Petici, která žádá senátory, aby se zabývali kroky prezidenta Miloše Zemana a případně se obrátili na Ústavní soud, nepodpořili senátoři ze Stálé komise Senátu pro Ústavu ani právníci, kteří se účastnili tzv. kulatého stolu na toto téma. Zklamalo vás to natolik, že jste snahu odvolat současnou hlavu státu vzdali?
Já si myslím, že proces ještě neskončil. To hlavní nás teprve čeká, protože projednávání petice na plénu v Senátu, což bude to nejzajímavější, proběhne na podzim.
Doufáte, že se k petici a výzvě Senát jako celek postaví jinak?
Jsem rád, že jsme nasbírali pod petici přes jedenáct tisíc podpisů, takže se tím musí zabývat plénum horní komory. Další dobrá věc podle mne také je, že se k chování prezidenta Miloše Zemana vyjádřili odborníci na ústavní právo. To byl náš záměr, chtěli jsme, aby se tomuto tématu věnovali odborníci a řekli, jestli výroky Miloše Zemana k Ukrajině nejsou v rozporu s Ústavou České republiky. Zejména jsme kritizovali fakt, že Miloš Zeman neustále zdůrazňoval, že na Ukrajině probíhá občanská válka. Chtěli jsme vědět, jestli takové tvrzení není za hranou Ústavy, ale odborníci došli k závěru, že ještě ne. Dostali jsme odpověď od právníka Právnické fakulty Karlovy univerzity Jana Kysely a bývalé ústavní soudkyně, senátorky Elišky Wagnerové, že by to muselo poškodit Českou republiku větším způsobem, třeba tak, že by nám například spojenci z NATO neposkytovali informace nebo nás nezvali na důležitá jednání v rámci aliance. To zřejmě ještě nenastalo. Někteří z právníků, kteří se účastnili kulatého stolu v Senátu, se tím nezabývali do hloubky, ale to se dalo čekat, protože jsou všichni zmateni množstvím prezidentových kontroverzních výroků, takže se každý zabýval něčím jiným. Ale potěšilo nás, že někteří se skutečně zabývali tím jádrem, kvůli kterému jsme tu petici dělali.
Ing. Miloš Zeman
Vy tedy nejvíc vytýkáte prezidentovi postoj k válečnému konfliktu na východě Ukrajiny?
Je to tak. Vadí nám, když náš nejvyšší ústavní činitel, který má na praporu uvedeno Pravda vítězí, šíří nepravdivé výroky, které mohou stát životy lidí. Místo toho, aby situaci uklidňoval, tak podporuje nepravdivou propagandu Moskvy, třeba tím, když se zmínil o jazykovém zákoně, což byla záminka zveličená Moskvou, ale hlavně tím, že několikrát zdůraznil, což je podle mne trestuhodné, že na východě Ukrajiny jde o čistě občanskou válku. Prohlásil to za uplynulý rok nejméně devětkrát. Své rozhovory do médií tím v podstatě začíná, hned v úvodu říká: „musíte si uvědomit, že je to občanská válka.“ My jsme ústavním právníkům říkali, že si nemyslíme, že je to hodnotící soud, ale že to je lživé tvrzení, když existují důkazy o tom, že jde o agresi sousedního státu, který nejdřív odkrojil část území Ukrajiny a pak vyslal své jednotky a zbraně na další území této země, a český prezident to stále popírá. Za celou dobu se ho nikdo nezeptal, proč pořád opakuje takovou lež a kam tím vlastně míří. Nabízí se otázka, jestli na Pražském hradě vládne on, nebo někdo jiný, jeho poradci napojení na Moskvu. K takovému podezření přispěla i schůzka prezidenta Miloše Zemana s ruským prezidentem Vladimirem Putinem při příležitosti oslav 70. výročí konce druhé světové války, na které byli přítomni jen podnikatel a prezidentův poradce Martin Nejedlý, což je podivná postava, o které nevíme vůbec nic, a kancléř Vratislav Mynář. Nevíme, co se na tomto jednání dělo, je to hodně neprůhledné, zvlášť když prezident říká, že za konflikt na východě země si může Ukrajina sama, což hraje ve prospěch Moskvy. Myslíme si, že takové výroky mohou přímo podněcovat násilí. Agresor si řekne, když někdo z Evropské unie tvrdí, že neděláme nic špatného, že někam, kde probíhá občanská válka, posíláme jen humanitární pomoc, tak ho to neodradí. Tím Miloš Zeman pomáhá válku prodlužovat, a to je to nejhorší.
Psali jsme:
Z čeho ale pramení vaše naděje, že plénum Senátu přihlédne k vašim argumentům, když prohřešky prezidenta nepovažují ústavní právníci za tak závažné, aby to opravňovalo podání žaloby k Ústavnímu soudu?
Odborníci říkali, že nevidí tu právní odpovědnost, ale politickou. Dobré na tom je, že se prezident teď musí trochu hlídat, protože sami právníci řekli, že se pohybuje na samé hraně Ústavy. Kdyby prezident chtěl dělat něco horšího, tak už ví, že je na něj nějaký veřejný dohled. Byl sice zvolen v přímé volbě, ale nemůže si dělat, co chce. To je první dobrá věc, která z toho projednávání pramení.
Berete to tedy jako varování pro prezidenta?
Ano. Je to jakási veřejná kontrola, protože podle nás úplně opustil hodnoty, části obyvatelstva se vysmívá, přitom v prezidentském slibu říkal, že bude sloužit všem, ale dává najevo, že částí obyvatelstva nebo jejich hodnotami pohrdá. Uvidíme, až se bude petice projednávat na plénu Senátu, jak na to bude prezident reagovat, protože dosud nebyl nikdy vystaven veřejné diskusi, což by se mohlo změnit díky naší petici. Jsem přesvědčen, že při projednávání petice v plénu horní komory určitě zazní kritika od různých senátorů a uvidíme, jak se s tím prezident popasuje. Ale nepředpokládám, že se zúčastní osobně. Ještě se nepodařilo, aby ho senátoři pozvali, on ale navíc dle svých výroků pohrdá i Senátem.
Jak by se měl prezident podle vás chovat. Při svém nástupu do funkce sliboval, že bude společnost spojovat, nikoli rozdělovat. Čekal byste něco takového?
Určitě. Výborným příkladem, že to jde, je slovenský prezident Andrej Kiska. Miloš Zeman říká, že má vlastní hlavu, že může, například v zahraniční politice, sledovat něco, co nemůžeme na první pohled pochopit. Myslel jsem, že se například snaží spojit Východ a Západ. Ale i když jsem sledoval jeho výroky detailně, tak to nedává žádnou logiku vzhledem k historii České republiky, k našim hodnotám. Pokud má nějaký pozitivní plán, tak by ho měl vysvětlit. Ale když jsem jeho výroky a chování analyzoval, myslím, že žádný pozitivní plán nemá, že opravdu podléhá vlivu cizího státu, který mu minimálně částečně financoval volební kampaň. Pan Martin Nejedlý přiznal, že mu dal milion korun z vlastní kapsy, ale spousta dárců není známa. Všechnu kritiku ke svojí osobě Miloš Zeman smete tím, že jsme se nevyrovnali s jeho volbou, ale to je jen taková fráze jako všechny ostatní, které používá.
Ale když vidíme spanilé jízdy Miloše Zemana po vlastech českých, má na venkově přes všechny své excesy stále poměrně vysokou podporu. Jak si to vysvětlujete?
Má strategii rozdělovat, nejradši by asi viděl, jak se na jeho mítinku obě ty skupiny proti sobě staví a on do toho může vstupovat. Sám říkal, že diskuse s odpůrci mu dodává energii. Žádný prezident by neměl dvě skupiny občanů poštvávat proti sobě, to považuji za trestuhodné. A proč ho lidé stále ještě podporují? Část lidí prostě nevyznává ty hodnoty, které jsou v naší Ústavě, nebo je vyznává, ale nevidí, co prezident dělá. To, že s lidmi v krajích mluví, mu pomáhá. Určitě je správné, že se zajímá o problémy lidí, oni to oceňují, ale mohli by také vidět, jaké škody dělá na mezinárodním poli. Vidíme to ve vztahu ke spojencům kvůli Ukrajině a Rusku, kvůli islámským zemím, že škody na pověsti České republiky jsou dost velké.
Odvolávat prezidenta v průběhu volebního období je velmi složité, nebylo by vhodnější v době, kdy se blíží další prezidentská volba, najít spíš vhodného kandidáta na hlavu státu, nějakou všeobecně důvěryhodnou osobnost, protože se jinak může stát, že nejenže Miloš Zeman tu bude do konce tohoto volebního období, ale ještě i to další, pokud mu to zdravotní stav dovolí?
Určitě nad tím ve spolku Podhradí i ve spoustě dalších spolků přemýšlíme. Vhodných osobností je u nás dost, ale je důležité, aby se lidé sjednotili a dohodli na podpoře jednoho kandidáta. Mám nějaká jména, ale nechci je zveřejňovat. Mnoho lidí se inspiruje například na Slovensku a přemýšlí nad tím, co udělat. Určitě si uvědomujeme, jak je to důležité, protože to vypadá, že prezident Zeman už volební kampaň zahájil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
