Přejete si, aby Miloš Zeman za 4 roky znovu kandidoval na prezidenta?Anketa
Co říkáte na Porošenkův mírový plán, kde se mluví o odzbrojení, o zárukách pro ruské ozbrojence k opuštění země, o budoucí decentralizaci Ukrajiny i ochraně ruského jazyka prostřednictvím dodatku k ukrajinské ústavě?
Dalo se očekávat, že Porošenko přijde s nějakou iniciativou, jejímž cílem bude stabilizovat situaci, celkově ji uklidnit. Je to z nouze ctnost. Pořád mám problém smířit se s tím, že část Ukrajiny je okupovaná ruskou armádou na základě referenda, o jehož nelegitimitě není pochyb, a ukrajinská vláda nad Krymem ztratila kontrolu.
Měla by tedy podle vás kyjevská vláda trvat na tom, aby se jí Krym, který byl přičleněn k Rusku v rozporu s mezinárodním právem, vrátil? Řada vojenských expertů říká, že situace s Krymem už je nevratná a že Krym zůstane součástí Ruska.
Myslím, že Ukrajina má méně nástrojů než Evropská unie, vyjednávací pozice Ukrajiny je slabší. Evropská unie má 550 milionů obyvatel, je pro Rusko významným obchodním partnerem. Podle mého názoru v postoji k okupaci Krymu selhala Evropa. Postoj Evropy k anexi Krymu měl být výrazně principiálnější, od počátku měly být přijaty razantnější sankce směrem k Rusku. Vzkaz ruskému prezidentovi Putinovi měl být mnohem důraznější, Evropa mu měla dát najevo, že v našem pojetí demokracie je naprosto nepřípustné, aby nějaká armáda vstoupila na území jiné suverénní země a zabrala její část.
Ustavující sněm strany Martina Bursíka:
Fotogalerie: - Co se děje v LESe
Jsem přesvědčen, že Česká republika v tom měla sehrát mnohem aktivnější roli, že jsme měli naši zkušenost z roku 1968 a naši větší citlivost na tuto otázku přenést do Evropské rady. To už je pasé, Evropská unie přijala nějaké sankce, které bych nazval spíš pseudosankcemi, nemělo to prakticky žádný efekt na Putinovu strategii. Taková je situace, ale já jako občan Evropské unie se nesmiřuji s anexí Krymu a mám za to, že by principiálně pořád mělo být podmínkou jednání, že ruská armáda odejde z Krymu, že referendum nebude platné a že Krym bude brán jako integrální součást Ukrajiny. Ale je mi jasné, že z pohledu ukrajinského prezidenta je situace daleko složitější a jeho primárním cílem je nějak situaci v zemi uklidnit a stabilizovat.
Není konflikt na Ukrajině důsledkem opatrné a vzhledem ke krokům Putina v Čečensku a Gruzii možná až příliš vstřícné politice Evropské unie k Rusku?
Citlivé se to stalo v momentě, kdy se Putinova politika dotkla Ukrajiny, která v tu chvíli byla před podpisem přístupové smlouvy s Evropskou unií. My jsme tady měli kandidáta na přistoupení k Evropě a najednou se to zvrátilo, tím se to téma stalo daleko pro Evropskou unii aktuálnější než vpády ruské armády do zemí nám vzdálenějších. Myslím, že se prostě ukázalo, že Evropa nemá svoji společnou zahraniční politiku, svoji bezpečnostní politiku, nemá ani síly, které by mohla v případě potřeby zmobilizovat, a především se ukázalo, že v mnohých členských státech Evropy při formulování zahraniční a bezpečnostní politiky hrají veliký význam pragmatické ekonomické zájmy. Nakonec i to, podle mého selhání našeho premiéra, když místo toho, aby na půdě Evropské rady prezentoval principální odmítavý postoj a požadoval sankce, tak konstatoval, že v České republice je údajně nějakých deset tisíc lidí, kteří jsou zaměstnáni ve firmách s ruskou majetkovou účastí, bylo upřednostnění ekonomického zájmu před principiální politikou. Bohužel.
Akce Martina Bursíka a jeho straníků proti ruské anexi Krymu:
Fotogalerie: - Ne ruským okupantům
Myslíte si, že v celé Evropské unii převládají ekonomické zájmy nad principy?
Myslím, že třeba Polsko se projevilo diametrálně odlišně. S analytickou zkušeností, jakou máme my, Poláci vystupovali velmi principiálně, v podstatě převzali roli, jakou bychom měli hrát my jako Česká republika a Československo. Poláci si podle mne riziko expanzivní politiky Ruska i fakt, že Putin stále uvažuje o sférách zájmů Ruska, uvědomují a činí kroky nejen na půdě Evropské rady, kde mobilizovali a požadovali tvrdší postoj, ale zároveň tomu přizpůsobují i svoji bezpečnostní strategii, to znamená, že investují do obrany atd. Nemyslím si, že by to takhle bylo u všech států. Jsem přesvědčen, že reakce Evropské rady, jak postupně uplatňovala sankce jen na vybrané jednotlivce, na dvanáct, čtrnáct lidí, byla velmi chabá odpověď a dávala Putinovi možnost se tomu vysmát. Kdyby to bylo tak, že Evropa zareaguje společně a jednotně, zastaví příliv zahraničního kapitálu, vstup ruských firem na evropský trh, začne prověřovat konta těch společností a jejich legálnost, tak si ruští občané uvědomí, že Putin vede svou politikou občany Ruské federace do izolace. To by byl vzkaz adekvátní tomu, co se stalo, ale bohužel taková reakce nepřišla. A my jsme v tom nesehráli žádnou roli.
Bývalí vysocí představitelé české armády, někteří exministři obrany a různí experti velmi často říkají, že nejdřív Evropa udělala chybu, když jednala s Ukrajinou o přístupové smlouvě, nemůže se tedy divit, že Rusko reagovalo tímto způsobem, protože prostě Ukrajina je ve sféře jeho zájmů a Evropská unie to má respektovat. Co takovým názorům říkáte?
To je argumentace páté kolony Putina. Oni chtějí ospravedlnit něco, co je neospravedlnitelné. Máme mezinárodní právo a tohle je agresivní překročení hranic a okupace motivovaná tím, že Putin chce obnovit svůj ekonomický a politický vliv ve střední a východní Evropě a prosazuje to vojenskou agresí. To nelze absolutně omlouvat tím, že to Evropa nějak podnítila, když jednala s Ukrajinou o přístupové smlouvě. To je podle mne rétorika lidí, kteří jsou nějakým způsobem propojeni nebo napojeni na Ruskou federaci, nebo je tam ještě nějaký sentiment z minulosti. Vyjednávání o tom, že se Ukrajina stává součástí evropského prostoru, nemůže být přece důvodem pro to, aby Rusko překročilo hranice a obsadilo část Ukrajiny. To jsou účelové argumenty. Jako kdyby říkali: Evropa provokovala a Putinovi nezbylo nic jiného, nežli tam poslat armádu. To nelze přijmout.
Psali jsme:
Bývalý ministr obrany generál Miroslav Kostelka říká, že konflikt na Ukrajině ohrožuje Evropu, proto je potřeba jednat o stabilizaci situace na Ukrajině třeba i bez účasti Ukrajiny, pokud to bude nutné. Tedy jen mezi Evropskou unií, Ruskem, případně Spojenými státy. Souhlasíte s takovou možností?
Tohle ne. To já absolutně nepřijímám. Ať se vžijou do situace, když by velmoci plánovaly jednat o našem osudu bez naší účasti. To je pro mne naprosto nepřijatelné. Situace na Ukrajině se nás velmi týká, mnozí lidé si neuvědomují, že to je opravdu blízko. A to, že Putinovo Rusko neustále považuje střed a východ Evropy, své bývalé satelity, za svoji sféru vlivu, o tom není pochyb. A teď na pozadí událostí na Ukrajině, kde se projevila tato Putinova politika, najednou máme i rozluštění tajenky, co se dělo ohledně jednání kolem umístění radarového systému v České republice. Ten ohromný odpor Ruska, které se nehodlalo smířit s tím, že bychom uzavřeli spolupráci na transatlantické úrovni se Spojenými státy. Teď je jednoznačně čitelné, že to, jak bylo kolem toho tématu horko, jaké to vzbudilo emoce, nebyla náhoda, že dominantně ten odpor šel z Ruska.
Dalo by se říci, že to, jak se situace na Ukrajině vyřeší, může ovlivnit i budoucnost Česka a celého středního a východního regionu?
Myslím, že principiálně jde i o nás, o pobaltské republiky a další země, ale myslím, a to si Rusové neuvědomují, že se tam vlastně jedná o budoucnost Ruska. Nic naplat, Rusko jde do izolace. A pevně věřím, že Evropa nezapomene a bude rychle jednat. Odpovědí na to by podle mého názoru mělo být velmi aktivní posílení bezpečnostní a energetické politiky Evropy s cílem zbavit se postupně energetické závislosti na Rusku. Když si uvědomíte, že tři čtvrtiny příjmů Ruské federace jde z prodeje zemního plynu a ropy, tak je to pro Rusko úplně zásadní věc. A jestliže Evropa dokáže v perspektivě několika let snížit závislost na fosilních palivech, mobilizovat energetické úspory atd. a nebude muset importovat energie z Ruska, způsobí to Rusku veliké problémy, protože ekonomika nebude na transformaci připravena, protože je zvyklá na to, že má dominantní příjmy z fosilních paliv. To je model, který do budoucna nebude fungovat. Možná ještě s nějakým odstupem budeme vyhodnocovat, že tohle byl ten hlavní impuls pro Evropu, aby se odpoutala od závislosti na importu z Ruska a že to ještě Rusku způsobí velké problémy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Libuše Frantová
