V USA již čtvrtým týdnem probíhají protesty hnutí Black Lives Matter poté, co byl policistou během zatýkání zabit černoch George Floyd. Opět se tak otevřela otázka rasismu. Jak to vnímáte vy, ze svých zkušeností, jsou si podle vás v USA občané všech barev pleti rovni?

Je dobré si nejdřív Ameriku popsat. Je to neskutečně pestrobarevná země. Etnické složení není černobílé, je mnohem pestřejší. Černoši, Afroameričané tvoří nějakých dvanáct nebo třináct procent populace, bílí, tedy přistěhovalci a potomci Evropanů tvoří nějakých 60 procent, Hispánci, to znamená Mexičané, Kubánci, jsou nejrychleji rostoucí skupinou, je jich asi 18 procent. Asiaté šest a původní obyvatelstvo, indiáni, přes jedno procento. Pak jsou to míšenci. Dám příklad známého golfisty Tigera Woodse. Taková je dnešní Amerika. Není jen černobílá.

Na počátku 60. let v některých státech, např. v Alabamě, existovala rasová segregace. Byly tam autobusy oddělené pro bílé a pro černé, černí nesměli do některých škol nebo kostelů. Tohle se dnes neděje. Na papíře, podle zákonů, ústavy je dnes mezi lidmi naprostá rovnost. Nejen podle barvy pleti, ale také podle pohlaví nebo vyznání. Mimochodem, včera rozhodl Nejvyšší soud Spojených států, že gayové, lesbičky, LGBT nesmějí být na pracovišti diskriminováni. Na papíře jsou si všichni rovni, ale když se podíváme na běžný život, na sociální a ekonomické indikátory, vidíme velkou nerovnost.

Když se podíváte do vězení, převažují Afroameričané. Když se podíváte na statistiky úmrtí v souvislosti s koronavirem, opět převažují Afroameričané a etnické menšiny. Opět, když se podíváte na počet lidí usmrcených policisty, převažují Afroameričané a etnické menšiny. Po stránce sociální a ekonomické je vidět nerovnost a nespravedlnost.