Letos je to osmdesát let, co Německem otřásla křišťálová noc (vypálené synagogy byly i na severu Čech s tehdejší převahou německého obyvatelstva, například v Liberci či Jablonci). Podle průzkumu CNN však dnes o holokaustu neví či ví velmi málo čtyřicet procent mladých Němců. Co je horší, množí se útoky na Židy, situace došla tak daleko, že německá židovská obec svým členům doporučila, aby místo jarmulky nosili kšiltovku. Podobné je to i jinde, v Nizozemsku, Švédsku či Francii, kde většina násilných útoků proti nim byla spáchána muslimy. Mnozí Židé uvažují o odchodu z Německa do Izraele, ve Francii se vlna odchodů zvedla už před lety, nervozita narůstá i mezi britskými Židy. Kde se stala chyba, co je toho příčinou?
Má to několik příčin, ale tou hlavní je, že se to zase smí a dokonce sluší, kde se to půl století neslušelo a ve většině evropských zemí zákonem zakázalo. Dnes se na Židy v Evropě opět útočí z několika stran, vezměme si je jednu po druhé.
V islámském světě se to dnes nejen smí, ale musí, kážou to imámové jako náboženskou povinnost. Ta přichází do Evropy s imigrací a její antisemitismus tvoří hlavní část antisemitismu evropského, podle některých statistik či odhadů až 90 %, a pokud jde o fyzické útoky, tak téměř 100 %. Jeho příčinou není existence Izraele, jak se mnozí na Západě domnívají, nýbrž korán, už 14 století. Evropské soudnictví islámský antisemitismus netrestá dostatečně podle evropských zákonů – viz například nepotrestané žhářství synagogy v Německu, vysvětlené jako legitimní „politický projev“. Tím dává zelenou i ostatním antisemitismům, které na rozdíl od islámského zůstávají zatím jen verbální a nepřešly ve smrtelné. Podle nejnovějších průzkumů se o své bezpečí obává třetina evropských Židů, ve Francii 90 %. Ve střední Evropě je to procento dnes podstatně menší, takže ten západoevropský průměr bude vyšší.
Fotogalerie: - Svíčka pro Václava Havla
Druhým nejrozšířenějším – a rychle se šířícím – typem antisemitismu je levicový čili pokrokářský, jakým je nejakutněji a nejviditelněji postižena Labouristická strana vedená fanouškem islámských teroristů Corbynem. Plus levicoví intelektuálové ve všech západoevropských zemích. Tento antisemitismus se rád maskuje takzvaným antisionismem a chlubí se podporou pokrokových západních (včetně izraelských) židovských intelektuálů za Izrael se stydících. K těm patří i velké procento amerických sekulárních nebo vlažně věřících Židů. Jenže jak už někdy v 60. letech upozornil americký černošský kazatel Martin Luther King, který se kamarádil s rabíny, antisionismus je antisemitismus. Je jím i přes svá častá tvrzení, že je jen kritikou určité politiky izraelské vlády. On totiž kritizuje každou izraelskou vládu, kterou si Izrael demokraticky zvolí. A kritizuje Izrael několikanásobně víc než kterýkoli jiný stát i za horší jednání. Protiizraelských rezolucí OSN jsou již stovky, nedávno jich vydala šest během jednoho zasedacího dne. Navíc, sionismus, který se na levici vnímá bezmála jako nadávka, je jednoduše politická idea, že Židé mají právo mít svůj stát na „Sionu“ čili tom kopci, na němž stojí Jeruzalém. Antisionismus tedy je upírání tohoto práva, čili útok na samotnou existenci židovského státu, potažmo židovského národa, rozšířeně pak na každého Žida podezřelého ze sympatií k Izraeli. Ještě potažměji pak na každého Žida, protože všichni Židé jsou přece podezřelí. Kromě možná Sorose, který je pokrokový, antinacionální a antiizrealský. Do antisemitů se pak nadává těm, jimž je zas protivný Soros, i kdyby jiným Židům fandili – jako třeba Orbán. Navíc se Židé, každopádně Izrael, jeví jako nacionalisté v době, kdy nacionalismus je pro většinu evropského politického spektra nadávka a bruselská politika se snaží veškeré nacionalismy potlačit.
No a pak zbývá ještě ten antisemitismus „pravicový“ či „neonacistický“, který nemůže Židy vystát, ať dělají, co dělají, jemuž holduje poměrně mizivé procento a o němž ostatně víme, že je taky levicový. Pak ještě taky existuje možná početné, ale nespočítatelné procento lidí chovajících nesympatie k Židům nebo Izraeli, ale nesnižujících se k nenávistnému urážení, společenské perzekuci nebo násilí. Takového člověka není nutné vnímat jako antisemitu a nadávat mu do antisemitů je neslušné a kontraproduktivní. Nikdo nemá ani v evropských zákonech povinnost apriori mít kohokoli rád, akorát má zakázáno komukoli ubližovat. Izraelci na to mají hezkou definici: „Antisemita je někdo, kdo nenávidí Židy víc, než je nutné.“
Před nedávnem byl bez naší účasti podepsán v marockém městě Marrákeši globální pakt o migraci OSN. Evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopulos sdělil, že kdo odmítá globální pakt OSN o migraci, dostatečně ho neprostudoval. Jeho kritici však uvádějí, že pakt staví ekonomické migranty na roveň politickým azylantům a uprchlíkům před válkami a že to vypadá, jako by ho psala odborová organizace migrantů. Jaký je váš názor na tento pakt?
Zde nejde o žádný názor. Tento pakt jasně povyšuje migraci na lidské právo a přijímání migrantů, péči o ně a podporu jejich kultury na státní povinnost. Existující deklarace lidských práv stanovuje právo emigrovat (a zase se vrátit), ale nepřikazuje nikomu povinnost každého přijímat. S výjimkou prokazatelných perzekvovaných uprchlíků s právem na politický azyl po dobu rizika perzekuce, ale ne automaticky trvalý pobyt. Ten záleží na dobré vůli přijímacího státu a podléhá určitým pravidlům, která azylant musí dodržovat, aby si trvalý pobyt zasloužil. Bylo by ale zajímavé sledovat, jak by tento pakt dodržovala třeba Saúdská Arábie, kdyby se měla postarat o milion křesťanských nebo ateistických migrantů z Evropy a přijímat a podporovat jejich kulturu.
Psali jsme:
Varujete před další habaďůrou s migrací. „Všímejte si, jak jsou útoky na civilizaci čím dál hustější, záludnější a lstivější. Když jsme díky dobře informované vládě odpálkovali globální pakt o migraci podepsaný v Marrákeši, přehlédli jsme, že byl pod ním zasunutý druhý globální kompakt, tentokrát o uprchlících, v domnění, že jde o jeden a tentýž,“ píšete ve svém dalším textu. V čem spočívá nebezpečí v tomto druhém kompaktu?
Vrací se k povinnosti přerozdělování migrantů (akorát jim říká uprchlíci) ze zemí „přeemigrovaných“ do zemí „nedomigrovaných“, tedy třeba z Německa do Česka. Ukládá těmto druhým zemím přebírat za ně plnou odpovědnost. A hovoří nejen o uprchlících už přišlých, nýbrž i „předvídatelných“. Takže je to zopakování zamítnutého kvótování zadními vrátky v případě migrantů už v Evropě přítomných, ale i těch, co v budoucnu přijdou do zemí, které podepsaly ten první pakt. Habaďůra jako řemen.
Ve velkých potížích je premiér Andrej Babiš. Z Evropského parlamentu přišla zpráva, že dotace pro Agrofert mají z Bruselu stopku. Může si premiér za své problémy sám? Nebo je to nějaká odveta za to, že Česko dělá potíže kvůli migraci? Ostatně proti Maďarsku a Polsku už byla rezoluce. Může to mít nějakou souvislost, nebo je to nevěrohodná spekulace?
Dotace jsou hlavní zdroj masivní korupce. A to, že jsou pak použitelné jako politická zbraň, je větší podraz demokracie než všechny „babišárny“, na jaké ještě kdo kdy přijde. Ty jsou ostatně těmi dotacemi umožnitelné.
Orwellův Velký bratr, přesazený do dnešní reality, několikanásobně překonává fantazii svého autora, napsal jste ve svém textu Zlatý věk špiclování. Je to opravdu tak vážné?
Špiclovací technologie, zvané „surveillance technology“ jsou dnes tak vyspělé, že se před nimi neschováte téměř nikde na celé planetě. Ty, o nichž se neví, budou asi ještě horší. Teda lepší. Teda podle toho, kdo s nimi zachází. Naštěstí je máme hlavně my, a ne nepřítel. Jenže nám dnes hrozí stát se svým vlastním nepřítelem.
Ve výroční zprávě BIS jsme se dočetli, že „dezinformační weby“ jsou v drtivé většině provozovány českými provozovateli, kteří upřímně věří, že je nutné vystoupit z NATO a EU, a nejsou placeni Ruskem. Odvrací se Češi od Západu? Zklamal je Západ v tom směru, že by raději „politiku všech azimutů“, „neutralitu“ apod.? Nebo je náš národ mediálně negramotný a ovlivnitelný nepřátelskou propagandou? Či je tomu přesně naopak v porovnání s jinými?
Od Západu se neodvracejí Češi, od Západu se odvrací Západ. Češi se ho spíš sveřepě drží zuby nehty, jak jim utíká pod rukama. Západní Evropa odhazuje jeden západní princip za druhým a Středoevropanům vytýká, že sveřepě trvají na takových banálních buržoazních přežitcích, jako je svoboda slova, kritické myšlení, zdravý rozum nebo národní svrchovanost, které se protiví jakýmsi evropským hodnotám, jaké už dávno nejsou evropské.
Všemi těmito otázkami jste klepl na témata, jaká se teď snažím podrobně analyzovat a vysvětlovat v seriálu komentářů nazvaném „Zpráva o stavu civilizace“, který jsem rozjel před několika týdny na pokračování v internetovém časopise Primy a který si dal za úkol krizi západní civilizace pitvat do morku kosti, dokud se to ještě smí.
Najdete jej ZDE.
Kurasovy knihy najdete ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
