NATO sklouzlo do paktu, který slouží zejména USA, angažuje se militantně ve světě a zvyšuje hrozby, bouří se Dolejš

30. 6. 2017 10:55

ROZHOVOR „Nemyslím si, že by bylo možné ho nějak apriorně pasovat do role táty pracujících,“ řekl na adresu Andreje Babiše místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Pro ParlamentníListy.cz promluvil i o tom, jak vidí po volbách možnou koaliční spolupráci mezi KSČM a hnutím ANO. Řekl také, co si myslí o EU a o případném Czexitu. „Já si to nepřeji. Nemyslím si, že by to bylo dobré,“ řekl Jiří Dolejš a vysvětlil proč.

NATO sklouzlo do paktu, který slouží zejména USA, angažuje se militantně ve světě a zvyšuje hrozby, bouří se Dolejš
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místropředseda KSČM Jiří Dolejš

Vaše strana měla zasedání širšího vedení. Dohodli jste se mimo jiné, že do sněmovních voleb půjdete s heslem „Mír ve světě, spravedlnost a bezpečí doma“. Můžete to trochu rozvést?

Tak v tomto hesle se snažíme vyjádřit určité priority, kdy nám vychází, že lidé se trápí jednak sociálními jistotami (to je ta spravedlnost) a pochopitelně, že nemají jistotu, že nebude ohroženo do budoucna jejich bezpečí, protože svět je poměrně turbulentní. Takže proto tyto akcenty.

Problematiku míru a bezpečnosti pak rozebíráme v programu v tom smyslu, že samozřejmě vidíme důležitost fungujícího bezpečnostního deštníku pro naši zemi, ale takového, který by nás chránil a který by neeskaloval věci, který by nevytvářel nové hrozby a rizika. Proto je tam spojená kritika paktu NATO a nastolování tohoto tématu. Protože si myslíme, a nejsme v tom úplně sami – podle průzkumu veřejného mínění si to myslí až třetina populace –, že NATO není dobrý systém a že je dobré diskutovat o změně. My tím, že v podstatě otevíráme to téma odchodu z NATO, tak tím na to téma upozorňujeme. Samozřejmě v tomto volebním období jsme již navrhli zákon o referendu, ale pochopitelně tím, že jsme s tím názorem byli sami, tak ten zákon nebyl projednáván. Ale prostě u tohoto tématu jsme vytrvalí, protože si myslíme, že NATO bohužel sklouzlo do polohy – bych řekl paktu, který slouží zejména zájmům Spojených států, který se angažuje aktivisticky a militantně ve světě a že tudíž ty hrozby zvyšuje.

Pokud jde o naše vlastní síly, tak chápeme, že je třeba se starat o funkční obranyschopnost naší země. Nemyslíme si ale, že to znamená automaticky kývnout na zvyšování vojenských rozpočtů, které je požadováno ze strany americké administrativy, které je teď čerstvě spojováno s budováním určitých řekněme evropských sil. Ale ty evropské síly jsou budovány zatím bez nějaké jasnější koncepce a tudíž to vypadá, že je to jen jiný způsob, jak přenést to finanční břemeno militarizace na evropské státy. A mají k tomu výhrady i jiní. Postřehl jsem, že byl velmi polemický v tomto ohledu například německý ministr zahraničí.

A pak je to otázka vnitřní bezpečnosti státu, což je samozřejmě záležitost fungující policie. To by bylo na delší debatu o policii. Ale v každém případě prostě reformy policie nevedly ke zvýšení efektivnosti její práce. Nepochybně je namístě nejenom do resortu ministerstva vnitra nalít peníze, ale postarat se i o to, aby tam bylo co nejvíc těch policistů, kteří jsou schopni odvést tu potřebnou nezbytnou práci.

A jak vidíte v tomto ohledu problém kolem migrace?

Migrační rizika, to s tím nepochybně souvisí také. Byť nejsme zemí bezprostředně ohroženou migrací. My nejsme na trase, nejsme ani cílovou zemí. Takže k nám migranti spíš, dá se říci, zabloudili. Ale jsme vystaveni neustálému tlaku z Bruselu, který se snaží přerozdělit příliš mnoho běženců, kteří se dostali na půdu Evropské unie.

Ano, jak vidíte kvóty?

My si myslíme, že by tato věc neměla být diktována, že by dokonce neměla být předmětem většinového rozhodování. To znamená, že se v Bruselu rozhodne a ostatní už musí držet, jak se říká, ústa a krok. Tady pokud část zemí nesouhlasí, tak by to mělo být jako u jiných politik, kde je nastavena povinnost jednotného rozhodování. Čili, když některá země nesouhlasí, tak to není závazné. Já si myslím, že tato oblast by vyžadovala daleko více diplomacie. Tím spíš, že Evropská unie sama má máslo na hlavě, protože nebyla jednak schopná hájit společné hranice, jednak některé věci v té první fázi migrace byly poněkud nedomyšlené – pokud jde o regulaci té migrace atd. Nejsou vyřešeny ani problémy s uprchlíky mimo území EU. Takže ti, kteří za toto nesou odpovědnost, mají máslo na hlavě a není důvod, proč bychom my měli přebírat jejich odpovědnost.

A myslíte si, že Evropa vůbec zvládne ten příliv migrantů?

Má-li Evropa fungovat, tak nakonec to nějak zvládnout musí. Podstatné je – řešit příčiny. Ti lidé se pohnuli z nějakého důvodu. Je to především nestabilita v těch zemích třetího světa, která má politické, ekonomické, válečné důvody. A pokud toto bude trvat, tak samozřejmě bude ambice části lidí utéct někam, kde by jim bylo lépe. To lze samozřejmě do jisté míry pochopit. Ale také je jasné, že se do Evropy nemohou vejít obrovská kvanta lidí. Navíc lidí, kteří se sem dostávají mnohdy nelegálně, to znamená, že jsou to lidé, o kterých se příliš mnoho neví. A tudíž, byť v malé části, o tom jsem přesvědčen, že většinou jsou to normální lidé, ale v malé části mohou být nositeli nějakého bezpečnostního rizika. Proto je nutno mluvit o regulaci, proto je nutno mluvit o evidenci těchto lidí. A prostě nejmenší riziko je, když se podaří ten problém vyřešit mimo území EU.

Předseda KSČM Vojtěch Filip se na facebookových stránkách strany rozhořčil v souvislosti s tím, jak se proti státům V4 staví francouzský prezident Macron. Doslova řekl: „Pan Macron nemá co kritizovat. Naše země nikdy nebohatla z kolonií, nikdy nevedla dobyvačné války a za nás migraci z Balkánu nebo z Ukrajiny také nikdo neřeší. Nejsme kolonií Francie nebo SRN, jsme stejně rovnoprávný člen Evropy a jeho arogance je mi odporná.“ Co na jeho slova říkáte?

V každém případě je to o tom, které rozhodování Bruselu, popřípadě stěžejních států EU, tak do jaké míry se má rozhodovat většinově a do jaké míry se má respektovat názor jiných zemí. Prostě současná EU má rozhodování mnohdy velmi byrokratické a silové. Čímž je narušováno, řekněme, rovné postavení jednotlivých členských států EU, kdy prostě, když se dohodnou velmoci, tak samozřejmě ti malí nemají tak silný hlas a nemohou některé věci zablokovat.

Ono to celé v podstatě asi směřuje k tomu, že nejen kvůli odchodu Velké Británie, ale i kvůli těmto potížím by se mělo přiznat, že je třeba se podívat na původní základ EU. Že je třeba znovu projednat, co se má řešit na úrovni společných politik, co se má vrátit na úroveň národního rozhodování, kde to evropské rozhodování má být většinové a kde jednotné. To znamená, že stačí jeden stát, který řekne „ne“ a funguje to jako veto. Já si myslím, že tyto věci by se měly znovu projednat, protože po přijetí Lisabonské smlouvy už se ukázalo, že je tady celá řada problémů a že to nefunguje.

Na druhou stranu je fakt, že některé společné věci s Bruselem asi potřebujeme. Má smysl se bavit o věcech, které jsou důležité, bych řekl kontinentálně, jako jsou dopravní infrastruktura, energetika, bankovní unie, aby řekněme regulace velkých finančních skupin měla nadnárodní charakter. Ale to jsou věci, které vyžadují věcnou debatu, a ne rozdělovat lidi na ty, kteří buď EU obdivují, nekriticky, takzvané eurohujery – nebo na lidi, pro které je prostě Brusel čert, ďábel a myslí si, že se problémy vyřeší tím, že si prostě na tohoto čerta zanadáváme. Já si myslím, že podstatná reforma Evropské unie je jedna z priorit.

Co tedy říkáte na návrh prezidenta Miloše Zemana, aby bylo uspořádáno referendum o členství v EU?

My ve volebním programu něco takového nemáme. Ale máme tam požadavek referenda obecně. A myslíme si, že je ostuda, když od roku 1993 se do Ústavy dala možnost přímé demokracie, ale zákon o obecném referendu stále ještě nebyl schválen. Čili je to už skoro čtvrt století. My sami jsme ho už asi šestkrát navrhovali. Nepodařilo se. Když byla sociální demokracie v opozici, tak ho také navrhovala. A současná vláda to má dokonce v programovém prohlášení, protože ani lidovci, ani ANO se tomu neprotivili.

A vidíte, máme čtyři měsíce do konce volebního období a vládní zákon je tam stále na čekačce. Takže to ukazuje, že vlastně tuto prioritu vláda nemyslela příliš vážně. Kdyby ten zákon byl, tak samozřejmě pak jde o to, kdy se použije. V minulosti to byl vstup do NATO. V budoucnosti to může být například vyjádření, jestli chceme už přijmout euro, nebo ne. Pokud jde o Czexit, tak si myslím, že by to byl v současné situaci spíše katastrofický scénář. Ale je dobré být připraven i na krizovou variantu, mohlo by k tomu samozřejmě dojít.

Takže vy nevidíte jako dobrou cestu odejít z EU?

Já si to nepřeju. Nemyslím si, že by to bylo dobré. Třeba Václav Klaus junior, ten nedávno prohlásil, že by rád odešel z Evropské unie i za tu cenu, že bychom se propadli v naší úrovni o celou třetinu. Já si myslím, že to už je otázka takové, bych řekl, militantní a nekritické eurofobie. Já si nepřeju, aby „čím hůře, tím lépe“, to určitě ne. Ale zkrátka, stát se to může. A ne kvůli nám, ale kvůli tomu, že se prostě EU bude vyvíjet negativním způsobem a že její představitelé nebudou slyšet na tu potřebu Evropskou unii zásadněji změnit. Pak by samozřejmě bylo namístě zvážit, jak se k takovému rozhodnutí postavit – a nepochybně je to věc, kdy by měli do té věci promluvit samotní občané.

Blíží se volby a některá média píší o tom, že by ANO mohlo fungovat s podporou komunistické strany. Dokážete si představit koaliční spolupráci s hnutím ANO, a případně za jakých podmínek?

Samozřejmě, že před volbami si každý hraje na sebe a po volbách se dohadují věci podle volebního výsledku a podle schopnosti se dohodnout. Ale pravdou je, že asi by měla primárně vládnout určitá míra programového souladu. A co je třeba i reálné v komunálu, ve městech nebo možná i v krajích, tak to na vládní úrovni asi je zásadní problém. A já vnímám ANO jako stranu, která je programově, byť pan Babiš nerad mluví o programových detailech, tak je programově vpravo.

Některé věci, které jsou cítit z řad ANO, jako například výroky pana ministra financí Pilného o tom, že máme přebujelé veřejné služby a že by si důchodci měli zvykat na to, že budou muset pracovat na stará kolena a když to nezvládnout, tak alespoň je poslat sekat trávu... Z toho je prostě cítit, že se ANO zapojí mezi ty, kteří se už v minulosti snažili zredukovat sociální stát. To by pro nás samozřejmě byla naprosto nepřekročitelná bariéra. Já Andreje Babiše vidím jako člověka, který se dostal k velkým miliardám, který je byznysmen, který samozřejmě hájí zájmy velkého byznysu a nemyslím si, že by bylo možné ho nějak apriorně pasovat do role táty pracujících. Myslím si, že mnozí, možná i jeho zaměstnanci v Agrofertu, by to asi viděli daleko kritičtěji.

Miloš Zeman se pustil do premiéra Sobotky. V televizním pořadu ho vlastně - co se jeho charismatu týče - tak trochu přirovnal k láhvi od okurek a nepřímo ho označil za svini. Co na to říkáte?

Nemyslím si, že bychom měli řešit, když se občan z podhradí utrhne a řekne něco expresivnějšího u piva. Ale na druhou stranu si myslím, že ústavní špičky by měly umět zachovat dekorum, že by politický souboj neměl sklouzávat do hrubých vulgarit. Miloš Zeman si vždycky liboval v určitých provokacích, ale myslím, že překračuje ty hranice a dokonce čím dál víc. Že mu to ani nepomůže, pokud má ambici být tedy v lednu znovu úspěšný v prvním kole prezidentské volby.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Hora

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jana Bobošíková: Dnešní ODS? Bezduchá, zbytečná tlupa. Souhlasím s Klausem, musí vzniknout nová, pravá, pravicová strana

0:01 Jana Bobošíková: Dnešní ODS? Bezduchá, zbytečná tlupa. Souhlasím s Klausem, musí vzniknout nová, pravá, pravicová strana

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Bezduchá, zbytečná tlupa!“ Tak ostře stírá současnou ODS někdejší europoslankyně,…