Libor Rouček pro PL: Historie světa? Kolonialismus, imperialismus. V Americe zabíjí policisté 70× více lidí, než třeba v Británii

17.06.2020 21:47

EVROPAN LIBOR ROUČEK „Na papíře jsou si všichni rovni, ale když se podíváme na běžný život…“ Podle bývalého místopředsedy Evropského parlamentu Libora Roučka Amerika potřebuje rozsáhlé reformy např. v policejním nebo zdravotnickém systému. Donald Trump zrušil Obamacare a teď se mu to vrací. „Strategie Trumpa do volebního boje je ukázat demonstranty jako anarchisty, teroristy placené ze zahraničí a na tom postavit slogan Právo a pořádek,“ podotýká s tím, že v drtivé většině protestují normální lidé všech etnických skupin proti sociální a ekonomické nerovnosti. K ničení soch podotýká: „Do poloviny 20. století byla historie světa historií kolonialismu a imperialismu.“

Libor Rouček pro PL: Historie světa? Kolonialismus, imperialismus. V Americe zabíjí policisté 70× více lidí, než třeba v Británii
Foto: archiv L. Rouček
Popisek: Bývalý místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Libor Rouček
reklama

V USA již čtvrtým týdnem probíhají protesty hnutí Black Lives Matter poté, co byl policistou během zatýkání zabit černoch George Floyd. Opět se tak otevřela otázka rasismu. Jak to vnímáte vy, ze svých zkušeností, jsou si podle vás v USA občané všech barev pleti rovni?

Je dobré si nejdřív Ameriku popsat. Je to neskutečně pestrobarevná země. Etnické složení není černobílé, je mnohem pestřejší. Černoši, Afroameričané tvoří nějakých dvanáct nebo třináct procent populace, bílí, tedy přistěhovalci a potomci Evropanů tvoří nějakých 60 procent, Hispánci, to znamená Mexičané, Kubánci, jsou nejrychleji rostoucí skupinou, je jich asi 18 procent. Asiaté šest a původní obyvatelstvo, indiáni, přes jedno procento. Pak jsou to míšenci. Dám příklad známého golfisty Tigera Woodse. Taková je dnešní Amerika. Není jen černobílá.

Anketa

Je Nora Fridrichová kvalitní novinářka?

7%
93%
hlasovalo: 25598 lidí

Na počátku 60. let v některých státech, např. v Alabamě, existovala rasová segregace. Byly tam autobusy oddělené pro bílé a pro černé, černí nesměli do některých škol nebo kostelů. Tohle se dnes neděje. Na papíře, podle zákonů, ústavy je dnes mezi lidmi naprostá rovnost. Nejen podle barvy pleti, ale také podle pohlaví nebo vyznání. Mimochodem, včera rozhodl Nejvyšší soud Spojených států, že gayové, lesbičky, LGBT nesmějí být na pracovišti diskriminováni. Na papíře jsou si všichni rovni, ale když se podíváme na běžný život, na sociální a ekonomické indikátory, vidíme velkou nerovnost.

Když se podíváte do vězení, převažují Afroameričané. Když se podíváte na statistiky úmrtí v souvislosti s koronavirem, opět převažují Afroameričané a etnické menšiny. Opět, když se podíváte na počet lidí usmrcených policisty, převažují Afroameričané a etnické menšiny. Po stránce sociální a ekonomické je vidět nerovnost a nespravedlnost.

Je zajímavé si porovnat záběry ze současných demonstrací se záběry ze šedesátých let. Na demonstracích proti Vietnamu byli vidět jen bílí, na demonstracích za rasovou rovnoprávnost byli jen Afroameričané. Dnes demonstrují všichni, všechny etnické skupiny a demonstrují nejen za rasovou rovnost, ale spíš proti sociální nespravedlnosti a nerovnosti. Samozřejmě že rozbuškou bylo policejní násilí.

Nejde „jen“ o to, že bílý policista zabil černocha. Amerika potřebuje rozsáhlé reformy, například co se týká policejního systému. Země si musí v první řadě zodpovědět otázku, proč je tam sedmdesát krát více zabito lidí policisty než ve Velké Británii. Přitom britská společnost je dnes stejně různorodá jako Spojené státy.

Do jaké míry hraje roli možnost držení zbraní a jejich rozšíření?

Amerika je proti Evropě společností, kde je rozšířeno násilí. To je spojeno s držením zbraní. V Americe je víc zbraní než lidí. Přístupy policie, a bylo to vidět i na postupu při zatčení Floyda, ten člověk se nijak nevzpíral, dali mu pouta… bylo naprosto zbytečné používat určitý druh chvatů a násilí. Za sebemenší přestupek používají nejtvrdší metody. Sleduji to i z pohledu Austrálie. Loni nebo předloni bílá Australanka volala policii, že má nějaký problém. Místo toho, aby problém řešili, ženu zastřelili. Násilí ve společnosti, metody, které policie používá… když vás na dálnici zastaví policajt, okamžitě ruce za záda, s pistolí… řidič se ani nemusí něčeho dopustit. Na druhou stranu, protože je tolik zbraní ve společnosti, policista neví, jak bude člověk, s kterým se setkává, reagovat.

Anketa

Měl by být Xaver Veselý ODVOLÁN z Rady ČT?

3%
97%
hlasovalo: 12145 lidí

Když probíhají demonstrace, v Americe neexistuje to, čemu u nás říkáme antikonfliktní tým. Amerika potřebuje reformu policie, dokonce o tom mluví už i prezident, a nutné jsou i další reformy.

Výsledky epidemie COVID-19 jsou katastrofální. I když Amerika dává nejvíc z celého světa na zdravotnictví a velká část má výbornou kvalitu, tak neexistuje systém veřejného zdravotnictví. New-York má nějakých 120 nemocnic, z toho asi deset nebo dvanáct je státních a zbytek je soukromých. Lidé, kteří mají peníze, dostanou perfektní péči, ti, kteří nemají peníze ani pojištění, v Americe je 40 milionů lidí bez pojištění, péči nedostanou, a když vypukne epidemie, systém na to není připraven.

Demonstrace jsou tedy podle vás důsledkem řady problémů, o kterých jste mluvil…

Přesně tak. Nevidět vše jen jako černobílý problém. Tak to bylo v minulosti. Dnes je situace jiná. Protestují všichni. Všichni cítí nějakou sociální nespravedlnost, nejen rasovou.

Někteří hovoří o revoluci. Může docházet v USA k nějaké revoluci zezdola?

Demonstrace se konají v podstatě ve všech státech a ukazují, že je Amerika zralá na reformu. Má spoustu problémů, které je nutné řešit. Teď bude záležet na tom, jak je politici budou schopní řešit. Nabízí se příležitost například pro demokraty, aby požadavky demonstrantů byli schopní promítnout do politického procesu. Demokraté v Kongresu už mají balíček opatření, která chtějí prosadit, aby se problémy řešily.

Amerika je otevřená, svobodná společnost. Když se lidem něco nelíbí, tak jdou demonstrovat. To není Rusko nebo Čína, kde když se lidé sejdou na ulici, tak je zatknou. Lidé protestují, vyjadřují nespokojenost a teď bude záležet na tom, jak bude politický proces schopen požadavky uspokojit.        

Přispělo by ke změnám, kdyby v listopadu Donald Trump neobhájil post prezidenta? Byla by to změna k lepšímu?

Část výtek se obrací proti Donaldu Trumpovi. Hovořili jsme o zdravotnickém systému. Předchozí prezident Barack Obama udělal reformy pod názvem Obamacare. Bylo to maximum možného, co byl schopen prosadit. První, co Trump udělal, že pojištění pro miliony lidí zrušil. Ano, velká část protestů se obrací proti prezidentovi Trumpovi. Prezident Trump na rozdíl od jiných žije z toho, že společnost rozděluje, z konfliktu žije. I na demonstrace byla jeho první reakce, že jsou to anarchisté, teroristé, že za tím stojí Antifa. Samozřejmě že malou část demonstrantů tvoří krajní levicové křídlo a je tam i pravé extrémní křídlo, kde jsou rasistické skupiny. Ale devadesát procent demonstrantů jsou normální slušní lidé, kteří vyjadřují nespokojenost a chtějí reformy. Prezident Trump se snaží vypichovat jednu radikální anarchistickou skupinu. Teď bude záležet na tom, jak dlouho budou demonstrace trvat a jak budou úspěšné. Strategie Trumpa do volebního boje je ukázat demonstranty jako anarchisty, teroristy placené ze zahraničí a na tom postavit slogan Právo a pořádek. Část veřejnosti na to slyší. Nikdo nechce chaos, zvlášť když jsou tam desítky milionů nezaměstnaných a šíří se pandemie koronaviru. Nakonec se to potáhne, bude vysoká nezaměstnanost, prohloubí se sociální problémy. Místo toho, aby se vše řešilo, prezident se bude snažit postavit kampaň na sloganu Právo a pořádek. Samozřejmě že je pořádek nutný, když někdo rozbíjí výlohy a ničí majetek, o tom není pochyb, ale je potřeba vidět příčiny demonstrací a ty se snažit řešit.   

Protesty ve světě přecházejí v rabování, zapalování budov. Terčem se stávají i sochy. V americkém Bostonu soše Kryštofa Kolumba demonstranti urazili hlavu, v Minnesotě sochu stejného muže strhli, v Londýně pro změnu došlo k posprejování sochy Winstona Churchilla. Všechny tyto skutky spojuje, že demonstranti tyto bílé muže viní z rasismu a zločinů proti lidskosti. Co říct k takovému jednání? Poškozena byla i socha Winstona Churchilla na pražském Žižkově. K činu se doznaly levicové aktivistky. Co na tento skutek říkáte?

Je to zase mnohem složitější otázka. Když se podíváme na vývoj světa za posledních čtyři sta let, tak když to trochu přeženeme, můžeme říct, že je historií kolonialismu a imperialismu. Vidíme to v Severní Americe, Jižní Americe, Africe, na Blízkém východě, Asii, Austrálii, Oceánii. Vidíme to i tady. Co byla germanizace? Nic jiného než určitá forma kolonialismu. Co bylo obsazování Sibiře Rusy a jejich expanze do Střední Asie? Takový byl svět. Expanze, kterou dnes známe, začala objevením Ameriky Kryštofem Columbem. V Sydney někdo počmáral sochu Jamese Cooka, který tzv. objevil Austrálii.

Anketa

Jsou Romové oběťmi české společnosti?

1%
99%
hlasovalo: 20548 lidí

U nás se mluví o mariánském sloupu na Staroměstském náměstí. Co bylo důvodem stržení v roce 1918? Něco symbolizoval. Rekatolizaci a habsburskou nadvládu. Každý pomník něco symbolizuje. Do poloviny 20. století byla historie světa historií kolonialismu a imperialismu. Když si vezmeme fašismus, německý národní socialismus, byla to nejextrémnější forma rasismu a imperialismu. Z II. sv. války si Evropa vzala poučení. Proto je takový důraz na lidská, občanská práva a vládu práva, aby se toto nedělo. Proto by důraz kladen na proces dekolonizace. Většina proběhla v padesátých a šedesátých letech. Od nejtvrdší lekce, kterou Evropa dostala v podobě německého národního socialismu, jsme si toho vědomi a děláme v zákonodárství vše pro to, aby se nic takového neopakovalo.

Winston Churchill se podílel tom, aby byl německý národní socialismus poražen. Na druhou stranu měl nějakou historii spojenou s historií britského impéria. My sami si musíme vydiskutovat, zda chceme znovu mariánský sloup, zda chceme Koněva, nebo ne… tím samým procesem musejí projít i jiné státy. Jsou dva přístupy. Na jedné straně: všechno z minulosti, která kolikrát byla založena na kolonizaci a imperialismu zbourat nebo nechat, protože taková byla naše historie, a na jejím základě se poučit.    

Kdybyste se měl zaměřit pouze na problematiku rasismu…  místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová se vyjádřila k projevům v Evropě. „Rasismus je v Evropě na vzestupu od roku 2015, kdy jsme zažili migrační krizi a kdy skutečně se atmosféra ve společnosti zhoršila. Ale nemáme v Evropě žádný ze států, který by rasismus nějakým způsobem posvětil, nebo byl k němu úplně mlčenlivý. Všude máme zákony, které se ale málo vynucují, a zároveň rasismus probíhá ve velice skryté formě diskriminace, kterou nevidíme, nemáme ve statistikách, ale která ve společnosti existuje. Řekla bych, diskriminace skrytá, ale velmi palčivě vžitá těmi, kterých se to týká, takže máme v Evropě co dělat,“ řekla v ČT. Jak to vidíte vy? Je rasismus problém v Evropě?

Je to nikdy nekončící proces a problém. Rasismus je součást netolerance. Netolerance k jiné barvě pleti, jiné sexuální orientaci, jinému náboženství, nebo i trendu oblékání. Je to součást lidského vývoje. Z historie bychom se měli poučit. Smyslem politiky by mělo být učit a vychovávat k toleranci. Lidé jsou prostě různí. Systém, který se v Evropě vytvořil, je založen na respektu k hodnotám. Lidská důstojnost na prvním místě. Je důležité, abychom k těmto hodnotám neustále vychovávali a aby se jimi řídila politika. Samozřejmě že když máme otevřený systém, tak se najdou lidé i politické strany, které se snaží netolerance využít a společnost rozeštvávat. A to je dnes trochu problém. Vidíme u nás v Evropě i ve Spojených státech, že na rozdíl od situace, která panovala šedesát let po válce, kdy si generace byly určitých rizik vědomy, tak najednou máme politické strany a politiky, kteří se snaží systém založený na respektování občanských práv a svobod zneužít. Ať je to Evropa nebo Spojené státy, na papíře máme rovnost, na druhé straně se ve společnosti stále nerovnost tvoří. Je to problém, který tady byl, je a bude. Hlavně aby se nevymkl z rukou jako v době nacismu a fašismu. Je důležité společnost k toleranci vychovávat. Jakmile vše založíme na rozdmýchávání předsudků, je konec.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Daniela Černá
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Toto musí vidět i Drahoš skrze své falešné brýle. Zlatá žíla pana Prymuly. Vyoral odhaluje, co na nás kují pod rouškou nouzového stavu

15:57 Toto musí vidět i Drahoš skrze své falešné brýle. Zlatá žíla pana Prymuly. Vyoral odhaluje, co na nás kují pod rouškou nouzového stavu

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Všichni po tom voláme, obhajoval ministr Blatný další posílení prav…