Statistická agentura Pew vydala výsledky šetření, ve kterém porovnávala vztah veřejnosti k různým společenským otázkám v západoevropských zemích a v zemích střední a východní Evropy. Ve vztahu k toleranci vůči islámu dopadli Češi v tomto průzkumu ze středoevropského regionu zdaleka nejhůře. Do rodiny by muslima v Česku přijalo pouze 12 procent obyvatel. Méně tolerantní je už pouze silně katolická Arménie, kde by muslima v rodině přijalo jen 7 procent obyvatel. Co tato netolerance vůči muslimům o Češích vypovídá?
Víte, nakolik jsou průzkumy zajímavé a důležité, v tomto ohledu jim moc nevěřím, na základě své 20 leté zkušenosti kněze. A vidím v tom často pýchu oněch agentur, které produkují statistiky, protože si myslí, že to jsou ony, kdo určují realitu, například vzhledem k předvolebním průzkumům.
Nicméně tato netolerance může něco vypovídat o Češích, ale spíše to vypovídá cosi o muslimech. Chybu vidím především v jejich nedostatečných reakcích na terorismus v jejich řadách vůči ostatním po celém světě. Já prostě nevidím jednoznačné a dostatečně odsuzující reakce muslimských států a univerzit na světový islámský terorismus. Taková vyjádření jsou spíše vzácností vzhledem k četnosti teroristických útoků. A jsou to evropští státníci, kteří by měli nutit islámské autority k vyjádřením a dialogu.
Na sousedním Slovensku by přitom 47 procent respondentů dle průzkumu muslima do rodiny klidně přijalo. Slovensko je přitom známé tím, že je více křesťansky založené. Hraje na nevoli Čechů přijímat muslimy do rodin svou roli nějak jejich známý ateismus?
Nedomnívám se, že by tomu tak bylo. Agresivní ateismus je spíše vzácností, většina lidí hledá duchovní krajiny. Velkou roli ale hraje nevědomost a šířící se dezinformace. Pokud ale lidé u nás překonají strach z blízkosti, dokáží skvěle pomáhat. Moje farnost je připravená odpovědět na výzvu papeže Františka a přijmout jednu velkou muslimskou rodinu. Farnost je velká a četná a jednu rodinu dokážeme integrovat a pomáhat jí. A kdo ví, třeba jednou budou žádat o křest. Křesťanství má oproti islámu hodně navrch, nakolik i islám může v mnohém inspirovat.
Fotogalerie: - Ceremoniál na Vítkově
Jak jsou na tom vlastně Češi s vírou? Podle výzkumu agentury Pew jen zhruba pětina Čechů považuje náboženství za součást své národní identity.
Ke statistikám v tomto ohledu jsem se už vyjádřil. Lidé nedůvěřují oficiálním církevním strukturám, které se někdy v minulosti ale i v současnosti těžce provinily proti lidskosti. Duchovní svět, chcete-li Boha, hledá každý člověk už tím, že hledá krásu, štěstí a dobro bez konce.
Co může Čechům na islámu a muslimech vadit?
Nechci se pasovat do role všeználka, ale domnívám se, že jsou to jejich nedostatečné reakce v odsouzení terorismu. Jejich autority prostě spíše mlčí. A jejich snahu si zachovat svou kulturu a zvyky lidé hodnotí spíše jako nepřizpůsobivost. Když jsem se dotazoval na Facebooku Muslimské obce v Praze, proč nereaguje na tak časté atentáty po Evropě, byl jsem dost příkře odmítnut s tím, že se přece jednou už v minulosti vyjádřili. Já se domnívám, že to nestačí, měli by více komunikovat, více vysvětlovat. Vzájemné soužití se rodí v dialogu.
Jakou roli v tom hrají předsudky a kulturní stereotypy?
Člověk je obecně spíše ve střehu, když se setká s jinakostí, které nerozumí. Ale principy naší kultury jsou v zásadě humanistické a křesťanský příběh o Bohu, který se stal člověkem a o ženě, která je Matkou Boží, tomu jen nahrávají. Domnívám se, že tah je z velké části na islámském světě, který má co vysvětlovat co se týká jeho kultury a náboženství. Nikdo z politiků a státníků je k tomu ale nevyzývá.
Když se podíváme na výsledky šetření a to, že pouze 12 procent Čechů by do rodiny chtělo muslima, řekl byste, že neziskové organizace v ČR, které mají polopravdy a předsudky panující o muslimech vyvracet a mírnit, dělají svou práci dobře?
To není úkol neziskových organizací. Ty mohou jen pomáhat. Je to především práce těch, kteří vyznávají islám a jejich autorit.
Vy jste katolický farář. Vnímáte islám jako konkurenci, se kterou budete v budoucnu třeba i soutěžit o přízeň věřících?
Islám a jeho příliv do Evropy je pro mě velkou výzvou a nahrávkou na branku. Výzvou k dialogu a k setkávání, k mezináboženskému dialogu. Lidé v Evropě si také začínají uvědomovat, že mají své náboženství, své kořeny a z toho vyplývající kulturu. A že si toho mohou a mají vážit, že by to také měli umět druhým odprezentovat.
Fotogalerie: - Roma Pride 2018
Jak se vlastně muslimové ke křesťanům chovají? Máte nějaké zprávy z křesťanských komunit v islámských zemích?
Obecné zprávy říkají, že křesťané jsou pro muslimskou kulturu spíše občané druhé kategorie a za konverzi ke křesťanství je stále mnohde hrdelní trest. Na druhou stranu jsou zde dobrá znamení vůle a snahy po dialogu a setkávání, po mezináboženském dialogu. Vadí mi také, že téměř neexistuje princip reciprocity v islámských zemích. V Evropě mají muslimové co do praktikování svého náboženství a zejména stavění mešit mnohem větší svobodu než křesťané u nich doma. Proč?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
