Má současný spor pánů Macinky a Pavla přesah do energetiky?
Zdánlivě se to energetiky netýká. Ale kdybych byl větrným baronem, nepřál bych si nic jiného, než aby bylo Ministerstvo životního prostředí stále neobsazeno anebo tam byl nakonec dosazen umírněný liberál, který bude poslouchat více investory do větrných parků a tuzemskou oligarchii než programové prohlášení vlády. Pak to Motoristé odnesou na podzim u obecních voleb, ale už se mezitím bude stavět, a zákon z minulé koalice ministra Lukáše Vlčka spolu s devastací krajiny půjde na vrub nové straně. Někdo to prostě musí do Parlamentu donést a Vlčkův zákon zrušit. Měl by to být nejlépe nový ministr životního prostředí, kterého stále nemáme. Filip Turek je zrovna na tohle vhodný typ.
Co se stane, když se ten zákon nezruší?
Noví zájemci včetně státní společnosti ČEZ už mají schválený zákon, dotace a připojení k energetickou soustavě. Takže mohou začít stavět. Jediné, co tomu v současnosti brání, je, že jim na krajích vymezují akcelerační zóny a lidé už se tomu začínají bránit. Současný Energetický regulační úřad pak jednoduše „solidárně“ zdraží poplatky za elektřinu, ale to už je následný detail v přímém rozporu s vládní politikou. Ale mají všechno, peníze, schválené připojení i takový zákon, aby proti tomu nemohl nikdo účinně protestovat. Někteří už chodí po obcích, jedni slibují, druzí vyhrožují. Ve Francii přitom už padají rozsudky o zastavování nebo omezování větrných zón ze zdravotních a ekologických důvodů.
Nejhorším rizikem je, že pak budou chodit jiní ministři orodovat, že „už jsou v tom takové peníze“ včetně státní společnosti ČEZ, že už se to zastavit nedá. Všeobecný chaos nahrává připraveným zákulisním scénářům.
Myslíte si, že větrné farmy škodí zdraví?
Otázka je přinejmenším sporná, je to pravděpodobné. U sousedů to bylo už prokázáno, dělají hluk, vibrace, které se šíří i na kilometry daleko, a stereoskopický efekt: je tedy spíše otázka, co dělá tohle s lidským organismem. Ale lékaři říkají, že je to nebezpečné, a těm bych věřil, dokud se neprokáže opak. Vzhledem k dění v okolních státech, ve Francii a částečně dnes i v Německu, pravděpodobně neprokáže.
Psali jsme:
Můžeme si vybrat jiné varianty?
Je to podobné jako se solárními barony. Evropská unie po nás chtěla určitě procento obnovitelné elektřiny, ale ne aby u toho někdo dvě desítky let okrádal zákazníky a dodával jim předraženou elektřinu, kterou by si nikdo normální nekoupil. Tady chtějí jenom vymezit, kde bychom mohli další obnovitelné zdroje stavět, ale nikdo v Bruselu netrvá na tom, aby si s tím někdo zhyzdil krajinu po německém vzoru. To chtějí především investoři, jsou dokonce tak brutální, že toto nutí i Slovákům, kteří mají přebytek výroby a mix díky jádru, Dunaji a dalším řekám prakticky bezemisní.
Můžeme ale stavět solární instalace na brownfieldech, máme jich kolem tří tisíc, a tam se pravděpodobně vejdou veškeré unijní požadavky. Ale investoři by na tom zřejmě tolik nevydělali, zato krajina by nám zůstala.
Je větrná elektřina levná, nebo drahá?
Podle odhadů asi pětkrát dražší, než když si postavíme jadernou. To počítáme jenom samotnou investici do zdroje, se započtením nákladů na připájení a nestabilní provoz soustavy ještě více.
Podstatný problém je, jak na tom chce státní společnost ČEZ vydělávat. Původní kontrakt na rozdíl ceny (anglicky Contract for difference) vznikl ve Velké Británii, kdy měli investoři obavu stavět jadernou elektrárnu, protože klesaly ceny energie. Stát jim přislíbil, že pokud ceny klesnou, je ta jaderná elektrárna ve státním zájmu a doplatí jim rozdíl mezi cenou trhu a cenou návratnosti jejich investice, aby nezkrachovali. Rozdíl oproti dnešku je ale v tom, že je cena elektřiny z Německa levná už dnes. Investor, například státní společnost, už ví dopředu, že tu elektřinu za rozumnou cenu na trhu proti německým přetokům, které nakupuje, neprodá. Nejde tedy v tomto případě u ČEZ a dalších o zajištění budoucí nejistoty jako například u jaderné elektrárny, ale o zajištění hraničící s jistotou, že jde v dané chvíli o prodělkovou investici, na které chce někdo jenom přerozdělovat peníze spotřebitelů a daňových poplatníků. Ale kdyby podepsal stát se svojí vlastní firmou kontrakt na „pojištění“ na cenu, která na trhu běžně není, byl by to v takovém případě podvod za mnoho desítek miliard. Platili by spotřebitelé a daňoví poplatníci. Musí se pod to ale někdo podepsat, kdo bude dalších dvacet let vidět. Myslím, že zrovna Filip Turek takový sebevrah není, a proto by se také na životní prostředí hodil, aby takovéto případné plány svou přímočarostí trochu pokazil.
Jaké jsou jiné možnosti, kdyby toto nevyšlo?
Určitě informovanost jak v obcích, tak u poslanců a strana a hnutí, které se chtějí na podzim ucházet o volební přízeň. Akcelerační zóny s tím mohou velmi zacvičit. Demonstrace a politické spory pouze odlákávají pozornost, proto je potřeba se soustředit na reálné riziko. Hra o ně už se rozpoutala.
Navrhnout zrušení nebo změnu zákona ale mohou i poslanci, je potřeba je informovat, jaká rizika hrozí nám, a následně jim prostřednictvím jejich popularity u voleb, až se tohle začne stavět. Solární barony jsme měli jenom v peněženkách, kdežto na tohle bychom se měli denně koukat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Měl by nový ministr životního prostředí zastavit akcelerační zóny pro větrné elektrárny?
