Lídr v Pardubickém kraji Kutílek (SZ): Jdeme na kraj pracovat s pokorou a otevřenou myslí

Můžete nám v krátkosti přestavit volební program koalice pro krajské volby v Pardubickém kraji?

V programu koalice Pro otevřený kraj – Piráti, Zelení, Změna těžíme především z toho, co je nám nejbližší.

Piráti do koalice přinášejí zejména téma otevřenosti, a to v obou směrech. Práci zastupitelstva, rady i úřadu chceme co nejpřívětivější formou zpřístupnit všem. Zveřejníme přenosy, záznamy a zejména podklady z jednání zastupitelstva. Budeme prosazovat rozklikávací rozpočet i srozumitelnější elektronickou úřední desku. Současně budeme velmi otevření podnětům občanů i obcí.

Právě partnerská spolupráce s obcemi bude doménou hnutí Změna a jejího lídra Radima Vetchého, který je starostou města Lanškrouna. Budeme důsledně dbát potřeb obcí a současně jim usnadníme jejich agendu. Obce totiž často musejí řešit obdobné výzvy na vlastní pěst. Vytvoříme jim lepší podmínky pro sdílení zkušeností a současně se budeme podílet na zavádění konkrétních opatření, například při zveřejňování informací, pořizování přenosů a záznamů ze zastupitelstev či zavádění rozklikávacího rozpočtu.

Pro zelené je klíčová udržitelnost. Chceme tedy řešit reálné potřeby lidí šetrně jak z hlediska dopadu na životní prostředí, tak na veřejné finance a společenskou soudržnost. Pro mě osobně je to například racionalizace plánů na výstavbu dopravní infrastruktury. Máme nespočet velkolepých projektů na papíře a realizují se velmi neefektivně jen jejich útržky.

Kompletní program jsme již zveřejnili na našem webu www.prootevrenykraj.cz.

Proč je podle vás výhodné spolupracovat? Kde vidíte průsečíky vašich programů?

Jako zelení jsme o spolupráci jednali i s dalšími subjekty. Nicméně spolupráce se Změnou i Piráty se od počátku jevila být přirozená. Přestože má každá ze stran těžiště zájmu trochu jinde, shodujeme se jak na základních principech otevřenosti, transparentnosti a udržitelnosti, tak na praktických opatřeních.

Spojuje nás také odhodlání po změně. Proto jsme si také vybrali motto Měníme zaběhnuté nepořádky a za maskotku otvíračku na konzervy.

Předvolební koalice taky ukazuje naší schopnost spolupracovat s ostatními i po volbách.

Jaká první opatření byste učinil, pokud byste se stal hejtmanem Pardubického kraje?

Ať už v jakékoli pozici – jdeme na kraj pracovat s pokorou a otevřenou myslí. Takže od nás nečekejte, že budeme bez detailní znalosti situace sypat z rukávu priority a opatření. To udělalo hnutí ANO před dvěma lety na pardubické radnici, a já jsem to tehdy jako koncepční specialista na dopravu odboru hlavního architekta nesl velmi nelibě.

V první řadě se tedy budu chtít seznámit s lidmi a jejich detailní agendou. Prodiskutovat rozpracované projekty a pořízené koncepce. Pak teprve bude možné se vrhnout naplno do práce.

Jakého největšího pochybení se dopustilo vedení kraje v uplynulých čtyřech letech?

To souvisí i s mou osobní motivací angažovat se na krajské úrovni.

Kraj zatím vždy nekriticky přijímal megalomanské plány na dopravní stavby, byť je zřejmé, že jsou naprosto nerealistické. Skutečná řešení jsou pak zpravidla opomíjena. V tomto volebním období se opět začalo mluvit o splavňování Labe do Pardubic a o výstavbě kanálu Dunaj–Odra–Labe, který by měl protnout celý Pardubický kraj. Kolem Pardubic je také naplánováno asi šest nových silnic bez jasné prioritizace. A reálně potom není nic než třetí patro opatovické křižovatky, které končí v poli.

Tématem je teď i modernizace elektrárny ve Chvaleticích. Ta je již bohužel povolená krajskými úředníky a rozhodovat bude soud.

Pardubický kraj má pouze 9 km dálnice, což se projevuje na přetíženosti silnic I., II. a III. třídy. Nejvytíženější je pak v kraji komunikace R35, která prochází 5 z 9 největších měst v kraji. Máte představu, jak účinně problém s přetíženou dopravou v kraji vyřešit? Lze udělat něco více, než dělá stávající vedení?

Kraj musí daleko aktivněji spolupracovat s Ministerstvem dopravy, zejména na stanovení jasných priorit. Plánů je mnoho, ale je třeba efektivně připravovat to, co opravdu poslouží.

V první řadě je třeba podpořit investice do železnice. Její rozvoj zaostává za rozvojem silniční sítě, který je obecně považován za nevalný. Nicméně doprava je jen jedna a primárně bychom tedy měli rozvíjet tu šetrnější. Železniční koridor vedoucí přes Českou Třebovou a Pardubice už narazil na svou kapacitu, a tak je třeba investovat do železničního propojení Čech a Moravy, aby dále nenarůstal tlak právě na využívání „pětatřicítky“. Pro mě je třeba tristní, že mezi Pardubicemi a Hradcem Králové vznikla nejdříve čtyřpruhová silnici a teprve nyní se zrychluje a zdvoukolejňuje železniční trať. Pak se samozřejmě velká část dopravy odehrává po silnicích, zbytečně.

V případě samotné silnice I/35 je třeba respektovat to, že nepostavíme všechno hned. Bude daleko efektivnější se soustředit na obchvaty dnes zatížených obcí a měst, prozatím třeba jen v polovičním dvoupruhovém uspořádání. Naplánované trasování dálnice D35 to umožňuje.

Málo také zatím využíváme možností usměrnit těžkou tranzitní dopravu na kapacitní komunikace, které již existují. Dobrým příkladem je aktuální vykázání kamionů ze silnice mezi Litomyšlí a Českou Třebovou, protože mohou využít silnici I. třídy přes Opatov. Obdobně by se mělo třeba ulevit Lázním Bohdaneč a dalším obcím na trase vedením tranzitu mezi D11 a Pardubicemi přes Opatovice, namísto čekání na zbytečnou novostavbu silnice.

Jak konkrétně byste chtěl v příštích letech pomoci podnikatelům v kraji a podpořit tak vznik nových pracovních míst? Co je největší překážkou pro podnikání v kraji?

Co se týče pracovních míst, tak podpoříme investice do průmyslových zón a technologických center, které budou využívat stávající nevyužívané areály, tzv. brownfieldy, a budou mít velikost adekvátní místním podmínkám. Na rozdíl od stávajícího hejtmana nepovažuji za úspěch, když se v 17tisícových Svitavách vybetonuje zemědělská půda proto, aby zde vzniklo až 1000 pracovních míst.

Chceme také navrhnout vznik ekologického inovačního centra, které poskytne zázemí začínajícím podnikatelům a prostory pro nastartování výroby.

Jaké stanovisko zaujímáte k investici do nového letištního terminálu v Pardubicích? Podle některých jde totiž o značné finanční riziko. Vyplatí se ho podstoupit?

Jako člen Strany zelených zřejmě nepřekvapím zdrženlivým postojem k letecké dopravě. Myslím, že je zřejmé, že je v dnešní době nadužívána pro spojení, která by bylo racionálnější realizovat jinak, nejčastěji po železnici. Souvisí to také s podinvestovanou železnicí a daňovým zvýhodněním leteckého paliva.

Sám občas někam letím a odlet z Prahy, Vídně či Bratislavy mi nedělá problémy. Určitě bychom měli spíše podporovat železniční napojení pražské Ruzyně, ostravský Mošnov má toto již vyřešené.

Nicméně v rámci programové diskuse jsme se shodli na tom, že pokud se již kraj a město rozhodly do letiště investovat, budeme chtít jednak ochránit zdraví a pohodlí obyvatel před negativními dopady jeho provozu, jednak provoz letiště využít pro rozvoj cestovního ruchu v kraji. Rozhodně nechceme mít z Pardubic pouhou Prahu-východ.

Podle průzkumů svedou o vítězství v Pardubickém kraji vyrovnanou bitvu ANO, ČSSD a Koalice pro Pardubický kraj, jejíž základ tvoří KDU-ČSL. Jak vidíte vaše šance? Věříte, že se dostanete do zastupitelstva?

Překonání pětiprocentní hranice je náš primární cíl. Osobně jsem přesvědčen o tom, že se nám to může podařit, do voleb je však ještě daleko. Pokud se snad někdo obává, že by jeho hlas pro nás byl ztracený, pak bych rád odvětil, že ztracený hlas je spíše hlas pro favority voleb, u kterých si můžete být jistí, že takový hlas sice „nepropadne“, ale ani nic nezmění.

Především ale budeme chtít lidi přesvědčit, že má smysl ke krajským volbám vůbec jít. Před čtyřmi roky stačilo pro vstup do krajského zastupitelstva něco přes 8000 hlasů, přitom naopak v posledních sněmovních volbách naše tři strany získaly v kraji v součtu dvakrát tolik.

Od roku 2015 předsedáte krajské organizaci Strany zelených Pardubického kraje. Co považujete za svůj největší úspěch, kterého se vám podařilo ve funkci dosáhnout?

Krajským předsedou jsem od března 2015. Krajské volby jsou od té doby první a budou klíčové pro hodnocení mé úspěšnosti. Počítám s tím, že po volbách budu skládat účty, a současně budu prosazovat zavedení spolupředsednictví, jak jej již používá jihomoravská organizace, aby si moc, odpovědnost a práci rozdělila dvojice osob.

Za úspěch považuji dojednání naší předvolební koalice. Jinak mi dělá radost, že základní organizace v Pardubicích a na Orlicko-Třebovsku přijaly nové členky a členy se zapálením pro zelenou politiku. Stalo se tak do značné míry v reakci na zvolení nového předsednictva strany.

Věkově máte také velmi blízko k předsedovi strany Matěji Stropnickému. Jak blízko máte k jeho názorům? A jak byste ho jako předsedu hodnotil?

Podobně jako Matěj Stropnický vnímám zelenou politiku komplexně. Elementární ochranu životního prostředí si již musely osvojit všechny politické proudy. Společnost se však nyní potýká s velkými výzvami, jako je klimatická změna či migrace. A je třeba se ptát po prvotních příčinách těchto problémů a vypořádávat se s nimi. Zelení tak budou vždy hájit především lidská práva, demokracii či sociální spravedlnost.

Jsem také fanouškem již skončeného působení Matěje Stropnického ve funkci náměstka pražské primátorky pro územní plánování. Tato oblast je mi velmi blízká a věřím, že se mu podařilo srozumitelně popsat veřejný zájem v plánování rozvoje města a skutečně jej hájit.

Nejen předsedovi, ale celému předsednictvu strany se myslím daří po stádiu určitého útlumu vracet zelené do veřejné debaty, strana dostala nový impuls. Stejně jako v mém případě budou rozhodující krajské volby, bude pro předsednictvo strany zásadní úspěch ve sněmovních volbách příští rok.