Co říkáte na snahy, které se objevují ze strany některých politiků, schválit zákon o obecném referendu, aby mohlo v České republice proběhnout všelidové hlasování o setrvání v Evropské unii?
Myslím, že je to hodně zavádějící debata, protože od těch proponentů se dozvíte, že chtějí vybudovat lepší demokracii, přitom parlamentní demokracie je bezesporu fungující způsob demokracie, ale oni chtějí zavést úplně jinou. A mně připadá, že v moderním světě je celá řada otázek, které jsou mimořádně složité, ty věci jsou vzájemně provázané. A posuzovat, jak přesně ta pravidla, ty zákony nastavit, je těžké, proto si občané volí a platí politiky, aby tohle dělali. A zásah lidového hlasování ve velmi komplexních otázkách, kdy není jasné, o čem se hlasuje, může být pro společnost zničující. Řekl bych, že Brexit to jasně dokumentuje. Myslím, že místní referenda o věcech, které jsou velmi snadno uchopitelné, jestli někde postavit park nebo garáže, jak organizovat dopravu, dávají smysl. I na národní úrovni existují taková témata, teď se například vedla debata o letním času, to je určitě věc, která nemá tak složitou argumentaci, tam si všelidové hlasování dovedu představit. Ale kdyby se hlasovalo o tom, jestli budou platit některé zákony, jestli budeme členem NATO nebo EU, obávám se, že se to stane rejdištěm různých manipulátorů. Protože v těch odborných debatách bývají argumenty nesmírně složité a vysvětlit to milionům lidí tak, aby to pochopili a rozhodli, je vyloučené. Když sleduji diskusi v Anglii, spousta lidí je teď velmi překvapena, pro co vlastně hlasovali. Já vidím obrovská rizika, hlavně bych zásadně nesouhlasil s tím, že demokracie, která bude mít víc referend, je lepší.
Ale zastánci referend argumentují tím, jak tento způsob – hlasování pomocí referend – skvěle funguje třeba ve Švýcarsku, proč by tedy nemohl fungovat i u nás?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová