Jak vnímáte atmosféru, která provázela letošní oslavy 28. října?

Já tento svátek uznávám a za minulého režimu, kdy se nemohlo mluvit o hlavních okolnostech vzniku republiky včetně osobnosti Tomáše Garrigue Masaryka, jsem nemíval dobré pocity. Po roce 1989 jsem si nikdy nemyslel, že vůbec může nastat taková situace jako letos. Bojovnost a aktivity odpůrců prezidenta Zemana, které v minulých letech začínaly až 17. listopadu, se letos posunuly již na 28. říjen, a můj názor je, že to vše, co se dělo kolem dalajlámy a oslav svátku, bylo velmi pečlivě připraveno a režírováno. Spouštěcím mechanismem byla dlouho dopředu návštěva dalajlámy a jeho setkání s ministrem Hermanem. Je to zneuctění odkazu 28. října a je velmi smutné, že se k tomu propůjčili i někteří politici, a dokonce i jeden z místopředsedů dolní komory parlamentu, který svolal truc podnik na Staroměstské náměstí. V normální západní demokracii toto nemá obdoby a je to nepochybně start prezidentské kampaně, kterou organizují ti, kteří se nikdy nesmířili s tím, že v první přímé volbě byl prezidentem zvolen Miloš Zeman. Je to bohužel i obrázek politiky KDU-ČSL, jejíž představitelé se domnívají, že mají po krajských a senátních volbách oprávnění na to, aby se chopili takové iniciativy.

Miroslava Němcová na shromáždění na Staroměstském náměstí řekla, že „nechceme být ruskou gubernií a nechceme být maňásky v rukou Komunistické strany Číny. Naše zákony si připravujeme sami, nikoli politruci z KGB“. Jak takové prohlášení hodnotíte?

Paní Němcová je politická mrtvola a vyřizuje si takovým způsobem účty s Milošem Zemanem, hlavním motivem přitom je, že když padla vláda, Miloš Zeman ji nejmenoval premiérkou. Kdyby znala trochu dějiny a byla erudovanější, nemohla by nic takového říct, protože i pravicové vlády v čele s premiéry z ODS se hlásily v oficiální politice k uznání jednotné Číny. Paní Němcové chybějí znalosti a její militantnost a nenávistnost je známá. Nyní prostě ucítila příležitost.