Kapitalismus je to nejúspěšnější zřízení, EU je dobrá. Máme se lépe než kdokoliv před námi, jen média šíří negativitu. A PL.cz to vedou, vzkázal nám Fedor Gál

09.07.2015 18:58

CIVILIZACE A MY Sociolog, prognostik, podnikatel a zakladatel hnutí Veřejnost proti násilí Fedor Gál – nyní žije v České republice – si myslí, že je morální povinností bohaté Evropy imigranty přijímat. „Islamističtí bossové k nám nebudou plout na přecpaných bárkách riskujíce život,“ je přesvědčen Gál, který v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz reagoval na dotaz, zda se nebojí toho, že by do Evropy spolu s imigranty pronikli i islámští radikálové. Podle Gála je ale prý škoda, že Česko nepatří mezi atraktivní cílové destinace migrantů. Proč? „Co nevidět začneme strádat nedostatkem personálu ve zdravotnictví, stavebnictví, vědě...,“ naznačil Gál.

Kapitalismus je to nejúspěšnější zřízení, EU je dobrá. Máme se lépe než kdokoliv před námi, jen média šíří negativitu. A PL.cz to vedou, vzkázal nám Fedor Gál
Foto: Hans Štembera
Popisek: Fedor Gál a Ivan Havel
reklama

Pane docente, v jakém bodě podle vás nyní „uvízla“ evropská myšlenka s ohledem na vývoj v Řecku? Směřujeme i po řecké krizi k ještě většímu sjednocení Evropy a máme o to usilovat? Co se vlastně s EU stalo od doby našeho vstupu? Co tedy podle vás udělat s EU – ještě více sjednotit, nechat takto, zrušit euro, zrušit celou EU?

Projekt EU je dobrý. Jeho destrukcí bychom přišli především o společnou bezpečnostní a hospodářskou politiku. Tedy minimálně o šanci o něco takového usilovat. Řecká krize je problém na cestě jeho realizace. Představa, že členské státy nemusejí splácet dluhy, je absurdní. Absurdní a neudržitelná je také tendence k zadlužovaní, která se šíří Unií jako virus. Nicméně alternativou ke kapitalismu je socialismus, který už známe z praxe, globalizace je přirozený stav současného světa a trh je vždy a všude omezován. „Volná ruka trhu“ byla, je a zůstane iluzí.

Je to už sedm let od začátku velké ekonomické krize, která začala krachem amerických bank. Během té doby se kritici současného systému snažili pomocí akcí jako Occupy Wall Street přesvědčit veřejnost, že miliardáři a „banksteři“ ji pomocí finančního systému okrádají. Mnozí odborníci, jako řecký exministr financí a ekonom Varoufakis, tepali finanční systém jako cosi založeného na bublinách, na dominanci dolaru a na neustálém snižování reálných mezd. Kam jsme se v té diskusi o současném kapitalismu za sedm let dostali? Co říci o úspěšnosti pojmů kapitalismus, globalizace a volný trh?

Krize, o které mluvíte, jsou výzvy. Probouzejí potřebu hledání nových řešení. Nicméně pořád žijeme v nejblahobytnější části světa a máme se jako nikdy předtím, což myslím všeobecně. Kapitalismus je historicky nejúspěšnější zřízení. I jeho největší kritici jsou na něm přisáti a radují se například ze svobody slova a pohybu.

Žijeme mezi Západem a Ruskem. S oběma světovými stranami jsme si zažili to dobré i to zlé. Jaký vztah máme najít k Rusku? Jsou u nás lidé, kteří tvrdí, že Rusové nás chtějí když ne napadnout – (Rusko modernizuje své zbraňové systémy, posiluje svou přítomnost blízko svých hranic) – tak alespoň pokoutně ovládat, šířit u nás jen to nejhorší a zneužívat nás k rozbíjení Evropy. Jiní lidé zase tvrdí, že budoucnost Evropy je v náručí s Ruskem, a to buď kvůli nutnosti kolektivní bezpečnosti Evropy, panslovanským idejím, nebo proto, že Rusko je součást BRICS, podle nich politicko-hospodářské aliance budoucnosti. Kde je pravda?

Jací Rusové? To je stejné, jako když se říká, že Slováci jsou nacionalisté a Češi Švejkové. Putin má v Rusku početnou opozici. Je však fakt, že on sám je symbolem pokusu o resuscitaci impéria s využitím prostředků, které připomínají temnější stránky nedávné historie. Není o co stát. Přeji Rusku prosperitu a demokracii. Bude to tak dobré pro Evropu i svět. Bůh nás ovšem ochraňuj před jeho náručí. 

S nadsázkou se říká, že tolik informací, kolik středověký člověk zpracoval za celý život, my přijmeme za jediný den. Pravdou je, že frekvence informací o dění kolem nás je nejvyšší, co kdy byla. Je to dobře? Umějí se dnešní lidé orientovat ve světě lépe než generace starší? Umíme informace správně třídit? Umíme se správněji a uvědoměleji rozhodovat v politice? Stoupá role politického marketingu a reklamy jako takové? Jak hodnotit práci médií v dnešním světě?

Ptáte se mě na notoricky omílaná témata. Ano, žijeme v době, které se říká informační. Ano, informací je přetlak. Ano, orientovat se v dnešním komplexním světě dokáže jenom menšina. Ano, pro dezorientovanou většinu je navigací politický marketing a média. A ano, kvalitních médií není moc. Kdy však bylo? Mé osobní – jistě idealistické – přání je, abychom alespoň média veřejné služby nehodnotili podle sledovanosti.

Známí psychiatři již od dob krize potvrzují nárůst depresivních pacientů. K trudnomyslnosti prý přispívají i neustálé informace o pohromách, válkách a katastrofách. Jak se máme přiučit z minulých dob, kdy lidé museli zvládat nejen špatné zprávy, ale i mnohem krutější realitu než my?

Nutno konstatovat, že psychiatrů také nikdy nebylo tolik jako dnes. Souhlasím ale s tím, že médii – v čemž patří ParlamentnímListům.cz místo na čele peletonu – se šíří především negativní emoce. Nevím, co s tím. A navíc si také myslím, že lidé vládnou neuvěřitelnou schopností nepoučit se z minulosti. Zdá se, že osobní zkušenost je nenahraditelná. Nechci ani pomyslet, co by to v budoucnu mohlo znamenat, když už tady nebudou ti, kteří pamatují holocaust a komunismus.

Jsme jako lidstvo schopni využívat svůj vědecký a technický potenciál, abychom se nezničili či fatálně nepoškodili?

Příroda je věčná, přežije i bez nás. No a za ty miliony let, co k ní patří i homo sapiens, se prostřídalo mnoho kultur. Ty, které strádaly na nedostatek vnitřní vitality, jednoduše zmizely.

Naše civilizace zažívá nevídané možnosti prodloužení života a zvýšení jeho kvality z hlediska lékařské vědy. Kam až se v tomto směru dostaneme v příštích desítkách let? Jsme připraveni na to, že mezi námi bude žít více starších lidí?

Jako bývalý prognostik prohlašuji, že budoucnost je nepředvídatelná, a jako současný sedmdesátník jsem – a doufám, že ještě nějaký čas budu – myslící, pracující a zvědavý. Před několika desítkami let něco nemožného. Nicméně jsem si téměř jist, že ze zlého mladíka bude zlý stařík, že lidé, kteří se vykašlali na své rodiče, ve stáří můžou od svých dětí očekávat totéž. Pamatuji si na slova skvělého brněnského sociologa pana Možného, který řekl, že nejlepší důchodové připojištění jsou dobře vychované děti anebo tak nějak.

Migrace je nyní zásadním tématem současnosti. Nakolik se ztotožňujete s názory, že mezi imigranty ze severní Afriky či Blízkého východu mohou do Evropy cíleně pronikat i islámští radikálové, a my tak dobrovolně otevíráme cestu Islámskému státu na náš kontinent? Lze říci, že něco takového hrozí nebo to už probíhá? Je naší morální povinností coby bohaté Evropy imigranty přijímat?

Islamističtí bossové k nám nebudou plout na přecpaných bárkách riskujíce život. To zaprvé. Zadruhé: nepatříme mezi atraktivní cílové destinace migrantů. A je to škoda. Co nevidět začneme strádat na nedostatek personálu ve zdravotnictví, stavebnictví, vědě… Ptala jste se však na morálku. Ano, je to naší morální povinností, pokud se k antice a judeo-křesťanské civilizaci nehlásíme jenom formálně.

Koneckonců po všem, co jsme říkali o světě a neblahých trendech v něm, by mohla vyvstávat představa, že budoucí generace čeká jen to úplně nejhorší. Války, sucho, nedostatek, zaostávání naší civilizace za Východem. Tak jako v 80. letech jistě rodiče neprorokovali svým dětem to, co přišlo, je to jistě těžké i dnes. Nicméně pokusme se: V čem budeme žít za dvacet, třicet let?

Trochu ve svých otázkách předjímáte mé odpovědi. O žádných katastrofických vizích jsem nemluvil. Také jsem řekl, že budoucnost je nepředvídatelná. Nicméně řeknu alespoň, co si přeji, aby byly trendy: Doufám, že dojde k renesanci komunitního způsobu života, že lidské komunity vytlačí masovou kulturu na periferii a budou žít po svém, že děti budou pokladem a stáří ctěno, že zastupitelská demokracie zůstane atraktivním modelem politického uspořádání a tak dále. Hlavně si však přeji, aby adepti na pozice ve vrcholové politice před nástupem do úřadu nepředkládali jenom potvrzení o tlaku, krevním obrazu, stavu plic, jater a podobně, ale také dobrozdání od psychiatra a neurologa o osobnostní způsobilosti vykonávat svou práci. Moc je totiž magnetem pro psychopaty a sociopaty.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Olga Böhmová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Někteří nepomohli, a ještě šířili konspirační teorie. Aktivista Cemper o lidech za pandemie, ale i o likvidaci zemědělství Agrofertem

11:33 Někteří nepomohli, a ještě šířili konspirační teorie. Aktivista Cemper o lidech za pandemie, ale i o likvidaci zemědělství Agrofertem

HŮŘ UŽ BYLO? „Důsledky teprve přijdou zvýšením cen potravin. Pokud na podzim nebude co sklidit, tak …