Jste uvedená na kandidátce strany Radostné Česko za Moravskoslezský kraj, která vstupuje do volebního klání poprvé. Jaké má vaše strana vlastně základní cíle? Co vedlo vás, která má poněkud netradiční povolání – instruktorka tance u tyče –, ale i zakladatele vaší strany takovéto hnutí vytvořit?
Z dnešní společnosti se vytrácí morálka, etické hodnoty, chybějí morální autority. Naše strana se proto hlásí k odkazu Václava Havla. Chceme nasměrovat Česko zpět ke zdravé, vitální, svobodné, prosperující společnosti.
Většina z nás jsme podnikatelé, kteří se snaží pracovat jak nejlépe umí, dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Já sama svůj pracovní čas již dva roky nepočítám na hodiny, nemám pracovní dobu od 8 do16, ale pracuju prakticky po celý den i večer, o svátcích i víkendech. Jednoduše, když je třeba. Pokud bych si měla svůj plat přepočítat na hodiny, řekla bych, že moje čistá mzda bude asi 40 korun na hodinu. Ale takto počítat to nechci, protože se věnuji tomu, co mě baví a chci to dělat tak dlouho, jak jen budu moci.
Je ale velmi deprimující a demotivující, pokud vám někdo začne házet klacky pod nohy a v podstatě vás nazývat zlodějem, jak to dělají někteří politici vůči živnostníkům a menším podnikatelům. Už tak máme hromadu nesmyslného papírování a různých povinností. Já osobně jsem malý začínající podnikatel, každý měsíc čekám, jestli zvládnu zaplatit nájem a jiné režijní náklady a najednou mi někdo nařídí koupit si kasu a softwarový systém za více tisíc a já dnes jednoduše nevím, zda na to budu vůbec mít.
No, a ohledně mého zaměstnání je to také trochu jinak, než si řada lidí představuje. Já určitě nejsem tanečnice v baru „pro pány“. Je to spíše o náročnější gymnastice, akrobacii a tanci. Věnuji se i akrobacii na kruzích či se šálami, kdy ve výšce šesti nebo sedmi metrů provádím různé gymnastické cviky. Se svými svěřenkyněmi pak vystupujeme na různých společenských akcích, jako jsou například plesy, firemní večírky a podobně. Jinak jsem začínala se studiem technických oborů, absolvovala jsem průmyslovku a mám i tři roky na Technické univerzitě v Ostravě, teprve potom jsem začala dělat to, co mne nejvíc baví.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán