Když se jednalo o radaru v Brdech, přišel šok. Jiří Hynek popsal, co měli dělat Češi

25.4.2022 10:10 odp. | Rozhovor

„Obávám se, že na Donbase se schyluje ke konfliktu, pro který Ukrajinci budou bezpodmínečně potřebovat ještě další dodávky těžkých zbraní. Hodně důležité je i posílení schopností ukrajinského letectva,“ analyzuje válečnou situaci předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Zároveň zdůraznil nutnost postavit se v obraně na vlastní nohy a soustředit se na výrobu v České republice.

Když se jednalo o radaru v Brdech, přišel šok. Jiří Hynek popsal, co měli dělat Češi
Foto: Archiv PLTV
Popisek: Jiří Hynek v pořadu Horké téma

Jak jsou na tom, podle vás, Ukrajinci se zbraněmi v Donbase?

Ruská armáda má od začátku jejího vpádu na Ukrajinu výraznou převahu ve zbraních. Nicméně ukrajinská armáda nebyla vůbec špatně vyzbrojena, ale kvůli mobilizaci potřebovala další techniku. Tristní situace byla u jednotek vojsk územní obrany, které měly zpočátku pouze kalašnikovy a Molotovovy koktejly. Dodávkami ze západních zemí, včetně České republiky, se podařilo počáteční výhodu Rusů eliminovat.

Nicméně ozbrojený střet trvá už dlouho a ukrajinská armáda potřebuje doplnit zničenou a poškozenou techniku. Zde mohou výraznou roli sehrát české firmy, které budou opravovat poškozenou techniku ukrajinské armády. Díky tomu, že obdobnou techniku měla ve výzbroji Československá lidová armáda, je u nás dostatek schopností tuto techniku uvést zpět do bojeschopného stavu. Máme s tím zkušenosti, uměli jsme například zajistit opravy v kurdské části Iráku.

Obávám se, že na Donbase se schyluje ke konfliktu, pro který Ukrajinci budou bezpodmínečně potřebovat ještě další dodávky těžkých zbraní. Hodně důležité je i posílení schopností ukrajinského letectva. Zde český průmysl umí zajistit ve spolupráci s dalšími zeměmi opravy motorů pro letouny MiG–29, které má ukrajinské letectvo ve výzbroji.

Dorazí k nim veškeré zbraně, které posílá Česká republika? Jaká by byla nejlepší taktika, jak docílit toho, aby Rusové konvoj zbraní nezničili?

Byla by velká škoda, aby zbraně, které nutně Ukrajina potřebuje, byly zničeny již při přepravě. Základním předpokladem, aby dodávka došla bezpečně na místo určení, je její utajení. Na jednu stranu chápu, že naši politici v rámci politického marketingu rádi prezentují, čím chceme pomoci. Ale každá taková zbytečně zveřejněná informace vyvolává vrásky na tvářích těch, kteří jsou za přepravu odpovědni.

Jak taková přeprava vypadá, bych popsal na dodávce, která se uskutečnila hned zkraje války. Chomutovská firma Strix, člen naší asociace, na své náklady vyrobila několik tisíc zastavovacích ostnů. Jsou to velké bodce, které umí znehybnit obrněnou kolovou techniku. V době, když nákladní automobil vyjížděl z Chomutova, neznal řidič ani přechod, kde bude hranice překračovat. Koordináty získával během cesty a do poslední chvíle neznal přesné místo předání. Ale zase si ten systém neidealizujme, protože se po cestě objevily dosti velké nepříjemnosti. Naštěstí hejtman daného regionu fungoval na telefonu i ve dvě v noci a dodávku se podařilo dostat na místo, kam bylo potřeba.

Na ukrajinské území zamířily i staré české tanky. Nakolik mohou Ukrajincům pomoci?

Nemohu mluvit za dodávky, které přímo dodávalo ministerstvo obrany. Nevím, v jakém stavu tato technika byla, protože pocházela z takzvaných nedotknutelných zásob. Což je technika zakonzervovaná a dlouhodobě nepoužívaná. Ale kromě daru ministerstva obrany na Ukrajinu směřovaly i těžké zbraně od našich zbrojních firem. Vzhledem k tomu, že tato technika byla připravena k expedici pro jiné zahraniční zákazníky, tak byla schopna k okamžitému bojovému nasazení.

Jsem přesvědčen, že každá technika či zbraně, které na Ukrajinu pošleme, se jim bude hodit. Nyní třeba žádají nákladní automobily Praga V3S. Je to sice starý nákladní automobil, ale se vzduchem chlazeným motorem, spolehlivý a bezúdržbový. Když je válka, tak nějaké emisní normy jdou opravdu stranou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá stále další a další vybavení, zbraně, protiletadlové střely a tak dále. Je podle vás podpora dostatečná?

Kdyby podpora byla dostatečná, tak by ukrajinský prezident nežádal o další dodávky.

Co by jim tedy ještě mohlo od západních spojenců pomoci?

V současnosti již třetí den trávím s ukrajinskou vojenskou delegací návštěvami u českých výrobců. Z těch věcí, které je zajímají a které mohu zmínit, jsou kontejnerová mobilní pracoviště první pomoci. Ale také mobilní kontejnerové ubytovací kapacity až pro padesát rodin. Zkušenosti s výrobou takzvaných čunkodomků v Česku jsou a nyní se hodí. 

Ukrajinci se brání ruským vojskům, jak se dá, mluví se o překvapení Rusů z jejich urputnosti a vytrvalosti. Překvapili vás také?

Myslím, že to překvapilo všechny. Včetně Rusů. Nevím, jestli to bylo selhání ruských zpravodajských služeb či jestli ruské velení jejich informace nebralo vážně. Tu urputnost obrany více přičítám mentalitě a vůli jednotlivců než dokonalému fungování systému.

Vím, že se nyní moc nenosí kritizovat cokoliv na Ukrajině, ale sám jsem koncem devadesátých let na Ukrajině podnikal, dokonce jsem tam s několika kolegy vlastnil podíl ve výrobním podniku, takže mám dostatek osobních zkušeností. Mnohdy mi bylo zaměstnanců líto, v jakém prostředí musí žít. Nicméně jejich vztah k vlastní zemi byl příkladný bez ohledu na to, jaký měli názor na své vrcholné představitele. Na příkladu tohoto konfliktu je vidět, jak lze vzdorovat, když bráníte svoji zemi proti tomu, kdo útočí na základě rozkazu.

Osobně mi je líto všech obětí tohoto konfliktu na obou stranách. V dějinách válek tomu bylo vždy, že nejvíce obětí přinesli ti, kteří za nic nemohli. Naše asociace má v záhlaví: Pomáháme bránit bezpečný svět. Je ideální, když máte armádu silnou a kvalitně vyzbrojenou, a ta nemusí nikdy válčit, protože si na ni nikdo netroufne.

Jaké informace o válečném konfliktu z poslední doby považujete za zajímavé či výjimečné?

Je jich dost, ale ještě nenastal čas o nich mluvit, protože by to neprospělo. Doufám, že Ukrajina po válce projde určitým očistným otřesem. Ukáže se, kdo selhal, a naopak, kdo se osvědčil. Jen by bylo smutné, kdyby to dopadlo ve stylu socialistického potrestání nevinných a odměňování nezúčastněných. Ale jsem optimista, že tomu tak nebude.

Další zástupci České republiky vyrazili na Ukrajinu. O co by měly usilovat podobné návštěvy při jednáních?

Když kdokoliv jede na Ukrajinu, tak by jeho hlavním motivem nemělo být politické zviditelnění. Motivem ředitele chomutovské firmy Strix, když vezl na Ukrajinu ocelové bodce, byla snaha pomoci ochránit životy lidí. To, že si to tam budou pamatovat, až dojde po válce k obnově zničené země, to nebylo jeho cílem. Věřím, že karma funguje.

Jak je na tom kvalita vybavení české armády? Kde jsou největší mezery?

Dlouhé roky byla armáda opomíjena a podfinancována. Hovořit o tom, co je potřeba, by bylo na samostatný článek. Dohnat to v současné době bude velmi obtížné. Najednou chce celý svět ihned vyřešit, co v zajištění vlastní obrany léta zanedbával. Do toho velmi vázne zásobování. Konflikt na Ukrajině je katastrofický pro výrobu, protože hodně materiálu bylo nakupováno na Ukrajině či v Rusku a neexistuje dostatečný náhradní zdroj. Čína si je vědoma stávající situace a obchodně toho velmi úspěšně využívá. Považuji za zásluhy hodné, že je snahou současné vlády navýšit prostředky na obranu. Ale kdo ví, jak to při obrovském nárůstu cen, nedostatku materiálu, ale i lidí ve výrobních firmách celé dopadne.

Na podfinancovanost a nemoderní vybavení armády se upozorňuje už léta; problémem vždy byly finance a politická dohoda. Domníváte se tedy, že válka na Ukrajině změní přístup politiků a že investují do armády a obrany země více financí?

Život mě naučil věřit jen tomu, co už se stalo. Když jsou povodně, tak politiky zajímají jen do té doby, dokud se mohou fotit před zaplavenými domy. S opadnutím vody opadne i zájem médií. A život běží dál. Obávám se, aby tomu nebylo obdobně i v oblasti obrany. Moc bych si přál, aby se přístup politiků k vlastní obraně změnil a aby nezůstalo jen u slov. Ale počkám si, až se tak stane. Snad se dočkám.

Přichází na řadu doba diskutovat o obnovení povinné vojenské služby? Tedy základní výcvik mužů se zbraní a podobně?

Jsem v tomto velký skeptik, protože diskusí o vojenské službě se začne a zároveň i skončí. Koneckonců obdobně to probíhá i u dalších důležitých témat. Ve Finsku nikdy nezrušili povinnou vojenskou službu. Tato pětimilionová země je schopna během tří dnů zmobilizovat téměř 300 tisíc vojáků, pro které má připravenu techniku v bojeschopném stavu, organizační strukturu, logistiku, nástupní prostory… Prostě vše, co je nutné pro mobilizaci. Sousední Švédsko povinnou vojnu zrušilo v roce 2009, dokonce rozprodalo techniku, kterou mělo pro domobranu. Pevná víra v dobrotu a lásku lidského pokolení byla silnější než zodpovědnost za bezpečnost vlastních občanů. Osm let nato se Švédi rozhodli povinnou vojenskou službu obnovit. Ale ve skutečnosti to u nich nefunguje. Mladí lidé na vojnu nechtějí a zákon není vymáhán.

Je vidět, že něco zrušit je velmi jednoduché, ale obnova je nejen nepopulární, ale mnohdy nemožná. Z hlediska bezpečnosti naší země jsem přesvědčen, že povinný vojenský výcvik pro všechny mladé muže je důležitý. Ale zkušenost mě přesvědčila, že to tak nebude. Proto bych preferoval cestu podpory branných spolků, motivování občanů k dobrovolnému vojenskému výcviku, ke vstupu do aktivních záloh, střeleckou přípravu v rámci stanovené zálohy státu. Ale hlavně ke zvýšení fyzické zdatnosti a psychické odolnosti dětí a mládeže, protože hodně zájemců o službu v armádě na tomto vyhoří. Prostě vše, co může napomoci, je lepší než planá diskuse.

Ministryně obrany Jana Černochová zmínila, že chce na návštěvě ve Spojených státech mluvit o vybudování americké vojenské základny v České republice. Nekonala se však žádná diskuse, nevědí o tom nic poslanci ani Američané. Jak to vnímáte?

To je spíše otázka na paní ministryni, co tím myslela. Mně osobně vadí to neustále spoléhání evropských zemí na zázračnou pomoc od Spojených států. Evropa se opět stává čím dál tím více neklidnou a nebezpečnou. V obou v Evropě vzniklých světových válkách musely Spojené státy tahat horké kaštany z ohně. Samozřejmě za jejich angažovaností stály americké bezpečnostní i ekonomické zájmy. Což činí každá velmoc. Kdyby to některý z amerických politiků dělal „jako charitu“, tak by se zpronevěřil zájmům svých voličů. Je ale nejvyšší čas, aby se evropské země uměly v otázce obrany postavit na vlastní nohy. Můj pohled na bezpečnost směřuje k posílení důležitého pilíře vlastní obranyschopnosti, kterým je domácí obranný průmysl. Z tohoto pohledu považuji za správnou cestu nákupy od českých výrobců. Samozřejmě tam, kde to lze.

Kde to možné není, a jsou nutné zahraniční technologie, tam se musíme zapojovat do společných mezinárodních projektů. Ne bezhlavě. A za předpokladu, že to bude pro nás výhodné. Dovolím si to uvést na příkladu. Bylo období, kdy docházelo k takzvané afghánizaci naší armády, tedy k nákupům jen pro potřebu mise. Připomenu tehdejší obrovskou kritiku nákupu letounů CASA, protože nedoletí bez mezipřistání do Afghánistánu. Z pohledu dneška je tento požadavek směšný. Peníze daňových poplatníků odtékaly do ciziny, protože to prý bylo nutné. V té době jsme rezignovali na vlastní komunikační techniku a nakoupili jsme americkou zdůvodňujíce, že pouze tato v Afghánistánu funguje. Přitom ve stejné době vznikal evropský projekt ESSOR, což lze zjednodušeně popsat jako moderní, velmi silně zabezpečený komunikační systém vhodný pro evropské válčiště. Byla to obrovská příležitost pro český elektrotechnický průmysl. Afghánistán dopadnul, tak jak dopadnul, nemá cenu se o tom bavit.

Místo expedičních misí nyní řešíme válku za humny, ale nejsme na to příliš připraveni. Nechci v žádném případě zpochybňovat kvalitu amerických technologií. Ale v systému amerického prodeje vláda-vláda, takzvaného Foreign Military Sales, není příliš prostoru pro zapojení českého průmyslu. Vzpomínám na dobu, kdy se jednalo o výstavbě amerického radaru v Brdech. Tlačili jsme tehdy na americkou stranu i na naši vládu, aby došlo k zapojení českých výrobců do tohoto projektu. Ve spolupráci s americkou ambasádou jsme na jednání pozvali zhruba padesát ředitelů významných českých firem a pro všechny byl šok, když prezentace příležitostí pro český průmysl začínala textem – oprava silnic a odklízení sněhu. Ale my jsme se uměli hodně nahlas ozvat, že máme dostatek schopných lidí i hi-tech technologií, které by byly využitelné.

Při všech jednáních se zahraničními partnery říkám, nenabízejte nám práci typu nevyučeného zaučíme. Nejsme levné montovny, to si raději jeďte do Asie. Naše firmy mají vysoce vzdělaný a kvalifikovaný personál, chceme se podílet na výzkumu, vývoji a výrobě klíčových komponent. Kdo ze zahraničních partnerů nám toto nabídne, toho budeme podporovat. Evropské projekty jsou velkou příležitostí, ale musíme si v nich vybojovat důstojné místo. Nejen ESSOR, ale i bojový bezpilotní prostředek Eurodron jsme tak trochu prošvihli.

Při úvahách, co je potřeba pořídit, nepodléhejme okamžitým nápadům, ale s vizí do budoucna mějme na paměti, že v době krize platí pravidlo: Hledáš-li pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene. V krizi budeme mít pouze to, co vyrobíme či opravíme vlastními silami. Covid nám to ukázal.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajinci

Informace pro ukrajinské občany na území ČR v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině na leznete na oficiálních stránkách MV ČR. MV ČR také pro tento účel zřídilo samostatný portál. Základní informace o ukrajinské diaspoře v České republice naleznete na těchto stránkách.

autor: Zuzana Koulová

JUDr. Jiří Pospíšil byl položen dotaz

Dozimetr

Dobrý den, každý den na Vás v kauze Dozimetr vyplouvají nové a nové nepříjmené informace. Zdá se, že jste v té obří chobotnici měl také své chapadlo. Netvrdím, že jste se dopustil korupce, to si nemyslím ani o Gazdíkovi, ale ten aspoň částečně přijal zodopovědnost a rezignoval. Co vy?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Stydím se za tuto vládu, před celou Evropou. Jediným řešením je demise, vybízí Okamura

18:57 Stydím se za tuto vládu, před celou Evropou. Jediným řešením je demise, vybízí Okamura

Takovou ostudu za tak krátkou dobu České republice neudělala snad doposud žádná vláda. Tomio Okamura…