Loni jste po neúspěchu ve volbách do Evropského parlamentu rezignoval na funkci šéfa České pirátské strany. Jste stále s Piráty ve spojení?
Jsem stále aktivním členem. Můj odchod z čela byl docela mediálně zajímavý, měl jsem náhle úžasné PR. Lepší než v době kampaně. Pravý důvod mého odchodu tkvěl v tom, že jsem vedl Piráty po práci zadarmo pět let v kuse a byl jsem šíleně unavený. Napálil jsem to ve finiši a strana se trochu rozhádala. Na poslední tři měsíce kampaně jsem si vzal v práci neplacené volno a makal. Jako Zeman na becherovce jsem jel ke konci na Jamesonu. Po kampani jsem vážil ani ne šedesát kilo. Od června nepiju vůbec.
Přibral jste?
Ano, dvanáct kilo. Sedm měsíců třikrát týdně trénuji u Mgr. Chaloupky fitness a cítím se skvěle.
A nechybí vám pirátky? Ve straně, slyšel jsem, máte hezké holky. Třeba Olivii Brabcovou, jež Piráty proslavila fotkami, na kterých své vnady skrývala pouze za tenké útržky novin.
Olivie Brabcová má teď miminko. V dávné historii jsem ji měl dokonce učit v rámci svého doktorandského studia, ale přešla na FEL, informační studia se jí zdála příliš lehká.
Ale pěkná byla, co?
Ta byla - je pěkná. A divoká.
Buďte konkrétnější.
Myslím, co do způsobu života. Píše básně, nádherně kreslí, žila Žižkovem… A co se týká těch fotek, tak ty podle mě v prvním kole vytáhl nejspíš nějaký zhrzený milenec. Obdivoval jsem - když ji bulvár neprávem zostudil poprvé, jak se s tím dokázala jako vysokoškolačka porvat. V případě Pirátů to byla jen podruhé ohřátá polévka. Ale ony jsou pirátské holky opravdu docela tvrdé a divoké. Ale nemáme tam výlučně mladá děvčata, sem tam se objeví i nespoutaná seniorka. A musí být živelná, protože vydržet s takovými hotentoty, jako jsou Piráti, což tedy nejsou jenom ajťáci, tak na to už musíte mít náturu.
Máte svoji oblíbenou seniorku?
Ano, v komunálu za Piráty v Chrudimi kandidovala třiaosmdesátiletá babička mého kamaráda Pavla Štěpánka (kandidovala celá rodina), paní Miloslava Nedvědová. Je neuvěřitelně vitální, zajímá se o okolní svět, nerezignovala jako mnoho jejích vrstevníků, stále se vzdělává.
Proč na sobě máte pirátské tričko, když jste odešel do ústraní?
Ale já jsem přestal být pouze předsedou, nikoli členem strany, kde jsem v republikovém výboru. I tento rozhovor je důkazem, že mám ještě co říct.
Pozor, já jsem vás oslovil, protože mě o to požádala naše společná kamarádka, která mi za to slíbila romantickou večeři.
Ano, tak dobře. Je vidět, že prsty dam sahají daleko. "Společná kamarádka“ s námi sympatizuje a je i čekatelkou na členství.
Také se vám líbí?
Je to pěkná holka.
Zmiňovala, že prý máte ambici se do pirátského čela vrátit.
Myslím si, že současné předsednictvo funguje dobře. Předseda Lukáš Černohorský je z Ostravy a, byť v komunálních volbách příliš neuspěl, stranu řídí dobře. Na rozdíl ode mě dokáže přistoupit na kompromisy. Ale nikde není psáno, že předseda musí být zároveň lídrem v případných volbách do Poslanecké sněmovny.
Děláte si na toto místo zálusk?
Předpokládám, že bych o to usiloval, až budou volby. Se stejnou ambicí nás jistě bude více. A třeba nás pan Babiš překvapí a Sobotka ho naštve do té míry, že tu budou velmi brzy.
Ještě letos?
Ano. Budou-li v průzkumech volebních preferencí Babišovi přiřknuta vyšší procenta, tak podle mne vládu položí ihned. Ve vládě je, alespoň co vím, s koaličními partnery nešťastný. A já jsem po osmiměsíčním psychickém odpočinku, nabyl jsem sil a z pohledu Pirátů bych dřívější volby uvítal, protože strana roste, a věřím, že nás v dalších volbách pošlou občané do sněmovny. Necouvli jsme, nelžeme a ukazujeme, že to myslíme vážně. Stačí sledovat naše kluky na magistrátu v Praze.
Co je vlastně vaší motivací? Ambicí? Je to jenom ryzí exhibicionismus, nebo vědomá potřeba zapojit se do věcí veřejných?
Já jsem takto fungoval ještě před Piráty. Jsem hospodský harmonikář a vždycky jsem se angažoval v různých aktivitách i hnutích. Mě nebaví letargie, kterou kolem sebe cítím. Vadí mi, když stojí voda a lidé nadávají na blbou náladu, ale vlastně nikdo z nich nemá vůli s věcmi, co je štvou, cokoli udělat. Myslím si, že lidi je třeba neustále probouzet.
A co byste chtěl dělat, co byste chtěl měnit, když v této zemi vládne oligarchie několika nejmocnějších rodin? Kellner, Dospiva, Bakala, Tkáč, Komárek. To je mimochodem podle publicisty Erika Besta nejvýznamnější trend současnosti.
To je právě ten zrádný a špatný fatalismus, kdy si lidé řeknou, že už s tím nic neudělají.
A co je tedy špatně, říkáte-li, že jsou lidé v letargii?
Já si myslím, že jsou pod silnou mediální masáží, že jsou jim předkládána témata, která vůbec nejsou podstatná, a nedokážou uchopit tu možnost, že je člověk svého štěstí strůjce.
Kdo ona špatná témata nastoluje?
To je mix. Redakce, politici, podnikatelé, kmotři.
Když jsme nyní slavili pětadvacet let od sametové revoluce, jak vnímáte současnost, potažmo míru svobody a demokracie?
Myslím si, že míra demokracie je rozhodně vyšší než před listopadem 1989, ale není to rozhodně ta svoboda, o které lidé při cinkání klíči snili.
Vyšší? V čem?
Tak nikoho vyloženě nezavírají za to, kdyby si někde otevřel papulu.
A ona ještě současná garnitura lidí u moci potřebuje někoho zavírat?
Neznám případy v České republice, kde by byl vyvinut nějaký větší ekonomický či existenční tlak, kdy by někdo někoho opravdu takříkajíc sejmul na ulici, protože někde napsal nějaký článek. Asi za kmotra Mrázka se to dělo, to ano. A pokud se to děje i dnes, neleze to ven. Jako Piráti vidíme, že když někdo upozorní na korupci, tak je takový člověk odstaven, ale proto se snažíme i skrze senátora Michálka nějakým způsobem prosadit zákon na ochranu lidí, kteří upozorní na nějaké korupční kauzy.
Současná vláda na rozdíl od minulých nemusí čelit zásadním skandálům. Šéfa hnutí ANO Andreje Babiše alespoň ještě nikdo v Berlusconiho vile nahatého nenafotil. Ale pomohl již tento kabinet v něčem lidem?
O skandály nejde. Jde o práci. Když jsem se ptal lidí, jak jsou spokojeni s vládou – a já se s lidmi, věřte mi, docela bavím, protože mě i sami oslovují – tak oni hned zhurta spustí, kolik toho ten Andrej pro ně už udělal a jak je skvělý. Ale když se zeptám, co konkrétně pro ně udělal, tak už nic nemají a mlčí. Většinou to skončí u toho, že když už nic, tak alespoň vyštípal tu hroznou ODS s topkou – ty největší kmotry. To mi nepřijde jako zásadní přínos, uvážíme-li, že se možná Best mýlí a v jeho i vámi zmíněné oligarchii rodin chybí první místo největšího kmotra – pana Babiše.
Znáte se?
S Andrejem Babišem jsem se potkal před třemi lety, což máme zaznamenáno v zápisu registru lobbistických kontaktů, který si poctivě vedeme. Tehdy mě oslovil. Chtěl se informovat. Myslím si spíš, že to bylo proto, že sháněl lidi do svého hnutí ANO, které právě zakládal. Stěžoval si na personální vyčpělost České republiky, na to, že nemá do hnutí v podstatě koho posadit. A rozhodně, pokud je něčí motivace jiná, než tvrdí, nikdo to nepřizná.
Věříte Andreji Babišovi?
Já prostě Andreji Babišovi tu vůli konat dobro, jak to prezentuje v médiích, nevěřím. Vezměte si už jenom to, že je největším výrobcem chemických hnojiv v Evropě a má přijít evropská legislativa podobná bionaftě, která bude vyžadovat patnáctiprocentní podíl bakteriální složky v chemických hnojivech. Takže pokud by se Babišovi nepodařilo tuto legislativu nějakým způsobem ovlivnit, půjde o zásah do jeho průmyslu s umělými hnojivy, který ho přijde na několik miliard korun. Co je proti tomu nějaká kampaň za pár stovek milionů… Ano, Andrej Babiš je samozřejmě ze své funkce v maximálním střetu zájmů. Avšak jsem optimista. Pokud se mu podaří ohlídat svůj byznys, a většině lidí jsou chemická hnojiva šumafuk, tak třeba z něho může vypadnout i něco dobrého pro tuto zemi. Jako side effect něco, co obyčejným občanům ve finále pomůže.
Pouze jako vedlejší efekt?
Teď jsem dostal jednu zajímavou situaci. Na základě jedné SMS zprávy jsem měl možnost jít na Ministerstvo financí ohledně evidence tržeb. A ačkoli tam má pan ministr poradce, tak si myslím, že to bere spatra: Ono se to nějak zrealizuje… Čachry s výběrem daní, ať jsou obaleny líbivými slovy o šetření, jsou pouze řeči. Největších se to nedotkne a systém to nevytrhne. Babišem plánovaná elektronická evidence tržeb, pro kterou podle mých informací stejně v koalici podporu nemá, by měla být proto zcela odstíněna od politické moci. Tyto informace jsou totiž příliš cenné pro kohokoliv. Současným politikům se nedá věřit a slibovaná kontrola stále neexistuje. Toto není případ mnou zmiňovaného pozitivního side effectu jeho politického působení.
Co říkáte činnosti prezidenta Zemana v roce 2014? Jak hodnotíte jeho úřadování?
V druhém kole prezidentské volby jsem odevzdal prázdnou obálku. Zeman rozhodně není prezident sjednotitel, jak zaznívalo. Jeho osoba společnost polarizuje, a to se dalo čekat. On sám si na tom zakládá. Osobně mi je postava prezidenta (ať už je jím kdokoliv) celkem volná. Sledoval jsem jeho vládu, kterou sestavil pověřený Rusnok. S její legitimitou a kroky jsem měl veliké problémy. Dál asi není co hodnotit. Jeho výroky mě nechávají chladným a nechápu všeobecnou hysterii, kterou mezi lidmi jeho kroky vyvolávají. Média se na tom pasou a lidé věří, že je to důležité. Zeman se směje a je rád, že je každý den v novinách. V tom se neliší od svého předchůdce, který je nyní smutný, že o něm píšou pouze zahraniční noviny v souvislosti s jeho akademickými aktivitami a neplní stránky českých deníků. V tom patrně prohrál. Mediálně – tady je Zemanovo.
Jaká jsou bezpečnostní rizika pro svět v příštích letech a jak se jim dá čelit? Koho a čeho se bojíte v roce 2015? Máte obavu z Ruska, hrozící války, či zvýšeného nebezpečí teroristických útoků nebo přílivu uprchlíků?
To je těžká otázka a já nejsem prognostik ani politolog. Věřím, že po ekonomické ráně, kterou tak trochu schytalo Rusko, přestanou velcí hráči na nějakou dobu situaci hrotit. Bezprostřední válka velmocí snad nehrozí, spíše se bojím lokálních konfliktů s možným přesahem. Víte, například ukrajinský konflikt řada lidí vidí zase pouze optikou médií. Schválně zalovte někde na internetu a podívejte se, kolik uprchlíků z Ukrajiny přijalo po eskalaci konfliktu třeba Rusko… A co bychom s tím udělali třeba my. Dalším problémem jsou politiky a médii rozdmýchávané agresivní nálady ve společnosti po nedávných útocích ve Francii, a to na obou stranách jak islámských fundamentalistů, tak emocí zmítaného davu momentálních nositelů našich evropských křesťanských tradic (sic!).
Jak z toho ven?
Doufám, že si strany v jednotlivých konfliktech přestanou lidově řečeno "přeměřovat pindíky“ a jejich satelity a obchodní partneři předhánět v servilnosti a budou všichni společně hledat mírová východiska ze sporů, jakkoliv na ně budou zezadu tlačit ekonomické zájmy libovolných lobby. I lidový prezident Zeman zopakoval onu mantru: "Když se jedná, tak se neválčí.“ Ohniska konfliktů jsou však v různých částech světa. Osobně věřím, že je společnost natolik vyspělá, že si třetí válku z libovolného oharku rozfoukat nikdo nedovolí.
Jaké jsou úkoly a předsevzetí pro vás a vaši stranu v roce 2015?
Díky tomu, že jsme uspěli v Praze, Mariánských Lázních, Brně a dalších městech, můžeme nyní lidem ukázat, jak lze zcela fundamentální pravidla, která jsou obsažena v našem programu, díky technologiím aplikovat v libovolném patře politiky. Svůj cíl jsem již zmínil – probouzet lidi.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Huml
