Od příštího týdne začne v sociální demokracii probíhat vnitrostranické referendum, v němž se členové strany vysloví k tomu, zda vstoupit či nevstoupit do vládní koalice s hnutím ANO a komunisty, což nepochybně rozhodne i o budoucnosti ČSSD. Je pravda, že stranické organizace nesmějí zveřejňovat dílčí informace o tom, jak hlasování členů u nich dopadlo, a že vedení strany zveřejní až konečný výsledek vnitrostranického hlasování?
Samozřejmě, pokud je mi známo, tak místní organizace budou vědět výsledek, ale nebudou ho zveřejňovat. Celkový výsledek bude zveřejněn až najednou 15. nebo 16. června. Je to proto, aby se organizace strany vzájemně neovlivňovaly, aby ty, které budou hlasovat jako první, neudávaly nějaký směr. Myslím, že to je férové.
Takže je to podobné jako ve volbách, kdy se nesmějí zveřejňovat výsledky hlasování v jednotlivých obvodech, dokud není odhlasováno ve všech místech republiky?
Takhle to bylo stanoveno a myslím, že je to dobře. Ale já jsem se tomu nějak speciálně nevěnoval, to připravovalo vedení strany a takhle by to mělo být.
Psali jsme:
Budou členové strany ještě před svým hlasováním v referendu znát případné nominace do vlády za sociální demokracii?
Ano, je to usnesení předsednictva strany a předseda strany Jan Hamáček potvrdil, že na předsednictvu ČSSD tento pátek dá jména kandidátů k dispozici.
Kdo bude rozhodovat o tom, kdo obsadí pozice v Babišově vládě, pokud na ni kývnete?
Bude rozhodovat grémium, ale konečné slovo v případě nějakého sporu bude mít podle mého názoru předseda. Pokud je mi známo, není u nás nikde v žádných pravidlech řečeno, kdo o tom má rozhodnout, ale mělo by to být grémium. Ale samozřejmě, je možné, pokud si to vyžádá předsednictvo, že toto právo bude mít předsednictvo. Ale v konečné fázi je to zodpovědnost předsedy.
První místopředseda strany Jiří Zimola říkal, že do případné vlády by neměli jít lidé z vysoké politiky, poslanci nebo senátoři, ale lidé z regionů. Budou mít hejtmani, krajští zastupitelé, případně primátoři nebo starostové dostatek zkušeností pro činnost ve vládě? Přece jen jde o jiný styl práce.
Mně je celkem jedno, jestli to budou lidi, kteří už v té vyšší politice na úrovni parlamentu byli. Politici, kteří byli na úrovni krajů a obcí, by měli být lidé kompetentní, to znamená, že by to měli být lidé, kteří se podíleli na dojednávání programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy. Aby ministr nebyl postaven před nějakou záležitost, s kterou třeba vnitřně nesouhlasí. Pokud tohle bude dodrženo, ale mám obavy, že to tak být nemusí, tak je to vcelku jedno, na jaké úrovni se ten politik pohyboval, ale je jasné, že tu agendu by měl znát. Měl by vědět třeba i to, jak probíhá legislativní proces, protože bude chodit do parlamentu, a pokud nebude mít znalost prostředí, mohl by tam utrpět dost nepříjemné porážky. A bylo by pro něj možná deprimující, kdyby poslanci, případně senátoři konstatovali, že ministr nemá dostatečný přehled. Měli by to být prostě lidé kompetentní.
Myslíte si, že by mělo mít širší vedení i právo veta, kdyby mělo k někomu z nominantů zásadní výhradu?
Já bych nepoužíval termín „právo veta“. Myslím, že každý rozumný předseda nebo užší vedení by nemělo chtít prosadit člověka, který je třeba pro předsednictvo nebo ústřední výkonný výbor nepřijatelný. Měl by tam být konsensus, ale zodpovědnost ponese užší vedení, především předseda.
Očekáváte, že by s nějakou výhradou k navrženým členům vlády mohl přijít i prezident, což se v různých případech, například při jmenování profesorů nebo povyšování vojáků či policistů do hodností generálů, poměrně často stává? A měla by v takovém případě sociální demokracie názor hlavy státu respektovat?
Prezident může mít připomínky a výhrady, ale odpovědnost je na předsedovi vlády. On bude členy kabinetu navrhovat. Zrovna tak na úrovni strany by bylo lepší, kdyby člověk, který bude navržen, nebyl předmětem nějakých polemik jak uvnitř strany, tak mezi nejvyššími ústavními činiteli. To je ideální a přijatelné řešení. Ale nikde nejsou stanoveny přesné regule, z tohoto pohledu je konzultace s prezidentem na místě. Víme, že prezident docela dost prosazuje svůj názor, jak to bude v tomto případě, nechci předjímat.
Pokud má vláda získat důvěru, bude Andrej Babiš potřebovat nejen ČSSD, ale i komunisty. Jenže teď KSČM zesiluje tlak, přichází s podmínkami, nejkontroverznější pro sociální demokracii je ta, že se nemají rozšiřovat počty českých vojáků v zahraničních misích. Sociální demokraté ustoupili Andreji Babišovi v řadě věcí, ať už jde o jeho trestní stíhání nebo dokonce nepravomocné odsouzení, nebo odstranění Okamurovců ze sněmovních funkcí. Ustoupíte v tomhle i komunistům?
Musíme ale znovu připomenout, že pořád ještě není jisté, jestli sociální demokracie do vlády půjde, takže všechno, o čem mluvíme, je podmínečné. V této záležitosti se domnívám, že kdyby se přijala podmínka, s kterou přišel předseda KSČM Vojtěch Filip, znamenalo by to docela zásadní politický obrat, co se týká našich závazků. Doposud o vyslání vojsk do misí rozhodoval parlament na základě návrhu vlády. Myslím, že by vláda a parlament neměly být svazovány nějakými opatřeními, které by měly působit problémy z hlediska našich aliančních závazků. Naši vojáci zatím převážně slouží tam, kde jsou i zájmy České republiky, například v oblasti zamezení migračních toků nebo přílivu lidí, kteří by mohli být nebezpeční. To se týká například terorismu.
Jak by se zachovala sociální demokracie, kdyby stranické referendum rozhodlo na základě současného znění programového prohlášení a koaliční smlouvy o vstupu do vlády s hnutím ANO a komunisty, ale potom, po tlaku KSČM, by chtěl Andrej Babiš na podmínku komunistů přistoupit?
Pokud znám pana předsedu Hamáčka, řekl bych, že pro něj by to byl zásadní, dokonce kardinální problém, protože kdyby na to přistoupil, popřel by všechno, co doposud prosazoval nebo k čemu se hlásil. On se hodně angažoval v zahraničně bezpečnostní politice. A považoval bych to i za problém pro sociální demokracii, protože jsme stranou, která podporuje členství v Evropské unii a která chce dodržovat závazky, které máme v rámci NATO.
Takže by se mohlo i stát, že v průběhu vnitrostranického hlasování nebo i po něm byste ukončili jednání o vládě, kdyby mělo být v programovém prohlášení ustanovení, že se počet vojáků v zahraničních misích nebude zvyšovat?
Na to je třeba se zeptat pana předsedy Hamáčka. Já bych očekával zejména od něj, že bude své zásady a postoje, které doposud prezentoval a hájil a kterými je u našich kolegů na Západě i znám, dál držet.
Váš negativní postoj k účasti sociální demokracie v Babišově vládě je stále stejný, nebo jste ho změnil, když jste se seznámil s konečným zněním programového prohlášení a koaliční smlouvy?
Já jsem se v něm ještě utvrdil, zejména po pořadu Reportéři ČT , kde bylo jasně uvedeno, že kauza lithium byla uměle vytvořena proti sociální demokracii a že se v tom citelně angažoval Andrej Babiš. Myslím, že to je další argument a ukázka toho, jak v minulém volebním období, kdy jsme byli s hnutím ANO v koalici, Andrej Babiš systematicky, skoro stále poškozoval sociální demokracii. Přitom souhlas k průzkumu dal ministr životního prostředí za hnutí ANO a povolení k průzkumu zároveň obsahuje přednostní právo na případnou těžbu. Když chtěl Babiš hledat obětního beránka kolem lithia, měl ho hledat ve vlastní straně, a ne to takhle neférově hodit na koaličního partnera. Je vidět, že Andrej Babiš dokáže všechno obrátit a využít pro vlastní volební kampaň. Myslím, že by nám naši voliči připomínali, že už jsme s ním jednu zkušenost měli, že už jsme se spálili. Ale je to věc názoru, rozhodne členská základna. Je však velmi důležité, aby byli naši členové dobře informováni. Pro mne jsou zjištění v kauze lithium dalším velmi vážným důvodem pro to, proč by sociální demokraté neměli podpořit hnutí ANO. My bychom tím nezachraňovali sociální demokracii, my bychom tím zachraňovali Andreje Babiše a hnutí ANO.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
