Evropská komise podala u soudu EU žalobu proti České republice, Polsku a Maďarsku kvůli odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. Co vy na to?
Být součástí Evropské unie je důležité. Lepší vztahy a komunikace jsou nejen ku prospěchu ekonomie, ale i bezpečnosti. Musejí být nicméně hranice zvláště tehdy, když někteří členové cítí, že přijmout uprchlíky je proti bezpečnosti státu i občanů.
Proti této žalobě mám následující námitky. Když Česká republika přistoupila k Schengenské smlouvě, existovaly jasné bezpečnostní podmínky překročení hranic schengenského prostoru cizími státními příslušníky, ale tyto podmínky dodrženy nebyly. Evropské země jsou navíc suverénními státy a mají samy právo rozhodovat o své migrační politice.
Donald Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. Bylo to moudré, když se hned poté rozhořely nepokoje a asi jen tak neskončí?
Trump vyjádřil svůj názor, jímž pouze definoval dnešní faktický status Jeruzaléma, a vlna agrese se zase obrátila proti Izraeli. To je názorný příklad, jak nesmyslně a účelově Palestinci reagují.
Na jedné straně bylo velmi chytré ukázat, jaký má názor, protože má v plánu i nadále se podílet na řešení izraelsko-palestinského konfliktu a zajistit, že Palestinci i Izraelci si uvědomí jeho vztah k Izraeli. Při předkládání návrhů a hledání kompromisů tak získá jednak dobrou pozici u Izraele, který bude více nakloněn k jiným ústupkům, ale zároveň dal jasně najevo nekompromisnost postupu v případě, že Palestinci nebudou k jednáním přistupovat odpovědně. Palestinci by neměli zapomenout, že se USA významně podílejí na příspěvcích do palestinského rozpočtu stovkami milionů dolarů ročně, a měli by přihlédnout k faktu, že tuto podporu již ze své strany ukončily některé evropské státy.
Hamás to komentoval tak, že „otevřel brány pekla“. Je možné, aby Hamás a jim podobní přichystali nějakou teroristickou akci – jako třeba 11. září 2001 – přímo na americkém území?
Hamás může vyhrožovat, ale nemá potenciál, aby ohrozil bezpečnost v USA. Jiná situace může však nastat napadením občanů USA v zahraničí. Jiný příběh jsou schopnosti Íránu.
Ostatně Miloš Zeman hlásá to samé. Myslíte si, že to Česko posune v seznamu cílů islamistických teroristů výše v pořadí?
Pro Českou republiku existují hrozby již řadu let. Od roku 1999, co je Česko členem NATO. Česko ale není v současné době připraveno na žádný útok a já jen doufám, že se teroristé soustředí na země, které jsou lépe chráněné.
V Česku budou prezidentské volby. Lze říci, že právě kvůli takovým prohlášením má Zeman podporu Izraele?
Zeman je přítelem Izraele. Jestli mu to ve volbách pomůže, si nejsem jistý, ale jasně vyjádřil svůj pohled na terorismus jak v Evropě, tak i v Izraeli a já mu za to děkuji.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a šéfdiplomatka EU Federica Mogherini se však vyjadřují ostře proti podobným projevům. Jak je vnímáte?
Macron a Mogherini patří k politikům, kteří jsou slabí a nechápou, že být politicky korektní nevyřeší současné problémy. Je to zvláštní. V Íránu nyní armáda potlačuje jakýkoliv odpor, ale o tom se mlčí. Nikoho to nepálí.
Proč Izrael nikdy oficiálně nepřiznal, že má jaderné zbraně, když je má?
Je politickým rozhodnutím se k jejich vlastnictví nevyjadřovat. Prohlásit, že máme jaderné zbraně, by znamenalo, že by všichni okolo okamžitě začali s vyzbrojováním. Prohlásit, že je nemáme, by znamenalo, že by se cítili silnější a měli lepší možnost na nás útočit.
Izraelská letadla zaútočila na jaderné zařízení v Iráku a Sýrii. Mnozí Izraeli vyčítají, že se v oblasti Středního východu po léta chová jako největší agresor. Co vy na to?
Představte si, jaká by byla situace, kdybychom nezničili jaderný reaktor v Sýrii. Bylo by možné, že by v roce 2014, když Islámský stát okupoval Sýrii, dostali teroristé do rukou jaderné bomby. Američané mohli útočit na Irák také díky tomu, že jsme zastavili v roce 1981 jeho pokus vytvořit jaderné zbraně. Akceptujeme to, že někteří říkají, že jsme agresoři. Důležité ale je, že děláme to, co musíme, děláme to dobře a není to jen v náš prospěch.
Jaký může být důsledek současného odporu a demonstrací v Íránu?
Dohoda mezi administrativou předešlého prezidenta USA Baracka Obamy a Íránem je obdobná té, kterou uzavřel Neville Chamberlain s Adolfem Hitlerem a je velmi nebezpečná, neboť umožňuje Íránu pokračovat v jaderném programu.
Jestli tyto demonstrace v důsledku povedou ke změně režimu, mohlo by to znamenat zcela novou dobu bez hrozby atomových zbraní v Íránu a zlepšení vztahů s USA, Izraelem i Evropou. A to by bylo velice pozitivní. Na druhou stranu se může stát, že bude Írán záměrně útočit na USA, Saúdskou Arábii či Izrael, aby odvrátil pozornost od svých vnitřních problémů. Írán se projevuje jako tuhá diktatura, ale na Západě je o tom zatím ticho.
Kde na světě se podle vás opět rozhoří válka nadregionálního charakteru?
Destabilizaci mohou způsobit například oprávněné nároky kurdského obyvatelstva na sebeurčení a snahy o osamostatnění. Případně i současná situace v Afghánistánu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
