Jak vnímáte výsledek švédských voleb? Jaké jsou šance na sestavení koalice, která by pro Švédsko znamenala změnu?
Rudo-zelená koalice: sociální demokraté, Levicová strana – komunisté a Strana životního prostředí – Zelení dostala 40,6 procent hlasů, zatímco takzvaná Aliance, která sdružuje nesocialistický střed a umírněnou pravici: Křesťanské demokraty, Centristy, Liberály a Moderáty – Umírněnou stranu, obdržela 40,3 procenta. Švédští demokraté (SD) získali 17,6 procent. Což je pětiprocentní nárůst. V normálním státě by byli stranou na vážkách a jejich hlasy by rozhodovaly v případě sestavování vlády. Nikoliv zde. Chtělo by se říci s klasikem: S vrahy netančím, já som úradnička! Takový je postoj ostatních politických stran vůči nim. To není hloupost jako u té slečny z filmu, ale vědomá nemožnost si přiznat, že vzetím SD za partnera by musely ostatní strany uznat, že celou dobu nejenže vedly zhoubnou protinárodní politiku, ale že jsou za ten marast nezvládnuté imigrace přímo a jmenovitě odpovědny. To by se mohlo rovnat státnímu převratu. Takže nic.
Fotogalerie: - Švédské Malmö
Země je pochopitelně rozdělena. Toto slovo slýcháme v politické aréně dost často tady, ale v případě Švédska to není jen takový politický klacek, ale skutečnost. Dá se říci, že existují tři tábory, z nichž ten nejhalasnější – který dostává vzhledem ke své velikosti neúměrný prostor ve sdělovacích prostředích a horuje pro téměř neomezenou imigraci – se kryje s aktivistickou levicí, má politický podtext. Pak střed, tedy druhý tábor, je vlastně masa občanů, která poněkud balancuje mezi důvěrou, že to vláda nějak spraví, a tvrdší kritikou, případně se jich různé nepokoje a útoky ze stran migrantů příliš netýkají, žijí stranou. A nakonec třetí tábor, který otevřeně říká, že toto už je moc a že to chce radikální kroky.
Nezapomínejme, že ve Švédsku je mnoho lidí v té či oné formě napojených svým živobytím na stát, s rostoucí migrací ještě více v podobě různých asistentů, úředníků a obslužných služeb, takže jsou sice znepokojeni, ale když nám to vynáší, že…?! Takže, to je ten střed, který se přelévá mezi sociální demokracií, Centristy, Křesťanskými demokraty a Liberály. Poslední tři strany ve volbách také získaly procenta. Mnoho těchto voličů redukuje imigrační problém jen na válku gangů, které se perou o odbytiště. Jinak řečeno, jsou to sociální problémy, musíme je začlenit, musíme jim pomoci. Což je vlastně i vládní rétorika rudo-zelené koalice.
Sledoval jsem volby on-line a imigrantský element byl nejzřetelnější ve volebních setkáních politických stran právě na levici. Odtamtud se také ozývalo nejvíce výkřiků s nálepkou rasistů směrem k SD. I ve volebním pořadu státní švédské televize se to mezi experty na politiku a zástupci stran hemžilo jmény, která ani zdaleka nezněla evropsky, natožpak švédsky. Nepřekvapilo, že ve volebním obvodě Rinkeby ve Stockholmu, který je téměř stoprocentně obydlený přistěhovalci, dostali sociální demokraté 77 procent a komunisté 17 procent. Takže, tam bych hledal ty hlasy navážené do Švédska od dob Palmeho, hlasující pro rudo-zelenou koalici. Tedy v přistěhovalectví.
Volební pozorovatel z Dánska se nechal slyšet: „Nikdy jsem neviděl tak nedemokratické volby jako ve Švédsku!“ A říká, že tuto otázku nanese na příštím zasedání Evropské rady. Michael Aastrup je mluvčím pro zahraniční otázky strany Venstre, což je konzervativně liberální středově orientovaná strana. Jako pozorovatel se účastnil i voleb v Rusku a několika dalších evropských zemích. Říká, že ve Švédsku viděl volební lístky volně ležet ve volebních místnostech s viditelným logem politických stran, takže každý mohl vidět, jak kdo hlasuje, a že v uvozovkách straničtí vojáci stáli venku a pokoušeli se vnutit svoje hlasovací lístky voličům.
Při volbách také vyšlo najevo, že přistěhovalecké rodiny volí podle doporučení klanu nebo rodiny, objevily se případy, kdy muži z přistěhovaleckých menšin kontrolovali ženy, jak hlasují. Volební lístky se nedostaly ani k množství Švédů žijícím v zahraničí, protože na ambasádách se nevolí. K tomu, aby státní volební komise lístky rozeslala, musí se občan sám po deseti letech pobytu v zahraničí k volbám zaregistrovat. Podivné, když švédská státní správa jinak dokáže doručovat jiné písemnosti bez problému. Proč ne hlasovací lístky? Kolik hlasů se tak ztratilo?
Co tyto volby pro Švédsko znamenají podle vás?
V prognóze přistěhovaleckého úřadu se počítá v příštích třech letech se čtyřmi a pěti stovkami tisíci přistěhovalců. 126 tisíc jsou nová povolení k pobytu z důvodu azylu, 120 tisíc povolení k pobytu příbuzným, kteří již povolení k pobytu mají a 200 tisíc dalších pracovních povolení s povolením k pobytu přišlým z jiných zemí než z EU/EES. A nezapomínejme, že všichni, kteří mají povolení k pobytu, mohou hlasovat v komunálních volbách.
Podle švédského statistického úřadu budou do padesáti let etničtí Švédové v menšině. V roce 2060 bude Švédsko mít 12,408 milionů obyvatel, z toho původní populace bude tvořit 52,08 procent a přistěhovalci 47,92 procent. V roce 2066 to už bude naopak. Většinu budou tvořit přistěhovalci. A to díky nízké fertilitě Švédů. A když připočteme statisícové roční přistěhovalectví se všemi průvodními jevy, je už pět minut po dvanácté.
Švédští demokraté zcela jednoznačně zvítězili v jižním Švédsku ve Skåne na komunální úrovni, vyjma velkých měst při pobřeží s převahou přistěhovalců. Například v Malmö (300 tisíc obyvatel) je přistěhovalců první a druhé generace více než 41 procent, která byla jednoznačně socialistická a komunistická. Volební výsledky v oblasti ukazují, že Švédi vyklízejí neklidná velká města a stěhují se na venkov, kde volí, po zkušenostech s prožitou realitou, protiimigrační stranu. Dokonce na jednom švédském serveru se objevila výzva strany Moderáti – Umírněná strana liberálního zaměření, právě ze Skåne, druhá nejsilnější strana, 19,8 procent, ke spolupráci se sociálními demokraty, takže se snad ledy trhají, ale na prognózy je moc brzo. V každém případě je volební výsledek politicky patový, ale pro švédský národ doslova zhoubný. Nic se totiž nebude dít, natolik jsou pozice v otázce přistěhovalectví zabetonované. Není však bez zajímavosti, že od voličů v dělnických profesích získala SD 26 procent a téměř tolik i nesocialistické strany. Snad i tudy vede cesta.
Švédsko se potýká s řadou problémů souvisejících s migrací, a s tím souvisejícími nepokoji a protesty. Jaká atmosféra v zemi panuje?
Stručně vzato, faktem je, že přistěhovalectví Švédové zvládnuté nemají a navzdory vládní rétorice, různým aktivitám a přísunu peněz, se situace nelepší. Švédové nejsou Němci v Saské Kamenici, ale podle návštěv mítinků protiimigračních stran a podle růstu alternativních médií se zdá, že ani ve Švédsku nic netrvá věčně.
Psali jsme:
A jak to vnímáte v souvislosti s děním po celé Evropě? O čem vypovídá atmosféra, v níž se nacházejí různé státy – Německo, Itálie?
Švédsko je a bylo v přistěhovalectví pilotním příkladem dlouhá léta. Alespoň se to tak zdálo. A dnes je zřejmé, že ani švédský model, ani ten německý, francouzský, anglický, prostě nefunguje. A nejen to, společnost se navzdory přistěhované menšině radikálně přeměňuje, místo aby to bylo naopak, kdy přistěhovalci by se měli přizpůsobit většinové společnosti. A nejde, jak mnohé příklady ukazují, o jakési splývání více kultur, ale o násilné akty, které mají zastrašit a ukázat, že odpor proti tomu je marný. Je to vyhlášení války. Nic jiného. Je přirozené a bude to stále zřejmější, že se tradiční společnost začne bránit. Je to ovšem o politické reprezentaci, o establishmentu, který by měl mít onu politickou vůli.
Proběhly švédské volby, zdá se, že právě imigrace byla, je a bude jejich hlavním tématem. Protiimigrační Švédští demokraté sice ztratili v posledním týdnu v preferencích, ale stále patřili mezi nejsilnější favority. Nastává ve Švédsku situace, kterou jsme viděli například v Rakousku či ve Francii, tedy sílící protimigrační rétorika s tím, že dosavadní tradiční strany nenabídly voličům dostatečné záruky?
Volební barometr skákal nahoru a dolů. Poslední měření YouGov institutu před volbami naopak ukazovalo, že Švédští demokraté získají dokonce více bodů než sociální demokraté. Politický komentátor švédské TV4 – určitě nepatří k příznivcům SD – na svém facebooku dokonce psal, že podle srovnání čísel preferencí v měření v posledních volbách a skutečného výsledku, mohla strana SD dostat více než 31 procent hlasů a stát se největší stranou. Stavěl na číslech stejného institutu, a ještě jednoho norského. Problém ovšem je, že sami by vládu nesestavili, protože s nimi nikdo, alespoň podle různých výroků, do vlády prý nepůjde. Ke smůle Švédska budou vládnout stejné strany, které – přes volební sliby o okamžitém vyhoštění kriminálních migrantů a migrantů bez důvodů ochrany – stejně žádné radikální kroky v tomto směru nepodniknou. Tisíce a tisíce ilegálních imigrantů pobíhají po celé zemi, často dokonce pod ochranou švédské církve, aniž má švédská policie šanci je zadržet, natož vyhoštění realizovat.
V Německu sílí demonstrace. Často jsou demonstranti označováni za extremisty a neonacisty. Jsou jimi podle vás?
Nepokládám za extremistu někoho, kdo protestuje proti vládě, která není schopna zajistit bezpečnost vlastních občanů. Je to jedna ze základních funkcí státu, kdy občan delegoval část svých práv na stát, tedy i právo na ochranu před násilím. Pokud stát není schopen tuto ochranu poskytnout, má občan právo nejen protestovat, ale i vzít právo ochrany do vlastních rukou.
Itálie začala být radikálnější ve vztahu k migrantům, odmítá lodě, sílí cesta přes Španělsko, kde došlo k přelézání plotu. Mattea Salviniho vyšetřuje italská prokuratura kvůli zadržování migrantů na lodi Diciotti, ministr vnitra přitom čelí čelí podezření z „únosu, nezákonného zadržování osob a zneužití pravomoci“. Je dobré takové chování postihovat?
Nemůžeme se domnívat, že establishment Evropské unie, který vlastně tvoří Francie spolu Německem, jejich nynější politické špičky – které jsou, hlavně v případě Merkelové, zodpovědné za nynější stav nezvládnuté imigrace – že budou v klidu přihlížet, že někdo naplno nejen řekne, co si o celé věci myslí, ale začne i prakticky konat, aby svůj stát ochránil před další civilizační devastací. Ti, kteří stojí za migračními vlnami s cílem změnit Evropu v „nahnědlou, lehce ovladatelnou hmotu“, mají své nohsledy všude. Ti budou používat všech prostředků, aby realisty typu Mattea Salviniho jakýmkoliv způsobem zastavili. Záleží na Italech samotných, jestli svého vicepremiéra a ministra vnitra premiéra podpoří.
V minulém rozhovoru jste mi řekl: „Nedávno švédská vláda přišla s návrhem, aby žurnalisté, kteří píší o poměrech ve Švédsku, které se jim zdají být dle jejich úsudku prekérní, se postihovali za špionáž, vyzvědačství. Vláda přišla s návrhem postihovat ty novináře, kteří šíří nevhodné informace o Švédsku za špionáž pro zahraničí. Rozšiřováním těchto informací prý poškozují vztahy Švédska s jinými zeměmi! Návrh znamená i změnu v ústavě, kde by to znamenalo omezení svobody projevu, názoru a tisku.“ Víte, jak se situace vyvíjí?
Debata kolem tohoto tématu poněkud umlkla, protože se blížily volby a téma nebylo volebně nosné. K tomu je třeba poznamenat, že před měsícem vyšel na serveru Rosa Traktorn (Růžový traktor) videosestřih, který ukazuje sto let vlády švédské sociální demokracie. Není to hezká podívaná. Video bylo dokonce odstraněno z YouTube, ale po 24 hodinách znovu aktivováno. Ukazuje temné stránky této strany. Vítr asi vane od strany Švédských demokratů, které švédský premiér opakovaně nařkl, že mají nacistickou minulost.
Video ukazuje vládu švédských demokratů, pod kterou fungoval například rasbiologický institut, nucená sterilizace takzvaných méněcenných, razítka s nápisem JUDE v pasech Židů, nechvalná role Švédska pod jejich vládou za druhé světové války, kdy po pádu Norska odmítli dát nejen azyl, ale ani průchod norskému králi na útěku před Němci, i když už stál u hraničního přechodu. Povolený průjezd německých posil do Narviku, což znamenalo porážku Angličanů, a tak podobně. Těch kostlivců ve skříni, které by vládnoucí sociální demokraté chtěli zapomenout, je hodně. A netýká se to jen jich. Sedmdesátá a osmdesátá léta nejsou pro švédskou levici žádná parádní léta. Podpora Palestiny a všech v uvozovkách revolučně osvobozeneckých hnutí v dojemné shodě s tehdejším socialistickým táborem, je veřejně známá. Takže chápu starost švédského politického establishmentu o přidušení nehodících se informací.
Bojíme se méně mluvit nahlas o problémech s migrací? Jak jsou na tom Švédové?
Myslím, že u nás o tomto problému začínají mluvit i mainstreamová média, i když téměř vždy se vsuvkou „ale“, tedy něco v tom smyslu, že ano, ale evropské hodnoty a tak podobně. Poslední vlna násilností ve Švédsku, zapalování aut, se nedala nijak bagatelizovat, ale kromě ujišťování vlády a policie, že má všechno pod kontrolou, se toho nic moc nestalo. Dokonce se objevily vážně míněné názory, že si to vandalství někdo objednal v rámci voleb, což policie popřela, nebo že se jednalo o předškolní oslavu konce prázdnin. Problém ovšem je, že vláda nemá žádné možnosti, jak se s podobnými věcmi vypořádat.
Může udělat už jen dvě věci – tvrdě zasáhnout, nebo dělat, že proti tomu něco dělá. Zvolili to druhé; policie obcházela rodiny vandalů, pokud je znali, aby hochům domluvili, snad jen dva byli zadrženi a hned propuštění z důvodu násilí proti policii. To první by znamenalo povolat armádu, gangy pozavírat, odsoudit je natvrdo a deportovat. Jenomže to by věznice nestačily, s deportacemi to také nejde lehce, nehledě na to, že dnes by zatčení stovek Arabů a černochů znamenalo další a ještě větší násilnosti, které by mohly přerůst v občanskou válku. Takže řešení? Jen fráze o zvládnutí a lepší integraci. Takže žádné.
Co říkáte na tvrdý postoj o premiéra Andreje Babiše, že nepřijmeme ani jednoho uprchlíka?
Jsem skeptický v tom, jestli to Andrej Babiš myslí vážně, jestli to není jen předvolební tahák ve světle událostí například v Německu a ve Švédsku. Babiš je oligarcha a oligarchové mají mezinárodní zájmy, nejsou fixovaní geograficky, nacionálně, ale naopak internacionálně. Aby svá impéria udrželi, musí expandovat, členit aktivity, spolupracovat s politickým establishmentem daleko za hranicemi. Pod tímto pohledem si těžko mohu představit Babiše jako rozhodného odpůrce imigrace. Ostatně, ne vždy jsou jeho vyjádření konzistentní. Jeden čas dokonce říkal, že jsou potřeba.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
