Na kolika procentech preferencí byste v těchto dnech viděl hnutí ANO v Praze? Myslíte, že vůči volbám posilujete, či oslabujete?
Stejně jako ve světě financí nikdy nepředvídám a neodhaduji vývoj inflace či ekonomický růst, protože to v zásadě nelze, nebudu tak činit ani u politických preferencí. Ti analytici, kteří to dělají v prvním i druhém případě, pak v momentě, kdy jde vývoj jiným směrem, hledají omluvy a výmluvy, proč se tak stalo. Každopádně je zjevné, že nás voliči za posledních několik dnů a týdnů nemají za co pochválit.
Kde vůbec vznikly spory, alespoň tak se o tom píše ve všech médiích, v pražském ANO?
Abych se přiznal, ani nevím. Nejsem členem ANO, takže se některých jednání a zasedání neúčastním. Příjemné to ale určitě není a na lidi to působí tak, že se zabýváme sami sebou a témata, která jsme před volbami slibovali řešit, v té mediální vřavě snadno zapadnou. To mě mrzí. Zároveň je ale třeba říci, že informace v médiích jsou často nafouknuté. Je evidentní, že o problémech a bulvárních tématech se píše raději než o věcných nebo odborných záležitostech. Vždy to tak bylo, je a bude. Na nás je, abychom novinářům nedávali takové podněty, které jsme jim v posledních dnech nosili doslova na zlatém podnose. Věřím, že jsme si už prožili dětské nemoci jakožto nový subjekt na magistrátu a puberta je daleko, takže teď začne být vidět ta věcná politika. I přesto je na místě se našim voličům omluvit a já využívám této příležitosti a s pokorou tak činím.
Primátorce Krnáčové byla vyčítána špatná komunikace, je něco, co byste jí vyčetl vy?
Odpovím slovy, která jsem otevřeně říkal paní primátorce – ona se na jedné straně nebojí otevírat okruhy, kterým se ostatní politici vyhýbali, nebojí se jít do kontroverzních témat, umí převzít odpovědnost a postavit se na místo, kde fouká a ostatní jsou takříkajíc v závětří. Na straně druhé pokulhával, abych tak řekl, umělecký dojem a technické pojetí – tedy způsob komunikace dovnitř i vně, práce s médii a někdy nešikovně zvolená procedura, jak danou věc řešit. Bohužel je to v politice často o detailech, a i když má člověk dobrý úmysl, narazí na to, že bude nepochopen či dokonce odsouzen proto, že zvolil nevhodnou cestu, metodu, že něco, třeba i ryze formálního, zanedbal. Primátorce nechybí to podstatné – odvaha a pořádná dávka energie.
Totéž se dá říci o předsedkyní hnutí Kleslové – jak vnímáte ji a její pozici vzhledem ke členům?
Já se s paní předsedkyní příliš často nesetkávám, takže nemohu soudit. Zároveň se nechci vyjadřovat znovu a znovu k vnitřnímu fungování hnutí, klubu a podobně. Na klubu i při jednání a setkání s panem Babišem jsem opakovaně kritizoval úniky ze zasedání do médií, které hnutí poškozují, nebudu nyní sám dělat totéž komentováním a popisováním vzájemných vztahů, vazeb či atmosféry. To je, věřím, pochopitelné.
Fotogalerie: - Praha nám není ukradená
Na magistrátu je celkem sedmnáct zástupců ANO, přičemž si troufneme odhadnout, že znalost většiny jmen je zcela mizivá. Čím to?
Vždy platí, že kdo vyhraje volby a má nejvíce zastupitelů, poslanců, má tu pozici v zásadě nejhorší, respektive nezáviděníhodnou. Sice přejímá největší odpovědnost, ale neodpovídají tomu vliv a pravomoci dění ovlivňovat, protože se vládne na základě kompromisu v rámci koalice. A když máte největší počet členů, trvá také nejdéle, než se všichni dostanou do obecného povědomí. Navíc klub ANO je složen z lidí, kteří jsou v zásadě v politice nováčci, nemohou být logicky stejně známí jako třeba zastupitelé za ČSSD, kteří jsou na magistrátu čtvrté volební období. A teď se zeptám, je to špatně? Podle mě není. Kdyby měli kandidovat jen politici, které veřejnost zná, budou se tam několik desítek let točit stále stejné tváře. Současné zastupitelstvo je mix známějších, méně známých a neznámých politiků stejně jako velezkušených a méně zkušených, a je to tak dobře, i když to tak nemusí na první pohled vypadat.
Můžete uvést, jaká práce je z pozice zastupitele už za vámi?
Jako předseda výboru pro výchovu, vzdělávání a sociální politiku mám jistá omezení. Nejsem v exekutivní pozici, nepodepisuji, nemám vlastní rozpočet, nemohu přímo rozhodovat, nařizovat, rozdávat úkoly. A proto jsem se rozhodl zaměřit se na relativně úzkou výseč, abych tím zvýšil pravděpodobnost, že i přes tato omezení něco prosadím, zanechám po sobě nějakou užitečnou stopu. Tímto úzkým prostorem je zejména (ale nejen) zlepšení postavení lidí se zdravotním postižením v Praze. Jsem rád, že se mi podařilo za přispění příslušných radních pomoci unikátnímu mezinárodnímu filmovému festivalu mentálně postižených, pomoci Střední katolické dívčí škole, která se, jak její název přesně nevystihuje, zaměřuje na dívky, které zůstaly bez pomoci. Snažím se zvýšit zaměstnanost lidí se zdravotním postižením na magistrátu a v dalších institucích města a naplnit původní účel tzv. náhradního plnění – vypracoval jsem a po úřadu rozposlal seznam chráněných dílen a kaváren, kde pracují OZP. Snažím se prosadit projekt Euroklíč, zdravé stravování ve školách, kde začínáme ve školách na Praze 13. Podporuji dostavbu pavilonu v Jedličkově ústavu a za stěžejní aktuální projekt považuji mapování přístupnosti a bezbariérovosti Prahy. Cílem je vytvořit mapu na webových stránkách Prahy, která by dopodrobna popsala z hlediska přístupnosti pro lidi s pohybovým postižením jak budovy hlavního města a městských částí, úřadů, knihoven, divadel, tak i veřejně navštěvované prostory, jako jsou náměstí, parky, sady, zastávky, ale i soukromé instituce jako pošty či lékárny.
Psali jsme:
Velkou neznámou je pro mnohé politiky i novináře náměstek Stropnický. Jaký názor na něj máte?
Rozdělil bych to do dvou rovin – osobní, lidský pohled a pak politické zaměření. V té první kategorii je mi pan Stropnický blízký, i když ne se vším, co dělá, souhlasím. Nebojí se říkat otevřeně názory, které jdou proti většině nebo nemusejí být zrovna populární, umí logicky argumentovat, působí dojmem, že má vizi a tah na bránu. Z politického úhlu pohledu se budeme vždy míjet. Nerad to takto rozčleňuji, ale pro jednoduchost, stručnost a názornost udělám výjimku – pan Stropnický je v rámci politického spektra daleko nalevo a já jsem na opačné straně napravo. Co mě ale překvapilo, že třeba v názoru na dnešní konzumní dobu se relativně shodneme, jak jsem si přečetl jeho rozhovor, jakkoliv zřejmě každý z jiného úhlu pohledu.
Často debatovaná je otázka případných změn v koalici. Zejména se hovoří o TOP 09 a její možné náhradě za Trojkoalici. Jednali jste o něčem podobném na klubu?
Jednali jsme o mnohém, ale o tom jsem na klubu neslyšel jedinou větu.
Na posledním klubu byl hostem i předseda hnutí Babiš. Proč?
Protože jsme se takto domluvili na velkém setkání v CPM. Osobně jsem byl rád, že pan Babiš viděl a zažil tu atmosféru, a s jeho pohledem na věc jsem ve velké většině souhlasil.
Fotogalerie: - Babiš na Praze
Nelze se vyhnout tématu uprchlíků, jichž proudí desítky tisíc do Evropy. Nenavrhnete například seminář výboru pro výchovu a vzdělávání, kde by se toto téma diskutovalo?
Omlouvám se všem, kterých se to možná dotkne, ale nejspíš nenavrhnu. Odmítám to černobílé vidění světa, kdy všichni, kteří mají jiný názor na uprchlickou vlnu, jsou označováni za xenofoby, rasisty a nesnášenlivé primitivy. Rád bych ale využil vaší otázky a k tématu položil naopak několik svých dotazů. Proč se neřeší příčiny, ale následky, tedy proč se Evropa a NATO aktivně nezapojí, aby se konflikt v Sýrii ukončil? Kdo dodává zbraně do Sýrie, do zemí severní Afriky, na Blízký východ a i přímo Islámskému státu? Komu vyhovuje současný zmatek a přesun lidí napříč kontinentem? Pokud jde o uprchlíky před válečnou vřavou, proč se nezastaví v první bezpečné zemi a složitě a hlavně draze putují napříč Evropou zrovna do Německa? Proč se uprchlíci nevydají do jim zeměpisně i nábožensky bližších zemí? Proč nikdo neřeší parazitování na uprchlících v podobě převaděčů a pašeráků? Snad položení těchto stěžejních otázek nebude vnímáno některými jako nesnášenlivost.
Vadilo by vám přijmout rodiny uprchlíků v Praze, nebo jste zásadně proti?
Pokud by šlo skutečně o válečné běžence, je v civilizované společnosti povinnost pomáhat a hlavní město se nemůže této role a zodpovědnosti zříkat. Něco jiného je podle mého názoru, když jde o ekonomické uprchlíky. Měli bychom to začít rozlišovat a nepodléhat lidem, kteří si myslí, že jsou nositeli jediné pravdy a jediného objektivního pohledu.
V komunální politice jste nová tvář, jinak známý především díky ekonomickým seminářům a boji proti bankovním poplatkům. Stíháte se věnovat ještě něčemu jiného vyjma právě zmíněné politiky?
Ano, stíhám, a to v pudu sebezáchovy, jinak bych se z té politiky zbláznil. Mám pravidelné přednášky na téma zvyšování finanční gramotnosti a sebevědomí klientů a spotřebitelů. To mě nabíjí energií, hned má člověk pocit užitečnosti, přínosnosti, že ty věci mají viditelný efekt, někomu konkrétnímu se pomůže. Ta zpětná vazba je okamžitá. Navíc jsem během prázdnin po večerech a víkendech napsal knihu na téma finanční gramotnosti, a to ze zcela jiného úhlu pohledu. Doufám, že tato forma bude pro lidi čtivější a zábavnější. Všechny situace, rady, doporučení, finanční produkty a služby, postavení spotřebitele, poradce, šmejdy atd. popisuji na podkladě známých přísloví, pořekadel, rčení a lidových mouder. To dodává tématu jiný rozměr. Ale název knihy vám zatím ještě neprozradím…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
