Lidovecký poslanec Gabal přirovnal armádu k zimním pneumatikám. Teď prý nezbytně potřebujeme nové

18.05.2014 16:29

ROZHOVOR Místopředsedou výboru pro obranu Poslanecké sněmovny je Ivan Gabal, profesí sociolog zvolený za KDU-ČSL. Kritizuje neustálé snižování výdajů na obranu. „Naše armáda kvůli tomu přestává býti bojeschopná,“ prozradil ParlamentnímListům.cz. Což je nemilé zvláště v dnešní době, kdy hrozí riziko ozbrojeného konfliktu nedaleko od nás. Na Ukrajině se v případě černého scénáře dle Gabala může dokonce opakovat vývoj v bývalé Jugoslávii v devadesátých letech. „Ukrajinský konflikt sytí Rusko, a to zcela evidentně. Materiálně, personálně, zpravodajsky, politicky i finančně,“ domnívá se.

Lidovecký poslanec Gabal přirovnal armádu k zimním pneumatikám. Teď prý nezbytně potřebujeme nové
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ivan Gabal
reklama

Anketa

Podporujete rozmístění vojsk NATO na našem území?

9%
91%
hlasovalo: 30249 lidí

Jsme 15 let v NATO. Jaké výhody přináší toto členství České republice?

Primární je, že patříme do západního společenství. Máme garantovanou stabilitu, bezpečnost určité instituce, právní systém a důvěryhodnost pro ostatní, ať už v rámci EU, či NATO. Tím pádem veškeré výhody volného cestování, svobody vyjadřování. I s jejich problémy - včetně excesů, které provázejí demokratický systém - jsou výsledkem toho, že jsme bezpeční. Bezpečnost je platformou, na které může vyrůst demokratický právní stát.

Aktuálně se zeptám na výrok ministra obrany Martina Stropnického o cizích vojácích na našem území. Co si o něm myslíte?

Bylo to opravdu nešťastné vyjádření, které si Martin Stropnický může dovolit jako herec, soukromá osoba. Ale neměl by si ho dovolit jako ministr obrany, klíčový ministr  z hlediska spojeneckých vazeb. Politicky jsem zastáncem názoru, že ministr obrany by měl být buď lídr, jenž dokáže přesvědčovat lidi i o věcech, kterým nevěnují tolik pozornosti, nebo by měl mlčet. Řekl bych, že je to pro něj velice důležitá politická zkušenost, takže už tuto chybu nezopakuje. V jistém smyslu to ale bylo užitečné pro sněmovnu. Mohla se pobavit, v čem je a není význam NATO a jak je pro nás důležité být dobrým spojencem. Zejména v situaci, kdy se odehrává něco, s čím jsme už vůbec nepočítali. To znamená riziko otevřeného ozbrojeného konfliktu na evropském kontinentě.

Spojenci nás kritizují, že dáváme málo peněz na armádu. A vy také. Proč?

Už při první rozpravě o Ukrajině jsem navrhoval navýšení na 1,3 procenta. Máme armádu, u které potřebujeme zásadní zvýšení výkonnosti. Nejen proto, že nám to říká Aliance a máme problémy s plněním kolektivních závazků. Ale protože naše bezpečnost je kolektivní, řídí se mušketýrským pravidlem „Jeden za všechny, všichni za jednoho". Když jsme černý pasažér, který se veze, vystavujeme se riziku, že bychom mohli býti ponecháni svému osudu. Nemyslím si, že by se to stalo. Ale investice do obrany je investice do bezpečné a stabilní budoucnosti a jejího pokračování.

Tak jako si vyměňujeme pneumatiky na zimu, musíme investovat do své bezpečnosti z hlediska existence státu a jeho příslušnosti k Západu. Protože příslušnost k Západu je to, co jsme členstvím v NATO získali. My jsme zase poměrně hodně přinesli západní Evropě tím, že jsme zrušili Varšavský pakt a eliminovali rozdělení Evropy, vytlačili Rusy z Evropy. Umožnili jsme tím západní Evropě enormní snížení výdajů na zbrojení, pokles napětí, zvýšení pocitu komfortu a bezpečnosti a obrovské rozšíření a sjednocení Evropy. Přispěli jsme ke sjednocení Německa tím, že jsme vlastně zbourali Varšavskou smlouvu a RVHP. Za to jsme byli přizváni do NATO a měli možnost přistoupení do EU.

Ještě poznámku k těm výdajům: Máme za sebou dekádu snižování výdajů až na úroveň, kdy armáda přestává být bojeschopná. Byli jsme se podívat v Čáslavi. Viděli jsme, jak jsou piloti přetížení, protože zodpovědně plní alianční úlohy. Potřebujeme výrazně přidat v tom, abychom přestali býti černým pasažérem. Při vstupu do Aliance jsme se zavázali, že budeme vydávat dvě procenta ze státního rozpočtu na obranu. Tento závazek jsme neudrželi a deset let jsme výdaje snižovali. V posledních pěti letech dokonce o třetinu. Tak dramatický propad nikdo neudělal. Což velmi decimuje bojovou výkonnost naší armády. Osobně na ni velmi tlačím. Armáda není žádný sociální zaopatřovací ústav. Musí mít bojové schopnosti. Je třeba na ni vydat více peněz. Po dekádě snižování by měla přijít dekáda zvyšování výdajů na armádu. Aby se dostaly na úroveň, která je pro kolektivní obranu potřebná.

O nutnosti a potřebnosti bojeschopné armády se nyní hovoří hlavně v důsledku dramatické situace na Ukrajině. Jak ji hodnotíte?

Ukrajinská situace kontrastuje s tou naší právě tím, jak je nepředvídatelná. Základem naší bezpečnosti je předvídatelnost a spolehnutí na stabilitu do budoucnosti. Když mluvíme o obraně, tak se musíme bavit i o černých scénářích.

A ty jsou jaké?

Hrozba jugoslávizace na Ukrajině je reálná. Zejména tím, že na rozdíl od Jugoslávie sytí ten konflikt Rusko, a to zcela evidentně. Materiálně, personálně, zpravodajsky, politicky, finančně. Existuje riziko nějakého etnického čištění a agrese vůči civilnímu obyvatelstvu. Zejména to však znamená, že kdyby se nepodařilo uspořádat ukrajinské prezidentské volby, ukázal by se ukrajinský stát jako zesláblý a neschopný kontrolovat svoje území. Myslím si, že to je cílem Ruska.

Můžeme Ukrajině nějak pomoci?

V této fázi maximální podporou postupu Evropské unie, protože tím naše desetimilionová země získává váhu podpory půl miliardy obyvatel z nejbohatších států světa. Mimo jiné i hlavního odběratele ruského plynu. Je také třeba maximálně podpořit to, aby se prezidentské volby konaly. Když se podíváme na další oblasti nestability – severní Afriku, Sýrii, Irák a další – tam zaznamenáváme kolaps právního státu, schopnosti budovat instituce státu - parlament, vládu a podobně. Volby jsou důležitým předpokladem pro to, aby se Ukrajina udržela jako instituciálně stabilní prostředí.

Hlavně je otázka, jak proběhnou volby na východě Ukrajiny, v Doněcku, Luhansku?

Samozřejmě. Rozumím, že se Kyjev snaží vojensky kontrolovat tato území. Na druhou stranu vidíme, že takzvané civilní jednotky domobrany používají výzbroj, mají informace a organizaci  profesionálně vycvičených vojáků, v některých případech speciálních sil. A to není náhoda. Jsou v tom cítit ruské prsty.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Oldřich Szaban
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pane Koláři, toto vzkazuje veterán Pražského povstání. Fanatičtí fašisté informační doby. Choré mozky, přijde tam teď pomník vlasovců, nebo rovnou gestapa?

13:01 Pane Koláři, toto vzkazuje veterán Pražského povstání. Fanatičtí fašisté informační doby. Choré mozky, přijde tam teď pomník vlasovců, nebo rovnou gestapa?

ROZHOVOR Prostě se chce, aby se zapomnělo, že Prahu osvobozovala Rudá armáda. A tak Koněva šoupnem …