Muniční iniciativa? Ta plechovka s červy dost smrdí. Počítali jsme s Fidlerem náboje

15.01.2026 21:25 | Rozhovor

„Nic jsem neplatil a ta částka také nesouhlasí!“ Taková hláška se v roce 2007 podařila jednomu českému fotbalovému reprezentantovi a okamžitě se stala nesmrtelnou. Uváděné částky spojené s muniční iniciativou také nesouhlasí, ale jde o desítky miliard korun. ParlamentnímListům.cz to takhle spočítal vojenský historik Jiří Fidler a otazníků spíše přibylo.

Muniční iniciativa? Ta plechovka s červy dost smrdí. Počítali jsme s Fidlerem náboje
Foto: Hans Štembera
Popisek: Historik Jiří Fidler

Nedávno vypustili Andrej Babiš a Karel Havlíček informaci, že české firmy při zapojení do muniční iniciativy odeslaly na Ukrajinu vojenský materiál za 274 miliard korun. Karel Havlíček upřesnil, že za přímou muniční iniciativu bylo zaplaceno 114 miliard a za ostatní materiál 160 miliard, což dává oněch 274 miliard korun. Na začátek bychom si ale měli přiblížit, co ona muniční iniciativa vlastně je...

Na počátku byla skutečnost, že v muničních skladech zemí bývalého sovětského bloku již na počátku roku 2024 nezbyla žádná dělostřelecká munice takzvaných sovětských ráží, tedy 122 mm a 152 mm, kterou by bylo možné poslat na Ukrajinu. Ukrajinské sklady také zely prázdnotou a muniční výroba nebyla schopna pokrýt požadovanou válečnou spotřebu. V únoru 2024 se však mezi poradci prezidenta Pavla objevil nápad, že by bylo možné využít muničních zásob v zemích třetího světa, získat peníze na jejich nákup, koupit je a odeslat na Ukrajinu. Prezident Pavel tuto ideu představil na takzvané bezpečnostní konferenci v Mnichově 13. února 2024 a ona „česká muniční iniciativa“ velmi rychle získala podporu.

Jaké byly výsledky této iniciativy za roky 2024 a 2025?

V roce 2024 bylo pro Ukrajinu ze třetích zemí získáno asi 1,5 milionu nábojů, v roce 2025 asi 1,8 milionu nábojů. Exministr Lipavský v červnu 2025 oznámil, že přibližně dvě třetiny získaných nábojů v roce 2024 byly ony „sovětské“ ráže 122 mm a 152 mm, třetina pak „natovská“ ráže 155 mm. Podle dalších informací byly výsledky roku 2025 podobné. Na tomto místě musím uvést, že se pohybujeme ve velmi nepřesném terénu, kde statistická chyba dosahuje vysokých jednotek procent. Přesto však jsme schopni představit nějaká přibližná data. Je na státních orgánech, aby tato data upřesnila.

Máme tedy informaci o přibližném počtu dělostřelecké munice přeposlané za dva roky na Ukrajinu a máme další informace o přibližných částkách, které byly za onu munici vydány. Dělení dvou čísel je matematická znalost základní školy, k čemu tedy dojdeme?

Můžeme to samozřejmě zkusit tímto jednoduchým způsobem, ale potom vám ukážu, v čem může být problém. Máme k dispozici dvě sumy a množství munice, oboje za dva roky dohromady. Pokud by se počítalo oněch 274 miliard, stál by jeden dodaný dělostřelecký granát průměrně 83 000, pokud bychom počítali pouze 114 miliard, stál by průměrně necelých 35 000 korun.

To je sice velký rozptyl, ale v čem vidíte problém?

Anketa

Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?

2%
97%
hlasovalo: 11485 lidí
 Podle pana Lipavského byly v roce 2024 na Ukrajinu poslány ze dvou třetin granáty „sovětské“ ráže a z jedné třetiny ráže „natovské“. Trochu jsem se podíval na informace o dodávkách roku 2025 a ten poměr měl být podobný, „natovských“ granátů se dodalo o něco více než rok předtím. Vcelku to odpovídá jak struktuře ukrajinského dělostřelectva, tak nabídce této munice na světovém trhu. V roce 2024 byl velký nedostatek dělostřeleckých granátů ráže 155 mm, takže Američané prý měli nakupovat jeden granát za 5 000 dolarů, tedy asi 115 000 korun. V loňském roce díky zvýšení kapacit zbrojovek klesla cena granátu na 2 000 dolarů, tedy na cca 45 000 korun. A teď si to spočítejme – v roce 2024 bylo dodáno na Ukrajinu asi půl milionu granátů ráže 155 mm, což tedy mohlo vyjít na 57,5 miliardy. Pro rok 2025 počítejme s minimálně 600 000 granáty ráže 155 mm, což by dalo sumu 27 miliard. Za dva roky to tedy máme asi 85 miliard za pouhou třetinu všech dodaných dělostřeleckých granátů.

Rozumím, pokud by se na muniční iniciativu vydalo 114 miliard, tvořilo by oněch 85 miliard skoro 75 % z celé částky, pokud by se vydalo celých 274 miliard, tvořilo by pouhých 31 %...

Přesně tak. V prvním případě by na zakoupení více než dvou milionů granátů „sovětských“ ráží 122 mm a 152 mm zbývalo pouhých 29 miliard, což je velmi málo, v druhém případě by to bylo téměř 190 miliard, což je příliš mnoho. Oněch 29 miliard za více než dva miliony granátů nám dává průměrnou cenu kolem 13 000 korun za kus, což je velice nepravděpodobné. V roce 2024 totiž slovenská iniciativa „Munícia pro Ukrajinu“ zakoupila asi 2 700 nových granátů ráže 122 mm a stálo ji to po přepočtu 37 000 korun za kus, tedy téměř třikrát více.

Trochu jsem se pohrabal v internetu a nakonec jsem našel informaci, že v roce 2022 se jeden dělostřelecký granát této ráže ze starých zásob zemí bývalého sovětského bloku prodával za cca 20 000 korun, tedy o polovinu více, než by vycházelo v našich počtech. A uvědomme si skutečnost, že dělostřelecký granát ráže 122 mm je jistě levnější než granát ráže 152 mm. Můžeme to snadno ověřit. V listopadu 2023 Alex Švamberk napsal, že Ukrajina nakupovala právě dělostřelecké granáty ráže 152 mm původem z Bulharska a s polským prostřednictvím ji to přišlo na 68 000 korun za kus.

Zkuste to s onou druhou sumou, 274 miliardami, přičemž odečtěte nikoli 85, ale celých sto miliard korun. Třeba to vyjde lépe...

Dobře. Na nákup více než dvou milionů dělostřeleckých granátů ráže 122 mm a 152 mm tedy náhle máme minimálně 174 miliard korun. Tím se dostáváme na průměrnou cenu 79 000 korun za dělostřelecký granát, tedy dvakrát více, než zaplatila ona slovenská iniciativa za zcela nový výrobek.

Co s tím?

Máme několik základních informací, byť velmi rámcových. Od představitelů současné vlády víme dvě sumy v miliardách korun, které byly za cosi zaplaceny. Prezident republiky při svém představení oné iniciativy vcelku přesně uvedl, o jakou dělostřeleckou munici jde, ostatně je to bývalý voják, takže si v žádném případě nesplete zbraňový systém a jeho technické parametry. Od ministra bývalé vlády jsme se pak dozvěděli, jaké množství dělostřeleckých granátů bylo muniční iniciativou získáno a jaká je jejich přibližná skladba. Jak jsem na začátku uváděl, chybovost údajů se může blížit až k 10 %, ovšem při jednoduchých kalkulacích se dostáváme k rozporům v řádu násobků. Ta částka opravdu nesouhlasí, a to při žádné z možností. Začínám již chápat, proč měl bývalý premiér drobný hysterický záchvat, když slyšel současného premiéra hovořit o oněch sumách. Pravděpodobně byla otevřena hodně velká plechovka s červy a jejich rozlézání asi nebude nic pěkného.


 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

JUDr. Daniela Kovářová byl položen dotaz

Nemyslíte, že je na místě změnit zákon?

Aby bylo jasné, jak je to se jmenováním ministrů? Zda je prezident musí či nemusí na návrh premiéra jmenovat? Navrhnete upřesnění zákona? Ostatně proč by to měl řešit soud, když od tvorby zákonů jste tu vy politici? A kde je podle vás pravda? Musí nebo nemusí prezident jmenovat automaticky toho, koh...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 13 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Muniční iniciativa? Ta plechovka s červy dost smrdí. Počítali jsme s Fidlerem náboje

21:25 Muniční iniciativa? Ta plechovka s červy dost smrdí. Počítali jsme s Fidlerem náboje

„Nic jsem neplatil a ta částka také nesouhlasí!“ Taková hláška se v roce 2007 podařila jednomu české…