Některá vyznamenání, která prezident Miloš Zeman 28. října udělil, vzbudila opět velkou vlnu emocí. Koho z vyznamenaných byste mu schválil, a naopak kdo vás opravdu překvapil a proč?
Koho vyznamená prezident, je jeho svaté právo, ale zdaleka nejen pro mě bylo milým překvapením ocenění novináře Jana Petránka či politika Františka Kriegla za jejich nesmlouvavý postoj k srpnové okupaci. Pak mi ale do toho nezapadá vyznamenání bývalého místopředsedy komunistické vlády a ministra zemědělství pana Tomana.
A právě to vyvolalo zřejmě největší rozruch. Jak vy si tento krok pana prezidenta vysvětlujete?
Vůbec netuším. Je to otázka přímo na pana prezidenta.
Když jsme spolu domlouvali rozhovor, řekl jste, že opravdu hodně vás potěšilo vyznamenání Jiřího Mánka. Proč? Čím myslíte, že si ho zasloužil?
Jiří Mánek působil řadu let na Správě Národního parku Šumava, v posledních dvou letech jako ředitel. Prokázal nejen široké přírodovědné vzdělání, ale i manažerské schopnosti, především dokázal výrazně zefektivnit fungování národního parku. Jako vysoký státní úředník využíval otevřenou komunikaci s obyvateli národního parku, se starosty i krajskými zastupiteli v zájmu ochrany přírody i trvale udržitelného rozvoje celého regionu. Je velká škoda, že se státní správa zbavuje tak kvalitních lidí.
Když jsme u toho, jak byste porovnal minulé a současné vedení Národního parku Šumava, s čím souhlasíte a co vám naopak třeba vadí?
Několik posledních let se ukazuje, že základní potřeba velkoplošné ochrany přírody – koncepčnost a dlouhodobost, je vystřídána neustálými nekoncepčními změnami v přístupu k ochraně přírody. Dnes se spíše zdá, že místní obyvatelé státní ochraně přírody na území Šumavy vadí. A obnovení strategie bezzásahovosti je zločin na přírodě.
Vrátíme se k panu prezidentovi. Řadu lidí jeho různé výroky pobuřují, ale hodně jich s ním také souhlasí. Co říkáte například na jeho výroky ohledně uprchlíků, jako třeba „nikdo vás sem nezval“ … a podobně?
Pan prezident pouze vyjadřuje logický a legitimní postoj většiny naší veřejnosti, prostě ti migranti zdaleka nejsou všichni uprchlíci ze zemí zmítaných válkou, ale jde o ryze ekonomickou migraci, kdy v těchto hodinách a dnech dochází ke dramatické změně postoje například německé veřejnosti k uprchlíkům. Vysvětlím to na příkladu. Pokud někam uprchnu a chci spolu s rodinou přežít, snažím se dávat najevo vděk i snahu být ve svém novém domově užitečný. Jenže ono je to jinak. Mimochodem, jedna z pouček džihádu, tedy islámské svaté války, říká, že základním předpokladem velkého rozšíření džihádu je primárně masivní migrační vlna.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva obvinil Českou republiku ze systematického porušování práv uprchlíků. Zajd Raad Husajn dal zároveň najevo znepokojení nad podle jeho vyjádření „xenofobními a islamofobními“ projevy prezidenta Miloše Zemana. Myslíte si, že má Husajn pravdu?
Nemá pravdu a mě to jako občana členského státu OSN i uráží. Bez základní znalosti situace z oné „slonovinové věže“ se dobře radí či kritizuje, ale jde většinou o smyšlenky či přímo hlouposti. Hrubým příměrem může být kupříkladu to, když nás před řadou let část světového tisku osočovala kvůli výstavbě zdi v Matiční ulici.
Prezident varuje před nebezpečím islámu. Má podle vás pravdu?
Ano, tím rizikem pro celý svět včetně zemí, kde islám je oficiálním náboženstvím, je expanzivní, bojovná a naprosto nesnášenlivá odnož islámu, prezentovaná Islámským státem či al-Káidou. Ale každá víra se může zvrtnout. Měla by nás děsit schopnost lidí z našeho kulturního i geografického okruhu s křesťanským vyznáním, kteří i dnes díky vyhánění ďábla jsou schopni třeba i zabít člověka. Naštěstí se to netýká nás zde, v České republice.
Co vy sám říkáte na uprchlickou krizi? Jaká byla podle vás největší chyba, která se ohledně toho udělala, a vidíte nějaké řešení tohoto obrovského problému?
Můj náhled je takový, že německá kancléřka Merkelová neměla zvát uprchlíky. Německo nyní, i přes svůj ekonomický a lidský potenciál, s obrovským a krásným étosem nedopustit hrůzy známé z dob nacismu se pomalu a jistě stává časovanou etnickou bombou Evropy. Německé úřady budou mít a mají plné ruce práce s rozlišením, kdo z utečenců prchá před válkou a genocidou islamistů a kdo jde jen ekonomicky „za lepším“.
Myslíte si, že by bylo dobré uzavřít hranice? Mnozí lidé, kteří bydlí v pohraničí, po tom volají…
Je naší povinností vůči jiným zemím EU i našim spoluobčanům v České republice hranice mít střežené proti těm, kteří nám zde chtějí za pár let udělat ze života peklo. Ano, pouštějme k nám po prověření skutečné uprchlíky před válkou, ti nárok na azyl mají podle platných mezinárodních dohod, ale ekonomické uprchlíky vracejme zpět do země jejich původu.
Další věc, kterou někteří lidé Miloši Zemanovi vyčítají, jsou jeho návštěvy v takových zemích, jako je třeba Čína. Jak tento jeho krok hodnotíte vy?
Je dobře, že máme prezidenta, který se zabývá „ekonomickou diplomacií“, nejen planým krasořečněním. Dlouhá léta jsme byli za hlupáky Evropy, hlavy jiných evropských států vesele navštěvovaly Čínu a nikdo se nad jejich cestami nepozastavoval.
Obrovskou diskusi vyvolala kauza „červené trenýrky nad Hradem“. Berete to jako legraci jako mnozí lidé, nebo je to podle vás jasné znesvěcení symbolu české státnosti?
Byla to hloupost, znesvěcení symbolu české státnosti. A tito vtipálci si ani neuvědomují, že by například za vyšplhání na střechu Bílého domu byli okamžitě ochrankou amerického prezidenta sestřeleni.
Můžete zkusit porovnat tři naše poslední prezidenty? Čím se podle vás nejvíce zapsali do našich dějin a který z nich podle vašeho mínění je opravdu prezident na svém místě a proč?
Václav Havel byl ideální osobou pro období po převratu a vymykal se, v dobrém slova smyslu, i zvyklostem spojovaným tradičně s hlavami států.
Václav Klaus mě během svých dvou funkčních období mnohokrát v dobrém překvapil svými stanovisky, pravda, s výjimkou jeho neměnného pohledu na ochranu životního prostředí. Co mě velmi nemile překvapilo v závěru jeho prezidentování, byla jím vyhlášená amnestie.
Miloš Zeman, logicky, byl zvolen až přímou volbou, kdy čachry politikářů mu již nemohly znemožnit cestu na Hrad jako před 12 lety. Nejen pro Českou republiku, ale i svět začíná složité období, a on je člověkem do nepohody. V období, kdy byl předsedou vlády, během pouhých dvou let nastal po ekonomických problémech let 1997 až 1998 dlouhodobý ekonomický růst. Jeho výhodou je, že dokáže artikulovat zájmy a názory velké většiny našich občanů, a to nejen „svých“ voličů. Ostatně i to, že letos na státní svátek ocenil aktivní politiky z různých stran, dokazuje jeho nadstranické pojetí výkonu mandátu prezidenta.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
