co považovali za zcela běžné, tak zcela běžné není. Možná nás to donutí k pokoře a k tomu, že si budeme běžných věcí mnohem více vážit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
