Komu myslíte, že prospěje oslabení Evropy díky uprchlické vlně, ptá se místošéf nově vznikajícího politického hnutí

Pane Hemere, vaše jméno se objevuje na Facebooku u Řádu národa. Jste uváděn jako místopředseda tohoto hnutí. Nebývá však obvyklé, že se v době, která je poměrně dost vzdálená řádnému termínu voleb, objeví na scéně nový politický subjekt – navíc s tak masivní kampaní – i když vedenou zatím převážně jen na sociální síti… Proč se tak děje právě u Řádu národa a proč právě teď?

Ano, byl jsem zvolen 1. místopředsedou hnutí Řád národa. A že jsme vznikli právě v této době? Řekněme, že to je souhra několika okolností, nicméně je poctivé přiznat, že jsme tento krok dopředu připravovali. Situace v naší zemi je v mnoha aspektech již dlouhodobě alarmující, proto jsme došli k závěru, že musíme sami něco udělat. Když budeme pasivní, nic nezměníme. A k té kampani, kterou označujete jako masivní – řekněme, že v této chvíli jen oznamujeme světu, že jsme vznikli, říkáme, kdo jsme a co chceme, budujeme členskou základnu… Až budeme v klasické předvolební kampani, poznáte to.

Má Řád národa něco společného s náboženstvím? Přece jen slovo ‚řád‘ tu myšlenku evokuje…

Podobnou otázku jsem dostal již několikrát. A buďme konkrétní, jistě míříte k možnému spojování našeho hnutí s Řádem strážců koruny a meče. Ale zklamu Vás. Jediné, co nás spojuje s tímto subjektem, jsou základní priority a hodnoty, kterými jsou NÁROD-RODINA-PRÁCE. To je celé. Vše ostatní jsou pouhé spekulace a dohady těch, kteří nám nepřejí a kteří se nás jako konkurence obávají. Řád národa se otevřeně přihlásil ke konzervativnímu nacionalismu, což mnohé šokovalo. Přece jen slovo nacionalismus mají mnozí v podvědomí zafixované jako něco špatného a hrozného. Přitom se stačí podívat do odborné literatury, co je charakteristické pro konzervativní nacionalismus. Když to uděláte, zjistíte, že konzervativním nacionalistům jde především o sociální soudržnost a veřejný pořádek. Vyžadujeme, aby zákony platily pro všechny bez rozdílu. To je něco, co zde v praxi nefunguje. Hlavním cílem konzervativního nacionalisty je zachování jednoty národa. Vlastenectví není zločin, ale morální hodnota.

Vaše jméno bylo donedávna spojeno s podnikatelskými aktivitami a zájmy, později též s VIZÍ 2014, za kterou jste neúspěšně kandidoval i do Evropského parlamentu. Co bylo motivem k tomu, abyste vsadil svoji dosavadní existenci právě na „kartu“ Řádu národa… Přece jen vůbec není jisté, zda čeká toto hnutí nějaký úspěch…

Byznys mě živí neustále, je to můj jediný příjem. Svůj aktivní vstup do politiky vnímám jako nutnost a jako svoji občanskou povinnost. Mám čtyři děti a chci, aby v této zemi žily a aby byly hrdé na to, že sem patří a že zde mají své kořeny. Myslím, že již nejsem sám, kdo pochopil, že za nás nikdo nic neudělá, že musíme sami. Asi před rokem a půl jsem byl iniciátorem vzniku VIZE 2014, která byla pro mě velkou školou. Politika se nedá dělat jen v pár aktivních lidech, proto jsem začal připravovat transformaci strany. Výsledkem této transformace je založení hnutí Řád národa. Jsem tedy jedním z iniciátorů jeho vzniku. Říkáte, že není jisté, zda nás čeká úspěch. Ale co je v životě jisté? Všichni máme jen jednu jistotu, a to že tu nejsme napořád. A až nastane ten den, tak si při svém bilancování budu moci říct, že jsem něco udělal i pro ostatní. Když to NĚCO bude úspěšné, tak jedině dobře. A jestli ne, budu si moct říct, že jsem se o to alespoň pokusil. Hnutí bude úspěšné jen tehdy, když nás podpoří voliči. Rozhodnou lidé a to je v pořádku.

V heslech, která se objevují na facebooku již možná dva roky, je kladen důraz na vlastenectví, nyní přitvrzují i v tom, že dopředu tlačí zájmy české například nad zájmy uprchlíků. Zdá se, že je správná doba, která vám nahrává. Nicméně – ptala jsem se tak před časem vašeho předsedy, musím se zeptat i vás – neobáváte se, že se snahy – jakkoli dobře míněné – zvrtnou do radikalismu?

Konzervativní nacionalisté budou vždy hájit české zájmy a národní jednotu, na tom není nic zvláštního. Jsme vlastenci, jsme na to hrdí, milujeme svoji zem a její osud nám není lhostejný. A problém uprchlíků, který zmiňujete, je problémem celé Evropy, nejen naším. Věřte, že bych byl šťastný, kdyby tento problém vůbec neexistoval. EU při řešení, resp. neřešení tohoto problému, opět ukazuje, jak je neflexibilní a neschopná cokoliv řešit. Z EU se stala byrokratická a socialistická organizace, která neví, co sama se sebou. Dělá jedno chybné rozhodnutí za druhým – těch příkladů je celá řada, z poslední doby např. Ukrajina, Řecko, nyní ekonomická imigrace.

Problém imigrace má dlouhodobé kořeny a tento rozhovor je velmi krátký na to, abychom to rozebrali. Souhlasím s tím, že lidé si mají pomáhat. Ale vše má své hranice a mantinely. Ekonomickou imigraci jako hnutí jednoznačně odmítáme. Těm lidem se má pomáhat efektivně u nich doma, a to jak investicemi, tak poskytnutím potřebného know-how. Otázkou však je, zda si tito lidé chtějí nechat pomoci. To je opět na delší debatu. V každém případě jsem přesvědčen, že tento problém v této podobě a masovosti nevznikl jen tak, že za tím stojí určité zájmové skupiny, pro které to je obrovský byznys, a že to má i své pozadí.

To tsunami, které se na nás valí, Evropu jednoznačně oslabí. Podívejte se jen na Německo. Tam již od začátku roku evidují více jak 300 tisíc žádostí o azyl a počítají s dvojnásobkem. Nemají na to zdroje, vlastní lidé se jim bouří a imigranty odmítají. Je to logické. A komu že vyhovuje oslabená Evropa? Odpovězte si sama. A radikalismus, na který se ptáte? Je otázkou, co si kdo pod tímto pojmem vykládá.

Radikalismus je, tuším, charakterizován jako „důslednost, nekompromisnost, nesmiřitelnost, řešení za každou cenu“, ale rovněž „jít na kořen věci“, což je podle mě naprosto výstižné. Výraz „jít ke kořenům“ doslovně vyjadřuje podstatu latinského základu „radix“ (= kořen). Absolutně však nechápu, proč se slovo radikální musí překládat jako násilný. To je samozřejmě nesmysl. Navíc pozor, radikalismus není totéž, co extremismus. Na Vaši otázku mohu tedy odpovědět takto: Změnu v naší zemi můžeme prosadit pouze politickou cestou, ve volbách. Dá-li nám volič mandát, uspějeme a pak můžeme začít realizovat a prosazovat náš program a naše cíle. Jsme hnutím, které je otevřené všem, kteří sdílejí stejné hodnoty. Těmi jsou národ, rodina, práce.

Ale pomalu se ozývají výsměšné hlasy, narážející na to, že reprezentujete a stahujete doslova ULICI…

Ano, i my jsme zaslechli, že nás někteří začali posměšně nazývat ULICÍ. A že to tupé stádo z ULICE prý nic nezmění. My jsme na toto označení ale pyšní. Pocházíme z ULICE, víme, co ULICI trápí a říkáme to nahlas. To, že se to někomu nelíbí, chápu. Stávající politická reprezentace, a mám na mysli především tradiční politické strany, je natolik odtržena od reality všedního dne, že už ani neví, o čem ten reálný život na ULICI je. ULICE se začíná probouzet z ošklivého snu a my jdeme v jejím čele. Rychlý růst členské základny a podpora v jednotlivých krajích je toho důkazem.

Pokud se ještě vrátím k oněm heslům, která nešlo na facebooku přehlédnout. Dá se to vyložit tak, že již zhruba před dvěma lety začal v nějaké hlavě klíčit nápad na politické hnutí, o kterém se nyní bavíme?

Již v roce 2013 jsme se začali tímto nápadem, jak Vy to nazýváte, zabývat. A konkrétní podobu jsme realizovali nyní. Jak se říká, štěstí přeje připraveným. Jen vlastní aktivitou věci změníme. Ale ta aktivita musí být koordinovaná, připravená a musí dávat smysl. O to se snažíme.

Zkusme se teď soustředit na vás osobně. Podle podpory, která se zdá být v tuto chvíli – budeme-li soudit podle facebooku – máte velkou šanci na úspěch. V každém případě se dá ale i proto čekat velká odezva ze současného politického prostředí. Budou se snažit hnutí znevěrohodnit – třeba i prostřednictvím jednotlivých osob. Nemáte z toho obavy?

Ano, odezva je mezi lidmi veliká. Již jsem zde zmiňoval, že se ULICE probouzí. My se nyní soustředíme sami na sebe, stavíme členskou základnu, bez které se politika nedá dlouhodobě dělat, rozpracováváme naše programové priority, vznikají odborné komise atd. Odezva ze současné politické scény se samozřejmě dá očekávat. Již nyní jsou cítit a vidět náznaky prvních ataků a pokusů o naše pošpinění. Ale kdybychom se měli bát, neuděláme nic. Za pár týdnů fungování máme širší členskou základnu, než mnohé politické strany, které zde působí celou řadu let a budují si „image zavedených stran“ s početnou členskou základnou. Realita je však jiná.

Moje předchozí otázka směřovala k tomu, že pokud vím, vy osobně jste například studoval v Moskvě a pak jste fungoval v rámci zahraničního obchodu. Nemusím asi příliš rozebírat fakt, že s podobnými kvalitami ve ‚vínku‘ měli již mnozí vaši političtí předchůdci docela dost patálií. Jste připraven tomu čelit? Dokážete už na počátku případným kritikům a nepřátelům třeba na tohle odpovědět tak, aby se to s vámi netáhlo po celé další období?

Obavu z toho nemám. Klidně to tu s vámi – tedy moji „sovětskou“ minulost- rozeberu. Studoval jsem a žil jsem několik let v Moskvě. Oborem, který jsem tam studoval, bylo tlumočnictví a překladatelství. Ruská jazyková škola byla vždy považována za jednu z nejlepších. Tento obor jsem si následně rozšířil o to, co mě zajímalo a zajímá i doposud, tj. o mezinárodní vztahy a obchod. Byl jsem v SSM, hrál jsem ve dvou studentských kapelách, jedné folkové a druhé folklórové. Již tenkrát jsem byl považován za rebela, říkal jsem, co si myslím, a to se tenkrát moc nenosilo. V předposledním ročníku VŠ jsem byl kvůli tomu upozorněn, že bych nemusel dostudovat…. Zřejmě se mě tedy chcete i zeptat, zda jsem nebyl v KSČ? Předejdu vás a odpovím rovnou. Z toho, co jsem právě řekl, vám zřejmě vyplyne, že o takového rebela by asi v KSČ neměli zájem. Co je podstatné, já ten zájem neměl také. Můj otec byl rebel a měl kvůli tomu ve svém životě problémy, zřejmě jsem tu rebelii po něm zdědil.

Před několika dny jste o sobě v životopise zveřejněném na sociální síti, stejně jako další vedoucí představitelé hnutí prozradil, kdo jste a co sledujete. Jaké jste zaznamenal reakce?

Reakce lidí mě potěšily, opravdu. Možná mi nebudete věřit, ale přicházely a stále přicházejí maily a zprávy s podporou, se zájmem o vstup do hnutí Řád národa. To mi opravdu dělá velkou radost. Je třeba, aby nás lidé znali, aby věděli, kdo jsme, co děláme a jaké máme názory. Nikde se neschováváme, jsme otevřeni diskuzi a osobním setkáním. Lidé jsou překvapeni naší vstřícností, nejsou na to u stávajících politiků moc zvyklí. Píší mi, že mají obavy z toho, že s politikou nemají zkušenost, že nemají vzdělání atd. A já jim odpovídám, že o tom to není. My se snažíme vrátit do politiky selský rozum, který se z ní dávno vytratil. A tito lidé, co nás nyní kontaktují a vstupují do hnutí, mají více selského rozumu než většina našich stávajících mocipánů.

Jelikož se objevují hlasy o tom, že Řád národa tvoří lidé, kteří dříve reprezentovali Věci veřejné, dále LIDEM a později možná VIZI – tedy všechno uskupení, která občany spíše v minulosti zklamala, jaký argument byste těm zklamaným předložil k tomu, aby opět získali důvěru?

Abychom neztráceli čas, tj. abychom nemuseli procházet procedurou zakládání nového politického subjektu, postavili jsme naše hnutí na již existující registraci strany VIZE 2014. To jsem již vlastně jednou zmiňoval. Politické hnutí ŘÁD NÁRODA není v žádném případě pokračovatelem politické strany LIDEM. Pokud jde o pokračovatele uskupení LIDEM, tedy VIZI 2014, musím též konstatovat, že se současnou cestou hnutí, tedy jednoznačnou cestou konzervativního nacionalismu, nemá původní strana VIZE 2014 absolutně nic společného. Spekulace, která se někde na sociálních sítích objevila (a jistě ne náhodou), že je naší členkou či podporovatelkou Karolina Peake, je natolik úsměvná, že snad nestojí ani za komentář. Jen to spojení LIBERÁL Karolína Peake a KONZERVATIVNÍ NACIONALISMUS našeho hnutí Řád národa je stejně tak reálné a možné, jako to, že Sparta letos vyhraje Ligu mistrů. Spartě se tímto omlouvám, její vítězství je totiž o dost reálnější.

Další otázka, která padá už nyní v různých diskuzích je také nabíledni – z čeho je Řád národa financovaný?

Nikdo z hnutí není placený, každý máme svoji práci, která nás živí, a tuto politickou činnost děláme ve svém volném čase. Někdo chodí na tenis či na golf, my řešíme politiku. V každém případě nyní samozřejmě pracujeme na vytvoření ekonomického zázemí hnutí, bez peněz se politika nedá dělat. Nepobíráme žádné státní příspěvky, členské příspěvky jsou minimální, pro určité skupiny obyvatel, jako jsou penzisté, nezaměstnaní, studenti a rodiče na mateřské, dokonce dobrovolné, rozumějme tedy zdarma. Pozitivní je, že cesta konzervativního nacionalismu a naše priority oslovily i lidi z podnikatelského prostředí, kteří se sami hlásí a nabízejí podporu. V předvolební kampani ji budeme potřebovat. Je logické, že početná skupina českých podnikatelů má zájem podpořit hnutí, které hájí české zájmy.

Témat, která nabízíte v programu, s nimž je možné se již nyní seznámit, pokud někdo má zájem, je celá řada – jedno palčivější, než druhé. Třeba právě již výše zmínění uprchlíci. Domníváte se, že je možné, abychom si i jako Češi, v rámci celoevropské situace, našli sami SVÉ řešení? Zvlášť, když neopomineme fakt, že ani uvnitř národa na tuto otázku neexistuje shoda v názorech a potřebě zaujetí nějakých postojů…

Jsme proti stávající imigrační politice státu. Je jednoznačně nezodpovědná a ohrožuje naši budoucnost. Jak jsem říkal výše, těmto lidem, kteří se nyní snaží dostat do Evropy, se má pomáhat u nich doma. A co se týká českého řešení? Zodpovědná vláda by se v EU měla jednoznačně prát za naše národní zájmy. Problém je, že se tak neděje, a to nejen v tomto případě. Je zajímavé pozorovat, jak si některé jiné země jako Polsko či Maďarsko umí v rámci EU v některých případech prosadit svůj názor či se vzepřít. Naše politická reprezentace to nedělá, či to neumí. Ono to vyjde nastejno.

Poslední otázka je v tuto chvíli čistě hypotetická – ovšem může asi též mnohé napovědět. Pokud Řád národa uspěje ve volbách, domníváte se, že existují v současné době politické subjekty, s kterými by Řád národa uměl kooperovat – třeba v rámci případné koalice?

Hodně předbíháte. Ještě jsme neprošli volbami, ještě jsme neuspěli, tudíž nemáme žádný mandát.

Ano, proto jsem řekla, že jde o čistě hypotetickou otázku…

Až by se tedy tak stalo, a já jsem přesvědčený, že se tak stane, můžeme případně o tomto mluvit. Až ULICE uspěje, budeme to řešit. My se budeme snažit uspět co nejlépe. Ale rozhodne volič, jeho rozhodnutí budeme respektovat. V této chvíli vám k tomuto více nepovím. Jen ještě poslední poznámka, resp. otázka na vás. Opravdu si myslíte, že parlamentní volby budou v řádném termínu, tedy až za dva roky?