Tomio Okamura v roli předsedy Poslanecké sněmovny vycestoval na Slovensko s jednoznačným cílem: Navázat poškozené vztahy a znovu rozvinout regionální spolupráci. Jak důležité to je?
Bylo na čase, aby se obnovily vzájemné přátelské vztahy se Slovenskem na nejvyšší úrovni. Tyto vztahy byly nehorázně poškozeny a narušeny především minulou vládou. A to poté, co byl v demokratických volbách na Slovensku zvolený za předsedu vlády Robert Fico. Fialova vláda činila naprosto nestandardní nepřátelské akty. A k nim se připojoval i současný prezident republiky. Komentáře politického dění na Slovensku byly z jejich strany scestné, nepravdivé a neodpovídaly realitě.
Rád bych, aby se navázala i regionální spolupráce na daleko vyšší úrovni v rámci Visegrádské čtyřky a zahrnul bych tam do toho ještě i další státy, jako je Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko i Rakousko. Bylo by dobré vybudovat si ve středoevropském prostoru daleko silnější pozici, než máme v současnosti, hlavně ve vztahu k Německu, Francii a ostatním zemím EU.
Jsem také rád, že na cestu na Slovensko nebyli pozvání představitelé parlamentních stran, patřících k současné koaliční vládě v demisi. I oni svými prohlášeními dělali jenom ostudu občanům České republiky a vytvářeli zbytečně místa sváru. A paní Pekarová při své první cestě na Slovensko před pár lety také nikoho z tehdejší opozice nevzala, když svou neúčast v delegaci budoucí opozice tak vehementně kritizuje.
Od začátku roku 2026 se na pražských základních a středních školách objeví menstruační potřeby zdarma. Podle Novinek.cz vyjde změna pražské školy na 8 až 9 milionů korun ročně. Jsou to účelně vynaložené prostředky?
Podle mého je to další progresivistický čin, který je těžko pochopitelný pro naše babičky, maminky, současné manželky, partnerky a případně i naše děti, které nikdy nic takového nezažily. Vždycky to byla záležitost hygienické potřebnosti každého jednotlivce, respektive každé dámy, a nikdo se o to nemusel tímto způsobem starat. V podstatě ani za komunistického režimu, kde by se toto dalo předpokládat daleko více.
Nepovažuji to za účelně vynaložené prostředky. Tyto prostředky by měly být poskytnuty třeba přímo školství, ale úplně na něco jiného než na to, abychom zabezpečovali hygienické potřeby. K tomu slouží sociální politika pro ty, kteří nemají na základě sociálního postavení prostředky na nákup menstruačních potřeb, tak by si měli požádat o sociální dávky. Takhle plošně to mohou využívat ale i zneužívat i ti, kteří jsou na tom ekonomicky velmi dobře a mohli by se o to postarat sami.
Češi méně topí a raději si vezmou další vrstvu oblečení, ukázal průzkum Ipsos pro společnost epet. Za poslední dva roky omezilo svou energetickou spotřebu 57 % obyvatel, buď investicemi do lepších technologií, nebo snížením vlastního komfortu. Skoro třetina Čechů dá za energie měsíčně 20 až 40 procent celkových výdajů. Vkrádá se do našich domovů energetická chudoba?
Vykonává Okamura funkci předsedy sněmovny lépe než Pekarová?Anketa
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, v červnu předpovídala zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 1,9 procenta. Vrací se do české ekonomiky klid?
Předpovědi různých zahraničních institucí se částečně liší, nicméně ano, v současné době jsme ve vzestupné fázi hospodářského cyklu. Je tomu tak hlavně kvůli tomu, že pokles v minulých letech byl dost významný a při porovnávání výsledků v tom hraje roli například i odložená spotřeba domácností, které začaly víc utrácet po konci covidové éry, v minulém a letošním roce. A souvisí to i s tím, že v nominálním hrubém domácím produktu se projevuje i růst cen. Po utlumení inflace se tento ekonomický růst začíná projevovat i v růstu reálného hrubého domácího produktu.
A nezapomeňme, že úspory domácností se za Fialovy vlády znehodnotily téměř o 40 procent. Bohužel se nedomnívám, že by se měl vracet klid do české ekonomiky, která trpí vážnými problémy v souvislosti s přijetím Green Dealu, respektive s uplatňováním některých politik Green Dealu, v souvislosti s očekáváními, která mohou nastat po schválení migračního paktu. Projevuje se to mimo jiné i nárůstem míry nezaměstnanosti, tím pádem i počtu nezaměstnaných, kterých je nejvíce ve srovnatelných měsících od roku 2016, ale i snížením volných pracovních míst v ekonomice.
Německý Handelsblatt uvádí, že podle několika členů Evropské komise Brusel ustoupí od plánu zakázat v roce 2035 prodej aut se spalovacími motory. Vrací se do Evropské unie rozum?
Konečně se ledy hnuly. Na to, na co poukazuji od roku 2019, respektive už i v předchozím období, kdy se začaly projednávat základní obrysy Green Dealu a Energiewende, což znamená německé energetické politiky, jsem poukazoval na totální stupiditu tohoto programu. Ten v podstatě nemůže přispět k ničemu, ani ke zlepšení životního prostředí, respektive ovzduší ani k větší prosperitě. Koneckonců se to ukázalo už v předchozím období, kdy automobilky falšovaly výsledky testů, aby v nich vyhověly normám Eurosajůzu, které nesmyslně zpřísňovaly emisní podmínky pro fungování aut se spalovacími motory.
Tato situace musela nevyhnutelně nastat, protože vědeckotechnický pokrok na tom není tak dobře, aby připravil úplně nové technologie pro auta na baterky, respektive auta s elektrickým pohonem. Navíc vůbec nebral v potaz energetickou a uhlíkovou stopu při výrobě a následné likvidaci například elektrických baterií. Toto všechno bylo v těch centralistických projektech opomenuto.
Až dlouhodobá svízelná situace, kdy je evropský automobilový průmysl na pokraji svého konce, donutila i politické špičky k tomu, aby přijaly rozhodnutí, které s největší pravděpodobností může projít i v rámci politbyra (Evropské komise) a Evropského parlamentu, tedy že zákaz spalovacích motorů je totální nesmysl. Musí se počkat na další výsledky vědeckotechnického pokroku, aby případné nové technologie mohly efektivně a ekonomicky nahradit ty stávající. Byla to strastiplná cesta, ale ukázalo se, že stojí za to proti nesmyslům bojovat. Ano, je to s velkými náklady pro ty, kteří na blbosti neustále poukazovali, ale přece se to daří alespoň částečně změnit. Nutno podotknout, že náklady na vynucenou elektromobilitu přesahují biliony eur, vidíte dobře, ne biliony korun, ale biliony eur, které musely částečně vynaložit jak automobilky, tak i veřejné finance např. v podobě dotací na elektromobily. A to se samozřejmě promítalo i v cenách stávajících automobilů.
Bohužel tendenci k poklesu cen automobilů po opuštění této scestné politiky nejspíš zatím očekávat nemůžeme, protože víme, že směrem dolů ceny klesají pomalu nebo vůbec neklesají. Když se ptáte, jestli se do EU vrací rozum, tak musím konstatovat, že tomu tak zatím není. O návratu by se mohlo hovořit až v případě, kdy celý tento supercentralistický program Green Dealu bude beze zbytku zrušen, včetně ETS atd.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Novotný














