Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz říká, že kdo přijde ilegálně do Evropy, nemá mít šanci na azyl. Navíc by podle něho bylo dobré, aby migranti na udělení azylu čekali někde na ostrovech a ne přímo v daných zemích. Kam se Evropa posouvá, když zaznívají i návrhy na uprchlické tábory na severu Afriky. Jsou to prakticky dobrá řešení?

Právo na azyl je právo dočasné. Pokud v zemi původu probíhá válka, násilí a pronásledování. Proto jsem zastáncem kvót, protože veřejná moc má možnost tyto lidi distribuovat a má možnost říct: „Budete, protože jde o přechodný pobyt, v tomto domě, na této adrese a jakmile se hnete, pak dáváte najevo, že o azyl nestojíte.“ Tím se odliší žadatelé o azyl od lidí, kteří chtějí v Evropě žít. To je zcela jiná procedura. Musí se přísně selektovat. Moc nevěřím na tábory, je potřeba se vrátit ke kvótám.

První krok je, že se musí důsledně začít chránit vnější hranice, a to vojenskou operací, využitím smluv „Berlín plus“. K tomuto stanovisku mám důvody. Opatření zahrnuje více států, než má Evropská unie. Vtahujeme do situace Turky a Američany. Když jde o akci Evropské unie, nemohou říci, že od toho dávají ruce pryč. A pak, Evropa, respektive Aliance, by spoléhala sama na sebe, ne na dohodu s jednotlivými státy, která může klidně zkrachovat na rezoluci ohledně Arménů nebo z jiných důvodů.