Kdysi jste se na jednom chatu vyznal ze svých sympatií ke straně Zelených s dodatkem, že v něčem s jejími představiteli nesouhlasíte. Jak ale vnímáte její trvalý neúspěch od roku 2009, kdy na postu ministra školství s Topolánkovou vládou skončil Ondřej Liška?

Jako logický důsledek soustředění jejich politiky přednostně na ochranu životního prostředí. V dalších oblastech života společnosti Zelení nenabízejí obvykle nic, co by volič nenašel u jiných stran. Navíc berou někdy ochranu přírody až dogmaticky a ve jménu téhle ideologie – někdo to trefně nazval „ekologismus“ – se dopouštějí chyb. Názornou ukázkou jsou biopaliva, jejichž prosazování představuje dneska pro stav přírody obrovský problém.

Když třeba němečtí Zelení prosadí uzavření atomových elektráren a následně se pak v Německu vyrábí elektřina v tepelných elektrárnách spalováním nekvalitního hnědého uhlí, kvůli jeho těžbě se bourají vesnice a stoupají emise oxidu uhličitého, člověk se neubrání dojmu Kocourkova. Třeba zrovna odpor Zelených vůči atomové energetice nebo geneticky modifikovaným organismům jsou oblasti, kde bych se se Zelenými zcela určitě neshodl.   

Lze to brát i tak, že Čechy ekologie netrápí?

Čechy ekologie trápí. Vidím to na reakcích posluchačů, když přednáším pro veřejnost třeba o problematice endokrinních disruptorů – tedy látek, kterými jsme, my lidé, zaneřádili životní prostředí, a které jsou s to narušit křehkou hormonální rovnováhu člověka i živočichů. Tohle lidi zajímá a není jim to jedno. Ale nedonutí je to k tomu, aby hodili do volební urny lístek pro stranu, která by je před tím chránila. Důvodů je víc.

Zaprvé mají pocit, že čelí mnohem vážnějším a akutnějším hrozbám. Třeba uvěří tomu, že Česká republika čelí přílivu ilegálních imigrantů – kolik jich tu máme? – a volí raději hnutí Svoboda a přímá demokracie.

Zájmu o ochranu přírody také nepomáhá, když lidé vidí, jak se na ní nakonec bezostyšně obohacují nejrůznější mocenské lobby. Vyhlásíme například náhradu fosilních paliv obnovitelnými zdroji a hned se vyrojí vykukové ze „sluneční lobby“ nebo z „řepkové lobby“ a bezohledně se na tom „kapsují“. Koho by to nadchlo, že?

Po sněmovních volbách neutichají nářky nad tím, že jsme si „pustili“ do Poslanecké sněmovny „oligarchy, xenofoby a rasisty“. Jak to vidíte vy?

Co jsme si zvolili, to tam máme. Ono to souvisí třeba i s tou ochranou životního prostředí. Pokud by o ni naše společnost opravdu usilovala, znamenalo by to pro každého z nás určitá omezení spotřeby. A to není tak úplně příjemné.