Jak byste ohodnotila svoje dosavadní počínání v roli ministryně pro místní rozvoj?
Snažím se dělat maximum, co je v mých silách a kompetencích, zejména ve prospěch regionů. Mezi naše aktuální úspěchy na Ministerstvu pro místní rozvoj patří například navýšení částky určené na národní dotace pro regiony, které jsou právě nyní postupně vypisovány. Jde o rekordních 3,2 miliardy korun, a tak můžeme uspokojit požadavky starostek a starostů. K novým a velmi žádaným dotačním titulům patří například Podpora regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití. Pokračovat budeme samozřejmě i v již zavedených dotačních titulech, jejichž potřebnost prověřil čas. Dalším úspěchem je spuštění výhodných půjček na bydlení pro mladé. Je o ně velký zájem, v současné době se už blížíme k hranici 600 milionů korun. Trefili jsme se tím do potřeb lidí v regionech a zároveň tím zmírňujeme vylidňování venkova. Program bude proto pokračovat i v dalších letech. Za poslední měsíce jsme také výrazně zrychlili čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu, který překročil 70 miliard korun.
Od července letošního roku jsou klienti cestovních kanceláří více chráněni při svých cestách na dovolenou. Začala platit novela zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Díky ní tak každý zákazník před zakoupením zájezdu obdrží přesné informace nejen o nakupovaných službách, ale i o způsobu jejich zajištění pro případ úpadku cestovní kanceláře. Usilovně pracujeme i na rekodifikaci veřejného stavebního práva. Naším cílem je jedno razítko, jeden úřad, jedno povolení. Již nyní děláme dílčí úpravy stávající novely stavebního zákona, které by měly našim stavebníkům pomoci, pokud možno co nejrychleji. Jde o fikci doručení. Zahájili jsme též přípravu transformace Státního fondu rozvoje bydlení na Státní fond podpory investic. Vedle toho je již hotov Národní investiční plán, který představí pan premiér.
Fotogalerie: - Vláda v Hrzánském paláci
Dlouhodobě vás zajímá problematika výstavby bytů, jejich dostupnost a možnosti, jak a kdo může financovat získání svého bytu, nebo jak zvětšit nabídku nájemních bytů. O tom už se ale mluví velmi dlouho, a to i za vaší předchůdkyně na úřadu Karly Šlechtové. Co se za tu dobu změnilo a co plánujete v blízké budoucnosti změnit?
V roce 2015 jsme poprvé nastartovali výstavbu komunitních domů pro seniory nad 60 let. Zjednodušili jsme podporu výstavby pečovatelských bytů. Změnili jsme podmínky dotací na výstavbu nájemních bytů prostřednictvím nízkoúročených úvěrů, které poskytuje Státní fond rozvoje bydlení. Zlepšili jsme v tomto případě komunikaci se zájemci o úvěr a nyní evidujeme 700 milionů korun žádostí o půjčku. Pak zde máme již zmíněné výhodné půjčky na pořízení vlastnického bydlení pro mladé domácnosti do 36 let. Dále nově připravujeme dotačně úvěrový program Výstavba, který bude určen na podporu nájemního bydlení ve formách sociálních bytů a dostupných bytů. Zde bychom chtěli poskytnout obcím dotace a úvěry na pořízení nájemního bydlení ve výši až tří miliard korun ročně.
Na Ministerstvu pro místní rozvoj se často mluví o vytvoření centralizovaného stavebního super úřadu, který by měl oddělit úředníky od závislosti na radnicích a místních politicích. Jak jste s tím daleko?
Rekodifikace předpokládá nejen přípravu nového stavebního zákona, ale i zásadní úpravy mnoha souvisejících zákonů a podstatnou reformu veřejné správy. Vemte si, že s veřejným stavebním právem v dnešní době souvisí minimálně 80 dalších zákonů, které jsou v gesci řady různých ministerstev. Aby nový stavební zákon zohlednil zájmy širokého spektra uživatelů včetně podnikatelů, navázali jsme při přípravě rekodifikace velmi úzkou spolupráci s Hospodářskou komorou, která zastupuje odbornou veřejnost. Chceme jeden úřad, jedno povolení, jedno razítko. A ten jeden úřad bude alfa omega. Pro stavebníka nemůže být takto roztříštěná struktura stavebních úřadů jako dnes, kdy jich máme 714 obecních, pak máme speciální úřady a tak dále. Tohle opravdu nejde. Chceme, aby investor přišel na jeden úřad, tam předal pokud možno elektronicky dokumentaci a úřad si to vyměňoval mezi takzvanými dotčenými orgány, které však musíme podstatným způsobem zregulovat. Musíme chránit veřejný zájem, takže určitě zůstanou památkáři, hygiena a podobně. Ale je potřeba podívat se na přínos, jak je to v zákoně koncipováno a jestli je všude potřeba to řešit závaznými stanovisky.
Základním problémem současného fungování stavebních úřadů, ale i orgánů územního plánování, je konflikt zájmů, do kterého se dostávají úředníci vykonávající v přenesené působnosti agendu obecných, speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů, vyvlastňovacích úřadů, ale i agendu územního plánování, které spadají do přenesené působnosti. Tito úředníci jsou zaměstnanci územně samosprávných celků – obcí a krajů – avšak vykonávají agendu v přenesené působnosti jménem státu. Zatímco v případě celé řady agend vykonávaných rovněž v přenesené působnosti nemusí být postavení úředníka, jakožto vykonavatele přenesené působnosti a současně zaměstnance obce či kraje, problém, v případě stavebního řízení úředník v řadě situací stojí proti svému zaměstnavateli. V takovýchto případech se úředník dostává do obtížné situace – ve vztahu ke svému zaměstnavateli (který může ovlivnit jeho osobní ohodnocení aj.), ale i vůči jakékoliv třetí straně, která může jednání úředníka ve vztahu ke kraji nebo obci, která ho zaměstnává, vždy považovat za podjaté. Zásadním problémem, který s tímto souvisí, je tak otázka podjatosti úředníků.
Cílem případného řešení by mělo být odebrání působnosti na úseku územního plánování, územního rozhodování, stavebního řádu a vyvlastnění všem dosavadním správním orgánům, včetně všech speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů a svěření těchto působností nově zřízené samostatné a specializované soustavě stavebních úřadů. V důsledku bude systematicky omezeno či eliminováno riziko střetu zájmů a zároveň bude docíleno zpřehlednění kompetencí. Konkrétní řešení ještě není možné sdělit, jelikož je toto teprve v rámci příprav věcného záměru nového stavebního zákona, na kterém Hospodářská komora ve spolupráci s námi pracuje.
Anketa
Co soudíte o Miroslavu Kalouskovi?
77%
hlasovalo: 43933 lidí
Chcete tak zjednodušit vydávání stavebních povolení, můžete sdělit, jak konkrétně?
Hlavním cílem rekodifikace je zásadním způsobem zrychlit a zefektivnit povolovací procesy staveb. Nestačí se však zaměřit pouze na stavební zákon. Zásadní potenciál pro zrychlení je třeba hledat i u řady orgánů, které hájí celé spektrum veřejných zájmů. Rekodifikace musí dále reagovat na nové technologie, elektronizace je absolutní prioritou.
Rekodifikací veřejného stavebního práva chceme zrychlit a zefektivnit povolovací procesy ve všech právních předpisech, které upravují nebo se dotýkají veřejného stavebního práva v České republice; zhodnotit a prověřit opodstatněnost spojeného modelu výkonu veřejné správy; vyhodnotit možnosti redukce počtu dotčených orgánů; zohlednit nové technologie, zejména digitalizaci a elektronizaci veřejné správy; řešit personální obsazení a technické vybavení úřadů územního plánování a stavebních úřadů.
V oblasti územního rozhodování a stavebního řádu je nezbytné vymezit stavební záměry, které je nutné podrobit preventivní kontrole z hlediska stanovených veřejných zájmů ve výstavbě; přehodnotit působnost, strukturu a vztahy mezi stavebními úřady a věcně a místně příslušnými správními úřady, tzn. „kdo“ bude povolovat; provést revizi postupů povolování, tzn. „jak“ se bude povolovat, a provést revizi celého souboru technických předpisů ve výstavbě. Toto jsou základní teze, ze kterých by měla nová právní úprava stavebního práva vycházet.
Kdy si myslíte, že by to takto mohlo začít reálně fungovat?
Nejbližším významným cílem je příprava věcného záměru nového stavebního zákona do konce roku 2018. Tento návrh bude poté projednán ve vnitřním připomínkovém řízení na ministerstvu a následně předložen do meziresortního připomínkového řízení, což předpokládáme v březnu 2019. S přípravou paragrafového znění návrhu stavebního zákona a změnového zákona začneme v dubnu roku 2020. Návrh zákona by měl být schválen vládou v srpnu roku 2021, následně pak bude projednán v Parlamentu ČR. Účinnost zákona se předpokládá od května roku 2023. Snažíme se samozřejmě už nyní řešit některé dílčí problémy novelami stávajícího stavebního zákona. Pracovně tomu říkáme „salámová metoda“. V rámci připravované novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací se navrhuje také novela stavebního zákona a správního řádu. Tuto novelu začneme projednávat v nejbližších dnech. Přinést by měla právě již zmíněnou fikci souhlasu dotčeného orgánu. To bude pro všechny stavebníky výrazné zrychlení získávání stavebního povolení.
Věnujete se také sociálnímu bydlení, místo plánovaného zákonu má lidem pomoci dotační program Výstavba. V čem je jeho výhoda oproti připravovanému zákonu?
Pokud bychom šli cestou zákona o sociálním bydlení, tak se současnou situací budeme moci něco dělat až tak v roce 2022 či 2023. Samotný zákon je totiž běh na dlouhou trať. Hlasy z obcí však zní jasně, je třeba jednat hned. Proto jsme připravili zmíněný program Výstavba. Všechny parametry zákona o sociálním bydlení, tak jak byl koncipován, budeme do tohoto dotačně úvěrového programu překlápět. Tento program má obrovskou výhodu – po dohodě s obcemi a po vyjasnění otázek spjatých s otázkou veřejné podpory, jej budeme moci spustit již na jaře příštího roku. Pokračovat budeme také v dalších programech se sociálními prvky, ať už jde o dotační nástroje MMR, tak i programy Státního fondu rozvoje bydlení. Všechny pravidelně aktualizujeme, aby v území přinášely ty správné efekty. Tato problematika je pro nás prioritní, budeme se jí samozřejmě intenzivně zabývat i nadále.
Fotogalerie: - Politici na Národní třídě
Máte nějaké přibližné počty, kolik sociálních bytů je v celé republice potřeba? A kde je to nejvíce?
Záleží na tom, co vlastně sociálním bytem myslíte a jakou cílovou skupinu zvažujete. Pokud pouze ty skupiny osob a domácností, které mají podprůměrné příjmy nebo ty skupiny osob a domácností, které mají vedle nedostatku peněz také nějaký jiný handicap. Zda se tedy jedná o osoby, které si nejsou ani svým vlastním přičiněním schopny zajistit jiné nebo alespoň nějaké bydlení. Tuto druhou skupinu hodnotíme jako osoby nebo domácnosti, u nichž došlo k tržnímu selhání z pohledu bydlení; a takových domácností je podle našich analýz (i podle analýz Úřadu vlády) zhruba 65 tisíc. První skupina jsou pak domácnosti, které jsou schopny řešit svoje bydlení samy prostřednictvím dávek na bydlení. Ptáte-li se, kde jsou tyto byty nejvíce potřeba, pak paradoxně nejen v sociálně vyloučených lokalitách severočeského a moravskoslezského regionu, ale také v Praze nebo v Brně.
V jakém časovém horizontu by se podle vás mohli lidé dočkat pomoci?
Například dotace na pečovatelské byty a komunitní domy pro seniory již byly pro rok 2019 vyhlášeny a žádosti se přijímají. Všechny zbývající národní dotační programy pro rok 2019 vyhlásíme do konce listopadu 2018. Program Výstavba pak bude vyhlášen na jaře 2019.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
