Po prezidentské volbě se objevují různé analýzy, které rozebírají, proč volba hlavy státu skončila vítězstvím Miloše Zemana, i když v části společnosti byla touha po změně. Co podle vás rozhodlo?

Česká společnost se v zásadě rozpadla na dvě odlišné části, což může přerůst v obrovskou národní krizi. Jednak jsou lidé, kteří jsou soustředěni ve velkých městech. Ta vysála inteligenci vysokoškolsky, středoškolsky kvalifikované lidi z venkova. Takže leckde na venkově, v malých vesnicích a městečkách, neříkám, že je to všude, je strašná absence vzdělaných lidí, a to se projevilo. Mezi nimi a lidmi, kteří odešli do měst, a není to jen Praha, velmi rychle jde nahoru Brno, Olomouc, kde jsou vysoké školy, je vykopán obrovský příkop. Navíc je to ve městech ještě zahušťováno příchodem Slováků, protože ti, kteří tu studují, tady často zůstávají.

A pak je ta druhá část, typický voliči z velké části Babiše, a řekl bych ze sta procent Okamury, kteří si řekli, že prosperita a naděje, na kterou čekali v roce 1989, se nedostavily. Jsou tu celé lokality a dokonce speciálně kraje, které se za třicet let nezměnily. Prostě někde lidé dřou za málo peněz a k tomu se ještě přidala jakási pracovní nejistota, protože někteří podnikatelé v těch regionech se chovají jako dobytek. To, co se prokopírává do nálad společnosti, je skutečnost, že česká společnost nezvládla transformaci, i když na to měla víc než dvacet let.