Vaše vláda slíbila kroky k větší efektivitě a transparentnosti ve zdravotnictví. Co už jste v této oblasti udělali a co ještě připravujete?

Několik kroků jsme podnikli už v minulém roce. Zmínil bych zřízení přístrojové komise, která má za cíl, aby nákladná zdravotnická technika nebyla umísťována tam, kde by nebyla dostatečně využita, aby se zabránilo zbytečnému vynakládání prostředků z veřejného zdravotního pojištění na provoz těchto přístrojů. Zhodnotili jsme si koncem roku výsledky činnosti komise, odmítla asi desítku projektů. A když jsme spočítali, kolik díky tomu veřejné zdravotnictví za rok ušetří, je to dvě stě milionů korun. Podle mne je to velmi pěkný výsledek po zhruba osmi měsících činnosti komise. A samozřejmě s její další činností bude úspora narůstat.

Jak se smiřují zdravotnická zařízení s tím, když jim komise zakáže pořízení plánované techniky?

Špatně, ale jak kdo. Nikdo není rád, když má nějaký záměr a nějaká komise mu ho překazí. Zaznamenali jsme zejména poměrně silnou kritiku od některých soukromých společností, které si myslely, že si na zdravotnictví postaví svůj byznys a že veřejné pojištění je tady od toho, aby jim naplňovalo jejich kasu. Dokonce už jsme zaznamenali stížnost ombudsmance, ale s tím se prostě musíme smířit. Komise je od toho, aby říkala ne, a to samozřejmě nevyvolává potlesk u těch, kteří jsou odmítnuti. Další věc, která se už vloni nastartovala a v letošním roce dostane podobu zákona, je zveřejňování smluv a dodatků smluv poskytovatelů péče na internetu. Začala s tím poměrně velkoryse na náš popud Všeobecná zdravotní pojišťovna, která už to zveřejnila v loňském roce, zaměstnanecké pojišťovny se obávaly, že když to udělají bez souhlasu poskytovatelů, poruší některá ustanovení zákona. Z tohoto důvodu předkládáme tzv. transparenční novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která už před několika týdny prošla prvním čtením ve sněmovně. Musím říci, že poslanci jednomyslně podpořili, aby zákon zavedl povinnost, že všichni poskytovatelé budou muset souhlasit s tím, že všechny smlouvy budou zveřejněny. To považujeme za velmi důležité. Ale pozitivních věcí je v návrhu více. Například se zakazuje zdravotním pojišťovnám, aby používaly k náboru pojištěnců soukromé firmy, aby za to platily ze svých prostředků, protože ty peníze logicky nejsou určeny na reklamu a na přetahování mezi pojišťovnami, ale na úhradu zdravotní péče. Další ustanovení se týká zpřísnění pravidel pro konflikt zájmů v případě členů orgánů pojišťoven. Zákon totiž předpokládá, že nikdo, kdo má nějaký vztah k pojišťovně, kdo například čerpá peníze z pojišťovny, nemůže být v orgánech. To, že by nemohli být v orgánech, už vyvolalo poměrně negativní reakce od některých poslanců – lékařů, ale myslím si, že to je řešení systémové. Další záležitost, která se týká našich přímo řízených organizací, což jsou největší nemocnice v zemi, fakultní nemocnice a různá specializovaná centra, je projekt, který jsme už spustili, a to je vyhlášení soutěže na centrální nákup zdravotnických pomůcek, jako jsou stříkačky, jehly, filtry apod. První část je za sto milionů korun a jsme velmi zvědavi, jestli právě zkoncentrováním nabídky se podaří vyjednat lepší nákupní podmínky. Podle našich odhadů by to tak mělo být, předpokládáme zhruba dvacet procent úspory. V dalším kroku plánujeme, že by se centrálně nakupovala i některá léčiva, tam předpokládáme objem až jednu miliardu korun. Takže těch věcí, které se povedly a které jsou rozběhnuté, je docela dost. Myslím, že posledních dvacet let se s úsporami tak nepohnulo, jak se nám to podařilo za rok. Ale samozřejmě nejdou ty věci úplně ze dne na den.