Myslíte, že světové dění skutečně řídí politici? Komentátor ukazuje na Bidena: Tak se podívejte...

07.10.2022 17:10 | Rozhovor

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Reálný pohled na Václava Havla bude dle komentátora možný teprve až se kormidlo otočí. A pak hrozí, že se půjde z extrému do extrému. „V současném režimu, kdy jsme zcela nepopíratelnými vazaly Washingtonu, Bruselu a Berlína, to možné nebude,“ hodnotí. Co se týče Josefa Středuly, Vyoral souhlasí s Kalouskem. A Joe Biden sám už je „trochu moc“ a média přehlížejí všechny jeho přešlapy a lapsy.

Myslíte, že světové dění skutečně řídí politici? Komentátor ukazuje na Bidena: Tak se podívejte...
Foto: Archiv Tomáše Vyorala
Popisek: Komentátor Tomáš Vyoral

Tak nám skončily senátní volby a velký exodus senátorů vládních stran se v něm nekonal. Co to znamená? Dá se to označit za prohru Andreje Babiše, který se tentokrát v senátních volbách angažoval?

Vzhledem k mizivé volební účasti, která jen odráží v našich podmínkách zbytečnost Senátu jako takového, je myslím těžko cokoliv zásadního vyvozovat. Volební výsledky jsou zavádějící. Ano, žádný exodus senátorů vládních stran se nekonal, ale to jsem ani neočekával. Andrej Babiš a jeho kandidáti za ANO sice nezazářili, jak možná někdo čekal, ale pořád je třeba si taky uvědomit, že ANO versus SPOLU je pořád soubojem jednoho proti třem – jakkoliv trpaslíkům.

V médiích i na sociálních sítích se hojně diskutuje možnost, že Andrej Babiš nebude kandidovat na prezidenta a místo toho podpoří šéfa odborů Josefa Středulu. Myslíte, že je to reálné? A co si myslíte o Josefu Středulovi?

Anketa

Pro koho byste raději hlasovali ve 2. kole prezidentské volby?

hlasovalo: 22010 lidí
Mám bytostnou averzi k celoživotním vysedávačům židlí ve funkcích, kteří nikdy nepřičichli ke skutečné práci, v níž se vytváří hodnoty. A nemyslím nutně manuální práci. A Středula coby „odvěký“ odborář pro mě není výjimkou. Jde o pokrokového liberálního levičáka, jejichž kliky mimochodem převzaly kormidla prakticky všech politických uskupení u nás – včetně samozvaně pravicové ODS nebo TOP 09. Myslím, že takřka vše potřebné o Středulovi napsal toho času v podpůrném twitterovém příspěvku nejčastější návštěvník parlamentní nálevny Miroslav Kalousek: „Vždycky to byl levičák a chtěl pro ekonomiku neúnosné výhody pro zaměstnance. Nikdy to nebyl komunista, vždycky ctil naše euroatlantické směřování, je demokrat a ctí Ústavu. Jeho přátelské a profesní kontakty jsou na Západě, ne v Rusku.“ Kalouskova slova vystihují Středulovo prorežimní směřování, a tedy akceptovatelnost i ze stran lidí jako třeba Kalousek. Byť se zdá, že takzvaná „kavárna lepších lidí“ reprezentovaná mimo jiné koalicí SPOLU nyní dala zelenou jiným třem vyvoleným: kariérnímu komunistovi a převlékači uniforem, klonu Čaputové s názorovým spektrem Barbíny a slizoučkému podržtaškovi Václava Havla. Ideologicky – až na nevýznamné nuance – je podle mě Středula obdobným kandidátem, jakými jsou Petr Pavel, Danuše Nerudová, Pavel Fischer nebo i Marek Hilšer. A takových bude většina. Jeden za osmnáct a ostatní bez dvou za dvacet.

Ve středu většina vládních politiků vzpomínala na Václava Havla u příležitosti jeho nedožitých 86. narozenin. Což koneckonců dává smysl, když se většina stran v koalici hlásí k „havlovské politice“. Kult Václava Havla tedy bude zřejmě ještě pár let pokračovat a posilovat. Kdy tak odhadujete, že bude možné v mainstreamu Havlovu osobnost hodnotit racionálně a bez patosu?

Těžko říct. Zřejmě až někdy v budoucnu, kdy se změní směr kormidla. Pak ovšem může hrozit, že z jednoho extrému mytizování a kultu přejdeme do druhého extrému hany. V současném režimu, kdy jsme zcela nepopíratelnými vazaly Washingtonu, Bruselu a Berlína, to možné nebude. Neb Václav Havel je hlavní figurou a docela vhodně zvoleným kádrem, na jehož mýtu krom jiného řízené předání moci v roce 1989 a celý současný režim stojí.

Podniky už začínají propouštět. „Lidi půjdou na pracák,“ uvedl František Novosad, majitel Harrachovské sklárny. Myslíte, že čísla rychle rostoucí nezaměstnanosti, až budou k dispozici, přesvědčí vládu, že je třeba konat hned nebo dokonce přehodnotit svůj postoj?

Je důležité, abychom chápali, že vláda v takto zásadních otázkách nejedná nějakou náhodou nebo omylem, ale zcela záměrně na základě befélu shora – respektive zpoza hranic. Nejedná ve prospěch zájmu ČR a jejích občanů, ale v zájmu trochu vyšší moci. A to nejenom současná vláda. Tudíž postoj vláda přehodnotí jedině v případě, že se změní notičky. Nikoliv na základě dat či reality, jakkoliv by byla pro ČR a její občany tristní.

Deník New York Times přišel s odhalením, že podle amerických zpravodajských služeb stáli za atentátem na Darju Duginovou Ukrajinci, kteří ovšem účast na atentátu popřeli. Zřejmě tím padají divoké konspirační teorie, jak se ve skutečnosti jednalo o konflikt v Rusku a Duginovou zabili sami Rusové. Co myslíte, že zastánci těchto teorií budou dělat? Označí NYT za dezinformační plátek? Nebo budou raději dělat, že nic takového neřekli?

V rámci mediální propagandy a orwellovských změn postojů či náhledu na události minulé je „přehlížeti“ nežádoucí informace či fakta, nebo dokonce „mlčeti“ zlato. Tím ovšem nedávám kredit deníku New York Times v tom, že by přinášel fakta. Jen komentuji dvojí metry a mediální pozornost a na druhé straně ignoraci ze strany mainstreamu.

Americký prezident Joe Biden slíbil Ukrajině 625 milionů dolarů a další raketomety HIMARS. Z republikánských kruhů už zaznělo, že Biden dává na Ukrajinu miliardy dolarů, ale na ochranu hranic vůbec nic. A že jediná možnost, jak by začal bránit hranici, je, kdyby se Mexiko spojilo s Ruskem. Očekáváte, že výhledově Američané řeknou „co je moc, to je moc“?

V tomto ohledu bych řekl, že se tak nestane. Protože sám Joe Biden je už „víc než příliš“. Jeho přešlapy, lapsy a faux-pas prakticky na denní bázi, které mainstreamová média přecházejí prakticky bez většího povšimnutí, budiž probuzením pro všechny, kteří si ještě snad myslí, že světové dění řídí figurky na parlamentních prknech, co znamenají svět, zvoucí se politiky.

Dle irského ekonoma Pilkingtona USA na ekonomickém pádu Evropy nevydělají, protože Evropa bude z ekonomického hlediska černá díra a americké výrobky si nebude moci dovolit. Na internetu je celkem populární teorie, že USA válku udržují, aby zamezily spojení Ruska a Německa. Co říkáte na takovou nepřímou kritiku této teorie?

Teorie irského ekonoma by teoreticky mohla nastat. Nicméně proti ní hovoří třeba nedávná historie obnovy Evropy po druhé světové válce. Kdy v případě zpustošení a ekonomického zdecimování území přicházejí třeba americké „půjčky“, které jsou i dle slov zesnulého amerického stratéga Zbigniewa Brzezinského mimořádně vhodným prostředkem hospodářského a politického nátlaku. Nelze vyloučit, ba naopak s velkou pravděpodobností lze říct, že USA v rámci svých zájmů rusko-ukrajinskou válku podnítily a udržují – třeba říci opět – mimo své území – tentokráte na evropském kontinentu. Jedním ze zájmů je právě ona odvěká snaha držet od sebe možné spojení a bližší spolupráci surovinově bohatého Ruska a pracovní silou a technologiemi disponujícího Německa. Zisky amerického vojenskoprůmyslového komplexu za posílání zbraní a kde čeho nejen na Ukrajinu jsou dalším bodem hrajícím do karet USA. Oslabení Ruské armády – a tedy Ruska – trvající válkou taky. A v neposlední řadě odklon značné části kontinentální Evropy od ruského plynu a ropy. Jistě by se toho našlo více, ale tohle jsou, myslím, jedny z hlavních příčin, proč by USA přikládaly do válečného ohně slovy klasika: do posledního Ukrajince.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Karel Šebesta



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákon o přímé volbě prezidenta. Rakušan chce úpravy

16:16 Zákon o přímé volbě prezidenta. Rakušan chce úpravy

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) oznámil, že by si po prezidentských volbách, které se uskuteční v …