Pane docente, v jakém bodě podle vás nyní „uvízla“ evropská myšlenka s ohledem na vývoj v Řecku? Směřujeme i po řecké krizi k ještě většímu sjednocení Evropy a máme o to usilovat? Co se vlastně s EU stalo od doby našeho vstupu? Co tedy podle vás udělat s EU – ještě více sjednotit, nechat takto, zrušit euro, zrušit celou EU?

Projekt EU je dobrý. Jeho destrukcí bychom přišli především o společnou bezpečnostní a hospodářskou politiku. Tedy minimálně o šanci o něco takového usilovat. Řecká krize je problém na cestě jeho realizace. Představa, že členské státy nemusejí splácet dluhy, je absurdní. Absurdní a neudržitelná je také tendence k zadlužovaní, která se šíří Unií jako virus. Nicméně alternativou ke kapitalismu je socialismus, který už známe z praxe, globalizace je přirozený stav současného světa a trh je vždy a všude omezován. „Volná ruka trhu“ byla, je a zůstane iluzí.

Je to už sedm let od začátku velké ekonomické krize, která začala krachem amerických bank. Během té doby se kritici současného systému snažili pomocí akcí jako Occupy Wall Street přesvědčit veřejnost, že miliardáři a „banksteři“ ji pomocí finančního systému okrádají. Mnozí odborníci, jako řecký exministr financí a ekonom Varoufakis, tepali finanční systém jako cosi založeného na bublinách, na dominanci dolaru a na neustálém snižování reálných mezd. Kam jsme se v té diskusi o současném kapitalismu za sedm let dostali? Co říci o úspěšnosti pojmů kapitalismus, globalizace a volný trh?

Krize, o které mluvíte, jsou výzvy. Probouzejí potřebu hledání nových řešení. Nicméně pořád žijeme v nejblahobytnější části světa a máme se jako nikdy předtím, což myslím všeobecně. Kapitalismus je historicky nejúspěšnější zřízení. I jeho největší kritici jsou na něm přisáti a radují se například ze svobody slova a pohybu.

Žijeme mezi Západem a Ruskem. S oběma světovými stranami jsme si zažili to dobré i to zlé. Jaký vztah máme najít k Rusku? Jsou u nás lidé, kteří tvrdí, že Rusové nás chtějí když ne napadnout – (Rusko modernizuje své zbraňové systémy, posiluje svou přítomnost blízko svých hranic) – tak alespoň pokoutně ovládat, šířit u nás jen to nejhorší a zneužívat nás k rozbíjení Evropy. Jiní lidé zase tvrdí, že budoucnost Evropy je v náručí s Ruskem, a to buď kvůli nutnosti kolektivní bezpečnosti Evropy, panslovanským idejím, nebo proto, že Rusko je součást BRICS, podle nich politicko-hospodářské aliance budoucnosti. Kde je pravda?